Sloka 31

VERSO 31

Verš

Texto

ya idaṁ sumahat puṇyaṁ
śraddhayāvahitaḥ paṭhet
śrāvayec chṛṇuyād vāpi
sa pṛthoḥ padavīm iyāt

Synonyma

Sinônimos

yaḥ — každý, kdo; idam — toto; su-mahat — veliké; puṇyam — zbožné; śraddhayā — s velkou vírou; avahitaḥ — s napjatou pozorností; paṭhet — čte; śrāvayet — vysvětluje; śṛṇuyāt — poslouchá; vā — nebo; api — jistě; saḥ — ta osoba; pṛthoḥ — krále Pṛthua; padavīm — postavení; iyāt — dosáhne.

yaḥ — qualquer pessoa; idam — isto; su-mahat — muito grande; puṇyam — piedoso; śraddhayā — com muita fé; avahitaḥ — com muita atenção; paṭhet — leia; śrāvayet — explique; śṛṇuyāt — ouça; vā — ou; api — com certeza; saḥ — essa pessoa; pṛthoḥ — do rei Pṛthu; padavīm — situação; iyāt — alcança.

Překlad

Tradução

Každý, kdo se s vírou a odhodláním zaobírá vznešenými vlastnostmi krále Pṛthua — ať už o nich čte či naslouchá sám, nebo je předává druhým — nepochybně dosáhne téže planety jako Pṛthu Mahārāja. I on se vrátí domů na vaikuṇṭhské planety, zpátky k Bohu.

Qualquer pessoa que descreva as grandes características do rei Pṛthu com fé e determinação – quer as leia ou ouça pessoalmente, quer ajude outros a ouvi-las – com certeza alcançará o mesmo planeta alcançado por Mahārāja Pṛthu. Em outras palavras, tal pessoa também voltará ao lar, aos planetas Vaikuṇṭha, de volta ao Supremo.

Význam

Comentário

Při vykonávání oddané služby se zvláště zdůrazňuje śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. To znamená, že bhakti, oddaná služba, začíná nasloucháním o Viṣṇuovi a Jeho opěvováním. Když mluvíme o Viṣṇuovi, vztahuje se to i na vše, co se s Ním pojí. Pán Śiva prohlašuje v Śiva Purāṇě, že nejvyšším uctíváním je uctívání Viṣṇua, ale že ještě lepší je uctívání vaiṣṇavy nebo čehokoliv, co se pojí s Viṣṇuem. Zde je řečeno, že naslouchání o vaiṣṇavovi a jeho opěvování je stejně dobré jako naslouchání a opěvování, které se týká přímo Viṣṇua, neboť Maitreya uvedl, že každý, kdo pozorně naslouchá o Pṛthuovi Mahārājovi, dosáhne téže planety jako on. Viṣṇu a vaiṣṇava neznamenají dualitu — to se nazývá advaya-jñāna. Vaiṣṇava je stejně důležitý jako Viṣṇu, a proto Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura napsal ve své Gurv-aṣṭace:

SIGNIFICADO—Na execução do serviço devocional, enfatiza-se em especial śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. Isso quer dizer que bhakti, ou o serviço devocional, começa com ouvir e cantar sobre Viṣṇu. Ao falarmos de Viṣṇu, também nos referimos àquilo que está relacionado com Viṣṇu. No Śiva Purāṇa, o senhor Śiva recomenda a adoração a Viṣṇu como a adoração mais elevada, e melhor do que a adoração a Viṣṇu é a adoração ao vaiṣṇava ou a qualquer coisa que esteja relacionada com Viṣṇu. Nesta passagem, explica-se o fato de que ouvir e cantar sobre um vaiṣṇava é tão bom como ouvir e cantar sobre Viṣṇu, pois Maitreya explica que qualquer pessoa que ouça sobre Pṛthu Mahārāja com atenção também alcançará o planeta alcançado por Mahārāja Pṛthu. Não há dualidade entre Viṣṇu e o vaiṣṇava, e isso se chama advaya-jñāna. O vaiṣṇava é tão importante como Viṣṇu, daí Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura escrever em seu Gurv-aṣṭaka:

sākṣād-dharitvena samasta-śāstrair
uktas tathā bhāvyata eva sadbhiḥ
kintu prabhor yaḥ priya eva tasya
vande guroḥ śrī-caraṇāravindam

“Duchovní mistr je ctěn stejně jako Nejvyšší Pán, protože je Jeho nejdůvěrnějším služebníkem. To uznávají všechna zjevená písma a následují všechny autority. Proto se uctivě klaním lotosovým nohám svého duchovního mistra, který je pravým zástupcem Śrī Hariho.”

“O mestre espiritual recebe as mesmas honras que o Senhor Supremo por ser o servo mais íntimo do Senhor. Isso é reconhecido em todas as escrituras reveladas e é seguido por todas as autoridades. Portanto, presto minhas respeitosas reverências aos pés de lótus de meu mestre espiritual, que é um representante fidedigno de Śrī Hari.”

Nejvyšším vaiṣṇavou je duchovní mistr, který se neliší od Nejvyšší Osobnosti Božství. Je řečeno, že Pán Caitanya Mahāprabhu někdy zpíval jména gopī. Někteří z Jeho žáků Mu chtěli radit, aby místo nich zpíval jméno Kṛṣṇy, ale když to Caitanya Mahāprabhu slyšel, velice se na ně rozhněval. Tato neshoda dospěla tak daleko, že se Pán Caitanya rozhodl přijmout sannyās, protože v gṛhastha-āśramu Ho lidé nebrali příliš vážně. Důležité je, že jelikož Śrī Caitanya Mahāprabhu zpíval jména gopī, je uctívání gopī či oddaných Pána stejně dobré jako oddaná služba poskytovaná přímo Pánovi. I Pán Samotný řekl, že oddaná služba Jeho oddaným je lepší než služba nabízená přímo Jemu. Určitá skupina oddaných (sahajiyā) se zajímá pouze o Kṛṣṇovy osobní zábavy a pomíjí činnosti oddaných. Takový oddaný není příliš pokročilý; ten, kdo vidí oddaného a Pána na stejné úrovni, je pokročilejší.

O vaiṣṇava supremo é o mestre espiritual, e ele não é diferente da Suprema Personalidade de Deus. Afirma-se que, às vezes, o Senhor Caitanya Mahāprabhu costumava cantar os nomes das gopīs. Alguns dos alunos do Senhor tentaram aconselhá-lO a cantar, em vez disso, o nome de Kṛṣṇa, mas, ao ouvir isso, Caitanya Mahāprabhu ficou muito irado com Seus alunos. A controvérsia sobre esse assunto chegou a tal ponto que, depois desse incidente, Caitanya Mahāprabhu decidiu aceitar sannyāsa, pois não estava sendo levado muito a sério em Seu gṛhastha-āśrama. A ideia é que, uma vez que Śrī Caitanya Mahāprabhu cantava os nomes das gopīs, a adoração às gopīs ou aos devotos do Senhor é tão boa como o serviço devocional prestado diretamente ao Senhor. O próprio Senhor também afirma que o serviço devocional a Seus devotos é melhor do que o serviço prestado diretamente a Ele. Às vezes, a classe sahajiyā de devotos se interessa apenas pelos passatempos pessoais de Kṛṣṇa, a ponto de excluir as atividades dos devotos. Essa classe de devoto não está em um nível muito alto; quem vê o devoto e o Senhor no mesmo nível está em uma plataforma mais avançada.