ŚB 3.16.27
Dévanágarí
ब्रह्मोवाच
अथ ते मुनयो दृष्ट्वा नयनानन्दभाजनम् ।
वैकुण्ठं तदधिष्ठानं विकुण्ठं च स्वयंप्रभम् ॥ २७ ॥
अथ ते मुनयो दृष्ट्वा नयनानन्दभाजनम् ।
वैकुण्ठं तदधिष्ठानं विकुण्ठं च स्वयंप्रभम् ॥ २७ ॥
Verš
brahmovāca
atha te munayo dṛṣṭvā
nayanānanda-bhājanam
vaikuṇṭhaṁ tad-adhiṣṭhānaṁ
vikuṇṭhaṁ ca svayaṁ-prabham
atha te munayo dṛṣṭvā
nayanānanda-bhājanam
vaikuṇṭhaṁ tad-adhiṣṭhānaṁ
vikuṇṭhaṁ ca svayaṁ-prabham
Synonyma
brahmā uvāca — Pán Brahmā řekl; atha — nyní; te — ti; munayaḥ — mudrci; dṛṣṭvā — když shlédli; nayana — očí; ānanda — blaženost; bhājanam — vytvářející; vaikuṇṭham — vaikuṇṭhská planeta; tat — Jeho; adhiṣṭhānam — sídlo; vikuṇṭham — Nejvyšší Osobnosti Božství; ca — a; svayam-prabham — osvětlující sama sebe.
Překlad
Pán Brahmā řekl: Když mudrci shlédli Pána Vaikuṇṭhy, Nejvyšší Osobnost Božství, na sebeosvětlující vaikuṇṭhské planetě, opustili toto transcendentální sídlo.
Význam
Jak je uvedeno v Bhagavad-gītě a potvrzeno v tomto verši, transcendentální sídlo Nejvyšší Osobnosti Božství se osvětluje samo. V Bhagavad-gītě je řečeno, že v duchovním světě není třeba slunce, měsíce ani elektřiny. To znamená, že tam jsou všechny planety sebeosvětlující, soběstačné a nezávislé — vše je tam úplné. Pán Kṛṣṇa říká, že ten, kdo jednou jde na vaikuṇṭhskou planetu, se nikdy nevrátí. Obyvatelé Vaikuṇṭhy se nikdy nevracejí do hmotného světa. Jaya a Vijaya jsou zvláštní případ — na čas přišli do hmotného světa a pak se opět vrátili na Vaikuṇṭhu.