Śrīmad-bhāgavatam 10.6.9
Verš
vīkṣyāntarā koṣa-paricchadāsivat
vara-striyaṁ tat-prabhayā ca dharṣite
nirīkṣyamāṇe jananī hy atiṣṭhatām
Synonyma
tām — tu (Rākṣasī Pūtanu); tīkṣṇa-cittām — s krutým záměrem v srdci, zabít malé dítě; ati-vāma-ceṣṭitām — ačkoliv se s dítětem snažila zacházet lépe než matka; vīkṣya antarā — když ji viděly v pokoji; koṣa-paricchada-asi-vat — jako ostrý meč v měkké pochvě; vara-striyam — půvabná žena; tat-prabhayā — její mocí; ca — také; dharṣite — přemoženy; nirīkṣyamāṇe — viděly; jananī — dvě matky; hi — vskutku; atiṣṭhatām — mlčely, nebránily.
Překlad
Srdce Rākṣasī Pūtany bylo nelítostné a kruté, ale přitom vypadala jako milující matka. Podobala se tak ostrému meči v měkké pochvě. I když ji Yaśodā a Rohiṇī viděly v pokoji, byly přemoženy její krásou, a proto ji nezastavily, a naopak mlčely, jelikož se k dítěti chovala jako matka.
Význam
Pūtanā byla cizinka a zosobňovala krutou smrt, ale byla v srdci tak odhodlaná dítě zabít, že když přišla a rovnou si položila nemluvně na klín, aby Mu dala pít ze svého prsu, matky byly tak uchváceny její krásou, že jí v tom nebránily. Krásná žena je někdy nebezpečná, protože všichni jsou okouzleni její vnější krásou (māyā-mohita), a proto nechápou, co se odehrává v její mysli. Ti, kdo jsou uneseni krásou vnější energie, jsou zváni māyā-mohita. Mohitaṁ nābhijānāti mām ebhyaḥ param avyayam (Bg. 7.13). Na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇuṁ durāśayā ye bahir-artha-māninaḥ (Bhāg. 7.5.31). V tomto případě ovšem obě matky, Rohiṇī a Yaśodā, nebyly māyā-mohita, oklamány vnější energií, ale kvůli rozvinutí Pánových zábav byly okouzleny yoga-māyou. Ta způsobuje tuto māyā-mohu.