Skip to main content

Sloka 56

VERSO 56

Verš

Texto

tato ’tikutukodvṛtya-
stimitaikādaśendriyaḥ
tad-dhāmnābhūd ajas tūṣṇīṁ
pūr-devy-antīva putrikā
tato ’tikutukodvṛtya-
stimitaikādaśendriyaḥ
tad-dhāmnābhūd ajas tūṣṇīṁ
pūr-devy-antīva putrikā

Synonyma

Sinônimos

tataḥ — tehdy; atikutuka-udvṛtya-stimita-ekādaśa-indriyaḥ — jehož jedenáct smyslů bylo otřeseno velkým údivem a pak ohromeno transcendentální blažeností; tad-dhāmnā — září těchto viṣṇu-mūrti; abhūt — stal se; ajaḥ — Pán Brahmā; tūṣṇīm — němý; pūḥ-devī-anti — v přítomnosti vesnického božstva (grāmya-devatā); iva — jako; putrikā — hliněná figurka vytvořená dítětem.

tataḥ então; atikutuka-udvṛtya-stimita-ekādaśa-indriyaḥ cujos onze sentidos foram impactados por um acontecimento muito surpreendente e depois aturdidos pela bem-aventurança transcendental; tad-dhām­na pela refulgência daquelas viṣṇu-mūrtis; abhūt ficou; ajaḥ senhor Brahmā; tūṣṇīm silencioso; pūḥ-devī-anti na presença de uma deidade da vila (grāmya-devatā); iva assim como; putri­kā um boneco de barro feito por uma criança.

Překlad

Tradução

Záře těchto viṣṇu-mūrti tehdy způsobila, že Pán Brahmā, jehož jedenáct smyslů bylo otřeseno údivem a ohromeno transcendentální blažeností, oněměl jako dítětem vytvořená hliněná figurka v přítomnosti vesnického božstva.

Então, pelo poder da refulgência daquelas viṣṇu-mūrtis, o senhor Brahmā, com seus onze sentidos impactados pelo evento surpreendente e aturdidos pela bem-aventurança transcendental, silenciou-se, assim como um boneco de barro de uma criança na presença da deidade da vila.

Význam

Comentário

Brahmā byl ohromen transcendentální blažeností (muhyanti yat sūrayaḥ). Všechny jeho smysly byly údivem ochromené a nebyl schopen nic říci ani udělat. Dříve se považoval za absolutního a myslel si, že je jediným mocným božstvem, ale nyní byla jeho pýcha pokořena a znovu se stal pouze jedním z polobohů-jistě významným polobohem, ale přesto jen polobohem. Brahmu tedy nelze srovnávat s Bohem-Kṛṣṇou či Nārāyaṇem. Nārāyaṇa je zakázáno přirovnávat dokonce i k polobohům, jako je Brahmā a Śiva, natož pak k ostatním.

SIGNIFICADO—Brahmā ficou atordoado devido à bem-aventurança transcenden­tal (muhyanti yat sūrayaḥ). Em seu espanto, todos os seus sentidos ficaram aturdidos, e ele foi incapaz de ver ou fazer alguma coisa. Brahmā considerava-se absoluto, julgando-se a única deidade poderosa, mas agora seu orgulho foi subjugado, e ele voltou a ser um mero semideus – um importante semideus, evidentemente, mas um semideus. Brahmā, portanto, não pode ser comparado a Deus – Kṛṣṇa, ou Nārāyaṇa. Se é proibido comparar a Nārāyaṇa mesmo semideuses como Brahmā e Śiva, o que dizer de outros?

yas tu nārāyaṇaṁ devaṁ
brahma-rudrādi-daivataiḥ
samatvenaiva vīkṣeta
sa pāṣaṇḍī bhaved dhruvam
yas tu nārāyaṇaṁ devaṁ
brahma-rudrādi-daivataiḥ
samatvenaiva vīkṣeta
sa pāṣaṇḍī bhaved dhruvam

“Každý, kdo polobohy, jako je Brahmā a Śiva, staví na stejnou úroveň s Nārāyaṇem, musí být považován za hříšníka.” Neměli bychom srovnávat polobohy s Nārāyaṇem, neboť to zakázal dokonce i Śaṅkarācārya (nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt). Védy rovněž uvádějí: eko nārāyaṇa āsīn na brahmā neśānaḥ-“Na počátku stvoření byla pouze Nejvyšší Osobnost, Nārāyaṇa. Brahmā ani Śiva neexistovali.” Proto ten, kdo na konci svého života vzpomíná na Nārāyaṇa, dosáhne životní dokonalosti (ante nārāyaṇa-smṛtiḥ).

“Alguém que considera que os semideuses como Brahmā e Śiva estão no mesmo nível que Nārāyaṇa na certa deve ser considerado um ofensor.” Não devemos igualar os semideuses a Nārāyaṇa, pois até mesmo Śaṅkarācārya proibiu isso (nārāyaṇaḥ paro ’vyaktāt). Também, como se menciona nos Vedas, eko nārāyaṇa āsīn na brahmā neśānaḥ: “No começo da criação, havia apenas a Personalidade Suprema, Nārāyaṇa, e não existia Brahmā ou Śiva.” Portanto, todo aquele que, no final de sua vida, lembra-se de Nārāyaṇa alcança a perfeição da vida (ante nārāyaṇa-smṛtiḥ).