Skip to main content

VERSO 56

Sloka 56

Texto

Verš

tato ’tikutukodvṛtya-
stimitaikādaśendriyaḥ
tad-dhāmnābhūd ajas tūṣṇīṁ
pūr-devy-antīva putrikā
tato ’tikutukodvṛtya-
stimitaikādaśendriyaḥ
tad-dhāmnābhūd ajas tūṣṇīṁ
pūr-devy-antīva putrikā

Sinônimos

Synonyma

tataḥ então; atikutuka-udvṛtya-stimita-ekādaśa-indriyaḥ cujos onze sentidos foram impactados por um acontecimento muito surpreendente e depois aturdidos pela bem-aventurança transcendental; tad-dhām­na pela refulgência daquelas viṣṇu-mūrtis; abhūt ficou; ajaḥ senhor Brahmā; tūṣṇīm silencioso; pūḥ-devī-anti na presença de uma deidade da vila (grāmya-devatā); iva assim como; putri­kā um boneco de barro feito por uma criança.

tataḥ — tehdy; atikutuka-udvṛtya-stimita-ekādaśa-indriyaḥ — jehož jedenáct smyslů bylo otřeseno velkým údivem a pak ohromeno transcendentální blažeností; tad-dhāmnā — září těchto viṣṇu-mūrti; abhūt — stal se; ajaḥ — Pán Brahmā; tūṣṇīm — němý; pūḥ-devī-anti — v přítomnosti vesnického božstva (grāmya-devatā); iva — jako; putrikā — hliněná figurka vytvořená dítětem.

Tradução

Překlad

Então, pelo poder da refulgência daquelas viṣṇu-mūrtis, o senhor Brahmā, com seus onze sentidos impactados pelo evento surpreendente e aturdidos pela bem-aventurança transcendental, silenciou-se, assim como um boneco de barro de uma criança na presença da deidade da vila.

Záře těchto viṣṇu-mūrti tehdy způsobila, že Pán Brahmā, jehož jedenáct smyslů bylo otřeseno údivem a ohromeno transcendentální blažeností, oněměl jako dítětem vytvořená hliněná figurka v přítomnosti vesnického božstva.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—Brahmā ficou atordoado devido à bem-aventurança transcenden­tal (muhyanti yat sūrayaḥ). Em seu espanto, todos os seus sentidos ficaram aturdidos, e ele foi incapaz de ver ou fazer alguma coisa. Brahmā considerava-se absoluto, julgando-se a única deidade poderosa, mas agora seu orgulho foi subjugado, e ele voltou a ser um mero semideus – um importante semideus, evidentemente, mas um semideus. Brahmā, portanto, não pode ser comparado a Deus – Kṛṣṇa, ou Nārāyaṇa. Se é proibido comparar a Nārāyaṇa mesmo semideuses como Brahmā e Śiva, o que dizer de outros?

Brahmā byl ohromen transcendentální blažeností (muhyanti yat sūrayaḥ). Všechny jeho smysly byly údivem ochromené a nebyl schopen nic říci ani udělat. Dříve se považoval za absolutního a myslel si, že je jediným mocným božstvem, ale nyní byla jeho pýcha pokořena a znovu se stal pouze jedním z polobohů-jistě významným polobohem, ale přesto jen polobohem. Brahmu tedy nelze srovnávat s Bohem-Kṛṣṇou či Nārāyaṇem. Nārāyaṇa je zakázáno přirovnávat dokonce i k polobohům, jako je Brahmā a Śiva, natož pak k ostatním.

yas tu nārāyaṇaṁ devaṁ
brahma-rudrādi-daivataiḥ
samatvenaiva vīkṣeta
sa pāṣaṇḍī bhaved dhruvam
yas tu nārāyaṇaṁ devaṁ
brahma-rudrādi-daivataiḥ
samatvenaiva vīkṣeta
sa pāṣaṇḍī bhaved dhruvam

“Alguém que considera que os semideuses como Brahmā e Śiva estão no mesmo nível que Nārāyaṇa na certa deve ser considerado um ofensor.” Não devemos igualar os semideuses a Nārāyaṇa, pois até mesmo Śaṅkarācārya proibiu isso (nārāyaṇaḥ paro ’vyaktāt). Também, como se menciona nos Vedas, eko nārāyaṇa āsīn na brahmā neśānaḥ: “No começo da criação, havia apenas a Personalidade Suprema, Nārāyaṇa, e não existia Brahmā ou Śiva.” Portanto, todo aquele que, no final de sua vida, lembra-se de Nārāyaṇa alcança a perfeição da vida (ante nārāyaṇa-smṛtiḥ).

“Každý, kdo polobohy, jako je Brahmā a Śiva, staví na stejnou úroveň s Nārāyaṇem, musí být považován za hříšníka.” Neměli bychom srovnávat polobohy s Nārāyaṇem, neboť to zakázal dokonce i Śaṅkarācārya (nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt). Védy rovněž uvádějí: eko nārāyaṇa āsīn na brahmā neśānaḥ-“Na počátku stvoření byla pouze Nejvyšší Osobnost, Nārāyaṇa. Brahmā ani Śiva neexistovali.” Proto ten, kdo na konci svého života vzpomíná na Nārāyaṇa, dosáhne životní dokonalosti (ante nārāyaṇa-smṛtiḥ).