Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 22.156-157

Verš

bāhya, antara, — ihāra dui ta’ sādhana
‘bāhye’ sādhaka-dehe kare śravaṇa-kīrtana
‘mane’ nija-siddha-deha kariyā bhāvana
rātri-dine kare vraje kṛṣṇera sevana

Synonyma

bāhya — navenek; antara — uvnitř; ihāra — této spontánní lásky k Bohu; dui — dva; ta' — ba; sādhana — takový způsob vykonávání; bāhye — navenek; sādhaka-dehe — s tělem pokročilého oddaného; kare — provádí; śravaṇa-kīrtana — naslouchání a opěvování; mane — mysl; nija — vlastní; siddha-deha — věčné tělo nebo seberealizované postavení; kariyā bhāvana — myslí na; rātri-dine — dnem i nocí; kare — vykonává; vraje — ve Vrindávanu; kṛṣṇera — Pána Kṛṣṇy; sevana — službu.

Překlad

„Jsou dva způsoby, jak rāgānugā bhakti vykonávat – vnější a vnitřní. Když je pokročilý oddaný seberealizovaný, navenek se chová jako začátečník a následuje veškeré pokyny śāster, hlavně ty, které se týkají naslouchání a opěvování. V mysli však ve svém původním, očištěném seberealizovaném postavení slouží svým osobitým způsobem Kṛṣṇovi ve Vrindávanu. Slouží Kṛṣṇovi dvacet čtyři hodin denně, ve dne v noci.“