CC Madhya 20.59
Bengálština
বিপ্রাদ্দ্বিষড়্ গুণযুতাদরবিন্দনাভ-
পাদারবিন্দবিমুখাৎ শ্বপচং বরিষ্ঠম্ ।
মন্যে তদর্পিত-মনোবচনেহিতার্থ-
প্রাণং পুনাতি স কুলং ন তু ভূরিমানঃ ॥ ৫৯ ॥
পাদারবিন্দবিমুখাৎ শ্বপচং বরিষ্ঠম্ ।
মন্যে তদর্পিত-মনোবচনেহিতার্থ-
প্রাণং পুনাতি স কুলং ন তু ভূরিমানঃ ॥ ৫৯ ॥
Verš
viprād dvi-ṣaḍ-guṇa-yutād aravinda-nābha-
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaṁ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaṁ punāti sa kulaṁ na tu bhūri-mānaḥ
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaṁ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaṁ punāti sa kulaṁ na tu bhūri-mānaḥ
Synonyma
viprāt — než brāhmaṇa; dvi-ṣaṭ-guṇa-yutāt — vlastnící dvanáct brāhmaṇských vlastností; aravinda-nābha — Pán Viṣṇu, z jehož pupku vyrůstá lotos; pāda-aravinda — lotosovým nohám; vimukhāt — než ten, kdo není oddaný; śva-pacam — caṇḍālu nebo člověka zvyklého jíst psy; variṣṭham — za slavnějšího; manye — považuji; tat-arpita — zasvěcené Jemu; manaḥ — mysl; vacana — slova; īhita — činnosti; artha — bohatství; prāṇam — život; punāti — očistí; saḥ — on; kulam — svou rodinu; na tu — ne; bhūri-mānaḥ — brāhmaṇa pyšný na své vlastnosti.
Překlad
„ ,Pokud se někdo narodí v rodině brāhmaṇů a má všech dvanáct brāhmaṇských vlastností, ale není oddaný lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy, jenž má lotosu podobný pupek, nevyrovná se caṇḍālovi, který svoji mysl, slova, činy, majetek a život zasvětil službě Pánu. Pouze se narodit v rodině brāhmaṇů nebo mít brāhmaṇské vlastnosti nestačí. Člověk se musí stát čistým oddaným Pána. Śva-paca neboli caṇḍāla, který je oddaným, osvobodí nejen sebe, ale celou svoji rodinu, kdežto neoddaný brāhmaṇa, který má jen brāhmaṇské vlastnosti, neočistí ani sebe, natož svoji rodinu.̀ “
Význam
Tento verš vyslovil ve Śrīmad-Bhāgavatamu (7.9.10) Prahlāda Mahārāja. Brāhmaṇa by měl mít dvanáct vlastností. V Mahābhāratě se uvádí:
dharmaś ca satyaṁ ca damas tapaś ca
amātsaryaṁ hrīs titikṣānasūyā
yajñaś ca dānaṁ ca dhṛtiḥ śrutaṁ ca
vratāni vai dvādaśa brāhmaṇasya
amātsaryaṁ hrīs titikṣānasūyā
yajñaś ca dānaṁ ca dhṛtiḥ śrutaṁ ca
vratāni vai dvādaśa brāhmaṇasya
„Brāhmaṇa musí být dokonale zbožný, pravdomluvný a musí být schopný ovládat svoje smysly. Musí konat přísnou askezi a být odpoutaný, pokorný a snášenlivý. Nesmí nikomu závidět a musí být zběhlý v provádění obětí a rozdávání všeho, co má, v podobě milodarů. Musí být neochvějný v oddané službě a dobře obeznámený s poznáním Véd. To je dvanáct vlastností brāhmaṇy.“
Bhagavad-gītā (18.42) popisuje vlastnosti brāhmaṇy takto:
śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāva-jam
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāva-jam
„Mírumilovnost, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené vlastnosti, kterými se vyznačují brāhmaṇové.“
Muktāphala-ṭīkā uvádí:
śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣānty-ārjava-viraktayaḥ
jñāna-vijñāna-santoṣāḥ
satyāstikye dvi-ṣaḍ guṇāḥ
kṣānty-ārjava-viraktayaḥ
jñāna-vijñāna-santoṣāḥ
satyāstikye dvi-ṣaḍ guṇāḥ
„Vyrovnanost mysli, ovládání smyslů, odříkání, čistotnost, snášenlivost, upřímnost, odpoutanost, teoretické i praktické poznání, spokojenost, pravdomluvnost a pevná víra ve Védy je dvanáct vlastností brāhmaṇy.“