CC Antya 4.69
Verš
viprād dvi-ṣaḍ-guṇa-yutād aravinda-nābha-
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaṁ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaṁ punāti sa kulaṁ na tu bhūri-mānaḥ
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaṁ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaṁ punāti sa kulaṁ na tu bhūri-mānaḥ
Synonyma
viprāt — než brāhmaṇa; dvi-ṣaṭ-guṇa-yutāt — který má dvanáct brāhmaṇských vlastností; aravinda-nābha — Pána Viṣṇua, jenž má pupek podobný lotosu; pāda-aravinda — lotosovým nohám; vimukhāt — než člověk bez oddanosti; śvapacam — caṇḍāla neboli člověk zvyklý jíst psy; variṣṭham — slavnější; manye — myslím; tat-arpita — zasvěcená Jemu; manaḥ — mysl; vacana — slova; īhita — činnosti; artha — bohatství; prāṇam — život; punāti — očistí; saḥ — on; kulam — svou rodinu; na tu — ale ne; bhūri-mānaḥ — brāhmaṇa pyšný na své vlastnosti.
Překlad
„ ,Pokud se někdo narodil v rodině brāhmaṇů a má všech dvanáct brāhmaṇských vlastností, ale není oddaný lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy, jenž má pupek podobný lotosu, nevyrovná se caṇḍālovi, který svoji mysl, slova, činy, majetek a život zasvětil službě Pánu. Pouze se narodit v rodině brāhmaṇů nebo mít brāhmaṇské vlastnosti nestačí. Člověk se musí stát čistým oddaným Pána. Śva-paca neboli caṇḍāla, který je oddaným, osvobodí nejen sebe, ale také celou svoji rodinu, kdežto neoddaný brāhmaṇa, který má jen brāhmaṇské vlastnosti, nedokáže očistit ani sebe, natož svoji rodinu.̀ “
Význam
Toto je verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (7.9.10).