Text 244

Verš

Text

caraṇera dhūli sei laya vāra vāra
dekhiyā prabhura duḥkha ha-ila apāra

Synonyma

Synonyms

caraṇera — Jeho lotosových nohou; dhūli — prach; sei — ta žena; laya — bere; vāra vāra — znovu a znovu; dekhiyā — když to viděl; prabhura — Pánův; duḥkha — zármutek; ha-ila — stal se; apāra — bezmezný.

caraṇera — of His lotus feet; dhūli — the dust; sei — that woman; laya — takes; vāra vāra — again and again; dekhiyā — seeing this; prabhura — of the Lord; duḥkha — unhappiness; ha-ila — there was; apāra — unlimited.

Překlad

Translation

Když znovu a znovu brala prach z Jeho lotosových nohou, Pána to nesmírně zarmoutilo.

As she took the dust of His lotus feet again and again, the Lord became unlimitedly unhappy.

Význam

Purport

Dotýkat se lotosových nohou vznešených osobností je jistě velice dobré pro toho, kdo to dělá, ale příklad Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který z toho byl nešťastný, naznačuje, že by vaiṣṇava neměl nikomu dovolit, aby bral prach z jeho nohou.

This holding of a great personality’s lotus feet is certainly very good for the person who takes the dust, but this example of Śrī Caitanya Mahāprabhu’s unhappiness indicates that a Vaiṣṇava should not allow anyone to take dust from his feet.

Ten, kdo bere prach z lotosových nohou vznešené osobnosti, jí předává své hříšné činnosti. Pokud ta osoba, jejíž prach někdo bere, není velice mocná, musí trpět hříšnými činnostmi toho, kdo od ní prach bral. Obecně by se to tedy nemělo dovolovat. Někdy během velkých setkání lidé přijdou a chtějí získat stejný prospěch dotýkáním se našich nohou. Následkem toho někdy musíme prodělat nějakou nemoc. Co nejvíce bychom se měli snažit zabránit tomu, aby se někdo cizí dotýkal našich nohou a bral z nich prach. Śrī Caitanya Mahāprabhu to osobně ukázal svým příkladem, jak je vysvětleno v následujícím verši.

One who takes the dust of a great personality’s lotus feet transfers his sinful activities to that great personality. Unless the person whose dust is taken is very strong, he must suffer the sinful activities of the person who takes the dust. Therefore ordinarily it should not be allowed. Sometimes in big meetings people come to take the same advantage by touching our feet. On account of this, sometimes we have to suffer from some disease. As far as possible, no outsider should be allowed to touch one’s feet to take dust from them. Śrī Caitanya Mahāprabhu personally showed this by His example, as explained in the next verse.