CC Ādi 1.49

Tento verš z Bhagavad-gīty (10.10) jasně říká, jak Govindadeva poučuje své pravé oddané. Pán prohlašuje, že ty, kdo se bez ustání věnují transcendentální láskyplné službě Jemu, osvítí teistickým poznáním, a tak je obdaří připoutaností k sobě. Toto probuzení božského vědomí oddaného okouzluje, a on pak vychutnává svou věčnou transcendentální náladu. Je však uděleno pouze těm, kdo jsou díky oddané službě přesvědčeni o transcendentální povaze Osobnosti Božství. Oni vědí, že Nejvyšší Pravda, zcela duchovní a všemocná osoba, nemá sobě rovného, má zcela transcendentální smysly a je zdrojem všech projevů. Tito čistí oddaní, kteří jsou vždy pohrouženi v poznání o Kṛṣṇovi a ve vědomí Kṛṣṇy, si vyměňují myšlenky a realizace stejně, tak jako si významní vědci vyměňují svoje názory a výsledky svého bádání ve vědeckých akademiích. Tyto výměny myšlenek ve vztahu ke Kṛṣṇovi Pána těší, a proto Pán tyto oddané obdaří úplným osvícením.