TEXT 16

Verš

Text

jñānena tu tad ajñānaṁ
yeṣāṁ nāśitam ātmanaḥ
teṣām āditya-vaj jñānaṁ
prakāśayati tat param

Synonyma

Synonyms

jñānena — poznáním; tu — ale; tat — ta; ajñānam — nevědomost; yeṣām — jejichž; nāśitam — je zničena; ātmanaḥ — živé bytosti; teṣām — jejich; āditya-vat — jako vycházející slunce; jñānam — poznání; prakāśayati — odhaluje; tat param — vědomí Kṛṣṇy.

jñānena — durch Wissen; tu — aber; tat — diese; ajñānam — Unwissenheit; yeṣām — wessen; nāśitam — wird zerstört; ātmanaḥ — des Lebewesens; teṣām — ihr; āditya-vat — wie die aufgehende Sonne; jñānam — Wissen; prakāśayati — enthüllt; tat param — Kṛṣṇa-Bewußtsein.

Překlad

Translation

Jakmile je však někdo osvícen poznáním, jež ničí nevědomost, odhalí mu toto poznání vše, stejně jako slunce všechno osvětlí za bílého dne.

Wenn aber jemand mit dem Wissen erleuchtet ist, durch das Unwissenheit zerstört wird, dann enthüllt sein Wissen alles, ebenso wie die Sonne am Tage alles erleuchtet.

Význam

Purport

Všichni, kdo zapomněli na Kṛṣṇu, jsou nevyhnutelně zmateni, ale ti, kdo mají vědomí Kṛṣṇy, nejsou zmateni ani v nejmenším. V Bhagavad-gītě stojí: sarvaṁ jñāna-plavena, jñānāgniḥ sarva-karmāṇi a na hi jñānena sadṛśam. Poznání se vždy vysoce cení. A co je tímto poznáním? Dokonalého poznání nabyde živá bytost tehdy, když se odevzdá Kṛṣṇovi — jak je uvedeno v devatenáctém verši sedmé kapitoly: bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate. Poté, co člověk po mnoha životech nabyl dokonalého poznání a odevzdává se Kṛṣṇovi — neboli když dosahuje vědomí Kṛṣṇy — je mu všechno vyjeveno, tak jako je ve dne vše osvětleno sluncem. Živá bytost bývá zmatena mnoha způsoby. Když se například bezostyšně považuje za Boha, padla do poslední léčky nevědomosti. Jestliže je živá bytost Bůh, jak může být zmatena nevědomostí? Je snad Bůh zmaten nevědomostí? Pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to, že nevědomost, čili Satan, je mocnější než Bůh. Opravdové poznání lze obdržet od toho, kdo si je dokonale vědom Kṛṣṇy. Proto je nutné vyhledat takovou osobu — pravého duchovního učitele — a pod jeho vedením se učit, co je to vědomí Kṛṣṇy, protože vědomí Kṛṣṇy jistě zažene všechnu nevědomost, tak jako slunce zahání temnotu. I když někdo může bezpečně vědět, že on sám není tělo a že je vůči tělu transcendentální, přesto nemusí být schopen rozlišovat mezi duší a Nadduší. Vše však může náležitě poznat, jestliže má zájem přijmout útočiště u dokonalého, pravého duchovního učitele, který si je vědom Kṛṣṇy. Živá bytost může poznat Boha a svůj vztah s Ním jedině tehdy, když se setká s někým, kdo Boha zastupuje. Zástupce Boha o sobě nikdy neprohlašuje, že je Bůh — třebaže se mu vzhledem k jeho poznání o Bohu vzdává veškerá úcta, která je obvykle prokazována Bohu. Je nutné naučit se znát rozdíl mezi Bohem a živou bytostí. Pán Śrī Kṛṣṇa proto řekl (Bg. 2.12), že každá živá bytost je individuální a Pán je také individuální. Všichni byli individuálními osobami v minulosti, jsou jimi v přítomnosti a budou jimi i v budoucnosti; i po osvobození. Za temné noci nám všechno splývá v jedno, ale ve dne, když vyjde slunce, vidíme pravou totožnost všech věcí. Vědět, že v duchovním životě je zachována individuální totožnost, je známkou skutečného poznání.

ERLÄUTERUNG: Diejenigen, die Kṛṣṇa vergessen haben, müssen zweifellos verwirrt sein, aber diejenigen, die sich im Kṛṣṇa-Bewußtsein befinden, sind nicht im geringsten verwirrt. In der Bhagavad-gītā heißt es: sarvaṁ jñāna-plavena, jñānāgniḥ sarva-karmāṇi und na hi jñānena sadṛśam. Wissen wird also immer als sehr wertvoll erachtet. Und was ist mit diesem Wissen gemeint? Vollkommenes Wissen, wie im Siebten Kapitel, Vers 19, erklärt wird, erlangt man, wenn man sich Kṛṣṇa ergibt: bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate. Wenn man sich nach vielen, vielen Geburten in vollkommenem Wissen Kṛṣṇa ergibt, das heißt, wenn man Kṛṣṇa-Bewußtsein erreicht, dann wird einem alles enthüllt, ebenso wie die Sonne am Tage alles enthüllt. Das Lebewesen ist in so vieler Hinsicht verwirrt. Wenn es zum Beispiel in seiner Verwegenheit glaubt, selbst Gott zu sein, geht es in Wirklichkeit in die letzte Falle der Unwissenheit. Wenn ein Lebewesen Gott ist, wie kann es dann von Unwissenheit verwirrt werden? Kann Gott von Unwissenheit verwirrt werden? Wäre dies der Fall, dann wäre Unwissenheit oder Satan größer als Gott. Wirkliches Wissen kann man von jemandem empfangen, der über vollkommenes Kṛṣṇa-Bewußtsein verfügt. Deshalb muß man einen solchen echten spirituellen Meister finden und unter seiner Anleitung lernen, was Kṛṣṇa-Bewußtsein ist, denn Kṛṣṇa-Bewußtsein wird zweifellos alle Unwissenheit vertreiben, ebenso wie die Sonne die Dunkelheit vertreibt. Selbst wenn ein Mensch völlig erkannt hat, daß er nicht der Körper ist, sondern in transzendentaler Stellung zum Körper steht, bedeutet dies nicht, daß er imstande ist, zwischen der Seele und der Überseele zu unterscheiden. Er kann jedoch alles richtig erkennen, wenn er sich darum bemüht, bei einem vollkommenen, echten Kṛṣṇa-bewußten spirituellen Meister Zuflucht zu suchen. Man kann Gott und seine Beziehung zu Ihm nur dann verstehen, wenn man tatsächlich einen echten Stellvertreter Gottes trifft. Weil ein Stellvertreter Gottes Wissen über Gott besitzt, wird ihm die gleiche Ehre erwiesen, die man gewöhnlich Gott erweist; aber ein Stellvertreter Gottes behauptet niemals, selbst Gott zu sein. Man muß also lernen, worin der Unterschied zwischen Gott und dem Lebewesen besteht. Śrī Kṛṣṇa sagte daher im Zweiten Kapitel (2.12), daß jedes Lebewesen ein Individuum ist und daß der Herr ebenfalls ein Individuum ist. Sie alle waren Individuen in der Vergangenheit; sie sind Individuen in der Gegenwart, und sie werden auch in der Zukunft – selbst nach der Befreiung – weiterhin Individuen bleiben. In der Dunkelheit der Nacht scheint alles eins zu sein, doch am Tage, im Licht der Sonne, sehen wir die Dinge in ihrer wahren Identität. Identität mit Individualität im spirituellen Leben ist wahres Wissen.