TEXT 2

Verš

Text

vyāmiśreṇeva vākyena
buddhiṁ mohayasīva me
tad ekaṁ vada niścitya
yena śreyo ’ham āpnuyām

Synonyma

Synonyms

vyāmiśreṇa — dvojsmyslnými; iva — jistě; vākyena — slovy; buddhim — inteligenci; mohayasi — mateš; iva — jistě; me — moji; tat — proto; ekam — jen jedno; vada — prosím řekni; niścitya — rozhodující; yena — čímž; śreyaḥ — skutečný prospěch; aham — já; āpnuyām — mohu mít.

vyāmiśreṇa — durch zweideutige; iva — gewiß; vākyena — Worte; buddhim — Intelligenz; mohayasi — Du verwirrst; iva — gewiß; me — meine; tat — deshalb; ekam — nur eines; vada — bitte sage; niścitya — festlegend; yena — wodurch; śreyaḥ — wahrer Nutzen; aham — ich; āpnuyām — mag bekommen.

Překlad

Translation

Má inteligence je zmatena Tvými dvojsmyslnými pokyny. Proto Tě prosím, řekni mi s konečnou platností, co pro mne bude nejprospěšnější.

Meine Intelligenz ist durch Deine zweideutigen Unterweisungen verwirrt. Bitte sage mir deshalb eindeutig, was das Beste für mich ist.

Význam

Purport

V předcházející kapitole bylo jako úvod k Bhagavad-gītě popsáno mnoho různých témat, jako je sāṅkhya-yoga, buddhi-yoga či ovládání smyslů pomocí inteligence, práce bez touhy po jejích plodech, jakož i postavení začátečníka. Nebylo to ovšem podáno systematicky. Pro jednání a porozumění by bylo zapotřebí uspořádanějšího přehledu. Arjuna chtěl tedy tento zdánlivě matoucí popis vyjasnit, aby ho každý obyčejný člověk mohl pojmout bez mylných závěrů. Kṛṣṇa neměl v úmyslu mást Arjunu slovními kejklemi, ale Arjuna nevěděl, jak následovat proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy — zda nečinností, nebo aktivní službou. Svými otázkami objasňuje cestu vědomí Kṛṣṇy všem studentům, kteří mají vážný zájem poznat tajemství Bhagavad-gīty.

ERLÄUTERUNG: Im vorherigen Kapitel wurden als Einleitung zur Bhagavad-gītā viele verschiedene Pfade erklärt, zum Beispiel sāṅkhya- yoga, buddhi-yoga, die Beherrschung der Sinne durch Intelligenz, Handeln ohne den Wunsch nach fruchttragenden Ergebnissen und auch die Stellung des Neulings. All dies wurde unsystematisch vorgetragen, und eine detailliertere Beschreibung der Pfade ist notwendig, um sie richtig zu verstehen und um danach handeln zu können. Arjuna wollte daher diese scheinbar verwirrenden Unterweisungen klären, damit es jedem, auch dem gewöhnlichen Menschen, möglich sein würde, sie ohne Fehlinterpretation anzunehmen. Obwohl Kṛṣṇa nicht beabsichtigte, Arjuna durch Wortspielereien zu verwirren, vermochte Arjuna dem Vorgang des Kṛṣṇa-Bewußtseins nicht zu folgen – weder durch Untätigkeit noch durch aktiven Dienst. Mit anderen Worten, durch seine Fragen erhellt er den Pfad des Kṛṣṇa-Bewußtseins für alle Schüler, die ernsthaft bemüht sind, das Mysterium der Bhagavad-gītā zu verstehen.