TEXT 2

Verš

Texte

vyāmiśreṇeva vākyena
buddhiṁ mohayasīva me
tad ekaṁ vada niścitya
yena śreyo ’ham āpnuyām

Synonyma

Synonyms

vyāmiśreṇa — dvojsmyslnými; iva — jistě; vākyena — slovy; buddhim — inteligenci; mohayasi — mateš; iva — jistě; me — moji; tat — proto; ekam — jen jedno; vada — prosím řekni; niścitya — rozhodující; yena — čímž; śreyaḥ — skutečný prospěch; aham — já; āpnuyām — mohu mít.

vyāmiśreṇa: par d’équivoques; iva: certes; vākyena: paroles; buddhim: intelligence; mohayasi: Tu troubles; iva: certes; me: mon; tat: donc; ekam: une seule; vada: dis-moi, s’il Te plaît; niścitya: assurant; yena: par lequel; śreyaḥ: un avantage réel; aham: je; āpnuyām: peux avoir.

Překlad

Translation

Má inteligence je zmatena Tvými dvojsmyslnými pokyny. Proto Tě prosím, řekni mi s konečnou platností, co pro mne bude nejprospěšnější.

Tes instructions équivoques troublent mon intelligence. Indique-moi donc je T’en prie, de façon décisive, la voie qui me sera la plus favorable.

Význam

Purport

V předcházející kapitole bylo jako úvod k Bhagavad-gītě popsáno mnoho různých témat, jako je sāṅkhya-yoga, buddhi-yoga či ovládání smyslů pomocí inteligence, práce bez touhy po jejích plodech, jakož i postavení začátečníka. Nebylo to ovšem podáno systematicky. Pro jednání a porozumění by bylo zapotřebí uspořádanějšího přehledu. Arjuna chtěl tedy tento zdánlivě matoucí popis vyjasnit, aby ho každý obyčejný člověk mohl pojmout bez mylných závěrů. Kṛṣṇa neměl v úmyslu mást Arjunu slovními kejklemi, ale Arjuna nevěděl, jak následovat proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy — zda nečinností, nebo aktivní službou. Svými otázkami objasňuje cestu vědomí Kṛṣṇy všem studentům, kteří mají vážný zájem poznat tajemství Bhagavad-gīty.

Le chapitre précédent, en guise d’introduction à la Bhagavad-gītā, nous a expliqué la position du néophyte et donné un aperçu des diverses méthodes de réalisation spirituelle, soit le sāṅkhya-yoga, le buddhi-yoga, la maîtrise des sens par l’intelligence, et l’action désintéressée. Mais tout cela fut présenté sans suivre de structure organisée. Une description plus systématique s’avère donc nécessaire pour comprendre et agir. Si Arjuna demande à Kṛṣṇa de l’éclairer sur ces sujets apparemment équivoques, c’est pour que l’homme du commun puisse les comprendre sans les mésinterpréter. Bien que Kṛṣṇa n’ait pas eu l’intention de le mettre dans la confusion avec des jeux de mots, Arjuna ne parvient pas à suivre le processus de la conscience de Kṛṣṇa, et cela dans l’action comme dans l’inaction. Il tente donc par ses questions d’éclaircir la voie de la conscience de Kṛṣṇa pour tous ceux qui désirent sérieusement percer le mystère de la Bhagavad-gītā.