Skip to main content

TEXT 2

TEXT 2

Verš

Texto

vyāmiśreṇeva vākyena
buddhiṁ mohayasīva me
tad ekaṁ vada niścitya
yena śreyo ’ham āpnuyām
vyāmiśreṇeva vākyena
buddhiṁ mohayasīva me
tad ekaṁ vada niścitya
yena śreyo ’ham āpnuyām

Synonyma

Palabra por palabra

vyāmiśreṇa — dvojsmyslnými; iva — jistě; vākyena — slovy; buddhim — inteligenci; mohayasi — mateš; iva — jistě; me — moji; tat — proto; ekam — jen jedno; vada — prosím řekni; niścitya — rozhodující; yena — čímž; śreyaḥ — skutečný prospěch; aham — já; āpnuyām — mohu mít.

vyāmśreṇa — con equívocas; iva — ciertamente; vākyena — palabras; buddhim — inteligencia; mohayasi — Tú estás confundiendo; iva — ciertamente; me — mi; tat — por lo tanto; ekam — solo una; vada — por favor, di; niścitya — determinado; yena — mediante lo cual; śreyaḥ — verdadero beneficio; aham — yo; āpnuyām — pueda tener.

Překlad

Traducción

Má inteligence je zmatena Tvými dvojsmyslnými pokyny. Proto Tě prosím, řekni mi s konečnou platností, co pro mne bude nejprospěšnější.

Mi inteligencia se ha confundido con Tus ambiguas instrucciones, así que, por favor, dime en definitiva qué es lo más provechoso para mí.

Význam

Significado

V předcházející kapitole bylo jako úvod k Bhagavad-gītě popsáno mnoho různých témat, jako je sāṅkhya-yoga, buddhi-yoga či ovládání smyslů pomocí inteligence, práce bez touhy po jejích plodech, jakož i postavení začátečníka. Nebylo to ovšem podáno systematicky. Pro jednání a porozumění by bylo zapotřebí uspořádanějšího přehledu. Arjuna chtěl tedy tento zdánlivě matoucí popis vyjasnit, aby ho každý obyčejný člověk mohl pojmout bez mylných závěrů. Kṛṣṇa neměl v úmyslu mást Arjunu slovními kejklemi, ale Arjuna nevěděl, jak následovat proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy — zda nečinností, nebo aktivní službou. Svými otázkami objasňuje cestu vědomí Kṛṣṇy všem studentům, kteří mají vážný zájem poznat tajemství Bhagavad-gīty.

Como un preludio al Bhagavad-gītā, en el capítulo anterior se explicaron muchos senderos diferentes, tales como el sāṅkhya-yoga, el buddhi-yoga, el control de los sentidos mediante la inteligencia, el trabajo sin deseo fruitivo y la posición del neófito. Todo ello se presentó de un modo no sistemático. Para poder actuar y llegar a comprender todo, sería necesaria una descripción más organizada. Arjuna quería, pues, aclarar estas cosas aparentemente confusas, de modo que cualquier hombre común pudiera aceptarlas sin incurrir en malas interpretaciones. Aunque Kṛṣṇa no tenía intenciones de confundir a Arjuna con juegos de palabras, Arjuna no podía entender el proceso de conciencia de Kṛṣṇa —si se trataba de inercia o de servicio activo—. En otras palabras, con sus preguntas está despejando la senda de conciencia de Kṛṣṇa para todos los estudiantes que quieran comprender realmente el misterio del Bhagavad-gītā.