Skip to main content

TEXT 1

TEXT 1

Verš

Text

arjuna uvāca
jyāyasī cet karmaṇas te
matā buddhir janārdana
tat kiṁ karmaṇi ghore māṁ
niyojayasi keśava
arjuna uvāca
jyāyasī cet karmaṇas te
matā buddhir janārdana
tat kiṁ karmaṇi ghore māṁ
niyojayasi keśava

Synonyma

Synonyms

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; jyāyasī — lepší; cet — jestliže; karmaṇaḥ — než plodonosné jednání; te — Tebou; matā — je považovaná; buddhiḥ — inteligence; janārdana — ó Kṛṣṇo; tat — proto; kim — proč; karmaṇi — do jednání; ghore — hrozného; mām — mě; niyojayasi — zapojuješ; keśava — ó Kṛṣṇo.

arjunaḥ uvāca — Arjuna sprach; jyāyasī — besser; cet — wenn; karmaṇaḥ — als fruchtbringende Tätigkeit; te — von Dir; matā — wird gehalten für; buddhiḥ — Intelligenz; janārdana — o Kṛṣṇa; tat — deshalb; kim — warum; karmaṇi — in Handlung; ghore — schrecklich; mām — mich; niyojayasi — Du beschäftigst; keśava — o Kṛṣṇa.

Překlad

Translation

Arjuna pravil: Ó Janārdano, Keśavo, proč mne chceš zapojit do tohoto hrozného boje, když si myslíš, že inteligence je lepší než jednání s vidinou jeho plodů?

Arjuna sprach: O Janārdana, o Keśava, warum willst Du, daß ich an diesem schrecklichen Kampf teilnehme, wenn Du glaubst, daß Intelligenz besser sei als fruchtbringende Tätigkeit?

Význam

Purport

V předchozí kapitole popsal Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, velmi důkladně povahu duše s úmyslem vysvobodit svého důvěrného přítele Arjunu z oceánu hmotného žalu. A doporučil cestu realizace: buddhi-yogu neboli cestu vědomí Kṛṣṇy. Někteří lidé chápou cestu vědomí Kṛṣṇy jako nečinnost a ovlivněni tímto mylným závěrem často odcházejí do ústraní, kde chtějí dosáhnout úplného vědomí Kṛṣṇy odříkáváním Kṛṣṇova svatého jména. Bez průpravy ve filozofii vědomí Kṛṣṇy se však zpívání Kṛṣṇova svatého jména na odlehlém místě — kde lze získat jen laciný obdiv nevinné veřejnosti — vůbec nedoporučuje. I Arjuna si myslel, že cesta vědomí Kṛṣṇy, buddhi-yogayoga inteligence při duchovním rozvoji poznání — znamená zanechat aktivního života a v ústraní podstupovat askezi. Jinými slovy, chtěl se obratně vyhnout boji tím, že použije cestu vědomí Kṛṣṇy jako omluvu. Byl však upřímným žákem, a tak předložil celou záležitost svému učiteli, Kṛṣṇovi, k posouzení a zeptal se Ho, jaký postup pro něho bude nejlepší. V této kapitole mu Pán Kṛṣṇa odpovídá důkladným vysvětlením systému karma-yogy neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy.

ERLÄUTERUNG: Die Höchste Persönlichkeit Gottes, Śrī Kṛṣṇa, hat im vorangegangenen Kapitel die Beschaffenheit der Seele sehr ausführlich beschrieben, um Seinen vertrauten Freund Arjuna aus dem Ozean materieller Klagen zu erretten. Als Pfad der Erkenntnis wurde buddhi-yoga, Kṛṣṇa-Bewußtsein, empfohlen. Manchmal herrscht die falsche Vorstellung, Kṛṣṇa-Bewußtsein bedeute Untätigkeit, und oft zieht sich jemand, der einem solchen Irrtum unterliegt, an einen einsamen Ort zurück, um dort durch das Chanten von Śrī Kṛṣṇas Heiligem Namen völlig Kṛṣṇa- bewußt zu werden. Doch ohne in der Philosophie des Kṛṣṇa-Bewußtseins geschult zu sein, ist es nicht ratsam, den Heiligen Namen Kṛṣṇas an einem abgelegenen Ort zu chanten, wo man nichts weiter als die billige Bewunderung der unschuldigen Öffentlichkeit gewinnt. Auch Arjuna glaubte, Kṛṣṇa-Bewußtsein, buddhi-yoga, das heißt Intelligenz, um im spirituellen Wissen fortzuschreiten, bedeute, sich vom aktiven Leben zurückzuziehen, um sich an einem einsamen Ort Bußen und Entsagungen aufzuerlegen. Mit anderen Worten, er wollte geschickt den Kampf vermeiden, indem er Kṛṣṇa-Bewußtsein als Vorwand benutzte. Doch als ernsthafter Schüler brachte er die Angelegenheit vor seinen Meister, Kṛṣṇa, und fragte Ihn, wie er am besten handeln solle. Als Antwort erklärt Śrī Kṛṣṇa nun im Dritten Kapitel ausführlich, was karma-yoga, Arbeit im Kṛṣṇa-Bewußtsein, bedeutet.