TEXT 24

STIH 24

Verš

Tekst

tasmāc chāstraṁ pramāṇaṁ te
kāryākārya-vyavasthitau
jñātvā śāstra-vidhānoktaṁ
karma kartum ihārhasi

Synonyma

Synonyms

tasmāt — proto; śāstram — písma; pramāṇam — důkazy; te — tvoje; kārya — povinnost; akārya — a zakázané činnosti; vyavasthitau — při rozhodování; jñātvā — znající; śāstra — písma; vidhāna — usměrnění; uktam — jak jsou vyhlášena; karma — činy; kartum — konat; iha — v tomto světě; arhasi — měl bys.

tasmāt – stoga; śāstram – spisa; pramāṇam – svjedočanstvo; te – tvoje; kārya – dužnosti; akārya – i zabranjene djelatnosti; vyavasthitau – u određivanju; jñātvā – znajući; śāstra – spisa; vidhāna – propise; uktam – kao što je objavljeno; karma – djelatnosti; kartum – vršiti; iha – u ovom svijetu; arhasi – trebaš.tasmāt – therefore; śāstram – the scriptures; pramāṇam – evidence; te – your; kārya – duty; akārya – and forbidden activities; vyavasthitau – in determining; jñātvā – knowing; śāstra – of scripture; vidhāna – the regulations; uktam – as declared; karma – work; kartum – do; iha – in this world; arhasi – you should.

Překlad

Translation

Je tedy třeba pochopit, co je a co není povinnost, podle pravidel písem. Když je někdo zná, má jednat, aby mohl být postupně povznesen.

Čovjek treba na temelju propisa spisa shvatiti što je njegova dužnost. Znajući takva pravila i propise, treba postupati u skladu s njima kako bi se mogao uzdići.

Význam

Purport

Jak je uvedeno v patnácté kapitole, všechna usměrňující pravidla Ved mají vést k poznání Kṛṣṇy. Ten, kdo studiem Bhagavad-gīty pozná Kṛṣṇu, zaměstnává se oddanou službou a spočine na úrovni vědomí Kṛṣṇy, dosáhl nejvyšší dokonalosti poznání, jež védská literatura nabízí. Pán Caitanya Mahāprabhu tento proces nesmírně usnadnil, vyzýval lidi, aby zpívali Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, prokazovali oddanou službu Pánu a jedli zbytky jídla obětovaného Božstvu. O tom, kdo se přímo věnuje všem těmto činnostem oddané služby, lze říci, že již prostudoval veškerou védskou literaturu. Došel k závěru dokonalým způsobem. Pro obyčejné osoby, které nemají vědomí Kṛṣṇy neboli nevykonávají oddanou službu, samozřejmě o tom, co se má a nemá dělat, rozhodují příkazy Ved. Je třeba bez námitek jednat podle nich — to se nazývá následování principů śāstry neboli písma. Śāstra nemá čtyři základní nedostatky, které najdeme u podmíněné duše: nedokonalé smysly, sklon podvádět, nevyhnutelné omyly a podléhání iluzi. Tyto čtyři základní vady podmíněného života znemožňují určovat si pravidla a usměrnění samostatně. Proto všichni světci, ācāryové a velké duše přijímají bez jakýchkoliv změn usměrňující pravidla śāster, jež jsou mimo tyto nedostatky.

SMISAO: Kao što je bilo rečeno u petnaestom poglavlju, sva pravila i propisi Veda namijenjeni su razumijevanju Kṛṣṇe. Ako netko shvati Kṛṣṇu na temelju Bhagavad-gīte i utemelji se u svjesnosti Kṛṣṇe, predano služeći, dostigao je najviše savršenstvo znanja koje nude vedski spisi. Gospodin Caitanya Mahāprabhu olakšao je taj proces. On je tražio od ljudi da jednostavno pjevaju Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, predano služe Gospodina i jedu ostatke hrane ponuđene Božanstvu. Smatra se da je onaj tko neposredno vrši sve te djelatnosti s predanošću proučio svu vedsku književnost. On je došao do savršenog zaključka. Naravno, kad se radi o običnim ljudima koji nisu svjesni Kṛṣṇe ili koji ne služe Gospodina s predanošću, vedske odredbe propisuju što trebaju činiti, a što ne. Osoba treba postupati u skladu s njima, bez raspravljanja. To se naziva slijeđenjem načela śāstra, odnosno spisa. Śāstra nema četiri glavna nedostatka vidljiva kod uvjetovane duše: nesavršena osjetila, sklonost k varanju, neizbježno činjenje grešaka i neizbježnu podložnost iluziji. Onaj tko posjeduje ta četiri glavna nedostatka uvjetovanog života nije kvalificiran za postavljanje pravila i propisa. Pravila i propisi opisani u śāstrama nemaju te nedostatke i zato ih svi veliki sveci, ācārye i velike duše prihvaćaju takve kakvi jesu.

V Indii je mnoho skupin lidí s různým duchovním chápáním. Obecně se dělí do dvou tříd — na impersonalisty a personalisty. Obě však žijí podle zásad Ved. Nikdo nemůže dospět k dokonalosti, pokud nenásleduje zásady písem. Proto je ten, kdo skutečně chápe smysl śāster, považován za šťastlivce.

U Indiji ima mnogo škola duhovnog razumijevanja, koje se mogu svrstati u dvije kategorije: personalističke i impersonalističke. Međutim, sljedbenici i jednih i drugih škola žive u skladu s načelima Veda. Bez slijeđenja načela spisa osoba se ne može uzdići na razinu savršenstva. Zato se onaj tko shvaća smisao śāstra smatra sretnim.

Odpor k zásadám, jež vedou k poznání Nejvyšší Osobnosti Božství, je v lidské společnosti příčinou všech poklesků. Je tím největším přestupkem lidského života. Proto nám māyā, hmotná energie Nejvyšší Osobnosti Božství, neustále způsobuje těžkosti v podobě utrpení trojího druhu. Tato hmotná energie sestává ze tří kvalit hmotné přírody. Aby se nám otevřela cesta k poznání Nejvyššího Pána, musíme nejprve dospět alespoň na úroveň kvality dobra. Pokud to neuděláme, zůstaneme pod vlivem vášně a nevědomosti, které jsou příčinou démonského života. Ti, kdo jsou pod jejich vlivem, se vysmívají písmům, světcům a správnému porozumění Nejvyšší Osobnosti Božství. Neposlouchají pokyny duchovního učitele a nedbají na usměrnění daná písmy. Oddaná služba je nepřitahuje, přestože slyšeli o její slávě, a tak si vymýšlejí vlastní cestu k povznesení. To jsou některé z nedostatků lidské společnosti, jež vedou k démonskému životu. Pokud se ovšem osoba dokáže nechat vést pravým duchovním učitelem, který je schopen ji přivést na cestu k vyšší úrovni, její život bude úspěšný.

Odbojnost prema načelima razumijevanja Svevišnje Božanske Osobe uzrok je svih padova u ljudskom društvu. To je najveća uvreda u ljudskom životu. Zato nam māyā, materijalna energija Svevišnje Božanske Osobe, uvijek zadaje nevolje u obliku trostrukih bijeda. Materijalna se energija sastoji od triju guṇa materijalne prirode. Čovjek se mora uzdignuti bar na razinu guṇe vrline, prije nego što može kročiti na put razumijevanja Svevišnjega Gospodina. Ako se ne uzdigne do standarda guṇe vrline, ostaje pod utjecajem neznanja i strasti, koji predstavljaju uzroke demonskog života. Osobe u guṇama strasti i neznanja ismijavaju spise, svete osobe te pravilno razumijevanje Svevišnje Božanske Osobe. Ne slijede upute duhovnog učitelja i ne mare za propise spisa. Premda su čule slave predanog služenja, ne osjećaju prema njemu privlačnost. Tako izmišljaju vlastiti način uzdizanja. To su neki od nedostataka ljudskoga društva koji vode do demonskog stanja života. Međutim, ako netko prihvati vodstvo pravog, vjerodostojnog duhovnog učitelja, koji ga može voditi na putu uzdizanja do više razine, postiže uspjeh u životu.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k šestnácté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o božské a démonské povaze.

Tako se završavaju Bhaktivedantina tumačenja šesnaestoga poglavlja Śrīmad Bhagavad-gīte pod naslovom „Božanska i demonska priroda".