Skip to main content

TEXT 24

VERŠ 24

Verš

Verš

tasmāc chāstraṁ pramāṇaṁ te
kāryākārya-vyavasthitau
jñātvā śāstra-vidhānoktaṁ
karma kartum ihārhasi
tasmāc chāstraṁ pramāṇaṁ te
kāryākārya-vyavasthitau
jñātvā śāstra-vidhānoktaṁ
karma kartum ihārhasi

Synonyma

Synonyma

tasmāt — proto; śāstram — písma; pramāṇam — důkazy; te — tvoje; kārya — povinnost; akārya — a zakázané činnosti; vyavasthitau — při rozhodování; jñātvā — znající; śāstra — písma; vidhāna — usměrnění; uktam — jak jsou vyhlášena; karma — činy; kartum — konat; iha — v tomto světě; arhasi — měl bys.

tasmāt — preto; śāstram — písiem; pramāṇam — svedectvo; te — tebe; kārya — povinnosť; akārya — zakázané činy; vyavasthitau — rozhodnutý; jñātvā — poznáš; śāstra — písiem; vidhāna — príkazy; uktam — ako vravím; karma — činy; kartum — konaj; iha — v tomto svete; arhasi — mal by si.

Překlad

Překlad

Je tedy třeba pochopit, co je a co není povinnost, podle pravidel písem. Když je někdo zná, má jednat, aby mohl být postupně povznesen.

Každý by mal vedieť čo sa smie a čo nie, a k tomu by mu mali slúžiť príkazy písiem. Poznaním týchto príkazov a predpisov sa bude môcť postupne povýšiť.“

Význam

Význam

Jak je uvedeno v patnácté kapitole, všechna usměrňující pravidla Ved mají vést k poznání Kṛṣṇy. Ten, kdo studiem Bhagavad-gīty pozná Kṛṣṇu, zaměstnává se oddanou službou a spočine na úrovni vědomí Kṛṣṇy, dosáhl nejvyšší dokonalosti poznání, jež védská literatura nabízí. Pán Caitanya Mahāprabhu tento proces nesmírně usnadnil, vyzýval lidi, aby zpívali Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, prokazovali oddanou službu Pánu a jedli zbytky jídla obětovaného Božstvu. O tom, kdo se přímo věnuje všem těmto činnostem oddané služby, lze říci, že již prostudoval veškerou védskou literaturu. Došel k závěru dokonalým způsobem. Pro obyčejné osoby, které nemají vědomí Kṛṣṇy neboli nevykonávají oddanou službu, samozřejmě o tom, co se má a nemá dělat, rozhodují příkazy Ved. Je třeba bez námitek jednat podle nich — to se nazývá následování principů śāstry neboli písma. Śāstra nemá čtyři základní nedostatky, které najdeme u podmíněné duše: nedokonalé smysly, sklon podvádět, nevyhnutelné omyly a podléhání iluzi. Tyto čtyři základní vady podmíněného života znemožňují určovat si pravidla a usměrnění samostatně. Proto všichni světci, ācāryové a velké duše přijímají bez jakýchkoliv změn usměrňující pravidla śāster, jež jsou mimo tyto nedostatky.

V pätnástej kapitole bolo povedané, že všetky vedske príkazy a zásady vedú k poznaniu Kṛṣṇu. Ak sa človek z Bhagavad-gīty poučil o Kṛṣṇovi, vyvinul vedomie Kṛṣṇu a zapojil sa do oddanej služby, dosiahol vrchol poznania, tak, ako ho predkladajú vedske písma. Śrī Caitanya Mahāprabhu nám tento proces veľmi uľahčil: požiadal ľudí, aby spievali Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, aby oddane slúžili Kṛṣṇovi a jedli iba jedlo obetované Božstvu. Ak sa niekto priamo zamestnáva duchovnými činnosťami, znamená to, že už preštudoval všetky vedske knihy a vyvodil z nich správny záver. Ľuďom, ktorí nemajú vedomie Kṛṣṇu a ktorí Mu neslúžia s láskou a oddanosťou, prikazujú vedske písma, čo majú a čo nemajú robiť. Človek by ich mal nasledovať. To sa nazýva riadiť sa podľa śāstier, alebo písiem. Śāstry nemajú štyri základné nedostatky, ktoré sú bežné u podmienenej duše — nedokonalé zmysly, sklon k podvádzaniu, omylnosť a prepadanie ilúzii. Tieto štyri základné nedostatky podmieneného života robia človeka nespôsobilým predkladať pravidlá a predpisy. Preto všetci svätci, ācāryovia a zbožné duše prijímajú pravidlá a príkazy śāstier, lebo tie sú dokonalé.

V Indii je mnoho skupin lidí s různým duchovním chápáním. Obecně se dělí do dvou tříd — na impersonalisty a personalisty. Obě však žijí podle zásad Ved. Nikdo nemůže dospět k dokonalosti, pokud nenásleduje zásady písem. Proto je ten, kdo skutečně chápe smysl śāster, považován za šťastlivce.

V Indii je mnoho skupín s najrôznejším duchovným poňatím. Všeobecne sa delia na dve skupiny — personalistov a impersonalistov. Obe tieto školy sa však riadia pokynmi Ved. Nemôžeme dosiahnuť dokonalosť, ak nenasledujeme tieto zásady. Kto pochopil zmysel śāstier, je považovaný za šťastného.

Odpor k zásadám, jež vedou k poznání Nejvyšší Osobnosti Božství, je v lidské společnosti příčinou všech poklesků. Je tím největším přestupkem lidského života. Proto nám māyā, hmotná energie Nejvyšší Osobnosti Božství, neustále způsobuje těžkosti v podobě utrpení trojího druhu. Tato hmotná energie sestává ze tří kvalit hmotné přírody. Aby se nám otevřela cesta k poznání Nejvyššího Pána, musíme nejprve dospět alespoň na úroveň kvality dobra. Pokud to neuděláme, zůstaneme pod vlivem vášně a nevědomosti, které jsou příčinou démonského života. Ti, kdo jsou pod jejich vlivem, se vysmívají písmům, světcům a správnému porozumění Nejvyšší Osobnosti Božství. Neposlouchají pokyny duchovního učitele a nedbají na usměrnění daná písmy. Oddaná služba je nepřitahuje, přestože slyšeli o její slávě, a tak si vymýšlejí vlastní cestu k povznesení. To jsou některé z nedostatků lidské společnosti, jež vedou k démonskému životu. Pokud se ovšem osoba dokáže nechat vést pravým duchovním učitelem, který je schopen ji přivést na cestu k vyšší úrovni, její život bude úspěšný.

Pre ľudskú spoločnosť je nechuť k zásadám vedúcim k poznaniu Najvyššej Božskej Osobnosti príčinou jej pádu. Táto nechuť je najväčším prečinom v ľudskom živote. Preto nám māyā, hmotná energia Najvyššej Božskej Osobnosti, prináša neustále starosti v podobe trojakého utrpenia. Hmotná príroda pozostáva z troch kvalít. Človek sa musí povzniesť aspoň do kvality dobra, predtým, než sa mu otvorí cesta k poznaniu Najvyššieho Pána. Ak sa nedostane na úroveň kvality dobra, zostane v hmotnej kvalite nevedomosti a vášne, ktoré sú príčinou démonského života. Tí, ktorí sa nachádzajú v kvalite vášne a v kvalite nevedomosti, zosmiešňujú písma, svätcov i správne pochopenie Najvyššej Božskej Osobnosti. Nenasledujú pokyny duchovného učiteľa a o príkazy písiem sa nestarajú. Aj keď počuli o sláve oddanej služby, nepriťahuje ich. Aby sa povýšili, vytvárajú si vlastnú cestu. Toto sú príklady niektorých nedostatkov v ľudskej spoločnosti, vedúcich k démonskému životu. Ak sa však človeku pošťastí a nechá sa viesť pravým duchovným učiteľom cestou povýšenia sa, jeho život bude úspešný.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k šestnácté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o božské a démonské povaze.

Takto končia Bhaktivedantove výklady šestnástej kapitoly Śrīmad Bhagavad-gīty, nazvanej „Božské a démonské povahy“.