Skip to main content

TEXT 6

TEKST 6

Verš

Tekst

tatra sattvaṁ nirmalatvāt
prakāśakam anāmayam
sukha-saṅgena badhnāti
jñāna-saṅgena cānagha
tatra sattvaṁ nirmalatvāt
prakāśakam anāmayam
sukha-saṅgena badhnāti
jñāna-saṅgena cānagha

Synonyma

Synonyms

tatra — tam; sattvam — kvalita dobra; nirmalatvāt — která je nejčistší v hmotném světě; prakāśakam — osvětlující; anāmayam — bez reakcí za hřích; sukha — štěstím; saṅgena — stykem; badhnāti — podmiňuje; jñāna — poznáním; saṅgena — stykem; ca — také; anagha — ó ty, který jsi prostý hříchu.

tatra – tam; sattvam – siła dobroci; nirmalatvāt – będąc najczystszą w tym materialnym świecie; prakāśakam – oświecająca; anāmayam – wolny od jakichkolwiek skutków grzechów; sukha – przez szczęście; saṅgena – przez związek; badhnāti – uwarunkowuje; jñāna – przez wiedzę; saṅgena – przez związek; ca – również; anagha – O bezgrzeszny.

Překlad

Translation

Ó ty, jenž jsi prostý hříchu! Kvalita dobra, která je ze všech tří nejčistší, vše osvětluje a osvobozuje od všech reakcí za hříšné jednání. Osoby pod jejím vlivem jsou podmíněny pocitem štěstí a poznáním.

O bezgrzeszny, siła dobroci – będąc czystszą od innych – oświeca i uwalnia od grzesznych reakcji. Ci, którzy znajdują się pod jej wpływem, zostają uwarunkowani przez koncepcję szczęścia i wiedzy.

Význam

Purport

Živé bytosti podmíněné hmotnou přírodou jsou různého druhu. Jedna je šťastná, druhá velmi činná a další bezmocná. Všechny tyto psychologické projevy jsou příčinou jejich podmíněného stavu. V této části Bhagavad-gīty jsou popsány různé podoby jejich podmínění a nejprve se pojednává o kvalitě dobra. Ten, kdo v hmotném světě rozvinul kvalitu dobra, je moudřejší než osoby podmíněné jiným způsobem. Není tolik zasažen hmotnými vlivy a těší ho pokrok v oblasti hmotného poznání. Typickým představitelem je brāhmaṇa, který je na úrovni kvality dobra. Jeho pocit štěstí vyplývá z realizace, že pod vlivem dobra je víceméně oproštěn od reakcí za hříchy. Ve védské literatuře stojí, že kvalita dobra znamená větší poznání a silnější pocit štěstí.

ZNACZENIE:
 
Są różne typy żywych istot uwarunkowanych przez naturę materialną. Ktoś jest szczęśliwy, ktoś inny jest bardzo aktywny, a jeszcze ktoś bezradny. Te wszystkie typy objawów psychologicznych są podstawą uwarunkowanej pozycji żywej istoty w przyrodzie. Ten dział Bhagavad-gīty tłumaczy różne rodzaje uwarunkowań. Najpierw rozważana jest siła dobroci. Efektem rozwijania cechy dobroci w tym materialnym świecie jest osiągnięcie mądrości większej niż ta, którą posiadają osoby uwarunkowane w inny sposób. Na człowieka w sile dobroci nie oddziaływują tak bardzo nieszczęścia materialne i ma on świadomość postępu w wiedzy materialnej. Typowym przykładem takiego człowieka jest bramin, który powinien być usytuowany w sile dobroci. Uczucie szczęścia odczuwane przez tego rodzaju ludzi jest wynikiem zrozumienia, że w sile dobroci jest się bardziej lub mniej wolnym od następstw grzechów. Literatura wedyjska mówi, że siła dobroci oznacza większą wiedzę i większe odczucie szczęścia.

Nese to s sebou tu potíž, že živou bytost, která je na úrovni dobra, začne podmiňovat pocit vlastní moudrosti a nadřazenosti. Nejlepšími příklady jsou vědec a filozof. Oba jsou pyšní na své poznání, a jelikož celkově zlepšují své životní podmínky, pociťují určité hmotné štěstí. Následkem tohoto pocitu vyššího štěstí v podmíněném životě jsou spoutáni hmotnou kvalitou dobra. Tehdy je přitahuje jednání na úrovni kvality dobra, a dokud tento stav trvá, jsou nuceni mít nějaké tělo pod vlivem kvalit hmotné přírody. Není pravděpodobné, že by byli osvobozeni či přemístěni do duchovního světa. Živá bytost se může znovu a znovu stávat vědcem, filozofem či básníkem a znovu a znovu se zaplétat do stejných nepříjemných situací, které přináší zrození a smrt. Přesto však kvůli matoucímu působení hmotné energie považuje takový život za příjemný.

Ale zła strona tego jest taka, że kiedy żywa istota jest pod wpływem tej siły, to ma ona skłonność do uważania się za zaawansowaną w wiedzy i lepszą od innych. I w ten sposób jest ona uwarunkowana. Najlepszym przykładem są naukowcy i filozofowie: każdy dumny jest ze swojej wiedzy, i ponieważ na ogół polepszają oni swoje warunki bytowe, odczuwają pewien rodzaj materialnego szczęścia. Przez to odczucie wyższego szczęścia w życiu uwarunkowanym zostają oni związani siłą dobroci. Wskutek tego pociąga ich działanie w tej sile. I tak długo jak znajdują się pod urokiem tego rodzaju pracy, tak długo muszą przyjmować pewne typy ciał odpowiadające tej sile natury. W takiej sytuacji nie mają szansy na wyzwolenie, czyli przeniesienie się do świata duchowego. Ktoś może wielokrotnie być filozofem, naukowcem albo poetą i wciąż na nowo być uwikłanym w ten sam, pełen niedoli proces narodzin i śmierci. Ale z powodu złudzenia pod wpływem energii materialnej ten rodzaj życia jest uważany za przyjemny.