Skip to main content

TEXT 20

STIH 20

Verš

Tekst

ye tu dharmāmṛtam idaṁ
yathoktaṁ paryupāsate
śraddadhānā mat-paramā
bhaktās te ’tīva me priyāḥ
ye tu dharmāmṛtam idaṁ
yathoktaṁ paryupāsate
śraddadhānā mat-paramā
bhaktās te ’tīva me priyāḥ

Synonyma

Synonyms

ye — ti, kdo; tu — ale; dharma — náboženství; amṛtam — nektar; idam — toto; yathā — jak; uktam — řečeno; paryupāsate — plně zapojeni; śraddadhānāḥ — s vírou; mat-paramāḥ — pokládající Mě, Nejvyššího Pána, za všechno; bhaktāḥ — oddaní; te — oni; atīva — nesmírně; me — Mně; priyāḥ — drazí.

ye – oni koji; tu – ali; dharma – religije; amṛtam – nektar; idam – ovaj; yathā – kao; uktam – rečeno; paryupāsate – potpuno posvećeni; śraddadhānāḥ – s vjerom; mat-paramāḥ – prihvaćajući Mene, Svevišnjega Gospodina, kao sve; bhaktāḥ – bhakte; te – oni; atīva – veoma, veoma; me – Meni; priyāḥ – dragi.

Překlad

Translation

Ti, kdo kráčejí touto nepomíjivou cestou oddané služby, učinili Mě svým nejvyšším cílem a plně a s vírou se odevzdávají, jsou Mi nesmírně drazí.

Oni koji slijede ovaj neprolazni put predanog služenja i koji mu se potpuno posvećuju s vjerom, prihvaćajući Mene kao vrhovni cilj, veoma su Mi, veoma dragi.

Význam

Purport

Od druhého verše až do konce této kapitoly — od mayy āveśya mano ye mām (upírající mysl na Mne) až po ye tu dharmāmṛtam idam (toto náboženství věčného zaměstnání) — popisuje Nejvyšší Pán způsoby transcendentální služby, kterými je možné Ho dosáhnout. Jsou Mu velmi drahé a uznává každého, kdo se jim věnuje. Arjuna se ptal, kdo je lepší, zda ten, kdo se vydá cestou neosobního Brahmanu, nebo ten, kdo prokazuje osobní službu Nejvyšší Osobnosti Božství — a Pán svou jednoznačnou odpovědí dává jasně najevo, že oddaná služba Osobnosti Božství je nade všechny pochyby nejlepší ze všech metod duchovní realizace. Jinými slovy, v této kapitole je učiněn závěr, že vlivem příznivé společnosti vyvine živá bytost připoutanost k čisté oddané službě, následně přijme pravého duchovního učitele a od něho se naučí transcendentální láskyplné službě Pánu nasloucháním, opěvováním a dodržováním usměrňujících zásad oddané služby s vírou, zálibou a oddaností. To je cesta, která je v této kapitole doporučena. Není tedy pochyb o tom, že oddaná služba je jedinou absolutní cestou vedoucí k seberealizaci a Nejvyšší Osobnosti Božství. Neosobní chápání Nejvyšší Absolutní Pravdy, jak se popisuje v této kapitole, je doporučováno pouze tak dlouho, dokud se dotyčný neodevzdá seberealizaci. Může pro něho být prospěšné, dokud nemá příležitost se sdružovat s čistým oddaným. Ten, kdo chápe Absolutní Pravdu jako neosobní, se věnuje jednání zbavenému jeho plodů, medituje a rozvíjí poznání, aby porozuměl duši a hmotě. To je nezbytné tak dlouho, dokud není ve společnosti čistého oddaného. Pokud někdo přímo vyvine touhu vykonávat čistou oddanou službu s vědomím Kṛṣṇy, nemusí ve své duchovní realizaci postupovat krok za krokem. Oddaná služba, popsaná v prostředních šesti kapitolách Bhagavad-gīty, je příhodnější. Oddaný se nemusí obtěžovat s věcmi, které potřebuje k tomu, aby se udržel při životě, protože milostí Pána je o všechno postaráno.

SMISAO: U ovom poglavlju, od drugoga do posljednjeg stiha – od mayy āveśya mano ye mām („usredotočujući um na Mene") do ye tu dharmāmṛtam idam („ova religija vječnog djelovanja") – Svevišnji je Gospodin objasnio procese transcendentalnog služenja kojim Mu osoba može prići. Takvi su procesi veoma dragi Gospodinu i zato prihvaća njihove sljedbenike. Arjuna je postavio pitanje tko je bolji – onaj tko slijedi put neosobnog Brahmana ili onaj tko osobno služi Svevišnju Božansku Osobu – i Gospodin mu je jasno odgovorio da je predano služenje Božanske Osobe bez sumnje najbolji proces duhovne spoznaje. Drugim riječima, u ovom se poglavlju zaključuje da u dobru društvu osoba postaje privržena čistom predanom služenju. Tako prihvaća vjerodostojna duhovnog učitelja i počinje slušati, mantrati i slijediti propisana načela predanog služenja s vjerom, privrženošću i predanošću, posvećujući se transcendentalnom služenju Gospodina. Taj je put preporučen u ovom poglavlju. Stoga je predano služenje nedvojbeno jedini apsolutni put samospoznaje, namijenjen dostizanju Svevišnje Božanske Osobe. Neosobno shvaćanje Vrhovne Apsolutne Istine, kao što je opisano u ovom poglavlju, preporučuje se samo do trenutka posvećivanja samospoznaji. Drugim riječima, sve dok netko nema priliku da se druži s čistim bhaktom, neosobno shvaćanje Apsolutne Istine može biti korisno. Osoba s takvim shvaćanjem djeluje bez očekivanja plodonosna rezultata, meditira i njeguje znanje kako bi shvatila duh i materiju. To je potrebno sve dok ne stekne društvo čistoga bhakte. Na sreću, ako neposredno razvije želju za njegovanjem svjesnosti Kṛṣṇe u čistu predanom služenju, ne treba korak po korak napredovati u duhovnoj spoznaji. Predano je služenje – opisano u srednjih šest poglavlja Bhagavad-gīte – primjerenije. Ne treba se brinuti o održavanju tijela i duše zajedno, jer se Gospodinovom milošću sve odvija automatski.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvanácté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o oddané službě.

Tako se završavaju Bhaktivedantina tumačenja dvanaestoga poglavlja Śrīmad Bhagavad-gīte pod naslovom „Predano služenje".