VERSO 12
Sloka 12
Texto
Verš
tattva-dṛg dhvasta-bandhanaḥ
āsthitaḥ paramaṁ yogaṁ
na dehaṁ bubudhe gatam
tattva-dṛg dhvasta-bandhanaḥ
āsthitaḥ paramaṁ yogaṁ
na dehaṁ bubudhe gatam
Sinônimos
Synonyma
yata — controlou; akṣa — sentidos; asu — o ar vital; manaḥ — a mente; buddhiḥ — inteligência; tattva-dṛk — aquele que conhece os tattvas, as energias material e espiritual; dhvasta-bandhanaḥ — livre do cativeiro; āsthitaḥ — estando situado na; paramam — suprema; yogam — absorção, transe; na — não; deham — o corpo material; bubudhe — percebeu; gatam — partiu.
yata — ovládnuté; akṣa — smysly; asu — životní vzduch; manaḥ — mysl; buddhiḥ — inteligence; tattva-dṛk — ten, kdo zná tattvy, hmotné a duchovní energie; dhvasta-bandhanaḥ — vysvobozený z pout; āsthitaḥ — umístěný v; paramam — nejvyšší; yogam — pohroužení, tranz; na — ne; deham — hmotné tělo; bubudhe — vnímané; gatam — opustí.
Tradução
Překlad
Dadhīci Muni controlou seus sentidos, força vital, mente e inteligência e se absorveu em transe. Assim, ele rompeu todos os seus laços materiais. Ele não pôde perceber como seu corpo material se separou do seu eu.
Dadhīci Muni ovládl své smysly, životní sílu, mysl a inteligenci a pohroužil se do tranzu. Takto přeťal všechna svá hmotná pouta. Nevnímal ani, jak se jeho hmotné tělo oddělilo od jeho vlastního já.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—O Senhor diz na Bhagavad-gītā (8.5):
Pán říká v Bhagavad-gītě (8.5):
smaran muktvā kalevaram
yaḥ prayāti sa mad-bhāvaṁ
yāti nāsty atra saṁśayaḥ
smaran muktvā kalevaram
yaḥ prayāti sa mad-bhāvaṁ
yāti nāsty atra saṁśayaḥ
“E todo aquele que, no fim de sua vida, abandone seu corpo lembrando-se unicamente de Mim, no mesmo instante alcança Minha natureza. Quanto a isso, não há dúvidas.” É claro que é preciso praticar o processo antes que a morte chegue, mas o yogī perfeito, ou seja, o devoto, morre em transe, pensando em Kṛṣṇa. Ele não sente seu corpo material se separar de sua alma; a alma imediatamente se transfere para o mundo espiritual. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti: a alma não é readmitida no ventre de uma mãe material, senão que volta ao lar, volta ao Supremo. Este yoga, o bhakti-yoga, é o sistema de yoga mais elevado, como o próprio Senhor explica na Bhagavad-gītā (6.47):
“Každý, kdo vzpomíná jen na Mě, když na konci života opouští své tělo, okamžitě dosáhne Mé existence. O tom není pochyb.” To je samozřejmě třeba praktikovat dříve, než člověka přemůže smrt, ale dokonalý yogī neboli oddaný umírá v tranzu, s myšlenkami na Kṛṣṇu. Necítí, jak se jeho hmotné tělo odděluje od duše; duše je ihned přemístěna do duchovního světa. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti — duše již nevstupuje do lůna hmotné matky, ale je přemístěna zpátky domů, zpátky k Bohu. Tato yoga — bhakti-yoga — je ten nejvyšší jógový systém, jak Pán Osobně vysvětluje v Bhagavad-gītě (6.47):
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ
“De todos os yogīs, aquele que tem muita fé e sempre se refugia em Mim, pensa em Mim dentro de si mesmo e Me presta serviço transcendental amoroso – é o mais intimamente unido a Mim em yoga e é o mais elevado de todos. Esta é a Minha opinião.” O bhakti-yogī está sempre pensando em Kṛṣṇa e, portanto, na hora da morte, pode muito facilmente se transferir para Kṛṣṇaloka, mesmo sem experimentar as dores da morte.
“Ten z yogīnů, který se ke Mně s velkou vírou neustále upíná, v nitru na Mě myslí a poskytuje Mi transcendentální láskyplnou službu, je se Mnou nejdůvěrněji spojen prostřednictvím yogy a je ze všech nejvyšší. To je Můj názor.” Bhakti-yogī neustále myslí na Kṛṣṇu, a v okamžiku smrti se proto velice snadno dokáže přemístit na Kṛṣṇaloku, přičemž ani nevnímá bolesti umírání.