Bg. 8.5

अन्तकाले च मामेव स्मरन्मुक्त्वा कलेवरम् ।
य: प्रयाति स मद्भ‍ावं याति नास्त्यत्र संशय: ॥ ५ ॥
anta-kāle ca mām eva
smaran muktvā kalevaram
yaḥ prayāti sa mad-bhāvaṁ
yāti nāsty atra saṁśayaḥ

Synonyma

anta-kālena konci života; cataké; māmna Mě; evajistě; smaranvzpomínající; muktvākdyž opustí; kalevaramtělo; yaḥten, kdo; prayātijde; saḥon; mat-bhāvamMé přirozenosti; yātidosahuje; nane; astije; atrazde; saṁśayaḥpochyba.

Překlad

Každý, kdo na konci života opustí své tělo ve vzpomínkách na Mě, dosáhne okamžitě Mé přirozenosti. O tom není pochyb.

Význam

Tento verš zdůrazňuje, jak důležité je vědomí Kṛṣṇy. Každý, kdo opustí své tělo s vědomím Kṛṣṇy, ihned dosáhne transcendentální přirozenosti Nejvyššího Pána. Nejvyšší Pán je nejčistší z čistých, a proto ten, kdo si je stále vědomý Kṛṣṇy, je také nejčistší z čistých. Slovo smaran („vzpomínající“) je důležité. Na Kṛṣṇu nemůže vzpomínat nečistá duše, která nikdy nepraktikovala uvědomování si Kṛṣṇy prostřednictvím oddané služby. Z toho důvodu by měl člověk rozvíjet vědomí Kṛṣṇy od samého začátku života. Vzpomínání na Kṛṣṇu je zásadní, pokud chceme dovést život k úspěšnému konci. Proto bychom měli bez ustání zpívat mahā-mantru: Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa Hare Hare/Hare Rāma Hare Rāma, Rāma Rāma Hare Hare. Pán Caitanya doporučoval, abychom byli snášenliví jako strom (taror api sahiṣṇunā). Člověku, který zpívá Hare Kṛṣṇa, se může do cesty stavět mnoho překážek, ale on by je měl tolerovat a pokračovat ve zpívání Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa Hare Hare/Hare Rāma Hare Rāma, Rāma Rāma Hare Hare, aby na konci života mohl získat veškerý prospěch, který vědomí Kṛṣṇy přináší.