VERSO 11
Sloka 11
Texto
Verš
evaṁ kṛta-vyavasito
dadhyaṅṅ ātharvaṇas tanum
pare bhagavati brahmaṇy
ātmānaṁ sannayañ jahau
evaṁ kṛta-vyavasito
dadhyaṅṅ ātharvaṇas tanum
pare bhagavati brahmaṇy
ātmānaṁ sannayañ jahau
Sinônimos
Synonyma
śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī disse; evam — assim; kṛta-vyavasitaḥ — tendo certeza do que deveria fazer (entregar seu corpo aos semideuses); dadhyaṅ — Dadhīci Muni; ātharvaṇaḥ — o filho de Atharvā; tanum — seu corpo; pare — à Suprema; bhagavati — Personalidade de Deus; brahmaṇi — o Brahman Supremo; ātmānam — ele próprio, a alma espiritual; sannayan — oferecendo; jahau — abandonou.
śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; evam — takto; kṛta-vyavasitaḥ — když se ujistil o tom, co má dělat (dát své tělo polobohům); dadhyaṅ — Dadhīci Muni; ātharvaṇaḥ — syn Atharvy; tanum — svého těla; pare — Nejvyšší; bhagavati — Osobnosti Božství; brahmaṇi — Nejvyšší Brahman; ātmānam — sebe, duši; sannayan — nabízející; jahau — vzdal se.
Tradução
Překlad
Śrī Śukadeva Gosvāmī disse: Dadhīci Muni, o filho de Atharvā, decidiu, então, abandonar seu corpo para servir aos semideuses. Ele colocou a si próprio, a alma espiritual, aos pés de lótus da Suprema Personalidade de Deus e, dessa maneira, abandonou seu corpo material grosseiro feito de cinco elementos.
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Dadhīci Muni, syn Atharvy, se takto rozhodl poskytnout své tělo polobohům. Sebe, duši, umístil k lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství, a tak se vzdal svého hrubohmotného těla vytvořeného z pěti prvků.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—Como indicam as palavras pare bhagavati brahmaṇy ātmānaṁ sannayan, Dadhīci colocou a si próprio, como alma espiritual, aos pés de lótus da Suprema Personalidade de Deus. Com relação a isso, pode-se consultar o caso descrito no primeiro canto do Śrīmad-Bhāgavatam (1.13.55), onde se narra como foi que Dhṛtarāṣṭra abandonou o corpo. Dhṛtarāṣṭra desfez analiticamente seu corpo material grosseiro nos cinco diferentes elementos dos quais ele era formado – terra, água, fogo, ar e éter – e os distribuiu entre os diversos reservatórios desses elementos; em outras palavras, ele imergiu esses cinco elementos no mahat-tattva original. Esmiuçando seu conceito de vida material, ele aos poucos separou sua alma espiritual dos vínculos materiais e se colocou aos pés de lótus da Suprema Personalidade de Deus. O exemplo dado a esse respeito é que, quando se quebra um pote de terra, a pequena porção de atmosfera dentro do pote se une com a grande atmosfera que está fora do pote. Os filósofos māyāvādīs compreendem de forma equivocada essa descrição apresentada no Śrīmad-Bhāgavatam. Portanto, em seu livro Vedānta-tattva-sāra, Śrī Rāmānuja Svāmī descreve que essa imersão da alma significa que, após se separar do corpo material feito de oito elementos – terra, água, fogo, ar, éter, falso ego, mente e inteligência –, a alma individual se ocupa em serviço devocional à forma eterna da Suprema Personalidade de Deus (īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ/ anādir ādir govindaḥ sarva-kāraṇa-kāraṇam). A causa material dos elementos materiais absorve o corpo material, e a alma espiritual assume sua posição original. Como descreve Śrī Caitanya Mahāprabhu, jīvera ‘svarūpa’ haya-kṛṣṇera ‘nitya-dāsa’: em sua posição constitucional, a entidade viva é serva eterna de Kṛṣṇa. Quando alguém subjuga o corpo material através do cultivo de conhecimento espiritual e serviço devocional, pode reviver sua própria posição e, dessa maneira, ocupar-se em servir ao Senhor.
Slova pare bhagavati brahmaṇy ātmānaṁ sannayan vyjadřují, že Dadhīci umístil sebe, duši, k lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství. V této souvislosti si můžeme připomenout, jak opustil své tělo Dhṛtarāṣṭra, což popisuje první zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu (1.13.55). Dhṛtarāṣṭra analyticky rozdělil své hrubohmotné tělo na pět různých prvků — zemi, vodu, oheň, vzduch a éter — z nichž bylo vytvořené, a ty rozmístil do jejich příslušných zdrojů; jinými slovy, smísil je s původní mahat-tattvou. Rozpoznáním svého hmotného pojetí života postupně oddělil svou duši od hmotných vazeb a umístil sebe sama k lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství. V této souvislosti je dán příklad, že když se rozbije hliněná nádoba, malá část nebe uvnitř se spojí s velkým nebem vně nádoby. Māyāvādští filozofové si tento popis Śrīmad-Bhāgavatamu mylně vykládají. Śrī Rāmānuja Svāmī proto ve své knize Vedānta-tattva-sāra popisuje, co toto splynutí duše znamená: jakmile se individuální duše oddělí od hmotného těla vytvořeného z osmi prvků — země, vody, ohně, vzduchu, éteru, falešného ega, mysli a inteligence — zaměstná se oddanou službou Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, v Jeho věčné podobě (īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ / anādir ādir govindaḥ sarva-kāraṇa-kāraṇam). Hmotná příčina hmotných prvků pohltí hmotné tělo a duše zaujme své původní postavení. To popsal Śrī Caitanya Mahāprabhu: jīvera ’svarūpa' haya—kṛṣṇera ’nitya-dāsa' — přirozeným postavením živé bytosti je, že je věčným služebníkem Kṛṣṇy. Když živá bytost rozvojem duchovního poznání a oddané služby překoná hmotné tělo, může obnovit své vlastní postavení a zaměstnat se službou Pánu.