Skip to main content

Text 32

Sloka 32

Texto

Verš

śrī-bhīṣma uvāca
iti matir upakalpitā vitṛṣṇā
bhagavati sātvata-puṅgave vibhūmni
sva-sukham upagate kvacid vihartuṁ
prakṛtim upeyuṣi yad-bhava-pravāhaḥ
śrī-bhīṣma uvāca
iti matir upakalpitā vitṛṣṇā
bhagavati sātvata-puṅgave vibhūmni
sva-sukham upagate kvacid vihartuṁ
prakṛtim upeyuṣi yad-bhava-pravāhaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

śrī-bhīṣmaḥ uvāca — Śrī Bhīṣmadeva dijo; iti — así pues; matiḥ — pensando, sintiendo y deseando; upakalpitā — invirtió; vitṛṣṇā — liberado de todos los deseos de los sentidos; bhagavati — a la Personalidad de Dios; sātvata-puṅgave — al líder de los devotos; vibhūmni — al gran; sva-sukham — autosatisfacción; upagate — a Aquel que lo ha logrado; kvacit — a veces; vihartum — por placer trascendental; prakṛtim — en el mundo material; upeyuṣi — lo acepta; yat-bhava — a partir de quien la creación; pravāhaḥ — es hecha y aniquilada.

śrī-bhīṣmaḥ uvāca — Śrī Bhīṣmadeva řekl; iti — takto; matiḥ — myšlení, cítění a chtění; upakalpitā — vložené; vitṛṣṇā — zbavený všech smyslových tužeb; bhagavati — Osobnosti Božství; sātvata-puṅgave — vůdci oddaných; vibhūmni — velikému; sva-sukham — spokojenost v sobě; upagate — tomu, kdo dosáhl; kvacit — někdy; vihartum — z transcendentální radosti; prakṛtim — v hmotném světě; upeyuṣi — přijímá; yat-bhava — z něhož stvoření; pravāhaḥ — vzniká a je zničeno.

Traducción

Překlad

Bhīṣmadeva dijo: Permítaseme ahora emplear en el Todopoderoso Señor Śrī Kṛṣṇa mis capacidades de pensar, sentir y desear, que durante tanto tiempo se dedicaron a diferentes temas y deberes de ocupaciones. El Señor Śrī Kṛṣṇa siempre está satisfecho en Sí Mismo, pero a veces, por ser el líder de los devotos, disfruta de placer trascendental mediante el hecho de descender al mundo material, si bien es únicamente a partir de Él que el mundo material se crea.

Bhīṣmadeva pravil: Nechť nyní mé myšlení, cítění a chtění, tak dlouho zaměstnané různými náměty a předepsanými povinnostmi, spočine u nohou všemocného Pána Śrī Kṛṣṇy. Je neustále spokojený v Sobě, ale někdy jako vůdce oddaných nalézá transcendentální potěšení v tom, že sestupuje do hmotného světa, přestože hmotný svět je stvořen pouze z Něho Samotného.

Significado

Význam

Puesto que Bhīṣmadeva era un estadista, el cabeza de la dinastía Kuru, un gran general y un líder de kṣatriyas, su mente se hallaba dispersa en muchos temas, y sus habilidades de pensar, sentir y desear estaban ocupadas en diferentes asuntos. Ahora, a fin de alcanzar el servicio devocional puro, quería invertir enteramente en el Ser Supremo, el Señor Kṛṣṇa, todas las capacidades de pensar, sentir y desear. Al Señor Kṛṣṇa se lo describe aquí como el líder de los devotos y como Todopoderoso. Aunque el Señor Kṛṣṇa es la Personalidad de Dios original, Él Mismo desciende a la Tierra para conferirles a Sus devotos puros el don del servicio devocional. Él desciende a veces como el Señor Kṛṣṇa tal como es Él, y a veces como el Señor Caitanya. Ambos son líderes de los devotos puros. Los devotos puros del Señor no tienen ningún otro deseo aparte del de servir al Señor y por eso se les llama sātvatas. El Señor es el principal de dichos sātvatas. Bhīṣmadeva, pues, no tenía más deseos que ese. A menos que uno esté purificado de toda clase de deseos materiales, el Señor no se vuelve su líder. Los deseos no pueden aniquilarse, sino que únicamente tienen que ser purificados. El propio Señor confirma en el Bhagavad-gītā que Él imparte Su instrucción desde dentro del corazón de un devoto puro que esté constantemente dedicado al servicio del Señor. Dicha instrucción se imparte no con algún propósito material, sino solo para ir de vuelta al hogar, de vuelta a Dios (10.10). Para el hombre común que quiere enseñorearse de la naturaleza material, el Señor no solo sanciona y se vuelve testigo de sus actividades, sino que, además, nunca le da al no devoto instrucciones para ir de vuelta a Dios. Esa es la diferencia en los tratos del Señor con diferentes seres vivientes: tanto con el devoto como con el no devoto. Él es el líder de todos los seres vivientes, tal como el rey del Estado gobierna tanto a los prisioneros como a los ciudadanos libres. Pero Sus tratos son diferentes en términos del devoto y el no devoto. Los no devotos nunca se preocupan por recibir ninguna instrucción del Señor, y, en consecuencia, el Señor permanece callado en el caso de ellos, aunque es testigo de todas sus actividades y les otorga los resultados necesarios, ya sean estos buenos o malos. Los devotos están por encima de esa bondad y maldad material. Ellos están progresando en el sendero de la trascendencia y, por consiguiente, no desean nada material. El devoto, además, reconoce a Śrī Kṛṣṇa como el Nārāyaṇa original, debido a que el Señor Śrī Kṛṣṇa, mediante Su porción plenaria, aparece como Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, la fuente original de toda la creación material. El Señor desea además tener la compañía de Sus devotos puros, y, solo por ellos, el Señor desciende a la Tierra y los anima. El Señor aparece por Su propia voluntad. Él no es forzado por las condiciones de la naturaleza material. Por lo tanto, a Él se le describe aquí como el vibhu, o el Todopoderoso, porque las leyes de la naturaleza material nunca lo condicionan.

Jelikož Bhīṣmadeva byl státník, vůdce kuruovské dynastie, veliký generál a vůdce kṣatriyů, jeho mysl byla rozptýlena mnoha tématy a jeho myšlení, cítění a chtění se zabývalo mnoha různými záležitostmi. Ale nyní chtěl soustředit veškeré své myšlení, cítění a chtění výhradně k Nejvyšší Bytosti, Pánu Kṛṣṇovi, aby tak dosáhl čisté oddané služby. Pán je zde popsán jako vůdce oddaných a všemocný. Přestože Pán Kṛṣṇa je původní Osobnost Božství, Sám sestupuje na Zemi, aby Své čisté oddané obdařil darem oddané služby. Někdy sestupuje jako Pán Kṛṣṇa takový, jaký je, a někdy jako Pán Caitanya. Oba jsou vůdci čistých oddaných. Čistí oddaní Pána si nepřejí nic jiného než sloužit Pánu, a proto se nazývají sātvatové. Pán je vůdce těchto sātvatů. Bhīṣmadeva tedy neměl žádné jiné touhy. Dokud nejsme očištěni ode všech hmotných tužeb, Pán se nestane naším vůdcem. Tužby nelze odstranit; musí být pouze očištěny. Pán v Bhagavad-gītě potvrzuje, že čistému oddanému, který je neustále zaměstnaný ve službě Jemu, dává pokyny ze srdce. Takové pokyny nepomáhají žádnému hmotnému cíli — pomáhají jedině k návratu zpátky domů, zpátky k Bohu (Bg. 10.10). Obyčejnému člověku, který chce panovat hmotné přírodě, Pán jen dovoluje jeho činnosti a stává se svědkem, ale nikdy nedává neoddanému pokyny, jak se vrátit zpátky k Bohu. To je rozdíl v jednání Pána s různými živými bytostmi, oddanými a neoddanými. Je vůdcem všech živých bytostí, stejně jako král vládne vězňům i svobodným občanům svého státu. Ale Jeho jednání se liší podle toho, zda se jedná o oddané či neoddané. Neoddaní nemají nikdy zájem řídit se pokyny Pána, a Pán proto v jejich případě mlčí, třebaže je zároveň svědkem všech jejich činností a udílí jim jejich nevyhnutelné výsledky, dobré či zlé. Oddaní jsou nad tímto hmotným dobrem a zlem. Dělají pokroky na cestě transcendence, a proto netouží po ničem hmotném. Oddaný také zná Śrī Kṛṣṇu jako původního Nārāyaṇa, protože Pán Śrī Kṛṣṇa se Svojí úplnou částí zjevuje jako Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, původní zdroj všeho hmotného stvoření. Pán také touží po společnosti Svých čistých oddaných a jen kvůli nim sestupuje na Zemi, aby oživil jejich radost. Zjevuje se ze Své vlastní vůle; není nucen podmínkami hmotné přírody. Proto je zde popsán jako vibhu neboli všemocný, protože nikdy není podmíněn zákony hmotné přírody.