Skip to main content

Text 18

Sloka 18

Texto

Verš

śrī-rājovāca
apy eṣa vaṁśyān rājarṣīn
puṇya-ślokān mahātmanaḥ
anuvartitā svid yaśasā
sādhu-vādena sattamāḥ
śrī-rājovāca
apy eṣa vaṁśyān rājarṣīn
puṇya-ślokān mahātmanaḥ
anuvartitā svid yaśasā
sādhu-vādena sattamāḥ

Palabra por palabra

Synonyma

śrīrājā–el muy buen rey (Mahārāja Yudhiṣṭhira); uvāca — dijo; api — si; eṣaḥ — esta; vaṁśyān — familia; rāja-ṛṣīn — de reyes santos; puṇya-ślokān — piadosos por su mismo nombre; mahāātmanaḥ–siendo todos grandes almas; anuvartitā — seguidor; svit — será; yaśasā — por los logros; sādhu-vādena — por la glorificación; sat-tamāḥ — ¡oh, grandes almas!

śrī-rājā — všedobrý král (Mahārāja Yudhiṣṭhira); uvāca — řekl; api — zdali; eṣaḥ — tato; vaṁśyān — rodina; rāja-ṛṣīn — svatých králů; puṇya-ślokān — zbožná už svým jménem; mahā-ātmanaḥ — všechny velké duše; anuvartitā — následovník; svit — bude; yaśasā — tím, čeho dosáhne; sādhu-vādena — oslavováním; sat-tamāḥ — ó velké duše.

Traducción

Překlad

El buen rey [Yudhiṣṭhira] preguntó: ¡Oh, grandes almas!, ¿será él un rey tan santo, tan piadoso en su mismo nombre y tan famoso y glorificado por sus logros, como otros que aparecieron en esta gran familia real?

Dobrý král (Yudhiṣṭhira) se otázal: Ó velké duše, bude stejně svatým králem, stejně zbožného jména a stejné pověsti a slávy za to, čeho dosáhne, jako ostatní, kteří se narodili v této velké královské rodině?

Significado

Význam

Los antepasados del rey Yudhiṣṭhira eran todos grandes reyes santos, piadosos y glorificados por sus grandes logros. Todos ellos eran santos que ocupaban el trono real. Y, por ende, todos los miembros del Estado eran felices, piadosos, de buen comportamiento, prósperos e iluminados en lo espiritual. Esos grandes reyes santos se formaban bajo la guía estricta de las grandes almas y los mandamientos espirituales, y, como resultado de ello, el reino estaba lleno de personas santas, y era una feliz tierra de vida espiritual. Mahārāja Yudhiṣṭhira era de por sí un prototipo de sus grandes antepasados, y él deseaba que el rey que lo sucediera fuera exactamente igual que ellos. Él se alegró al oírles decir a los eruditos brāhmaṇas que, según los cálculos astrológicos, el niño nacería como devoto de primera del Señor, y quería saber más confidencialmente si el niño iba a seguir los pasos de sus eminentes antepasados. Así debe ser el Estado monárquico. El rey gobernante debe ser un piadoso y valiente devoto del Señor, y debe ser el temor en persona para los arribistas. Además, debe dejar un heredero legítimo que sea igualmente apto para gobernar a los inocentes ciudadanos. En el escenario moderno de los Estados democráticos, la propia gente ha descendido hasta la categoría de los śūdras o aun más bajo, y el gobierno lo dirige un representante de ellos, el cual ignora el tipo de educación administrativa que se señala en las Escrituras. Así pues, toda la atmósfera está sobrecargada de cualidades śūdras, manifestadas por la lujuria y la avaricia. Esa clase de administradores riñen entre sí todos los días. El gabinete de ministros cambia a menudo, debido a egoísmos partidistas y de grupo. Todo el mundo quiere explotar los recursos del Estado hasta la hora de la muerte. Nadie se retira de la vida política de no ser obligado a ello. ¿Cómo pueden hombres de tan baja categoría hacerle bien al pueblo? El resultado de esto es la corrupción, la intriga y la hipocresía. Ellos deben aprender con el Śrīmad-Bhāgavatam cómo deben ser los administradores ideales, antes de que pueda ponérseles a cargo de los diferentes puestos.

Všichni předkové krále Yudhiṣṭhira byli velcí a zbožní svatí králové, kteří byli za své velké činy oslavováni. Byli to světci na královském trůnu. Všichni členové společnosti byli proto také šťastní, zbožní, měli dobré chování, byli úspěšní a duchovně osvícení. Tito velcí svatí králové byli vychováváni pod přísným vedením velkých duší a podle duchovních pokynů a díky tomu bylo v království mnoho svatých osob a byla to šťastná zem, v níž vzkvétal duchovní život. Mahārāja Yudhiṣṭhira sám byl věrným obrazem svých předchůdců a přál si, aby král, který nastoupí po něm, byl stejný jako jeho velcí předkové. Přineslo mu velkou radost, když slyšel od učených brāhmaṇů, že podle astrologických výpočtů bude dítě prvotřídní oddaný Pána, a chtěl znát ještě další podrobnosti o tom, zda bude dítě kráčet ve šlépějích svých velkých předků. Tímto způsobem funguje monarchie. Vládnoucí král má být zbožný a udatný oddaný Pána a má být zosobněným strachem pro všechny povýšené ničemy. Musí po sobě také zanechat dědice trůnu, který je právě tak kvalifikovaný vládnout nevinným obyvatelům. V demokratických státech je v dnešní době situace taková, že lidé samotní jsou pokleslí na úroveň śūdrů a níže, a vládu vede jejich představitel, který nemá o pokynech písem ohledně vlády a výchovy vladaře ani potuchy. Celé ovzduší je proto plné śūdrovských vlastností, které se projevují chtíčem a lakotou. Takoví vládci se mezi sebou každý den hádají. V ministerském kabinetu dochází k neustálým změnám plynoucím ze skupinového sobectví. Každý chce těžit ze státních zdrojů až do své smrti a nikdo neustoupí z politické scény, dokud k tomu není donucen. Jak mohou takoví nízcí lidé udělat pro lidi něco dobrého? Výsledkem je korupce, intriky a pokrytectví. Každý by se měl poučit ze Śrīmad-Bhāgavatamu o tom, jak má vypadat ideální vláda, a teprve potom dostat možnost nastoupit na vládní místo.