Skip to main content

TEXT 72

TEXT 72

Texto

Verš

eṣā brāhmī sthitiḥ pārtha
naināṁ prāpya vimuhyati
sthitvāsyām anta-kāle ’pi
brahma-nirvāṇam ṛcchati
eṣā brāhmī sthitiḥ pārtha
naināṁ prāpya vimuhyati
sthitvāsyām anta-kāle ’pi
brahma-nirvāṇam ṛcchati

Palabra por palabra

Synonyma

eṣā — esta; brāhmī — espiritual; sthitiḥ — situación; pārtha — ¡oh, hijo de Pṛthā!; na — nunca; enām — esto; prāpya — logrando; vimuhyati — uno se confunde; sthitvā — estando situado; asyām — en esto; anta-kāle — al final de la vida; api — también; brahma-nirvāṇam — el reino espiritual de Dios; ṛcchati — uno llega.

eṣā — toto; brāhmī — duchovní; sthitiḥ — postavení; pārtha — ó synu Pṛthy; na — nikdy; enām — toto; prāpya — získávající; vimuhyati — zmatený; sthitvā — když setrvává; asyām — v tomto; anta-kāle — na konci života; api — také; brahma-nirvāṇam — duchovního království Boha; ṛcchati — dosáhne.

Traducción

Překlad

Ese es el camino de la vida espiritual y divina. Después de llegar a ella, el hombre no se confunde. Si incluso a la hora de la muerte uno se encuentra en ese estado, puede entrar en el Reino de Dios.

Tak vypadá duchovní a božský život a ten, kdo ho dosáhl, není zmatený. Jestliže je člověk v takovém stavu i v hodině smrti, může vejít do království Boha.

Significado

Význam

Uno puede llegar al estado de conciencia de Kṛṣṇa, o de vida divina, de inmediato —en un segundo—, o puede que uno no alcance ese estado de vida ni siquiera después de millones de nacimientos. Es cuestión únicamente de comprender y aceptar el hecho. Khaṭvāṅga Mahārāja alcanzó ese estado de vida apenas unos cuantos minutos antes de morir, con solo entregarse a Kṛṣṇa. Nirvāṇa significa terminar con el proceso de la vida materialista. De acuerdo con la filosofía buddhista, al completarse esta vida material solo hay un vacío, pero el Bhagavad-gītā enseña algo diferente. La verdadera vida comienza después de que se termina esta vida material. Para el muy materialista es suficiente saber que uno tiene que terminar este modo materialista de vida, pero para las personas que están adelantadas espiritualmente hay otra vida después de esta vida materialista. Antes de terminar esta vida, si uno tiene la fortuna de volverse consciente de Kṛṣṇa, de inmediato alcanza la etapa de brahma-nirvāṇa. No hay diferencia entre el Reino de Dios y el servicio devocional del Señor. Como ambos se encuentran en el plano absoluto, estar dedicado al amoroso servicio trascendental del Señor es haber llegado al reino espiritual. En el mundo material hay actividades para la complacencia de los sentidos, mientras que en el mundo espiritual hay actividades de conciencia de Kṛṣṇa. Lograr el estado de conciencia de Kṛṣṇa, incluso durante esta vida, constituye el logro inmediato del Brahman, y aquel que se halla en el estado de conciencia de Kṛṣṇa, ciertamente que ya ha entrado en el Reino de Dios.

Vědomí Kṛṣṇy neboli božského života může každý jednotlivec dosáhnout okamžitě, za jediný moment — a nebo tohoto stavu nemusí dosáhnout ani za milióny životů. Je to pouze otázka poznání a přijetí skutečnosti. Khaṭvāṅga Mahārāja dosáhl tohoto stavu jen několik minut před smrtí — tím, že se odevzdal Kṛṣṇovi. Nirvāṇa znamená ukončení materialistického způsobu života. Podle budhistické filozofie bude po tomto hmotném životě následovat pouze prázdnota, ale Bhagavad-gītā učí něco jiného. Po završení hmotného života začíná život, který je opravdový. Omezenému materialistovi stačí vědět, že tento materialistický způsob života musí skončit, ale pro duchovně pokročilé je tu informace, že existuje ještě další život. Pokud se před ukončením nynějšího života někomu poštěstí rozvinout vědomí Kṛṣṇy, dosáhne okamžitě úrovně zvané brahma-nirvāṇa. Království Boha a oddaná služba Pánu se od sebe neliší. Obojí je na absolutní úrovni, a prokazovat transcendentální láskyplnou službu Pánu tedy znamená totéž co dosáhnout duchovního království. V hmotném světě probíhají činnosti provázené smyslovým požitkem, zatímco v duchovním světě jsou činnosti provázené vědomím Kṛṣṇy. Dosáhnout vědomí Kṛṣṇy ještě v tomto životě znamená bezprostředně dosáhnout Brahmanu a ten, kdo setrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy, již vešel do království Boha.

El Brahman es justo lo opuesto a la materia. Por eso, brāhmī sthitih significa «no en el plano de las actividades materiales». En el Bhagavad-gītā, el servicio devocional del Señor se acepta como la etapa liberada (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). Por consiguiente, brāhmī sthiti es la liberación del cautiverio material.

Brahman je pravým opakem hmoty; brāhmī sthiti proto znamená “nikoliv na úrovni hmotných činností”. Oddaná služba Pánu je v Bhagavad-gītě uznávána za činnost na úrovni osvobození (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). Brāhmī sthiti je tedy vysvobození z pout hmoty.

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ha dicho que este segundo capítulo del Bhagavad-gītā resume el contenido del texto completo. Los temas de que trata el Bhagavad-gītā son: karma-yoga, jñāna-yoga y bhakti-yoga. En el capítulo dos se han discutido claramente el karma-yoga y el jñāna-yoga, y también se ha dado un vislumbre del bhakti-yoga, todo lo cual se ha presentado como resumen del contenido de todo el texto.

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura předložil shrnutí, že tato druhá kapitola představuje obsah celého díla. Tématy Bhagavad-gīty jsou karma-yoga, jñāna-yoga a bhakti-yoga, oddaná služba. V druhé kapitole se hovořilo o karma-yoze a jñāna-yoze a rovněž byla stručně uvedena bhakti-yoga.

Así terminan los significados de Bhaktivedanta correspondientes al capítulo segundo del Śrīmad Bhagavad-gītā, en relación con su contenido.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke druhé kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o jejím obsahu.