Text 17
Sloka 17
Devanagari
Dévanágarí
इज्येत हविषा राजन्यथा विप्रमुखे हुतै: ॥ १७ ॥
Text
Verš
bhagavān sarva-yajña-bhuk
ijyeta haviṣā rājan
yathā vipra-mukhe hutaiḥ
bhagavān sarva-yajña-bhuk
ijyeta haviṣā rājan
yathā vipra-mukhe hutaiḥ
Synonyms
Synonyma
na — not; hi — indeed; agni — fire; mukhataḥ — from the mouth or the flames; ayam — this; vai — certainly; bhagavān — Lord Śrī Kṛṣṇa; sarva-yajña-bhuk — the enjoyer of the results of all kinds of sacrifices; ijyeta — is worshiped; haviṣā — by offering of clarified butter; rājan — O King; yathā — as much as; vipra-mukhe — through the mouth of a brāhmaṇa; hutaiḥ — by offering him first-class food.
na — ne; hi — zajisté; agni — oheň; mukhataḥ — z úst či plamenů; ayam — toto; vai — jistě; bhagavān — Pán Śrī Kṛṣṇa; sarva-yajña-bhuk — poživatel výsledků všech druhů obětí; ijyeta — je uctíván; haviṣā — obětováním přečištěného másla; rājan — ó králi; yathā — jako; vipra-mukhe — ústy brāhmaṇy; hutaiḥ — když je mu obětováno prvotřídní jídlo.
Translation
Překlad
The Supreme Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa, is the enjoyer of sacrificial offerings. Yet although His Lordship eats the oblations offered in the fire, my dear King, He is still more satisfied when nice food made of grains and ghee is offered to Him through the mouths of qualified brāhmaṇas.
Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je poživatelem všech obětí. Ale i když jí obětiny vložené do ohně, můj milý králi, je více potěšen, je-li Mu obětováno chutné jídlo z obilí a ghí skrze ústa kvalifikovaných brāhmaṇů.
Purport
Význam
As stated in Bhagavad-gītā (3.9), yajñārthāt karmaṇo ’nyatra loko ’yaṁ karma-bandhanaḥ: all fruitive activities should be performed for sacrifice, which should be directed toward pleasing Kṛṣṇa. As stated elsewhere in Bhagavad-gītā (5.29), bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram: He is the Supreme Lord and enjoyer of everything. However, although sacrifice may be offered to please Kṛṣṇa, He is more pleased when grains and ghee, instead of being offered in the fire, are prepared as prasāda and distributed, first to the brāhmaṇas and then to others. This system pleases Kṛṣṇa more than anything else. Furthermore, at the present time there is very little chance to offer sacrifices by pouring oblations of food grains and ghee into the fire. Especially in India, there is practically no ghee; for everything that should be done with ghee, people use a certain type of oil preparation. Oil, however, is never recommended for offering in a sacrificial fire. In Kali-yuga, the available quantity of food grains and ghee is gradually diminishing, and people are embarrassed that they cannot produce sufficient ghee and food grains. Under the circumstances, the śāstras enjoin, yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair yajanti hi sumedhasaḥ: in this age, those who are intellectual offer yajña, or perform sacrifices, through the saṅkīrtana movement. Everyone should join the saṅkīrtana movement, offering to the fire of this movement the oblations of his knowledge and riches. In our saṅkīrtana movement, or Hare Kṛṣṇa movement, we offer sumptuous prasāda to the Deity and later distribute the same prasāda to the brāhmaṇas, the Vaiṣṇavas and then to the people in general. Kṛṣṇa’s prasāda is offered to the brāhmaṇas and Vaiṣṇavas, and the prasāda of the brāhmaṇas and Vaiṣṇavas is offered to the general populace. This kind of sacrifice — chanting of the Hare Kṛṣṇa mantra and distribution of prasāda — is the most perfect and bona fide way of offering sacrifice for the pleasure of Yajña, or Viṣṇu.
V Bhagavad-gītě (3.9) je uvedeno: yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ — všechny plodonosné činnosti mají být prováděny na podporu oběti zaměřené na potěšení Kṛṣṇy. Na jiném místě Bhagavad-gīty (5.29) se dále uvádí: bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram — Kṛṣṇa je Nejvyšším Pánem a poživatelem všeho. Ale přestože lze pro Jeho potěšení pořádat oběti, více Ho potěší, když místo toho, aby bylo ghí a obilí obětováno ohni, je z něho připraveno prasādam, které se rozdá nejprve brāhmaṇům a potom i ostatním. To těší Kṛṣṇu více než cokoliv jiného. V současnosti je navíc jen malá příležitost obětovat obilí a ghí do ohně. Zvláště v Indii dnes prakticky žádné ghí není; na vše, co se má připravovat s ghí, lidé používají nějaký druh oleje. Olej se však v žádném případě nedoporučuje k lití do obětního ohně. V Kali-yuze se dostupné množství obilí a ghí postupně zmenšuje a lidé nevědí kudy kam, jelikož tyto suroviny nedokáží produkovat v dostatečné míře. Za těchto okolností śāstry přikazují: yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair yajanti hi sumedhasaḥ—v tomto věku konají ti, kdo jsou intelektuálně na výši, oběti neboli yajñi prostřednictvím saṅkīrtanového hnutí. Každý by se měl připojit k saṅkīrtanovému hnutí a do jeho ohně vložit obětiny v podobě svého poznání a bohatství. V našem saṅkīrtanovém hnutí neboli hnutí Hare Kṛṣṇa obětujeme přepychové prasādam Božstvům a později totéž prasādam rozdáváme brāhmaṇům, vaiṣṇavům a pak ostatním lidem. Kṛṣṇovo prasādam je předloženo brāhmaṇům a vaiṣṇavům a prasādam brāhmaṇů a vaiṣṇavů je předloženo veřejnosti. Tento druh oběti — zpívání Hare Kṛṣṇa mantry a rozdávání prasādam — je tím nanejvýš dokonalým a autorizovaným způsobem oběti pro potěšení Yajñi neboli Viṣṇua.