Text 6

Sloka 6

Devanagari

Dévanágarí

अहं त्वकामस्त्वद्भ‍क्तस्त्वं च स्वाम्यनपाश्रय: ।
नान्यथेहावयोरर्थो राजसेवकयोरिव ॥ ६ ॥

Text

Verš

ahaṁ tv akāmas tvad-bhaktas
tvaṁ ca svāmy anapāśrayaḥ
nānyathehāvayor artho
rāja-sevakayor iva

Synonyms

Synonyma

aham — as far as I am concerned; tu — indeed; akāmaḥ — without material desire; tvat-bhaktaḥ — fully attached to You without motivation; tvam ca — Your Lordship also; svāmī — the real master; anapāśrayaḥ — without motivation (You do not become the master with motivation); na — not; anyathā — without being in such a relationship as master and servant; iha — here; āvayoḥ — our; arthaḥ — any motivation (the Lord is the pure master, and Prahlāda Mahārāja is the pure devotee with no materialistic motivation); rāja — of a king; sevakayoḥ — and the servitor; iva — like (just as a king exacts taxes for the benefit of the servant or the citizens pay taxes for the benefit of the king).

aham — co se mě týče; tu — ovšem; akāmaḥ — bez hmotné touhy; tvat-bhaktaḥ — zcela poután k Tobě bez jakékoliv motivace; tvam ca — Ty také; svāmī — skutečný pán; anapāśrayaḥ — bez motivace (nestáváš se pánem s nějakou motivací); na — ne; anyathā — abychom spolu neměli tento vztah pána a služebníka; iha — zde; āvayoḥ — naše; arthaḥ — jakákoliv motivace (Osobnost Božství je pravý pán a Prahlāda Mahārāja je čistý oddaný bez jakýchkoliv materialistických motivací); rāja — krále; sevakayoḥ — a služebníka; iva — jako (stejně jako král vybírá daně ve prospěch služebníka a občané platí daně ve prospěch krále).

Translation

Překlad

O my Lord, I am Your unmotivated servant, and You are my eternal master. There is no need of our being anything other than master and servant. You are naturally my master, and I am naturally Your servant. We have no other relationship.

Ó můj Pane, jsem Tvůj ničím nemotivovaný služebník a Ty jsi můj věčný pán. Není třeba, abychom byli čímkoliv jiným než pánem a služebníkem. Ty jsi přirozeně můj pán a já jsem přirozeně Tvůj služebník. Nemáme žádný jiný vztah.

Purport

Význam

Śrī Caitanya Mahāprabhu said, jīvera ‘svarūpa’ haya — kṛṣṇera ‘nitya-dāsa’: every living being is eternally a servant of the Supreme Lord, Kṛṣṇa. Lord Kṛṣṇa says in Bhagavad-gītā (5.29), bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram: “I am the proprietor of all planets, and I am the supreme enjoyer.” This is the natural position of the Lord, and the natural position of the living being is to surrender unto Him (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja). If this relationship continues, then real happiness exists eternally between the master and servant. Unfortunately, when this eternal relationship is disturbed, the living entity wants to become separately happy and thinks that the master is his order supplier. In this way there cannot be happiness. Nor should the master cater to the desires of the servant. If he does, he is not the real master. The real master commands, “You must do this,” and the real servant immediately obeys the order. Unless this relationship between the Supreme Lord and the subordinate living entity is established, there can be no real happiness. The living entity is āśraya, always subordinate, and the Supreme Personality of Godhead is viṣaya, the supreme objective, the goal of life. Unfortunate persons trapped in this material world do not know this. Na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum: illusioned by the material energy, everyone in this material world is unaware that the only aim of life is to approach Lord Viṣṇu.

Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: jīvera ’svarūpa' haya—kṛṣṇera ’nitya-dāsa' — každá živá bytost je věčně služebníkem Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy. V Bhagavad-gītě (5.29) Pán Kṛṣṇa říká: bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram — “Jsem vlastníkem všech planet a nejvyšším poživatelem.” To je přirozené postavení Pána, a přirozeným postavením živé bytosti je odevzdat se Mu (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaranaṁ vraja). Trvá-li tento vztah, pak mezi pánem a služebníkem věčně vládne skutečné štěstí. Když je však narušen, živá bytost chce být šťastná nezávisle a myslí si, že pán je tím, kdo jí dá to, co si poručí. Tímto způsobem nemůže být nikdo šťastný. Pán také nemá posluhovat touhám služebníka. Pokud tak činí, není to skutečný pán. Skutečný pán nařizuje: “Musíš dělat toto,” a skutečný služebník příkazu ihned uposlechne. Dokud není navázán tento vztah mezi Nejvyšším Pánem a podřízenou živou bytostí, o skutečném štěstí nemůže být ani řeči. Živá bytost je āśraya, vždy podřízená, a Svrchovaná Osobnost Božství je viṣaya, nejvyšší objekt jejího zájmu, cíl života. Nešťastníci polapení v tomto hmotném světě to nevědí. Na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum — jelikož jsou všichni v tomto hmotném světě oklamáni hmotnou energií, nevědí, že jediným životním cílem je přijít do styku s Pánem Viṣṇuem.

ārādhanānāṁ sarveṣāṁ
viṣṇor ārādhanaṁ param
tasmāt parataraṁ devi
tadīyānāṁ samarcanam

In the Padma Purāṇa Lord Śiva explains to his wife, Parvatī, the goddess Durgā, that the highest goal of life is to satisfy Lord Viṣṇu, who can be satisfied only when His servant is satisfied. Śrī Caitanya Mahāprabhu therefore teaches, gopī-bhartuḥ pada-kamalayor dāsa-dāsānudāsaḥ. One must become a servant of the servant. Prahlāda Mahārāja also prayed to Lord Nṛsiṁhadeva that he might be engaged as the servant of the Lord’s servant. This is the prescribed method of devotional service. As soon as a devotee wants the Supreme Personality of Godhead to be his order supplier, the Lord immediately refuses to become the master of such a motivated devotee. In Bhagavad-gītā (4.11) the Lord says, ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. “As one surrenders unto Me, I reward him accordingly.” Materialistic persons are generally inclined to material profits. As long as one continues in such an adulterated position, he does not receive the benefit of returning home, back to Godhead.

V Padma Purāṇě vysvětluje Pán Śiva své manželce Pārvatī, bohyni Durze, že nejvyšším cílem života je uspokojit Pána Viṣṇua, jehož lze potěšit jedině uspokojením Jeho služebníka. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto učí: gopī-bhartuḥ pada-kamalayor dāsa-dāsānudāsaḥ. Je třeba se stát služebníkem služebníka. Prahlāda Mahārāja se také modlil k Pánu Nṛsiṁhadevovi, aby mohl být služebníkem Pánova služebníka. To je předepsaná metoda oddané služby. Jakmile oddaný zatouží, aby mu Pán dodával to, co si poručí, Nejvyšší Osobnost Božství okamžitě odmítne být pánem takového motivovaného oddaného. V Bhagavad-gītě (4.11) Pán říká: ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. “Každého odměňuji podle toho, nakolik se Mi odevzdá.” Materialisté se obvykle zajímají o hmotný zisk. Dokud se člověk nevzdá těchto nečistých pohnutek, nedostane možnost vrátit se domů, zpátky k Bohu.