Skip to main content

Text 1

Sloka 1

Devanagari

Dévanágarí

श्रीपरीक्षिदुवाच
रजस्तम:स्वभावस्य ब्रह्मन् वृत्रस्य पाप्मन: ।
नारायणे भगवति कथमासीद् दृढा मति: ॥ १ ॥

Text

Verš

śrī-parīkṣid uvāca
rajas-tamaḥ-svabhāvasya
brahman vṛtrasya pāpmanaḥ
nārāyaṇe bhagavati
katham āsīd dṛḍhā matiḥ
śrī-parīkṣid uvāca
rajas-tamaḥ-svabhāvasya
brahman vṛtrasya pāpmanaḥ
nārāyaṇe bhagavati
katham āsīd dṛḍhā matiḥ

Synonyms

Synonyma

śrī-parīkṣit uvāca — King Parīkṣit inquired; rajaḥ — of the mode of passion; tamaḥ — and of the mode of ignorance; sva-bhāvasya — having a nature; brahman — O learned brāhmaṇa; vṛtrasya — of Vṛtrāsura; pāpmanaḥ — who was supposedly sinful; nārāyaṇe — in Lord Nārāyaṇa; bhagavati — the Supreme Personality of Godhead; katham — how; āsīt — was there; dṛḍhā — very strong; matiḥ — consciousness.

śrī-parīkṣit uvāca — král Parīkṣit se otázal; rajaḥ — v kvalitě vášně; tamaḥ — a kvalitě nevědomosti; sva-bhāvasya — který měl povahu; brahman — ó učený brāhmaṇo; vṛtrasya — Vṛtrāsury; pāpmanaḥ — který byl považován za hříšníka; nārāyaṇe — v Pánu Nārāyaṇovi; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; katham — jak; āsīt — bylo; dṛḍhā — velice silné; matiḥ — vědomí.

Translation

Překlad

King Parīkṣit inquired from Śukadeva Gosvāmī: O learned brāhmaṇa, demons are generally sinful, being obsessed with the modes of passion and ignorance. How, then, could Vṛtrāsura have attained such exalted love for the Supreme Personality of Godhead, Nārāyaṇa?

Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Ó učený brāhmaṇo, démoni jsou obvykle hříšní, neboť jsou posedlí kvalitami vášně a nevědomosti. Jak tedy mohl Vṛtrāsura dosáhnout tak vznešené lásky k Nejvyšší Osobnosti Božství, Nārāyaṇovi?

Purport

Význam

In this material world, everyone is obsessed with the modes of passion and ignorance. However, unless one conquers these modes and comes to the platform of goodness, there is no chance of one’s becoming a pure devotee. This is confirmed by Lord Kṛṣṇa Himself in Bhagavad-gītā (7.28):

V tomto hmotném světě je každý posedlý kvalitami vášně a nevědomosti. Dokud člověk tyto kvality nepřekoná a nedospěje na úroveň dobra, nemůže se stát čistým oddaným. To potvrzuje Samotný Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (7.28):

yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ
yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ

“Persons who have acted piously in previous lives and in this life, whose sinful actions are completely eradicated and who are freed from the duality of delusion, engage themselves in My service with determination.” Since Vṛtrāsura was among the demons, Mahārāja Parīkṣit wondered how it was possible for him to have become such an exalted devotee.

“Ti, kdo jednali zbožně v tomto i dřívějších životech, jejichž hříšné činy jsou zcela vymazány a kdo jsou osvobozeni od duality iluze, Mi s odhodláním slouží.” Jelikož Vṛtrāsura patřil k démonům, Mahārāja Parīkṣit se divil, jak se mohl stát tak vznešeným oddaným.