Text 6
Sloka 6
Devanagari
Dévanágarí
मूर्च्छामाप्नोत्युरुक्लेशस्तत्रत्यै: क्षुधितैर्मुहु: ॥ ६ ॥
Text
Verš
saukumāryāt pratikṣaṇam
mūrcchām āpnoty uru-kleśas
tatratyaiḥ kṣudhitair muhuḥ
saukumāryāt pratikṣaṇam
mūrcchām āpnoty uru-kleśas
tatratyaiḥ kṣudhitair muhuḥ
Synonyms
Synonyma
kṛmibhiḥ — by worms; kṣata — bitten; sarva-aṅgaḥ — all over the body; saukumāryāt — because of tenderness; prati-kṣaṇam — moment after moment; mūrcchām — unconsciousness; āpnoti — he obtains; uru-kleśaḥ — whose suffering is great; tatratyaiḥ — being there (in the abdomen); kṣudhitaiḥ — hungry; muhuḥ — again and again.
kṛmibhiḥ — červy; kṣata — kousané; sarva-aṅgaḥ — po celém těle; saukumāryāt — kvůli své choulostivosti; prati-kṣaṇam — každou chvíli; mūrcchām — bezvědomí; āpnoti — upadá do; uru-kleśaḥ — jehož utrpení je veliké; tatratyaiḥ — žijící tam (v břiše); kṣudhitaiḥ — hladoví; muhuḥ — znovu a znovu.
Translation
Překlad
Bitten again and again all over the body by the hungry worms in the abdomen itself, the child suffers terrible agony because of his tenderness. He thus becomes unconscious moment after moment because of the terrible condition.
Dítě, které znovu a znovu koušou po celém těle hladoví červi žijící v břiše, trpí hroznými bolestmi, jelikož je velice choulostivé. V této strašné situaci každou chvíli upadá do bezvědomí.
Purport
Význam
The miserable condition of material existence is not only felt when we come out of the womb of the mother, but is also present within the womb. Miserable life begins from the moment the living entity begins to contact his material body. Unfortunately, we forget this experience and do not take the miseries of birth very seriously. In Bhagavad-gītā, therefore, it is specifically mentioned that one should be very alert to understand the specific difficulties of birth and death. Just as during the formation of this body we have to pass through so many difficulties within the womb of the mother, at the time of death there are also many difficulties. As described in the previous chapter, one has to transmigrate from one body to another, and the transmigration into the bodies of dogs and hogs is especially miserable. But despite such miserable conditions, due to the spell of māyā we forget everything and become enamored by the present so-called happiness, which is described as actually no more than a counteraction to distress.
Utrpení hmotné existence cítíme nejen po opuštění matčina lůna, ale již v něm. Nešťastný život začíná ve chvíli, kdy živá bytost přijde poprvé do styku se svým hmotným tělem. Na tento zážitek však bohužel zapomeneme a nebereme bolesti zrození příliš vážně. V Bhagavad-gītě je proto výslovně uvedeno, že člověk má velice dbát na to, aby pochopil, jaké těžkosti představuje zrození a smrt. Stejně jako musíme projít mnoha těžkostmi během utváření tohoto těla v lůně matky, mnohé potíže nastávají i v okamžiku smrti. Jak bylo popsáno v minulé kapitole, živá bytost se musí převtělovat z jednoho těla do druhého, a když vstupuje do těl psů a prasat, dostává se do zvláště nepříznivých podmínek. Navzdory tomuto utrpení však pod vlivem māyi na vše zapomeneme a jsme okouzleni svým současným takzvaným štěstím, o němž je řečeno, že ve skutečnosti není ničím jiným než zmírněním neštěstí.