Skip to main content
Library » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya-līlā » CHAPTER SIX

Text 135

Text 135

Text

Verš

pramāṇera madhye śruti pramāṇa — pradhāna
śruti ye mukhyārtha kahe, sei se pramāṇa
pramāṇera madhye śruti pramāṇa — pradhāna
śruti ye mukhyārtha kahe, sei se pramāṇa

Synonyms

Synonyma

pramāṇera — of the evidences; madhye — in the midst; śruti — the Vedic version; pramāṇa — evidence; pradhāna — chief; śruti — the Vedic version; ye — whatever; mukhya-artha — chief meaning; kahe — says; sei se — that indeed; pramāṇa — evidence.

pramāṇera — důkazy; madhye — mezi; śruti — Védy; pramāṇa — důkaz; pradhāna — hlavní; śruti — Védy; ye — jakýkoliv; mukhya-artha — hlavní význam; kahe — říkají; sei se — to je opravdu; pramāṇa — důkaz.

Translation

Překlad

“Although there is other evidence, the evidence given in the Vedic version must be taken as foremost. Vedic versions understood directly are first-class evidence.”

„I když existují ještě jiné důkazy, sdělení Véd je třeba přijmout jako nejpřednější. Sdělení Véd chápaná přímo jsou prvotřídním důkazem.“

Purport

Význam

Works that should be consulted are Śrīla Jīva Gosvāmī’s Tattva-sandarbha (10-11), Śrīla Baladeva Vidyābhūṣaṇa’s commentary on that, and the following verses of the Brahma-sūtra: śāstra-yonitvāt (Vs. 1.1.3), tarkāpratiṣṭhānāt (Vs. 2.1.11) and śrutes tu śabda-mūlatvāt (Vs. 2.1.27), as commented upon by Śrī Rāmānujācārya, Śrī Madhvācārya, Śrī Nimbārkācārya and Śrīla Baladeva Vidyābhūṣaṇa. In his book Sarva-saṁvādinī, Śrīla Jīva Gosvāmī has noted that although there are ten kinds of evidence — direct perception, the Vedic version, historical reference, hypothesis and so on — and although they are all generally accepted as evidence, the person presenting a hypothesis, reading the Vedic version, perceiving or interpreting by his experience is certain to be imperfect in four ways. That is, he is subject to committing mistakes, to becoming illusioned, to cheating and to having imperfect senses. Although the evidence may be correct, the person himself is in danger of being misled due to his material defects. Apart from the direct presentation, there is a chance that an interpretation may not be perfect. Therefore the conclusion is that only a direct presentation can be considered evidence. An interpretation cannot be accepted as evidence, but may be considered proof of evidence.

Díla, na která je třeba se obrátit, jsou Tattva-sandarbha (10–11) Śrīly Jīvy Gosvāmīho, komentář k Tattva-sandarbě od Śrīly Baladevy Vidyābhūṣaṇy a následující verše z Brahma-sūtry: śāstra-yonitvāt (Vs. 1.1.3), tarkāpratiṣṭhānāt (Vs. 2.1.11) a śrutes tu śabda-mūlatvāt (Vs. 2.1.27), jak je vysvětlili Śrī Rāmānujācārya, Śrī Madvācārya, Śrī Nimbārkācārya a Śrīla Baladeva Vidyābhūṣaṇa. Ve své knize Sarva-saṁvādinī Śrīla Jīva Gosvāmī poznamenal, že i když existuje deset druhů důkazů – přímé vnímání, védské sdělení, odkazy na historii, hypotéza a tak dále – a všechny jsou obecně přijímány jako důkazy, je ten, kdo předkládá hypotézy, čte Védy nebo vnímá či vysvětluje na základě své zkušenosti, čtyřmi způsoby nedokonalý. To znamená, že dělá chyby, podléhá iluzi, má sklon podvádět a má nedokonalé smysly. I když může být důkaz správný, u člověka hrozí nebezpečí, že se kvůli svým hmotným nedostatkům zmýlí. Pokud se tedy nejedná o přímé sdělení, je možné, že výklad bude nedokonalý. Závěr tedy je, že za důkaz lze považovat pouze přímé sdělení. Interpretaci nelze přijmout jako důkaz, ale lze ji uznat jako jeho potvrzení.

In the Bhagavad-gītā, at the very beginning it is stated:

Na samotném začátku Bhagavad-gīty se uvádí:

dhṛtarāṣṭra uvāca
dharma-kṣetre kuru-kṣetre samavetā yuyutsavaḥ
māmakāḥ pāṇḍavāś caiva kim akurvata sañjaya
dhṛtarāṣṭra uvāca
dharma-kṣetre kuru-kṣetre
samavetā yuyutsavaḥ
māmakāḥ pāṇḍavāś caiva
kim akurvata sañjaya

The statements of the Bhagavad-gītā are themselves proof that there is a place of religious pilgrimage named Kurukṣetra where the Pāṇḍavas and Kurus met to fight. After meeting there, what did they do? This was Dhṛtarāṣṭra’s inquiry to Sañjaya. Although these statements are very clear, atheists try to interpret different meanings of the words dharma-kṣetra and kuru-kṣetra. Therefore Śrīla Jīva Gosvāmī has warned us not to depend on any kind of interpretation. It is better to take the verses as they are, without interpretation.

Tyto výroky Bhagavad-gīty jsou samy o sobě důkazem toho, že existuje svaté poutní místo zvané Kurukšétra, kde se Pāṇḍuovci a Kuruovci shromáždili, aby spolu svedli bitvu. Co udělali, když se tam setkali? Tak se ptal Dhṛtarāṣṭra Sañjayi. I když to jsou zcela jasné výroky, ateisté se snaží podávat různé významy slov dharma-kṣetra a kuru-kṣetra. Śrīla Jīva Gosvāmī nás proto varoval, abychom nezáviseli na žádném druhu interpretací. Je lepší přijímat verše tak, jak jsou, bez interpretace.