Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 6.135
Verš
śruti ye mukhyārtha kahe, sei se pramāṇa
Synonyma
Překlad
„I když existují ještě jiné důkazy, sdělení Véd je třeba přijmout jako nejpřednější. Sdělení Véd chápaná přímo jsou prvotřídním důkazem.“
Význam
Díla, na která je třeba se obrátit, jsou Tattva-sandarbha (10–11) Śrīly Jīvy Gosvāmīho, komentář k Tattva-sandarbě od Śrīly Baladevy Vidyābhūṣaṇy a následující verše z Brahma-sūtry: śāstra-yonitvāt (Vs. 1.1.3), tarkāpratiṣṭhānāt (Vs. 2.1.11) a śrutes tu śabda-mūlatvāt (Vs. 2.1.27), jak je vysvětlili Śrī Rāmānujācārya, Śrī Madvācārya, Śrī Nimbārkācārya a Śrīla Baladeva Vidyābhūṣaṇa. Ve své knize Sarva-saṁvādinī Śrīla Jīva Gosvāmī poznamenal, že i když existuje deset druhů důkazů – přímé vnímání, védské sdělení, odkazy na historii, hypotéza a tak dále – a všechny jsou obecně přijímány jako důkazy, je ten, kdo předkládá hypotézy, čte Védy nebo vnímá či vysvětluje na základě své zkušenosti, čtyřmi způsoby nedokonalý. To znamená, že dělá chyby, podléhá iluzi, má sklon podvádět a má nedokonalé smysly. I když může být důkaz správný, u člověka hrozí nebezpečí, že se kvůli svým hmotným nedostatkům zmýlí. Pokud se tedy nejedná o přímé sdělení, je možné, že výklad bude nedokonalý. Závěr tedy je, že za důkaz lze považovat pouze přímé sdělení. Interpretaci nelze přijmout jako důkaz, ale lze ji uznat jako jeho potvrzení.
Na samotném začátku Bhagavad-gīty se uvádí:
dharma-kṣetre kuru-kṣetre
samavetā yuyutsavaḥ
māmakāḥ pāṇḍavāś caiva
kim akurvata sañjaya
Tyto výroky Bhagavad-gīty jsou samy o sobě důkazem toho, že existuje svaté poutní místo zvané Kurukšétra, kde se Pāṇḍuovci a Kuruovci shromáždili, aby spolu svedli bitvu. Co udělali, když se tam setkali? Tak se ptal Dhṛtarāṣṭra Sañjayi. I když to jsou zcela jasné výroky, ateisté se snaží podávat různé významy slov dharma-kṣetra a kuru-kṣetra. Śrīla Jīva Gosvāmī nás proto varoval, abychom nezáviseli na žádném druhu interpretací. Je lepší přijímat verše tak, jak jsou, bez interpretace.