Text 25

Text

Verš

tad aśma-sāraṁ hṛdayaṁ batedaṁ
yad gṛhyamāṇair hari-nāma-dheyaiḥ
na vikriyetātha yadā vikāro
netre jalaṁ gātra-ruheṣu harṣaḥ

Synonyms

Synonyma

tat — that; aśma-sāram — as hard as iron; hṛdayam — heart; bata — O; idam — this; yat — which; gṛhyamāṇaiḥ — in spite of taking the chanting; hari-nāma-dheyaiḥ — meditating on the holy name of the Lord; na — does not; vikriyeta — change; atha — thus; yadā — when; vikāraḥ — transformation; netre — in the eyes; jalam — tears; gātra-ruheṣu — in the pores of the body; harṣaḥ — ecstasy.

tat — to; aśma-sāram — tvrdé jako železo; hṛdayam — srdce; bata — ó; idam — toto; yat — jež; gṛhyamāṇaiḥ — i přesto, že zpívá; hari-nāma-dheyaiḥ — medituje o svatém jménu Pána; na — ne; vikriyeta — změní se; atha — tak; yadā — když; vikāraḥ — změna; netre — v očích; jalam — slzy; gātra-ruheṣu — v pórech těla; harṣaḥ — extáze.

Translation

Překlad

“If one’s heart does not change, tears do not flow from his eyes, his body does not shiver, and his bodily hairs do not stand on end as he chants the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra, it should be understood that his heart is as hard as iron. This is due to his offenses at the lotus feet of the Lord’s holy name.”

„Pokud se srdce toho, kdo zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, nezmění, slzy mu netečou z očí, tělo se mu nechvěje a chlupy na těle se mu neježí, rozumí se, že má srdce ze železa. Důvodem jsou přestupky u lotosových nohou Pánova svatého jména.“

Purport

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura, commenting on this verse, which is a quotation from Śrīmad-Bhāgavatam (2.3.24), remarks that sometimes a mahā-bhāgavata, or very advanced devotee, does not manifest such transcendental symptoms as tears in the eyes, whereas sometimes a kaniṣṭha-adhikārī, a neophyte devotee, displays them artificially. This does not mean, however, that the neophyte is more advanced than the mahā-bhāgavata devotee. The test of the real change of heart that takes place when one chants the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra is that one becomes detached from material enjoyment. This is the real change. Bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir anyatra ca (Bhāg. 11.2.42). If one is actually advancing in spiritual life, he must become very much detached from material enjoyment. If it is sometimes found that a kaniṣṭha-adhikārī (neophyte devotee) shows artificial tears in his eyes while chanting the Hare Kṛṣṇa mantra but is still completely attached to material things, his heart has not really changed. The change must be manifested in terms of one’s real activities.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v komentáři k tomuto verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.3.24) poznamenává, že mahā-bhāgavata neboli velice pokročilý oddaný příznaky jako slzy v očích neprojevuje, kdežto kaniṣṭha-adhikārī neboli začátečník, je projevuje uměle. To ovšem neznamená, že začátečník je pokročilejší než mahā-bhāgavata. Zkouškou skutečné změny v srdci, ke které dojde při zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry, je odpoutanost od hmotného požitku. To je skutečná změna. Bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir anyatra ca (Bhāg. 11.2.42). Pokud děláme v duchovním životě skutečný pokrok, musíme se do velké míry odpoutat od smyslového požitku. Kaniṣṭha-adhikārī (začínající oddaný) mívá někdy v očích falešné slzy, když zpívá Hare Kṛṣṇa mantru, ale je stále zcela připoutaný k hmotným věcem. To znamená, že se jeho srdce ještě nezměnilo. Změna se musí projevit v jeho skutcích.