ŚB 9.4.15-16
Dévanágarí
श्रीशुक उवाच
अम्बरीषो महाभाग: सप्तद्वीपवतीं महीम् ।
अव्ययां च श्रियं लब्ध्वा विभवं चातुलं भुवि ॥ १५ ॥
मेनेऽतिदुर्लभं पुंसां सर्वं तत् स्वप्नसंस्तुतम् ।
विद्वान् विभवनिर्वाणं तमो विशति यत् पुमान् ॥ १६ ॥
अम्बरीषो महाभाग: सप्तद्वीपवतीं महीम् ।
अव्ययां च श्रियं लब्ध्वा विभवं चातुलं भुवि ॥ १५ ॥
मेनेऽतिदुर्लभं पुंसां सर्वं तत् स्वप्नसंस्तुतम् ।
विद्वान् विभवनिर्वाणं तमो विशति यत् पुमान् ॥ १६ ॥
Verš
śrī-śuka uvāca
ambarīṣo mahā-bhāgaḥ
sapta-dvīpavatīṁ mahīm
avyayāṁ ca śriyaṁ labdhvā
vibhavaṁ cātulaṁ bhuvi
ambarīṣo mahā-bhāgaḥ
sapta-dvīpavatīṁ mahīm
avyayāṁ ca śriyaṁ labdhvā
vibhavaṁ cātulaṁ bhuvi
mene ’tidurlabhaṁ puṁsāṁ
sarvaṁ tat svapna-saṁstutam
vidvān vibhava-nirvāṇaṁ
tamo viśati yat pumān
sarvaṁ tat svapna-saṁstutam
vidvān vibhava-nirvāṇaṁ
tamo viśati yat pumān
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; ambarīṣaḥ — král Ambarīṣa; mahā-bhāgaḥ — požehnaný král; sapta-dvīpavatīm — skládající se ze sedmi ostrovů; mahīm — celý svět; avyayām ca — a nevyčerpatelné; śriyam — krásu; labdhvā — poté, co získal; vibhavam ca — a bohatství; atulam — neomezené; bhuvi — na této Zemi; mene — rozhodl se; ati-durlabham — čeho je vzácné dosáhnout; puṁsām — mnoha lidí; sarvam — všechno (získal); tat — to, co; svapna-saṁstutam — jako by viděné ve snu; vidvān — zcela chápající; vibhava-nirvāṇam — zničení tohoto bohatství; tamaḥ — nevědomost; viśati — pokleslá do; yat — kvůli němuž; pumān — živá bytost.
Překlad
Śukadeva Gosvāmī řekl: Požehnaný Mahārāja Ambarīṣa získal vládu nad celým světem, složeným ze sedmi ostrovů, a nevyčerpatelné, neomezené bohatství a blahobyt na této Zemi. Přestože dosáhnout takovéhoto postavení je velice vzácné, Mahārāja Ambarīṣa na ně vůbec nedbal, protože dobře věděl, že všechno to bohatství je jen hmotné. Nakonec bude zničeno stejně jako to, co zahlédneme ve snu. Král věděl, že každý neoddaný, který získá takové bohatství, se noří čím dál hlouběji do hmotné kvality nevědomosti.
Význam
Pro oddaného nemá hmotné bohatství význam, zatímco neoddaného spoutává stále více. Oddaný totiž ví, že vše hmotné je dočasné, zatímco neoddaný považuje takzvané štěstí, které je pomíjivé, za všechno na světě, a zapomíná na cestu seberealizace. Hmotné bohatství je pro něho tedy překážkou v duchovním rozvoji.