Skip to main content

Sloka 5

Text 5

Verš

Texto

te tu brāhmaṇa-devasya
vātsalyaṁ vīkṣya saṁstutam
prītāḥ klinna-dhiyas tasmai
pratyarpyedaṁ babhāṣire
te tu brāhmaṇa-devasya
vātsalyaṁ vīkṣya saṁstutam
prītāḥ klinna-dhiyas tasmai
pratyarpyedaṁ babhāṣire

Synonyma

Palabra por palabra

te — knězi hotā, brahmā a další; tu — ale; brāhmaṇa-devasya — Pána Rāmacandry, který měl tak rád brāhmaṇy; vātsalyam — rodičovskou náklonnost; vīkṣya — když viděli; saṁstutam — uctívali modlitbami; prītāḥ — velice potěšeni; klinna-dhiyaḥ — se zjihlým srdcem; tasmai — Jemu (Pánu Rāmacandrovi); pratyarpya — vracející; idam — toto (všechnu zemi, kterou jim dal); babhāṣire — promluvili.

te — el hotā, el brahmā y los demás sacerdotes; tu — pero; brāhmaṇa-devasya — del Señor Rāmacandra, que tanto quería a los brāhmaṇas; vātsalyam — el cariño paternal; vīkṣya — al ver; saṁstutam — adoraron con oraciones; prītāḥ — muy complacidos; klinna-dhiyaḥ — con el corazón enternecido; tasmai — a Él (al Señor Rāmacandra); pratyarpya — devolviendo; idam — esto (todas las tierras que les había dado); babhāṣire — dijeron.

Překlad

Traducción

Všichni brāhmaṇové podílející se na oběti měli z Pána Rāmacandry radost, neboť brāhmaṇům přál a měl je velice rád. Se zjihlým srdcem Mu tedy vrátili všechen majetek, který od Něj dostali, a pak promluvili.

Todos los brāhmaṇas que participaban en las diversas actividades del sacrificio estaban muy complacidos con el Señor Rāmacandra, que tan favorable y afectuoso Se había mostrado con ellos. Así, con el corazón enternecido, Le devolvieron todo lo que habían recibido de Él y dijeron lo siguiente.

Význam

Significado

V předchozí kapitole bylo řečeno, že občané (prajāḥ) přísně dodržovali systém varṇāśrama-dharmy. Brāhmaṇové jednali jako skuteční brāhmaṇové, kṣatriyové jako kṣatriyové a tak dále. Když tedy Pán Rāmacandra vše rozdal brāhmaṇům, kvalifikovaní brāhmaṇové moudře usoudili, že jim nepřísluší vlastnit majetek, aby z něj těžili zisk. Brāhmaṇské vlastnosti jsou uvedeny v Bhagavad-gītě (18.42):

En el capítulo anterior se comentó que los prajās, los ciudadanos, seguían estrictamente el sistema de varṇāśrama-dharma. Los brāhmaṇas se comportaban estrictamente como brāhmaṇas, los kṣatriyas como kṣatriyas, etc. Por esa razón, cuando el Señor Rāmacandra lo dio todo como caridad a los brāhmaṇas, estos, que estaban perfectamente cualificados, llegaron a la sabia conclusión de que a los brāhmaṇas no les corresponde tener propiedades con las que obtener beneficios. Las cualidades brahmínicas se enuncian en el Bhagavad-gītā (18.42):

śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāvajam
śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāvajam

“Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené vlastnosti, podle kterých jednají brāhmaṇové.” Bráhmanské postavení neopravňuje vlastnit zemi ani vládnout občanům — to jsou povinnosti kṣatriyů. Brāhmaṇové tedy sice dar Pána Rāmacandry neodmítli, ale jakmile ho přijali, ihned ho králi vrátili. Natolik je těšilo, že je jim Pán Rāmacandra tak nakloněn, až jim zjihla srdce. Viděli, že je nejen Nejvyšší Osobností Božství, ale také že je dokonale kvalifikovaný jako kṣatriya a má příkladný charakter. Jednou z vlastností kṣatriyi je dobročinnost. Kṣatriya neboli panovník nevybírá od občanů daně pro svůj smyslový požitek, ale proto, aby mohl ve vhodných případech rozdávat milodary. Dānam īśvara-bhāvaḥ. Na jedné straně mají kṣatriyové sklony vládnout, ale na druhé straně jsou štědří při rozdávání milodarů. Když Mahārāja Yudhiṣṭhira rozdával milodary, pověřil tím Karṇu. Karṇa byl proslulý pod jménem Dātā Karṇa — slovo dātā označuje nesmírně štědrého dárce. Králové vždy přechovávali velkou zásobu obilí, a kdykoliv někde zavládl nedostatek, rozdávali je darem. Povinností kṣatriyů je dávat milodary a povinností brāhmaṇů je milodary přijímat; ne však více, než je nutné k přežití. Když tedy brāhmaṇové dostali od Pána Rāmacandry tolik země, nebyli chamtiví a vrátili Mu ji.

«La serenidad, el dominio de sí mismo, la austeridad, la pureza, la tolerancia, la honestidad, la sabiduría, el conocimiento y la religiosidad: esas son las cualidades que rigen las acciones de los brāhmaṇas». La personalidad brahmínica no da pie a la posesión de tierras ni a gobernar a los ciudadanos; esos son los deberes de los kṣatriyas. Por esa razón, los brāhmaṇas no rechazaron las donaciones del Señor Rāmacandra, pero después de aceptarlas las devolvieron de nuevo al rey. Los brāhmaṇas se sentían tan complacidos con el cariño que el Señor Rāmacandra les mostraba, que sus corazones se enternecieron. Veían que el Señor Rāmacandra, además de ser la Suprema Personalidad de Dios, estaba perfectamente cualificado como kṣatriya y manifestaba una personalidad ejemplar. Una de las cualidades del kṣatriya es ser caritativo. El kṣatriya, el gobernante, recauda impuestos de sus súbditos, pero no lo hace para complacer sus propios sentidos, sino para dar caridad en los casos pertinentes. Dānam īśvara-bhāvaḥ. Los kṣatriyas tienen, por un lado, la tendencia a gobernar, pero, por el otro, son muy generosos dando caridad. En cierta ocasión, Mahārāja Yudhiṣṭhira ocupó a Karṇa en el reparto de caridad. Karṇa era conocido con el nombre de Dātā Karṇa. La palabra dātā se refiere a alguien que es muy generoso dando caridad. Los reyes siempre tienen almacenadas grandes cantidades de cereales para repartir caritativamente en tiempos de escasez. El kṣatriya tiene el deber de dar caridad, y el brāhmaṇa tiene el deber de recibirla, pero no debe aceptar más de lo que necesite para mantener el alma y el cuerpo juntos. Por consiguiente, después de recibir todas aquellas tierras del Señor Rāmacandra, los brāhmaṇas Se las devolvieron sin dejarse llevar por la codicia.