Sloka 17
Text 17
Verš
Text
nadad-dvirephāṁ parigṛhya pāṇinā
cacāla vaktraṁ sukapola-kuṇḍalaṁ
savrīḍa-hāsaṁ dadhatī suśobhanam
nadad-dvirephāṁ parigṛhya pāṇinā
cacāla vaktraṁ sukapola-kuṇḍalaṁ
savrīḍa-hāsaṁ dadhatī suśobhanam
Synonyma
Synonyms
tataḥ — potom; kṛta-svastyayanā — řádným způsobem uctěná příznivým obřadem; utpala-srajam — lotosovou girlandu; nadat — bzučícími; dvirephām — obklopenou čmeláky; parigṛhya — držela; pāṇinā — v ruce; cacāla — šla dál; vaktram — obličej; su-kapola-kuṇḍalam — tváře ozdobené náušnicemi; sa-vrīḍa-hāsam — se stydlivým úsměvem; dadhatī — zvyšující; su-śobhanam — její přirozenou krásu.
tataḥ — thereafter; kṛta-svastyayanā — being worshiped regularly by all-auspicious ritualistic ceremonies; utpala-srajam — a garland of lotuses; nadat — humming; dvirephām — surrounded by bumblebees; parigṛhya — capturing; pāṇinā — by the hand; cacāla — went on; vaktram — face; su-kapola-kuṇḍalam — her cheeks decorated with earrings; sa-vrīḍa-hāsam — smiling with shyness; dadhatī — expanding; su-śobhanam — her natural beauty.
Překlad
Translation
Poté začala matka Lakṣmī, bohyně štěstí, náležitě uctěná příznivým obřadem, přecházet sem a tam, přičemž v ruce držela girlandu z lotosových květů, kterou obletovali bzučící čmeláci. Stydlivý úsměv a tváře ozdobené náušnicemi podtrhovaly její krásu.
Thereafter, mother Lakṣmī, the goddess of fortune, having been properly celebrated with an auspicious ritualistic ceremony, began moving about, holding in her hand a garland of lotus flowers, which were surrounded by humming bumblebees. Smiling with shyness, her cheeks decorated by her earrings, she looked extremely beautiful.
Význam
Purport
Bohyně štěstí, matka Lakṣmījī, přijala za svého otce oceán mléka, ale přitom trvale spočívá na hrudi Nārāyaṇa. I když dává požehnání dokonce i Pánu Brahmovi a ostatním živým bytostem v hmotném světě, je transcendentální vůči všem hmotným kvalitám. Přestože se zdánlivě narodila z oceánu mléka, okamžitě zaujala své věčné místo na hrudi Nārāyaṇa.
The goddess of fortune, mother Lakṣmījī, accepted the Ocean of Milk as her father, but she perpetually rests on the bosom of Nārāyaṇa. She offers benedictions even to Lord Brahmā and other living entities in this material world, yet she is transcendental to all material qualities. Although she appeared to have been born of the Ocean of Milk, she immediately resorted to her eternal place on the bosom of Nārāyaṇa.