śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; pīte — byl vypit; gare — když jed; vṛṣa-aṅkeṇa — Pánem Śivou, jenž sedí na býku; prītāḥ — potěšeni; te — všichni; amara — polobozi; dānavāḥ — a démoni; mamanthuḥ — znovu začali stloukat; tarasā — s velkou silou; sindhum — oceán mléka; havirdhānī — kráva surabhi, která je zdrojem přepuštěného másla; tataḥ — z tohoto stloukání; abhavat — byla vytvořena.

tām — té krávy; agni-hotrīm — absolutně nezbytné pro získávání jogurtu, mléka a ghí, jež se používají k obětování do ohně; ṛṣayaḥ — mudrci, kteří konají tyto oběti; jagṛhuḥ — ujali se; brahma-vādinaḥ — protože tito mudrci znají védské obřady; yajñasya — oběti; deva-yānasya — která plní touhu dosáhnout vyšších planetárních soustav a Brahmaloky; medhyāya — vhodné k obětování; haviṣe — pro čisté ghí; nṛpa — ó králi.

tataḥ — poté; uccaiḥśravāḥ nāma — jménem Uccaiḥśravā; hayaḥ — kůň; abhūt — byl stvořen; candra-pāṇḍuraḥ — bílý jako měsíc; tasmin — k němu; baliḥ — Mahārāja Bali; spṛhām cakre — toužící vlastnit; na — ne; indraḥ — král polobohů; īśvara-śikṣayā — podle předchozí rady Pána.

tataḥ — potom; airāvataḥ nāma — jménem Airāvata; vāraṇa-indraḥ — král slonů; vinirgataḥ — byl stvořen; dantaiḥ — se svými kly; caturbhiḥ — čtyřmi; śveta — bílý; adreḥ — hory; haran — zpochybňující; bhagavataḥ — Pána Śivy; mahim — slávu.

airāvaṇa-ādayaḥ — v čele s Airāvaṇou; tu — ale; aṣṭau — osm; dik- gajāḥ — slonů, kteří mohli jít kterýmkoliv směrem; abhavan — byli stvořeni; tataḥ — poté; abhramu-prabhṛtayaḥ — vedené slonicí jménem Abhramu; aṣṭau — osm; ca — také; kariṇyaḥ — slonice; tu — vskutku; abhavan — byly stvořeny; nṛpa — ó králi.

kaustubha-ākhyam — známý jako Kaustubha; abhūt — byl vytvořen; ratnam — cenný drahokam; padmarāgaḥ — další drahokam, jménem Padmarāga; mahā-udadheḥ — z onoho velkého oceánu mléka; tasmin — ten; maṇau — skvost; spṛhām cakre — přál si vlastnit; vakṣaḥ-alaṅkaraṇe — aby ozdobil svou hruď; hariḥ — Pán, Nejvyšší Osobnost Božství; tataḥ — poté; abhavat — byla vytvořena; pārijātaḥ — nebeská květina pārijāta; sura-loka- vibhūṣaṇam — jež zdobí nebeské planety; pūrayati — plní; arthinaḥ — dávající těm, kdo touží po hmotném bohatství; yaḥ — to, co; arthaiḥ — tím, po čem touží; śaśvat — vždy; bhuvi — na této planetě; yathā — jako; bhavān — ty (Mahārāji Parīkṣite).

tataḥ — potom; ca — rovněž; apsarasaḥ — obyvatelky Apsaroloky; jātāḥ — byly stvořeny; niṣka-kaṇṭhyaḥ — ozdobené zlatými náhrdelníky; su- vāsasaḥ — oděné do jemných šatů; ramaṇyaḥ — nesmírně spanilé a přitažlivé; svargiṇām — obyvatel nebeských planet; valgu-gati-līlā-avalokanaiḥ — jež se zvolna pohybují, a tak přitahují srdce každého.

tataḥ — poté; ca — a; āvirabhūt — objevila se; sākṣāt — přímo; śrī — bohyně štěstí; ramā — známá jako Ramā; bhagavat-parā — toužící jen po tom, aby ji vlastnil Nejvyšší Pán; rañjayantī — osvětlující; diśaḥ — všechny strany; kāntyā — leskem; vidyut — blesk; saudāmanī — Saudāmanī; yathā — jako.

tasyām — k ní; cakruḥ — učinili; spṛhām — touhu; sarve — všichni; sa- sura-asura-mānavāḥ — polobozi, démoni a lidské bytosti; rūpa-audārya — nesmírnou krásou a tělesnými rysy; vayaḥ — mládím; varṇa — barvou pleti; mahimā — slávou; ākṣipta — vzrušené; cetasaḥ — jejich mysli.

tasyāḥ — pro ni; āsanam — trůn; āninye — přinesl; mahā-indraḥ — král nebes Indra; mahat — slavný; adbhutam — úžasný; mūrti-matyaḥ — přijímající podoby; sarit-śreṣṭhāḥ — nejlepší z různých posvátných vod; hema — zlatými; kumbhaiḥ — s nádobami; jalam — vodu; śuci — čistou.

ābhiṣecanikāḥ — potřeby pro instalaci Božstva; bhūmiḥ — země; āharat — shromáždila; sakala — všeho druhu; auṣadhīḥ — léčivé byliny; gāvaḥ — krávy; pañca — pět různých kravských produktů (mléko, jogurt, přepuštěné máslo, kravská moč a kravský hnůj); pavitrāṇi — neznečištěné; vasantaḥ — zosobněné jaro; madhu-mādhavau — květy a plody, které rostou na jaře (v měsících Caitra a Vaiśākha).

ṛṣayaḥ — velcí mudrci; kalpayām cakruḥ — vykonali; ābhiṣekam — obřad zvaný abhiṣek, jenž se provádí při instalaci Božstva; yathā-vidhi — jak přikazují autorizovaná písma; jaguḥ — recitovali védské mantry; bhadrāṇi — všechno štěstí; gandharvāḥ — a obyvatelé Gandharvaloky; naṭyaḥ — profesionální tanečnice; ca — také; nanṛtuḥ — při té příležitosti velice pěkně tančily; jaguḥ — a zpívaly autorizované písně uvedené ve Védách.

meghāḥ — zosobněné mraky; mṛdaṅga — bubny; paṇava — kotle; muraja — jiný druh bubnu; ānaka — jiný druh bubnu; gomukhān — druh trubky; vyanādayan — rozeznívali; śaṅkha — lastury; veṇu — flétny; vīṇāḥ — strunné nástroje; tumula — bouřlivá; niḥsvanān — vibrace.

tataḥ — poté; abhiṣiṣicuḥ — polévali tělo příznivou vodou; devīm — bohyně štěstí; śriyam — překrásná; padma-karām — s lotosem v ruce; satīm — nanejvýš počestná (nezná nikoho jiného než Nejvyšší Osobnost Božství); digibhāḥ — velcí sloni; pūrṇa-kalaśaiḥ — nádobami zcela naplněnými vodou; sūkta-vākyaiḥ — s védskými mantrami; dvi-ja — brāhmaṇy; īritaiḥ — recitovanými.

samudraḥ — oceán; pīta-kauśeya — žluté hedvábí; vāsasī — horní i dolní část oděvu; samupāharat — dal; varuṇaḥ — vládnoucí božstvo vody; srajam — girlandu; vaijayantīm — nejozdobnější a největší; madhunā — medem; matta — opilí; ṣaṭ-padām — čmeláci, kteří mají šest noh.

bhūṣaṇāni — nejrůznější druhy šperků; vicitrāṇi — všechny pěkně zdobené; viśvakarmā prajāpatiḥ — Viśvakarmā, jeden z Prajāpatiů (synů Pána Brahmy, kteří plodí potomstvo); hāram — girlandu či náhrdelník; sarasvatī — bohyně vzdělání; padmam — lotosový květ; ajaḥ — Pán Brahmā; nāgāḥ ca — obyvatelé Nāgaloky; kuṇḍale — dvě náušnice.

tataḥ — potom; kṛta-svastyayanā — řádným způsobem uctěná příznivým obřadem; utpala-srajam — lotosovou girlandu; nadat — bzučícími; dvirephām — obklopenou čmeláky; parigṛhya — držela; pāṇinā — v ruce; cacāla — šla dál; vaktram — obličej; su-kapola-kuṇḍalam — tváře ozdobené náušnicemi; sa-vrīḍa-hāsam — se stydlivým úsměvem; dadhatī — zvyšující; su-śobhanam — její přirozenou krásu.

stana-dvayam — její dvě ňadra; ca — také; ati-kṛśa-udarī — s velice útlým pasem; samam — stejně; nirantaram — neustále; candana-kuṅkuma — santálovou pastou a kuṅkumou (červeným práškem); ukṣitam — potřená; tataḥ tataḥ — sem a tam; nūpura — nákotníčků; valgu — nádherným; śiñjitaiḥ — s lehkým zvukem; visarpatī — procházející se; hema-latā — zlatá liána; iva — přesně jako; sā — bohyně štěstí; babhau — vypadala.

vilokayantī — pozorující, zkoumající; niravadyam — bez jediné chyby; ātmanaḥ — pro sebe; padam — místo; dhruvam — věčné; ca — také; avyabhicāri-sat-guṇam — beze změny vlastností; gandharva — mezi Gandharvy; siddha — obyvateli Siddhaloky; asura — démony; yakṣa — Yakṣi; cāraṇa — obyvateli Cāraṇaloky; traipiṣṭapeya-ādiṣu — a mezi polobohy; na — ne; anvavindata — mohla kohokoliv z nich přijmout.

nūnam — dozajista; tapaḥ — askeze; yasya — někoho; na — ne; manyu — hněv; nirjayaḥ — překonán; jñānam — poznání; kvacit — u některé svaté osoby; tat — to; ca — také; na — ne; saṅga-varjitam — bez špatné společnosti; kaścit — někdo; mahān — velice vznešená osoba; tasya — jeho; na — ne; kāma — hmotné touhy; nirjayaḥ — překonány; saḥ — tato osoba; īśvaraḥ — vládce; kim — jak může být; parataḥ — druhých; vyapāśrayaḥ — pod vládou.

dharmaḥ — náboženství; kvacit — někdo může mít úplné poznání; tatra — v tom; na — ne; bhūta-sauhṛdam — přátelství s ostatními živými bytostmi; tyāgaḥ — odříkání; kvacit — někdo může vlastnit; tatra — v tom; na — ne; mukti-kāraṇam — být příčinou osvobození; vīryam — síla; na — ne; puṁsaḥ — nějaké osoby; asti — může být; aja-vega-niṣkṛtam — neschopnost uniknout moci času; na — ani; hi — vskutku; dvitīyaḥ — někdo druhý; guṇa-saṅga-varjitaḥ — zcela zbaven znečištění kvalit přírody.

kvacit — někdo; cira-āyuḥ — má dlouhý život; na — ne; hi — jistě; śīla- maṅgalam — dobré chování či přízeň osudu; kvacit — někdo; tat api — i když má dobré chování; asti — je; na — ne; vedyam āyuṣaḥ — vědom si své délky života; yatra ubhayam — je-li obojí (chování a přízeň osudu); kutra — někde; ca — také; saḥ — ta osoba; api — ačkoliv; amaṅgalaḥ — postižené nějakým jiným malým nedostatkem; su-maṅgalaḥ — příznivý ve všech ohledech; kaśca — někdo; na — ne; kāṅkṣate — přeje si; hi — vskutku; mām — mě.

evam — tímto způsobem; vimṛśya — po dokonalém zvážení; avyabhicāri- sat-guṇaiḥ — se zvláštními transcendentálními vlastnostmi; varam — vyšší; nija-eka-āśrayatayā — jelikož má všechny dobré vlastnosti a nezávisí na druhých; aguṇa-āśrayam — zdroj všech transcendentálních vlastností; vavre — přijala; varam — za svého ženicha; sarva-guṇaiḥ — se všemi transcendentálními vlastnostmi; apekṣitam — kvalifikovaného; ramā — bohyně štěstí; mukundam — Mukundu; nirapekṣam — i když On na ni nečekal; īpsitam — nejžádanějšího.

tasya — Jeho (Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství); aṁsa-deśe — na ramena; uśatīm — krásnou; nava — čerstvou; kañja-mālām — lotosovou girlandu; mādyat — poblouzněných; madhuvrata-varūtha — čmeláků; girā — se zvuky; upaghuṣṭām — obklopenou jejich bzučením; tasthau — zůstala; nidhāya — poté, co pověsila girlandu; nikaṭe — nablízku; tat-uraḥ — Pánova hruď; sva-dhāma — její skutečné útočiště; sa-vrīḍa-hāsa — se stydlivým úsměvem; vikasat — zářícíma; nayanena — očima; yātā — takto stojící.

tasyāḥ — její; śriyaḥ — bohyně štěstí; tri-jagataḥ — tří světů; janakaḥ — otec; jananyāḥ — matky; vakṣaḥ — hruď; nivāsam — sídlo; akarot — učinil; paramam — nejvyšší; vibhūteḥ — vlastnící bohatství; śrīḥ — bohyně štěstí; svāḥ — vlastní; prajāḥ — potomci; sa-karuṇena — s příznivým soucitem; nirīkṣaṇena — pohledem; yatra — v nichž; sthitā — zůstávající; aidhayata — zvětšené; sa-adhipatīn — s velkými vládci a vůdci; tri-lokān — tři světy.

śaṅkha — lastury; tūrya — trubky; mṛdaṅgānām — a rozmanitých druhů bubnů; vāditrāṇām — hudebních nástrojů; pṛthuḥ — velmi silný; svanaḥ — zvuk; deva-anugānām — obyvatelé vyšších planet, například Gandharvové a Cāraṇové, kteří následují po polobozích; sa-strīṇām — se svými manželkami; nṛtyatām — tančící; gāyatām — zpívající; abhūt — stali se.

brahma — Pán Brahmā; rudra — Pán Śiva; aṅgiraḥ — vznešený mudrc Aṅgirā Muni; mukhyāḥ — v čele s; sarve — všichni; viśva-sṛjaḥ — správci vesmíru; vibhum — velice mocnou osobnost; īḍire — uctívali; avitathaiḥ — skutečnými; mantraiḥ — zpěvy; tat-liṅgaiḥ — na uctění Nejvyšší Osobnosti Božství; puṣpa-varṣiṇaḥ — shazující deště květů.

śriyā — bohyní štěstí, Lakṣmī; avalokitāḥ — když byli obdařeni milostivým pohledem; devāḥ — všichni polobozi; sa-prajāpatayaḥ — a s nimi všichni Prajāpatiové; prajāḥ — a jejich potomci; śīla-ādi-guṇa-sampannāḥ — požehnáni dobrým chováním a dobrými vlastnostmi; lebhire — dosáhli; nirvṛtim — spokojenosti; parām — konečné.

niḥsattvāḥ — vyčerpání; lolupāḥ — chamtiví; rājan — ó králi; nirudyogāḥ — zklamaní; gata-trapāḥ — nestydatí; yadā — když; ca — též; upekṣitāḥ — přehlédnuti; lakṣmyā — bohyní štěstí; babhūvuḥ — stali se; daitya-dānavāḥ — démoni a Rākṣasové.

atha — poté (po zjevení bohyně štěstí); āsīt — byla; vāruṇī — Vāruṇī; devī — polobohyně, jež vládne opilcům; kanyā — mladá dívka; kamala- locanā — s lotosovýma očima; asurāḥ — démoni; jagṛhuḥ — přijali; tām — ji; vai — vskutku; hareḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; anumatena — na pokyn; te — oni (démoni).

atha — potom; udadheḥ — z oceánu mléka; mathyamānāt — když byl stloukán; kāśyapaiḥ — syny Kaśyapy, tedy polobohy a démony; amṛta- arthibhiḥ — dychtícími získat stloukáním nektar; udatiṣṭhat — zjevila se; mahārāja — ó králi; puruṣaḥ — osoba mužského pohlaví; parama — nanejvýš; adbhutaḥ — podivuhodná.

dīrgha — dlouhé; pīvara — pevné a silné; doḥ-daṇḍaḥ — paže; kambu — jako lastura; grīvaḥ — krk; aruṇa-īkṣaṇaḥ — načervenalé oči; śyāmalaḥ — načernalá pleť; taruṇaḥ — velmi mladý; sragvī — s květinovou girlandou; sarva — všemi; ābharaṇa — šperky; bhūṣitaḥ — ozdobený.

pīta-vāsāḥ — oblečený ve žlutých šatech; mahā-uraskaḥ — s velice širokou hrudí; su-mṛṣṭa-maṇi-kuṇḍalaḥ — jehož náušnice z perel se třpytily; snigdha — nablýskané; kuñcita-keśa — kadeřavé vlasy; anta — na konci; su- bhagaḥ — oddělené a krásné; siṁha-vikramaḥ — silný jako lev; amṛta — nektarem; āpūrṇa — po okraj naplněný; kalasam — džbán; bibhrat — pohybující se; valaya — s náramky; bhūṣitaḥ — ozdobený.

saḥ — on; vai — jistě; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; sākṣāt — přímo; viṣṇoḥ — Pána Viṣṇua; aṁśa-aṁśa-sambhavaḥ — inkarnace úplné části Jeho úplné části; dhanvantariḥ — Dhanvantari; iti — takto; khyātaḥ — oslavovaný; āyuḥ-veda-dṛk — plně zběhlý v lékařské vědě; ijya-bhāk — jeden z polobohů způsobilých přijímat výsledky obětí.

tam — jeho; ālokya — když zahlédli; asurāḥ — démoni; sarve — všichni; kalasam — nádobu s nektarem; ca — rovněž; amṛta-ābhṛtam — naplněnou nektarem; lipsantaḥ — silně toužící; sarva-vastūni — po všem; kalasam — džbán; tarasā — okamžitě; aharan — vytrhli.

nīyamāne — unášený; asuraiḥ — démony; tasmin — ten; kalase — džbán; amṛta-bhājane — s nektarem; viṣaṇṇa-manasaḥ — zarmoucení v mysli; devāḥ — všichni polobozi; harim — k Nejvyššímu Pánu; śaraṇam — vyhledat útočiště; āyayuḥ — šli.

iti — takto; tat — polobohů; dainyam — sklíčenost; ālokya — když viděl; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; bhṛtya-kāma-kṛt — který je vždy připravený plnit touhy svých služebníků; mā khidyata — nebuďte smutní; mithaḥ — díky sporu; artham — získat nektar; vaḥ — pro vás pro všechny; sādhayiṣye — vykonám; sva-māyayā — svou vlastní energií.

mithaḥ — mezi sebou; kaliḥ — neshoda a svár; abhūt — byly; teṣām — jich všech; tat-arthe — kvůli nektaru; tarṣa-cetasām — zmatených v srdci a duši iluzorní energií Viṣṇua; aham — já; pūrvam — první; aham — já; pūrvam — první; na — ne; tvam — ty; na — ne; tvam — ty; iti — takto; prabho — ó králi.

devāḥ — polobozi; svam bhāgam — svůj podíl; arhanti — zaslouží si mít; ye — ti všichni, kdo; tulya-āyāsa-hetavaḥ — kteří vynaložili stejné úsilí; satra-yāge — při konání obětí; iva — podobně; etasmin — v této záležitosti; eṣaḥ — toto; dharmaḥ — náboženství; sanātanaḥ — věčné; iti — tímto způsobem; svān — mezi sebou; pratyaṣedhan — navzájem zakazovali; vai — jistě; daiteyāḥ — synové Diti; jāta-matsarāḥ — závistiví; durbalāḥ — slabí; prabalān — silou; rājan — ó králi; gṛhīta — vlastnící; kalasān — džbán obsahující nektar; muhuḥ — neustále.

etasmin antare — po této události; viṣṇuḥ — Pán Viṣṇu; sarva-upāya-vit — ten, který ví, jak jednat v různých situacích; īśvaraḥ — nejvyšší vládce; yoṣit-rūpam — podobu nádherné ženy; anirdeśyam — o níž nikdo nemohl říci, kdo to je; dadhāra — přijal; parama — nanejvýš; adbhutam — skvělou; prekṣaṇīya — příjemnou na pohled; utpala-śyāmam — načernalé barvy čerstvého lotosu; sarva — všechny; avayava — části těla; sundaram — velice krásné; samāna — upravené stejným způsobem; karṇa-ābharaṇam — šperky na uších; su-kapola — půvabné tváře; unnasa-ānanam — zdvižený nos; nava-yauvana — svěže mladá; nirvṛtta-stana — pevná prsa; bhāra — tíha; kṛśa — velice útlý; udaram — pas; mukha — tvář; āmoda — vzbuzující příjemné pocity; anurakta — přitahoval; ali — čmeláky; jhaṅkāra — bzučící; udvigna — úzkostí; locanam — Její oči; bibhrat — pohybující se; su-keśa- bhāreṇa — pod tíhou překrásných vlasů; mālām — s květinovou girlandou; utphulla-mallikām — z plně rozvitých květů mallikā; su-grīva — hezký krk; kaṇṭha-ābharaṇam — ozdobený nádhernými šperky; su-bhuja — půvabné paže; aṅgada-bhūṣitam — ozdobené náramky; viraja-ambara — dokonale čisté šaty; saṁvīta — pokrývající; nitamba — boky; dvīpa — připomínající ostrov; śobhayā — takovou krásou; kāñcyā — pás kolem těla; pravilasat — dopnutý; valgu — ladné; calat-caraṇa-nūpuram — pohybující se zvonky na kotnících; sa-vrīḍa-smita — s plachým úsměvem; vikṣipta — hledící; bhrū- vilāsa — pohyby obočí; avalokanaiḥ — s pohledem na; daitya-yūtha-pa — vůdce démonů; cetaḥsu — v hloubi srdce; kāmam — chtíč; uddīpayat — probouzející se; muhuḥ — neustále.