Skip to main content

KAPITOLA OSMÁ

Stloukání oceánu mléka

Tato kapitola popisuje, jak ze stloukání oceánu mléka vzešla bohyně štěstí a jak přijala za manžela Pána Viṣṇua. Dále je zde popsáno, že když se zjevil Dhanvantari s nádobou plnou nektaru, démoni mu ji okamžitě vytrhli, ale Pán Viṣṇu inkarnoval jako Mohinī, nejkrásnější žena světa, aby démony okouzlil a zachránil nektar pro polobohy.

Poté, co Pán Śiva vypil všechen jed, si polobozi a démoni dodali odvahy a pokračovali ve stloukání. První pak byla vytvořena kráva surabhi. Přijali ji velcí světci, aby z jejího mléka mohli získávat přepuštěné máslo a používat ho při velkých obětích. Potom byl vytvořen kůň jménem Uccaiḥśravā, kterého si vzal Bali Mahārāja. Dále vznikl Airāvata a další sloni, kteří se dokázali pohybovat kterýmkoliv směrem, a s nimi i slonice. Rovněž byl vytvořen drahokam Kaustubha, který přijal Pán Viṣṇu a umístil ho na svou hruď. Pak byla stvořena květina pārijāta a Apsary, nejhezčí ženy ve vesmíru. Potom se objevila bohyně štěstí, Lakṣmī, kterou polobozi, velcí mudrci, Gandharvové a další okázale uctívali. Nemohla najít nikoho, koho by mohla přijmout za manžela, až si nakonec za svého pána vybrala Viṣṇua, který jí poskytl věčné místo na své hrudi. Tímto spojením Lakṣmī a Nārāyaṇa byli všichni přítomní polobozi i lidé velice potěšeni. Démoni však byli sklíčeni, protože je bohyně štěstí odmítla. Potom byla stvořena Vāruṇī, bohyně pití, a tu na pokyn Pána Viṣṇua přijali démoni. Pak začali démoni a polobozi znovu stloukat s obnovenými silami. Poté se zjevila částečná inkarnace Pána Viṣṇua zvaná Dhanvantari. Byl velice krásný a nesl džbán s nektarem. Démoni mu ho okamžitě vytrhli a dali se na útěk a polobozi, kteří z toho byli velice nešťastní, se obrátili na Viṣṇua. Poté, co démoni Dhanvantarimu vytrhli džbán, začali mezi sebou bojovat. Pán Viṣṇu polobohy utěšil, a ti tedy nebojovali a čekali. Zatímco boje mezi démony pokračovaly, Pán sám se zjevil jako inkarnace Mohinī, nejspanilejší žena ve vesmíru.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co Pán Śiva vypil jed, začali polobozi i démoni radostně stloukat oceán s novým elánem. Jako výsledek toho se zjevila kráva zvaná surabhi.
Sloka 2:
Ó králi Parīkṣite, velcí mudrci, kteří dokonale znali védské obřady, se ujali této krávy surabhi, která dávala všechen jogurt, mléko a ghí, jež jsou absolutně nezbytné k obětování do ohně. Jednali tak, aby mohli získat čisté ghí, které potřebovali pro konání obětí, díky kterým by mohli dosáhnout vyšších planetárních soustav až po Brahmaloku.
Sloka 3:
Poté byl vytvořen kůň jménem Uccaiḥśravā, jenž byl bílý jako měsíc. Bali Mahārāja ho chtěl vlastnit a Indra, nebeský král, neprotestoval, protože tak zněla rada, kterou mu dříve dal Nejvyšší Pán.
Sloka 4:
Jako další výsledek stloukání byl stvořen král slonů jménem Airāvata. Byl bílý a se svými čtyřmi kly zpochybňoval slávu hory Kailās, pověstného sídla Pány Śivy.
Sloka 5:
Poté bylo stvořeno osm velkých slonů, ó králi, kteří se mohli pohybovat kterýmkoliv směrem. Vedl je Airāvaṇa. Rovněž bylo stvořeno osm slonic, v čele s Abhramu.
Sloka 6:
Dále byly z velkého oceánu vytvořeny slavné drahokamy Kaustubha- maṇi a Padmarāga-maṇi. Pán Viṣṇu si je přál vlastnit, aby s nimi ozdobil svou hruď. Jako další byla vytvořena květina pārijāta, jež zkrášluje nebeské planety. Ó králi, tak jako ty plníš touhy všech na této planetě tím, že jim dáváš, co si přejí, plní i pārijāta přání všech.
Sloka 7:
Dále se objevily Apsary (jež působí jako prostitutky na nebeských planetách). Byly ozdobené zlatými šperky a medailóny a na sobě měly jemné a přitažlivé šaty. Apsary mají pomalé, váhavé pohyby, což mate obyvatele nebeských planet.
Sloka 8:
Potom se objevila bohyně štěstí, Ramā, která je plně odevzdaná požitku Nejvyšší Osobnosti Božství. Objevila se jako elektrický výboj, překonávající záblesk mramorové hory.
Sloka 9:
Pro její nesmírnou krásu, tělesné rysy, mládí, barvu pleti a slávu po ní toužili všichni — polobozi, démoni i lidské bytosti. Přitahovala je, protože je zdrojem veškerého bohatství.
Sloka 10:
Nebeský král Indra pro ni připravil vhodný trůn a všechny posvátné řeky, jako Ganga a Yamunā, v zosobněné podobě přinesly pro matku Lakṣmī, bohyni štěstí, čistou vodu ve zlatých nádobách.
Sloka 11:
Země přijala osobní podobu a nashromáždila všechny byliny potřebné pro instalaci Božstva. Krávy poskytly pět produktů (mléko, jogurt, ghí, moč a hnůj) a zosobněné jaro sesbíralo vše, co roste v jarních měsících Caitra a Vaiśākha (dubnu a květnu).
Sloka 12:
Velcí mudrci vykonali obřadnou koupel bohyně štěstí, jak přikazují autorizovaná písma. Gandharvové recitovali příznivé védské mantry a profesionální tanečnice nádherně tančily a zpívaly autorizované písně uvedené ve Védách.
Sloka 13:
Mraky ve zosobněné podobě tloukly na různé bubny, zvané mṛdaṅga, paṇava, muraja a ānaka. Troubily rovněž na lastury a trubky nazývané gomukha a hrály na flétny a strunné nástroje. Společný zvuk těchto nástrojů zněl jako bouře.
Sloka 14:
Velcí sloni pak odevšud přinášeli velké nádoby plné vody z Gangy a koupali bohyni štěstí za doprovodu védských manter, jež recitovali učení brāhmaṇové. Bohyně štěstí při této koupeli zůstala ve svém původním postoji s lotosem v ruce a vypadala překrásně. Je dokonale počestná, neboť nezná nikoho jiného než Nejvyšší Osobnost Božství.
Sloka 15:
Oceán, který je zdrojem všech cenných drahokamů, poskytl horní i dolní část oděvu ze žlutého hedvábí. Varuṇa, bůh vody, daroval květinovou girlandu, kolem níž létali šestinozí čmeláci, opilí medem.
Sloka 16:
Viśvakarmā, jeden z Prajāpatiů, zajistil nejrůznější druhy zdobených šperků. Bohyně učenosti Sarasvatī poskytla náhrdelník, Pán Brahmā dal lotosový květ a obyvatelé Nāgaloky věnovali náušnice.
Sloka 17:
Poté začala matka Lakṣmī, bohyně štěstí, náležitě uctěná příznivým obřadem, přecházet sem a tam, přičemž v ruce držela girlandu z lotosových květů, kterou obletovali bzučící čmeláci. Stydlivý úsměv a tváře ozdobené náušnicemi podtrhovaly její krásu.
Sloka 18:
Její dvě symetrická a pěkně posazená ňadra byla potřena santálovou pastou a kuṅkumovým práškem, a měla velmi útlý pas. Když za jemného cinkání zvonků na jejích kotnících chodila z místa na místo, vypadala jako liána ze zlata.
Sloka 19:
Když procházela mezi Gandharvy, Yakṣi, asury, Siddhy, Cāraṇy a obyvateli nebeských planet, důkladně je zkoumala, ale nemohla najít nikoho, kdo by přirozeně oplýval všemi dobrými vlastnostmi. Nikdo nebyl bez chyb, a proto nemohla ani u jednoho z nich přijmout útočiště.
Sloka 20:
Když bohyně štěstí procházela shromážděním, uvažovala: Někdo již podstoupil přísnou askezi, ale dosud nepřekonal hněv. Někdo má poznání, ale neovládl hmotné touhy. Někdo je velmi vznešený, ale nedokáže se zbavit chtivých tužeb. I velká osobnost na něčem závisí. Jak tedy může být nejvyšším vládcem?
Sloka 21:
Někdo může mít úplné poznání co se týče náboženství, ale přesto není laskavý ke všem živým bytostem. Někdo, ať člověk, či polobůh, je zdánlivě odříkavý, ale to ještě není příčinou osvobození. Někdo možná má velkou moc, ale přesto není schopen odolat moci věčného času. Jiný se možná zřekl připoutanosti k hmotnému světu, ale přesto ho nelze srovnávat s Nejvyšší Osobností Božství. Nikdo tedy není zcela zbaven vlivu kvalit hmotné přírody.
Sloka 22:
Někdo je možná obdařen dlouhým životem, ale nemá příznivý osud nebo dobré chování. Někdo má možná jak přízeň osudu, tak dobré chování, ale není jasné, jak dlouho bude žít. I když polobozi, jako Pán Śiva, žijí věčně, mají nepříznivé zvyky, jako například pobývat v krematoriu. A dokonce i když jsou jiné osoby kvalifikované ve všech ohledech, nejsou oddanými Nejvyšší Osobnosti Božství.
Sloka 23:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Takto, po dokonalém uvážení, přijala bohyně štěstí za svého manžela Mukundu. I když je nezávislý a nijak ji nepotřebuje, má všechny transcendentální vlastnosti a mystické síly, a proto je nejžádanější osobou.
Sloka 24:
Bohyně štěstí přistoupila k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, a na ramena Mu pověsila girlandu z čerstvých lotosových květů, kterou obletovali čmeláci, hledající med. S očekáváním, že získá místo na hrudi Pána, pak se stydlivým úsměvem na tváři zůstala stát po Jeho boku.
Sloka 25:
Nejvyšší Pán je otcem tří světů a Jeho hruď je sídlem matky Lakṣmī, bohyně štěstí, jíž patří všechno bohatství. Svým příznivým a milostivým pohledem může bohyně štěstí zvětšit bohatství tří světů i jejich obyvatel a jejich vládců, polobohů.
Sloka 26:
Obyvatelé Gandharvaloky a Cāraṇaloky se chopili příležitosti a rozezněli své hudební nástroje — lastury, trubky, bubny a podobně. Společně se svými manželkami začali tančit a zpívat.
Sloka 27:
Pán Brahmā, Pán Śiva, vznešený mudrc Aṅgirā a podobní správci vesmíru shazovali deště květů a pěli mantry popisující transcendentální slávu Nejvyšší Osobnosti Božství.
Sloka 28:
Všichni polobozi a s nimi i Prajāpatiové a jejich potomstvo, které Lakṣmījī požehnala svým pohledem, okamžitě nabyli dobrého chování a transcendentálních vlastností. Proto byli velmi spokojeni.
Sloka 29:
Jelikož démonům a Rākṣasům bohyně štěstí nevěnovala pozornost, byli sklíčení, zmatení a zklamaní, a proto pozbyli poslední kapky studu, ó králi.
Sloka 30:
Dále se zjevila Vāruṇī, bohyně s lotosovýma očima, jež vládne opilcům. Se svolením Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, si tuto mladou dívku přivlastnili démoni v čele s Balim Mahārājem.
Sloka 31:
Ó králi, když synové Kaśyapy — démoni i polobozi — stloukali oceán mléka, objevil se velice podivuhodný muž.
Sloka 32:
Byl urostlý a měl dlouhé a silné paže. Jeho krk se třemi čarami vypadal jako lastura, měl načervenalé oči a načernalou pleť. Byl velice mladý, ověnčený květinovou girlandou a celé jeho tělo bylo ozdobené různými šperky.
Sloka 33:
Měl na sobě žluté šaty a třpytivě se lesknoucí náušnice vyrobené z perel. Konečky jeho vlasů byly potřené olejem a jeho hruď byla velmi široká. Jeho tělo mělo všechny příznivé znaky, byl statný a silný jako lev a zdobily ho náramky. V ruce držel džbán až po okraj naplněný nektarem.
Sloka 34:
Tato osobnost byla Dhanvantari, úplná část úplné části Pána Viṣṇua. Byl velmi dobře obeznámený s lékařskou vědou a jako jeden z polobohů mohl přijímat podíl z obětí.
Sloka 35:
Jakmile démoni uviděli Dhanvantariho nesoucího džbán s nektarem, okamžitě mu ho násilím vytrhli, jelikož toužili po džbánu a jeho obsahu.
Sloka 36:
Když démoni unášeli džbán s nektarem, polobozi byli sklíčení. Vyhledali proto útočiště u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství, Hariho.
Sloka 37:
Když Nejvyšší Pán, který je vždy připravený plnit touhy svých oddaných, viděl, že polobozi jsou sklíčení, řekl jim: “Nebuďte smutní! Svou vlastní energií zmatu démony a vyvolám mezi nimi spor. Tak splním vaši touhu získat nektar.”
Sloka 38:
Ó králi, potom mezi démony vypukla hádka o to, kdo dostane nektar jako první. Každý z nich říkal: “Ty ho nemůžeš pít první. Já ho musím pít první. Nejdřív já, a ne ty!”
Sloka 39-40:
Někteří démoni říkali: “Všichni polobozi se také zúčastnili stloukání oceánu mléka. Podle věčných náboženských zásad je vhodné, aby i oni teď měli svůj podíl na nektaru, tak jako má každý stejné právo podílet se na jakékoli veřejné oběti.” Ó králi, takto slabší démoni zakazovali silnějším vzít si nektar.
Sloka 41-46:
Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, jenž dokáže zvrátit každou nepříznivou situaci, tehdy přijal podobu nesmírně krásné ženy. Tato inkarnace s ženskou podobou, Mohinī-mūrti, vyvolávala v mysli velmi příjemné pocity. Načernalou barvou pleti připomínala čerstvý lotos a každá část Jejího těla měla dokonalý tvar. Obě uši Jí rovněž zdobily náušnice, měla půvabné tváře, zdvižený nos a obličej zářící mládím. Její pas se zdál být příliš útlý k tíze jejích velkých prsou. Okolo Ní bzučeli čmeláci, které přitahovala vůně Jejího obličeje a těla, a proto byly Její oči neklidné. Její nádherné vlasy byly ověnčeny květy mallikā. Ladnou šíji krášlil náhrdelník a další šperky, Její paže zdobily náramky, tělo pokrývalo čisté sárí a Její boky připomínaly dva ostrovy v oceánu krásy. Její nohy na kotnících zdobily zvonky. To, jak hýbala obočím, když se stydlivě usmívala a pohlížela na démony, naplnilo všechny démony smyslnými touhami a každý z nich se Jí chtěl zmocnit.