ŚB 8.5.28
Dévanágarí
अजस्य चक्रं त्वजयेर्यमाणं
मनोमयं पञ्चदशारमाशु ।
त्रिनाभि विद्युच्चलमष्टनेमि
यदक्षमाहुस्तमृतं प्रपद्ये ॥ २८ ॥
मनोमयं पञ्चदशारमाशु ।
त्रिनाभि विद्युच्चलमष्टनेमि
यदक्षमाहुस्तमृतं प्रपद्ये ॥ २८ ॥
Verš
ajasya cakraṁ tv ajayeryamāṇaṁ
manomayaṁ pañcadaśāram āśu
tri-nābhi vidyuc-calam aṣṭa-nemi
yad-akṣam āhus tam ṛtaṁ prapadye
manomayaṁ pañcadaśāram āśu
tri-nābhi vidyuc-calam aṣṭa-nemi
yad-akṣam āhus tam ṛtaṁ prapadye
Synonyma
ajasya — živé bytosti; cakram — kolo (koloběh zrození a smrti v tomto hmotném světě); tu — ale; ajayā — působením vnější energie Nejvyššího Pána; īryamāṇam — otáčející se s velkou silou; manaḥ-mayam — jež není ničím jiným než mentálním výtvorem závisejícím hlavně na mysli; pañcadaśa — patnáct; aram — vlastnící paprsků; āśu — velice rychlé; tri-nābhi — jež má tři náboje (tři kvality hmotné přírody); vidyut — jako elektřina; calam — pohybující; aṣṭa-nemi — tvořené osmidílnou obručí (z osmi vnějších energií Pána: bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ atd.); yat — jenž; akṣam — osa; āhuḥ — říká se; tam — Jemu; ṛtam — skutečnosti; prapadye — složme uctivé poklony.
Překlad
Hmotné tělo v koloběhu hmotných činností připomíná kolo kočáru mysli. Deset smyslů (pět činných a pět poznávacích) a pět životních vzduchů uvnitř těla tvoří jeho patnáct paprsků. Tři kvality přírody (dobro, vášeň a nevědomost) jsou středem jeho činností a z osmi složek přírody (země, vody, ohně, vzduchu, nebe, mysli, inteligence a falešného ega) je sestavena jeho osmidílná obruč. Vnější, hmotná energie ho pohání jako elektřina, a tak se toto kolo velice rychle otáčí kolem své osy neboli ústřední opory, Nejvyššího Pána, jenž je Nadduší a konečnou pravdou. Jemu skládáme uctivé poklony.
Význam
Zde je obrazně popsán koloběh opakovaného zrození a smrti. Bhagavad-gītā (7.5) uvádí:
apareyam itas tv anyāṁ
prakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat
prakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat
Celý svět je v chodu proto, že živá bytost, která je nedílnou částí Nejvyššího Pána, využívá hmotnou energii. V zajetí hmotné energie se jīvātmā otáčí na kole zrození a smrti pod dohledem Nejvyšší Osobnosti Božství. Ústředním bodem je Nadduše. V Bhagavad-gītě (18.61) je vysvětleno:
īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
“Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou usazené na stroji vytvořeném z hmotné energie.” Hmotné tělo je výsledkem činností podmíněné duše, a jelikož jeho oporou je Nadduše, Nadduše je skutečnou realitou. Každý z nás by proto měl této ústřední realitě složit uctivé poklony. Nikdo by se neměl nechat svést děním v hmotném světě a zapomenout na ústřední bod, Absolutní Pravdu. To je pokyn Pána Brahmy v tomto verši.