Skip to main content

KAPITOLA PÁTÁ

Polobozi žádají Pána o ochranu

Tato kapitola popisuje pátého a šestého Manua a rovněž popisuje modlitby polobohů a kletbu Durvāsy Muniho.

Pátý Manu, Raivata, byl bratrem Tāmasy, čtvrtého Manua, který byl popsán dříve. Některými ze synů Raivaty byli Arjuna, Bali a Vindhya. Za vlády tohoto Manua se Indra, nebeský král, jmenoval Vibhu. K polobohům patřili Bhūtarayové a mezi sedmi ṛṣii byli Hiraṇyaromā, Vedaśirā a Ūrdhvabāhu. Ṛṣi jménem Śubhra zplodil se svou manželkou Vikuṇṭhou Nejvyšší Osobnost Božství, Vaikuṇṭhu, který projevil na žádost Ramādevī vaikunthskou planetu. O Jeho moci a činnostech je zmínka ve třetím zpěvu.

Šestým Manuem byl Cākṣuṣa, syn Cakṣua. Některými z jeho synů byli Pūru, Pūruṣa a Sudyumna. Za jeho vlády byl Indrou, králem nebeských planet, Mantradruma. K polobohům patřili Āpyové a mezi sedmi ṛṣii byli Haviṣmān a Vīraka. Manželka Vairāji, Devasambhūti, porodila Ajitu, inkarnaci Nejvyšší Osobnosti Božství. Tento Ajita přijal podobu želvy a držel na svých zádech horu Mandara, se kterou stloukl oceán a vytvořil pro polobohy nektar.

Mahārāja Parīkṣit si velice přál slyšet o stloukání oceánu, a proto mu Śukadeva Gosvāmī začal vysvětlovat, jak polobozi, které proklel Durvāsa Muni, podlehli v bitvě s asury. Když přišli o své nebeské království, odebrali se do sněmovny Pána Brahmy a informovali ho o tom, co se stalo. Brahmā se potom se všemi polobohy vydal na břeh oceánu mléka a modlil se ke Kṣīrodakaśāyī Viṣṇuovi.

Verš

śrī-śuka uvāca
rājann uditam etat te
hareḥ karmāgha-nāśanam
gajendra-mokṣaṇaṁ puṇyaṁ
raivataṁ tv antaraṁ śṛṇu

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; rājan — ó králi; uditam — již popsáno; etat — toto; te — tobě; hareḥ — Pána; karma — jednání; agha-nāśanam — jež může člověka, který o něm naslouchá, zbavit všeho neštěstí; gajendra-mokṣaṇam — vysvobození Gajendry, krále slonů; puṇyam — o němž je velice zbožné naslouchat a vyprávět; raivatam — o Raivata Manuovi; tu — ale; antaram — v tomto věku; śṛṇu — prosím, vyslechni si ode mne.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī dál pokračoval: Ó králi, vyprávěl jsem ti o zábavě Gajendra-mokṣaṇa. Naslouchat tomuto vyprávění je velice zbožné. Poslechem vyprávění o těchto činnostech Pána se lze zbavit všech hříšných reakcí. Nyní si prosím vyslechni můj popis Raivaty Manua.

Verš

pañcamo raivato nāma
manus tāmasa-sodaraḥ
bali-vindhyādayas tasya
sutā hārjuna-pūrvakāḥ

Synonyma

pañcamaḥ — pátý; raivataḥ — Raivata; nāma — který se jmenoval; manuḥ — Manu; tāmasa-sodaraḥ — bratr Tāmasy Manua; bali — Bali; vindhya — Vindhya; ādayaḥ — a další; tasya — jeho; sutāḥ — synové; ha — jistě; arjuna — Arjuna; pūrvakāḥ — v čele všech synů.

Překlad

Bratrem Tāmasy Manua byl pátý Manu jménem Raivata. Mezi jeho přední syny patřili Arjuna, Bali a Vindhya.

Verš

vibhur indraḥ sura-gaṇā
rājan bhūtarayādayaḥ
hiraṇyaromā vedaśirā
ūrdhvabāhv-ādayo dvijāḥ

Synonyma

vibhuḥ — Vibhu; indraḥ — nebeský král; sura-gaṇāḥ — polobozi; rājan — ó králi; bhūtaraya-ādayaḥ — Bhūtarayové a další; hiraṇyaromā — Hiraṇyaromā; vedaśirā — Vedaśirā; ūrdhvabāhu — Ūrdhvabāhu; ādayaḥ — a další; dvijāḥ — brāhmaṇové či ṛṣiové, kteří žijí na sedmi planetách.

Překlad

Ó králi, ve věku Raivaty Manua se král nebes jmenoval Vibhu, k polobohům patřili Bhūtarayové a mezi sedmi brāhmaṇy, kteří žijí na sedmi planetách, byli Hiraṇyaromā, Vedaśirā a Ūrdhvabāhu.

Verš

patnī vikuṇṭhā śubhrasya
vaikuṇṭhaiḥ sura-sattamaiḥ
tayoḥ sva-kalayā jajñe
vaikuṇṭho bhagavān svayam

Synonyma

patnī — manželka; vikuṇṭhā — jménem Vikuṇṭhā; śubhrasya — Śubhry; vaikuṇṭhaiḥ — s Vaikuṇṭhy; sura-sat-tamaiḥ — s polobohy; tayoḥ — díky Vikuṇṭě a Śubhrovi; sva-kalayā — s úplnými expanzemi; jajñe — zjevil se; vaikuṇṭhaḥ — Pán; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; svayam — osobně.

Překlad

Ze spojení Śubhry a jeho ženy Vikuṇṭhy přišel na svět Nejvyšší Pán Vaikuṇṭha, Osobnost Božství, společně s polobohy, kteří byli Jeho úplnými osobními expanzemi.

Verš

vaikuṇṭhaḥ kalpito yena
loko loka-namaskṛtaḥ
ramayā prārthyamānena
devyā tat-priya-kāmyayā

Synonyma

vaikuṇṭhaḥ — vaikuṇṭhská planeta; kalpitaḥ — byla vytvořena; yena — jímž; lokaḥ — planeta; loka-namaskṛtaḥ — uctívaná všemi lidmi; ramayā — Ramou, bohyní štěstí; prārthyamānena — takto požádán; devyā — bohyní; tat — ji; priya-kāmyayā — aby potěšil.

Překlad

Pro potěšení bohyně štěstí stvořil Nejvyšší Pán Vaikuṇṭha na její žádost další vaikuṇṭhskou planetu, kterou všichni uctívají.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura na tomto místě připomíná, že tato vaikuṇṭhská planeta se podobně jako Śrīmad-Bhāgavatam zjevuje a je řečeno, že se zrodila nebo byla stvořena, ale jak Śrīmad- Bhāgavatam, tak Vaikuṇṭha existují věčně mimo hmotné vesmíry, pokryté osmi obaly. Pán Brahmā viděl Vaikuṇṭhu ještě před stvořením vesmíru, což je popsáno ve druhém zpěvu. Vīrarāghava Ācārya se zmiňuje, že tato Vaikuṇṭha spočívá uvnitř vesmíru nad horou zvanou Lokāloka a každý ji uctívá.

Verš

tasyānubhāvaḥ kathito
guṇāś ca paramodayāḥ
bhaumān reṇūn sa vimame
yo viṣṇor varṇayed guṇān

Synonyma

tasya — Nejvyšší Osobnosti Božství zjevující se jako Vaikuṇṭha; anubhāvaḥ — velkolepé činnosti; kathitaḥ — byly vyloženy; guṇāḥ — transcendentální vlastnosti; ca — také; parama-udayāḥ — přeslavné; bhaumān — zemské; reṇūn — částečky; saḥ — někdo; vimame — dokáže spočítat; yaḥ — on; viṣṇoḥ — Pána Viṣṇua; varṇayet — může spočítat; guṇān — transcendentální vlastnosti.

Překlad

I když jsou velkolepé činnosti a transcendentální vlastnosti různých inkarnací Nejvyšší Osobnosti Božství popsány úchvatným způsobem, někdy je nejsme schopni pochopit. Pro Pána Viṣṇua je však možné všechno. Kdyby někdo dokázal spočítat všechny atomy ve vesmíru, potom by mohl spočítat vlastnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Atomy ve vesmíru však nikdo nedokáže spočítat, a stejně tak nikdo nevyčíslí transcendentální vlastnosti Pána.

Význam

Pánovy slavné činnosti, o kterých je zde zmínka, se odehrály poté, co se Jeho osobní strážci Jaya a Vijaya následkem prokletí velkými mudrci Sanakou, Sanātanou, Sanat-kumārou a Sanandanou stali Daityi. Jaya musel jako Hiraṇyākṣa bojovat s Varāhadevem, jenž je zmíněn v souvislosti s věkem Raivaty. Boj se však odehrál za vlády prvního Manua, Svāyambhuvy. Podle některých autorit tedy existují dva Varāhové. Podle jiných se však Varāha zjevil za vlády Svāyambhuvy Manua a setrval ve vodě až do vlády Raivaty Manua. Někdo může pochybovat o tom, že to bylo možné, ale odpověď zní, že možné je všechno. Kdyby člověk mohl spočítat atomy ve vesmíru, mohl by spočítat i vlastnosti Pána Viṣṇua. Atomy ve vesmíru však nikdo spočítat nedokáže, a stejně tak nikdo nespočítá transcendentální vlastnosti Pána.

Verš

ṣaṣṭhaś ca cakṣuṣaḥ putraś
cākṣuṣo nāma vai manuḥ
pūru-pūruṣa-sudyumna-
pramukhāś cākṣuṣātmajāḥ

Synonyma

ṣaṣṭhaḥ — šestý; ca — a; cakṣuṣaḥ — Cakṣua; putraḥ — syn; cākṣuṣaḥ — Cākṣuṣa; nāma — jménem; vai — vskutku; manuḥ — Manu; pūru — Pūru; pūruṣa — Pūruṣa; sudyumna — Sudyumna; pramukhāḥ — kteří byli vedení; cākṣuṣa-ātma-jāḥ — synové Cākṣuṣi.

Překlad

Šestý Manu byl syn Cakṣua známý jako Cākṣuṣa. Měl velice mnoho synů v čele s Pūruem, Pūruṣou a Sudyumnou.

Verš

indro mantradrumas tatra
devā āpyādayo gaṇāḥ
munayas tatra vai rājan
haviṣmad-vīrakādayaḥ

Synonyma

indraḥ — nebeský král; mantradrumaḥ — známý jako Mantradruma; tatra — v této šesté manvantaře; devāḥ — polobozi; āpya-ādayaḥ — Āpyové a další; gaṇāḥ — to shromáždění; munayaḥ — sedm mudrců; tatra — tam; vai — vskutku; rājan — ó králi; haviṣmat — zvaný Haviṣmān; vīraka- ādayaḥ — Vīraka a další.

Překlad

Za vlády Cākṣuṣi Manua se král nebes jmenoval Mantradruma. K polobohům patřili Āpyové a mezi sedmi ṛṣii byli Haviṣmān a Vīraka.

Verš

tatrāpi devasambhūtyāṁ
vairājasyābhavat sutaḥ
ajito nāma bhagavān
aṁśena jagataḥ patiḥ

Synonyma

tatra api — v téže šesté manvantaře; devasambhūtyām — Devasambhūti; vairājasya — jejím manželem Vairājou; abhavat — byl; sutaḥ — syn; ajitaḥ nāma — jménem Ajita; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; aṁśena — částečně; jagataḥ patiḥ — vládce vesmíru.

Překlad

V této šesté manvantaře se Pán Viṣṇu, vládce vesmíru, zjevil ve své částečné expanzi. Zplodil Ho Vairāja v lůně své ženy Devasambhūti a Jeho jméno bylo Ajita.

Verš

payodhiṁ yena nirmathya
surāṇāṁ sādhitā sudhā
bhramamāṇo ’mbhasi dhṛtaḥ
kūrma-rūpeṇa mandaraḥ

Synonyma

payodhim — oceánu mléka; yena — jímž; nirmathya — stloukáním; surāṇām — polobohů; sādhitā — vytvořený; sudhā — nektar; bhramamāṇaḥ — pohybující se z místa na místo; ambhasi — pod hladinou; dhṛtaḥ — setrvával; kūrma-rūpeṇa — v podobě želvy; mandaraḥ — hora zvaná Mandara.

Překlad

Stloukáním oceánu mléka vytvořil Ajita nektar pro polobohy. V podobě želvy se pohyboval z místa na místo a nesl na zádech velkou horu zvanou Mandara.

Verš

śrī-rājovāca
yathā bhagavatā brahman
mathitaḥ kṣīra-sāgaraḥ
yad-arthaṁ vā yataś cādriṁ
dadhārāmbucarātmanā
yathāmṛtaṁ suraiḥ prāptaṁ
kiṁ cānyad abhavat tataḥ
etad bhagavataḥ karma
vadasva paramādbhutam

Synonyma

śrī-rājā uvāca — král Parīkṣit se zeptal; yathā — jak; bhagavatā — Nejvyšší Osobností Božství; brahman — ó učený brāhmaṇo; mathitaḥ — stlučený; kṣīra-sāgaraḥ — oceán mléka; yat-artham — za jakým účelem; — nebo; yataḥ — proč, z jakého důvodu; ca — a; adrim — hora (Mandara); dadhāra — setrvával; ambucara-ātmanā — v podobě želvy; yathā — jak; amṛtam — nektar; suraiḥ — polobohy; prāptam — byl získán; kim — co; ca — a; anyat — jiného; abhavat — stalo se; tataḥ — poté; etat — to vše; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; karma — zábavy, činnosti; vadasva — prosím popiš; parama-adbhutam — protože jsou tak úžasné.

Překlad

Král Parīkṣit se otázal: Ó velký brāhmaṇo, Śukadeve Gosvāmī, proč a jak stloukl Pán Viṣṇu oceán mléka? Z jakého důvodu zůstával ve vodě v želví podobě a držel horu Mandara? Jakým způsobem získali polobozi nektar a co dalšího vzniklo stloukáním oceánu? Prosím, popiš tyto Pánovy úžasné činy.

Verš

tvayā saṅkathyamānena
mahimnā sātvatāṁ pateḥ
nātitṛpyati me cittaṁ
suciraṁ tāpa-tāpitam

Synonyma

tvayā — tebou; saṅkathyamānena — popsanou; mahimnā — veškerou slávou; sātvatām pateḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství, vládce oddaných; na — ne; ati-tṛpyati — je dostatečně uspokojeno; me — moje; cittam — srdce; suciram — po tak dlouhou dobu; tāpa — strastmi; tāpitam — soužené.

Překlad

Moje srdce, sužované trojím utrpením hmotného života, není ještě stále nasyceno posloucháním popisů slavných činností Pána, Nejvyšší Osobnosti Božství, vládce oddaných.

Verš

śrī-sūta uvāca
sampṛṣṭo bhagavān evaṁ
dvaipāyana-suto dvijāḥ
abhinandya harer vīryam
abhyācaṣṭuṁ pracakrame

Synonyma

śrī-sūtaḥ uvāca — Śrī Sūta Gosvāmī pravil; sampṛṣṭaḥ — dotázán; bhagavān — Śukadeva Gosvāmī; evam — takto; dvaipāyana-sutaḥ — syn Vyāsadeva; dvi-jāḥ — ó shromáždění brāhmaṇové; abhinandya — kteří chválíte Mahārāje Parīkṣita; hareḥ vīryam — slávu Nejvyšší Osobnosti Božství; abhyācaṣṭum — popisovat; pracakrame — pokusil se.

Překlad

Śrī Sūta Gosvāmī řekl: Ó učení brāhmaṇové shromáždění zde v Naimiṣāraṇyi, Śukadeva Gosvāmī, syn Dvaipāyany, pochválil krále za jeho otázku a snažil se dále popsat slávu Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

śrī-śuka uvāca
yadā yuddhe ’surair devā
badhyamānāḥ śitāyudhaiḥ
gatāsavo nipatitā
nottiṣṭheran sma bhūriśaḥ
yadā durvāsaḥ śāpena
sendrā lokās trayo nṛpa
niḥśrīkāś cābhavaṁs tatra
neśur ijyādayaḥ kriyāḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; yadā — když; yuddhe — v boji; asuraiḥ — démony; devāḥ — polobozi; badhyamānāḥ — obléhaní; śita-āyudhaiḥ — hadími zbraněmi; gata-āsavaḥ — téměř mrtví; nipatitāḥ — někteří z nich padli; na — ne; uttiṣṭheran — znovu vstali; sma — tak se stalo; bhūriśaḥ — většině; yadā — když; durvāsaḥ — Durvāsy Muniho; śāpena — kvůli prokletí; sa-indrāḥ — s Indrou; lokāḥ trayaḥ — tři světy; nṛpa — ó králi; niḥśrīkāḥ — bez jakéhokoliv hmotného bohatství; ca — také; abhavan — staly se; tatra — tehdy; neśuḥ — nemohly být konány; ijya-ādayaḥ — oběti; kriyāḥ — rituální obřady.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Když asurové svými hadími zbraněmi v bitvě ostře napadli polobohy, mnoho polobohů padlo a nebylo možné je přivést zpátky k životu. Ó králi, jelikož polobozi byli tehdy prokleti Durvāsou Munim, tři světy byly sužovány bídou, a proto nebylo možné konat obětní obřady. Mělo to vážné následky.

Význam

Je popsáno, že když Durvāsa Muni kráčel po cestě, uviděl Indru jedoucího na svém slonu a s potěšením mu nabídl girlandu, která mu visela na krku. Indra byl však příliš pyšný — girlandu vzal a bez úcty k Durvāsovi Munimu ji pověsil na chobot svého slona. Zvíře nechápalo její hodnotu, hodilo si ji pod nohy a rozdupalo ji. Když Durvāsa Muni viděl toto urážlivé chování, okamžitě Indru proklel, že bude chudý a přijde o všechno své hmotné bohatství. Polobozi, trpící na jedné straně kvůli útočícím démonům a na druhé kvůli kletbě Durvāsy Muniho, tak ztratili všechno hmotné bohatství ve třech světech.

Získat díky materialistickému pokroku nesmírné bohatství je někdy velice nebezpečné. Hmotně bohatý člověk na nikoho nedbá, a tak se dopouští přestupků vůči vznešeným osobnostem, jako jsou oddaní a velcí světci. To je výsledek hmotného bohatství. Śukadeva Gosvāmī prohlásil, dhana-durmadāndha — příliš velké jmění člověka zaslepí. To se stává dokonce i Indrovi v jeho nebeském království, co tedy říci o ostatních obyvatelích tohoto hmotného světa? Ten, kdo je po hmotné stránce bohatý, by se měl naučit být vážný a dobře se chovat k vaiṣṇavům a světcům; jinak poklesne.

Verš

niśāmyaitat sura-gaṇā
mahendra-varuṇādayaḥ
nādhyagacchan svayaṁ mantrair
mantrayanto viniścitam
tato brahma-sabhāṁ jagmur
meror mūrdhani sarvaśaḥ
sarvaṁ vijñāpayāṁ cakruḥ
praṇatāḥ parameṣṭhine

Synonyma

niśāmya — jakmile zjistili; etat — co se přihodilo; sura-gaṇāḥ — všichni polobozi; mahā-indra — král Indra; varuṇa-ādayaḥ — Varuṇa a ostatní polobozi; na — ne; adhyagacchan — dospěli; svayam — sami; mantraiḥ — uvažováním; mantrayantaḥ — debatující; viniścitam — k pravému závěru; tataḥ — poté; brahma-sabhām — do sněmovny Pána Brahmy; jagmuḥ — odebrali se; meroḥ — hory Sumeru; mūrdhani — na vrchol; sarvaśaḥ — všichni; sarvam — vše; vijñāpayām cakruḥ — informovali; praṇatāḥ — složili poklony; parameṣṭhine — Pánu Brahmovi.

Překlad

Když Pán Indra, Varuṇa a další polobozi viděli, v jakém postavení se nacházejí, radili se, ale nenalezli žádné řešení. Všichni se potom shromáždili a společně se odebrali na vrchol hory Sumeru. Tam ve sněmovně Pána Brahmy padli k zemi, aby mu složili poklony, a pak ho informovali o všem, co se stalo.

Verš

sa vilokyendra-vāyv-ādīn
niḥsattvān vigata-prabhān
lokān amaṅgala-prāyān
asurān ayathā vibhuḥ
samāhitena manasā
saṁsmaran puruṣaṁ param
uvācotphulla-vadano
devān sa bhagavān paraḥ

Synonyma

saḥ — Pán Brahmā; vilokya — hledící; indra-vāyu-ādīn — na všechny polobohy, v čele s Pánem Indrou a Vāyuem; niḥsattvān — zbavené veškeré duchovní síly; vigata-prabhān — zbavené veškeré tělesné záře; lokān — všechny tři světy; amaṅgala-prāyān — tonoucí v neštěstí; asurān — všechny démony; ayathāḥ — prosperující; vibhuḥ — Pán Brahmā, nejvýše postavená osoba v tomto hmotném světě; samāhitena — pomocí dokonalého vyrovnání; manasā — mysli; saṁsmaran — vzpomínající znovu a znovu; puruṣam — na Nejvyšší Osobu; param — transcendentální; uvāca — pravil; utphulla-vadanaḥ — s jasnou tváří; devān — polobohům; saḥ — on; bhagavān — nejmocnější; paraḥ — z polobohů.

Překlad

Když Pán Brahmā, který je nad všemi polobohy a je ze všech nejmocnější, spatřil, že polobozi pozbyli veškerého vlivu a síly a jak následkem toho ztratily tři světy přízeň osudu, a když viděl, že polobozi jsou v neblahém postavení, zatímco všichni démoni prosperují, soustředil mysl na Nejvyšší Osobnost Božství. To ho povzbudilo, rozjasnila se mu tvář a promluvil k polobohům.

Význam

Když Pán Brahmā slyšel od polobohů, jaká je situace, dělal si velké starosti, protože démoni měli příliš velkou moc. Když moc démonů vzroste, celému světu hrozí nebezpečí, neboť démoni se starají pouze o svůj smyslový požitek, a ne o blaho světa. Polobozi neboli oddaní se však starají o prospěch všech živých bytostí. Śrīla Rūpa Gosvāmī se například vzdal svého ministerského místa a odešel do Vṛndāvanu pro dobro celého světa (lokānāṁ hita-kāriṇau). To je povaha světce či poloboha. Dokonce i impersonalisté myslí na blaho všech lidí. Brahmā byl proto velice znepokojen, když viděl démony u moci.

Verš

ahaṁ bhavo yūyam atho ’surādayo
manuṣya-tiryag-druma-gharma-jātayaḥ
yasyāvatārāṁśa-kalā-visarjitā
vrajāma sarve śaraṇaṁ tam avyayam

Synonyma

aham — já; bhavaḥ — Pán Śiva; yūyam — vy všichni polobozi; atho — a také; asura-ādayaḥ — démoni a další; manuṣya — lidské bytosti; tiryak — zvířata; druma — stromy a rostliny; gharma-jātayaḥ — jakož i hmyz a bakterie zrozené z potu; yasya — jehož (Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství); avatāra — inkarnace puruṣi; aṁśa — Jeho nedílné součásti, guṇa- avatāra, Brahmy; kalā — Brahmových synů; visarjitāḥ — vytvořeni plozením; vrajāma — odebereme se; sarve — všichni; śaraṇam — do útočiště; tam — k Nejvyššímu; avyayam — nevyčerpatelnému.

Překlad

Pán Brahmā pravil: Já, Pán Śiva, vy všichni polobozi, démoni, živé bytosti zrozené z potu či vajec, stromy a rostliny klíčící ze země a živé bytosti zrozené z embrya — všichni pocházíme z Nejvyššího Pána v Jeho inkarnaci rajo-guṇy (Pána Brahmy, guṇa-avatāra) a z velkých mudrců (ṛṣiů), kteří jsou částí mne. Uchylme se proto k Nejvyššímu Pánu a přijměme útočiště u Jeho lotosových nohou.

Význam

Některé živé bytosti se rodí z embrya, další z potu a jiné ze semen. Všechny tedy pocházejí z guṇa-avatāra Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejvyšší Osobnost Božství je konečným útočištěm všech.

Verš

na yasya vadhyo na ca rakṣaṇīyo
nopekṣaṇīyādaraṇīya-pakṣaḥ
tathāpi sarga-sthiti-saṁyamārthaṁ
dhatte rajaḥ-sattva-tamāṁsi kāle

Synonyma

na — ne; yasya — jímž (Pánem); vadhyaḥ — někdo má být zabit; na — ani; ca — rovněž; rakṣaṇīyaḥ — někdo má být ochráněn; na — ani; upekṣaṇīya — být zavržen; ādaraṇīya — být uctíván; pakṣaḥ — část; tathāpi — přesto; sarga — stvoření; sthiti — udržování; saṁyama — a zničení; artham — za účelem; dhatte — přijímá; rajaḥ — vášeň; sattva — dobro; tamāṁsi — a nevědomost; kāle — ve vhodnou dobu.

Překlad

Nejvyšší Osobnost Božství o nikom nesoudí, že má být zabit či ochráněn, zavržen či uctíván. Přesto v různých dobách přijímá za účelem stvoření, udržování a zničení různé podoby inkarnací v kvalitě dobra, vášně nebo nevědomosti.

Význam

Tento verš vysvětluje, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je stejně spravedlivý ke všem. To sám potvrzuje v Bhagavad-gītě (9.29):

samo 'haṁ sarva-bhūteṣu
na me dveṣyo 'sti na priyaḥ
ye bhajanti tu māṁ bhaktyā
mayi te teṣu cāpy aham

“Vůči nikomu necítím nenávist a nikomu nestraním. Jsem stejně nakloněn všem. Ale každý, kdo Mi s oddaností slouží, je Můj přítel, je ve Mně, a Já jsem také přítel jemu.” I když je Pán nestranný, přesto věnuje zvláštní pozornost svým oddaným. Proto říká v Bhagavad-gītě (4.8):

paritrāṇāya sādhūnāṁ
vināśāya ca duṣkṛtām
dharma-saṁsthāpanārthāya
sambhavāmi yuge yuge

“Abych osvobodil zbožné a vyhladil nevěřící a abych znovu ustanovil zásady náboženství, přicházím věk za věkem.” Pán se nestará o něčí ochranu nebo záhubu, ale za účelem stvoření, udržování a zničení tohoto hmotného světa musí zdánlivě jednat pod vlivem dobra, vášně nebo nevědomosti. Ve skutečnosti Ho však kvality hmotné přírody neovlivňují. Je Nejvyšším Pánem všech. Stejně jako král někdy trestá nebo odměňuje, aby udržel zákon a pořádek, tak i Nejvyšší Osobnost Božství, přestože nemá s děním v hmotném světě nic společného, se někdy zjevuje v podobě různých inkarnací podle času, místa a situace.

Verš

ayaṁ ca tasya sthiti-pālana-kṣaṇaḥ
sattvaṁ juṣāṇasya bhavāya dehinām
tasmād vrajāmaḥ śaraṇaṁ jagad-guruṁ
svānāṁ sa no dhāsyati śaṁ sura-priyaḥ

Synonyma

ayam — toto období; ca — rovněž; tasya — Nejvyšší Osobnosti Božství; sthiti-pālana-kṣaṇaḥ — čas pro udržování, pro nastolení vlády Pána; sattvam — kvalitu dobra; juṣāṇasya — přijímající (hned, bez čekání); bhavāya — pro lepší rozvoj či upevnění; dehinām — všech živých bytostí, jež přijaly hmotná těla; tasmāt — proto; vrajāmaḥ — přijměme; śaraṇam — útočiště; jagat-gurum — u lotosových nohou Nejvyššího Pána, jenž je učitelem celého vesmíru; svānām — Jeho osoby; saḥ — On (Nejvyšší Pán, Osobnost Božství); naḥ — nám; dhāsyati — dá; śam — štěstí, které potřebujeme; sura- priyaḥ — neboť je přirozeně velice drahý oddaným.

Překlad

Nyní je načase probudit v živých bytostech, jež přijaly hmotná těla, kvalitu dobra. Kvalita dobra slouží k nastolení vlády Nejvyššího Pána, která bude udržovat stvoření. Nastal tedy příznivý okamžik pro přijetí útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož Pán je k polobohům přirozeně laskavý a je jim velice drahý, jistě nám požehná štěstím.

Význam

Hmotný svět řídí tři kvality přírody — sattva-guṇa, rajo-guṇa a tamo-guṇa. Pomocí rajo-guṇy je vše hmotné stvořeno, skrze sattva-guṇu je náležitě udržováno, a když je stvoření v nepořádku, je prostřednictvím tamo-guṇy vše zničeno.

Z tohoto verše je zřejmé, jaká je situace v Kali-yuze, ve které nyní žijeme. Těsně před začátkem Kali-yugy, na konci Dvāpara-yugy, se zjevil Pán Śrī Kṛṣṇa a zanechal své pokyny v podobě Bhagavad-gīty, v níž vyzval všechny živé bytosti, aby se Mu odevzdaly. Od počátku Kali-yugy však lidé prakticky nebyli schopni se odevzdat Jeho lotosovým nohám, a proto zhruba o pět tisíc let později přišel Kṛṣṇa znovu jako Śrī Caitanya Mahāprabhu, aby celý svět učil, jak se Mu (Śrī Kṛṣṇovi) odevzdat a tím se očistit.

Odevzdat se lotosovým nohám Kṛṣṇy znamená dosáhnout úplného očištění. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (18.66):

sarva-dharmān parityajya
mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja
ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo
mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ

“Zanech všech druhů náboženství a jen se Mi odevzdej. Já tě zbavím všech reakcí za hříšné jednání. Neboj se.” Jakmile se člověk odevzdá lotosovým nohám Kṛṣṇy, bezpochyby se zbaví všech nečistot.

Kali-yuga je plná znečištění. To je popsáno ve Śrīmad-Bhāgavatamu (12.3.51):

kaler doṣa-nidhe rājann
asti hy eko mahān guṇaḥ
kīrtanād eva kṛṣṇasya
mukta-saṅgaḥ paraṁ vrajet

Věk Kali je jako nekonečný oceán chyb (doṣa-nidhi), avšak dává jednu příležitost. Kīrtanād eva kṛṣṇasya mukta-saṅgaḥ paraṁ vrajet — prostým zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry může živá bytost odstranit znečištění Kali- yugy a ve svém původním duchovním těle se vrátit domů, zpět k Bohu. To je příležitost daná Kali-yugou.

Když se zjevil Kṛṣṇa, předal své pokyny, a když sestoupil znovu v roli oddaného — jako Śrī Caitanya Mahāprabhu — ukázal nám cestu, po níž se můžeme dostat přes oceán Kali-yugy. To je cesta hnutí Hare Kṛṣṇa. Śrī Caitanya Mahāprabhu svým zjevením zahájil éru sankírtanového hnutí. Je také řečeno, že tato éra potrvá deset tisíc let. To znamená, že pokleslé duše této Kali-yugy budou vysvobozeny jednoduchým přijetím sankírtanového hnutí a zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Kali-yuga trvá celkem 432 000 let a od bitvy na Kurukṣetře, na níž byla vyslovena Bhagavad-gītā, zatím uplynulo pouze 5 000 let. Zbývá tedy ještě 427 000 let, z nichž bude 10 000 let existovat sankírtanové hnutí, které před pěti sty lety založil Śrī Caitanya Mahāprabhu. Po tuto dobu budou mít pokleslé duše Kali-yugy příležitost, aby se zapojily do hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, zpívaly Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, a tak byly vysvobozeny ze zajetí hmotné existence a vrátily se domů, zpátky k Bohu.

Zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry je mocné vždy, ale v tomto věku Kali má zvláštní sílu. Proto jej Śukadeva Gosvāmī zdůraznil ve svých pokynech Mahārājovi Parīkṣitovi:

kaler doṣa-nidhe rājann
asti hy eko mahān guṇaḥ
kīrtanād eva kṛṣṇasya
mukta-saṅgaḥ paraṁ vrajet

“Můj milý králi, i když je Kali-yuga plná chyb, má přesto jednu pozitivní stránku — samotným zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry se v ní lze vysvobodit z hmotného zajetí a vstoupit do transcendentální říše.” (Bhāg. 12.3.51) Ti, kdo se chopili úkolu šířit Hare Kṛṣṇa mahā-mantru s plným vědomím Kṛṣṇy, by měli využít této příležitosti, jak snadno lidem pomoci ze zajetí hmotné existence. Naší povinností je řídit se pokyny Śrī Caitanyi Mahāprabhua a velice upřímně šířit hnutí pro vědomí Kṛṣṇy po celém světě. To je nejlepší dobročinnost umožňující mír a blahobyt v lidské společnosti.

Hnutí Śrī Caitanyi Mahāprabhua spočívá v šíření kṛṣṇa-saṅkīrtanu. Paraṁ vijayate śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam — “Sláva saṅkīrtanu Śrī Kṛṣṇy!” A proč je tak slavný? To také Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvětlil. Ceto-darpaṇa- mārjanam — zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry očišťuje srdce. Potíž je, že v současném věku Kali chybí sattva-guṇa a snaha očistit srdce, a proto se lidé chybně ztotožňují se svými těly. Navíc i téměř všichni velcí filozofové a vědci, s nimiž přicházíme do styku, žijí v přesvědčení, že jsou totožní se svým tělem. Nedávno jsme diskutovali o významném filozofu Thomasu Huxleyovi, který byl pyšný na to, že je Angličan. To znamená, že měl tělesné pojetí života. S tímto mylným pochopením se setkáváme všude. Člověk s tělesným pojetím života není nic jiného než zvíře, jako jsou kočky a psi (sa eva go-kharaḥ). Toto mylné ztotožňování těla s vlastním já je tou nejnebezpečnější nečistotou v našem srdci, pod vlivem které si člověk myslí: “Jsem toto tělo. Jsem Angličan. Jsem Ind. Jsem Američan. Jsem hinduista. Jsem muslim.” Toto mylné pojetí je největší překážkou a musíme ho odstranit. To je pokyn Bhagavad-gīty a Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Bhagavad-gītā vlastně tímto pokynem začíná:

dehino 'smin yathā dehe
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati

“Tak jako vtělená duše přechází v tomto těle z dětství do mládí a do stáří, přechází také v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nenechá zmást.” (Bg. 2.13) I když duše obývá tělo, pod vlivem mylného pojetí a zvířecích sklonů přesto pokládá tělo za sebe samotnou. Proto Caitanya Mahāprabhu říká: ceto-darpaṇa-mārjanam. Očistit srdce plné mylných představ může jedině śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam. Vůdčí osobnosti hnutí pro vědomí Kṛṣṇy by měly vzít velice vážně tuto příležitost, jak projevit laskavost pokleslým duším a osvobodit je od mylného pochopení, na kterém se zakládá materialistický život.

Živá bytost nemůže být v hmotném světě nikdy šťastná. Bhagavad-gītā (8.16) říká:

ābrahma-bhuvanāl lokāḥ
punar āvartino 'rjuna

“Všechny planety v hmotném světě, od nejvyšší až po nejnižší, jsou místem utrpení, kde dochází k opakovanému zrození a smrti.” I kdyby člověk dosáhl nejvyšší planetární soustavy, Brahmaloky, o Měsíci ani nemluvě, v tomto světě nenalezne štěstí. Jestliže skutečně touží po štěstí, musí jít do duchovního světa. Hmotný svět se vyznačuje bojem o přežití a je známým pravidlem, že přežije ten nejsilnější. Nebohé duše tohoto světa však nevědí, co je přežití a kdo je nejsilnější. Přežít neznamená zemřít; přežít naopak znamená věčně si užívat blaženého života plného poznání. To je přežití. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy si klade za cíl připravit každého na přežití a ukončit boj o existenci. Śrīmad-Bhāgavatam a Bhagavad-gītā uvádějí jasné pokyny, jak ukončit boj o přežití a dosáhnout věčného života. Sankírtanové hnutí tedy nabízí velkou příležitost. Živá bytost se může dokonale očistit jednoduše tím, že bude naslouchat Bhagavad-gītě a zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Tak ukončí svůj životní boj a odejde zpátky domů, zpátky k Bohu.

Verš

śrī-śuka uvāca
ity ābhāṣya surān vedhāḥ
saha devair arindama
ajitasya padaṁ sākṣāj
jagāma tamasaḥ param

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; iti — takto; ābhāṣya — hovořící; surān — k polobohům; vedhāḥ — Pán Brahmā, který je hlavní osobností ve vesmíru a dává každému správné pochopení védského poznání; saha — s; devaiḥ — polobohy; arim-dama — ó Mahārāji Parīkṣite, pokořiteli všech nepřátel (jako například smyslů); ajitasya — Nejvyšší Osobnosti Božství; padam — do sídla; sākṣāt — přímo; jagāma — odebral se; tamasaḥ — svět temnoty; param — transcendentální, nad ním.

Překlad

Ó Mahārāji Parīkṣite, pokořiteli všech nepřátel, poté, co Pán Brahmā dokončil svůj proslov k polobohům, vzal je s sebou do sídla Nejvyšší Osobnosti Božství, jež se nachází mimo tento hmotný svět. Pánovo sídlo je na ostrově zvaném Śvetadvīp, jenž leží v oceánu mléka.

Význam

Mahārāja Parīkṣit je zde osloven jako arindama neboli “přemožitel všech nepřátel”. Nepřátele nemáme jen vně našich těl, ale mnoho jich je i uvnitř, jako například chtivé touhy, hněv a chamtivost. Mahārāja Parīkṣit byl arindama, protože během svého politického působení dokázal pokořit nepřátele všeho druhu, a navíc jakmile uslyšel, že za sedm dní zemře, okamžitě opustil své království, přestože byl mladý král. Neplnil příkazy nepřátel ve svém těle, jako je chtíč, chamtivost a hněv, a vůbec se proto nehněval na muniho syna, který ho proklel. Kletbu naopak přijal a ve společnosti Śukadeva Gosvāmīho se připravil na smrt. Smrt je nevyhnutelná; nikdo ji nemůže přemoci. Proto chtěl Mahārāja Parīkṣit, dokud byl plně při vědomí, naslouchat Śrīmad-Bhāgavatamu. Z tohoto důvodu je zde osloven jako arindama.

Rovněž důležité je další slovo, sura-priya. I když Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, není vůči nikomu zaujatý, je zvláště nakloněn svým oddaným (ye bhajanti tu māṁ bhaktyā mayi te teṣu cāpy aham). Všichni Jeho oddaní jsou polobozi. V tomto světě existují dva druhy lidí: jeden se nazývá deva a druhý asura. Padma Purāṇa uvádí:

dvau bhūta-sargau loke 'smin
daiva āsura eva ca
viṣṇu-bhaktaḥ smṛto daiva
āsuras tad-viparyayaḥ

Každý, kdo je oddaný Pána Kṛṣṇy, se nazývá deva a ostatní jsou asurové, i když mohou být oddanými polobohů. Rāvaṇa byl například velkým oddaným Pána Śivy, ale je popsáno, že byl asura. Také Hiraṇyakaśipu je popisován jako velký oddaný Pána Brahmy, a přesto byl rovněž asurou. Jedině oddaný Pána Viṣṇua se tedy nazývá sura, a nikoliv asura. Pána Kṛṣṇu velice těší Jeho oddaní, a to i v případě, že nejsou na nejvyšší úrovni oddané služby. Dokonce i oddaný na nižší úrovni je transcendentální, a pokud bude i nadále žít životem oddaného, zůstane devou neboli surou. Jestliže bude takto pokračovat, vždy bude těšit Kṛṣṇu a dostávat od Něho veškeré pokyny potřebné k tomu, aby se mohl snadno vrátit domů, zpátky k Bohu.

O sídle Nejvyšší Osobnosti Božství (ajitasya padam) v Mléčném oceánu v tomto hmotném světě Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura říká: padaṁ kṣīrodadhi-stha-śvetadvīpaṁ tamasaḥ prakṛteḥ param. Ostrov zvaný Śvetadvīp, který leží v oceánu mléka, je transcendentální. Nemá s hmotným světem nic společného. Pokud má městská správa své letovisko, ve kterém pobývá starosta a významní úředníci, nejedná se o obyčejný dům. Přestože se Śvetadvīp, ležící v oceánu mléka, nachází v tomto hmotném světě, je paraṁ padam, transcendentální.

Verš

tatrādṛṣṭa-svarūpāya
śruta-pūrvāya vai prabhuḥ
stutim abrūta daivībhir
gīrbhis tv avahitendriyaḥ

Synonyma

tatra — tam (v Pánově sídle zvaném Śvetadvīp); adṛṣṭa-svarūpāya — Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, jehož neviděl ani Pán Brahmā; śruta-pūrvāya — ale o němž slyšel z Véd; vai — vskutku; prabhuḥ — Pán Brahmā; stutim — modlitby odvozené z védské literatury; abrūta — přednesl; daivībhiḥ — modlitbami uvedenými ve védské literatuře nebo přednášenými těmi, kdo striktně dodržují védské zásady; gīrbhiḥ — těmito zvukovými vibracemi či písněmi; tu — potom; avahita-indriyaḥ — se soustředěnou myslí, neochvějně.

Překlad

Tam (na Śvetadvīpu) se Pán Brahmā modlil k Nejvyšší Osobnosti Božství, přestože Nejvyššího Pána neviděl. Jen na základě toho, že o Něm slyšel z védské literatury, Mu se soustředěnou myslí přednesl modlitby zaznamenané či schválené ve védských textech.

Význam

Je řečeno, že když Pán Brahmā a ostatní polobozi jdou navštívit Nejvyšší Osobnost Božství na Śvetadvīp, nemohou Pána přímo vidět, ale On slyší jejich modlitby a podnikne potřebné kroky. To jsme viděli na mnoha příkladech. Slovo śruta-pūrvāya je významné. Zkušenost získáváme buď tím, že něco přímo vidíme, nebo že o tom slyšíme. Pokud není možné někoho přímo vidět, můžeme o něm slyšet z věrohodných zdrojů. Někdy se lidé ptají, zda jim můžeme ukázat Boha. To je směšné. Člověk nemusí Boha vidět, aby Ho mohl přijmout. Naše smyslové vnímání bude vždy nedokonalé. I kdybychom Boha viděli, není jisté, zda bychom Ho poznali. Když byl Kṛṣṇa na Zemi, mnoho lidí Ho vidělo, ale nepoznali, že je Nejvyšší Osobností Božství. Avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam. Hlupáci a darebáci nechápali, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, přestože Ho viděli na vlastní oči. Nešťastníci Boha nepoznají, ani když Ho osobně vidí. Proto musíme naslouchat o Bohu, o Kṛṣṇovi, z autentických védských písem a od těch, kdo védské poznání správně chápou. Přestože Brahmā Nejvyšší Osobnost Božství neviděl, byl přesvědčen, že Pán je na Śvetadvīpu přítomen. Proto využil možnosti se tam odebrat a přednést Mu modlitby.

Tyto modlitby nebyly nějakými běžnými vymyšlenými modlitbami. Jak je v tomto verši naznačeno slovy daivībhir gīrbhiḥ, modlitby musí být schválené védskou literaturou. V našem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy nepřijmeme žádnou píseň, kterou neschvalovali nebo nezpívali autorizovaní oddaní. Nemůžeme dovolit, aby se v chrámu zpívaly nějaké světské písně. Zpíváme dvě základní písně: jednou je śrī-kṛṣṇa-caitanya prabhu nityānanda śrī-advaita gadādhara śrīvāsādi-gaura-bhakta-vṛnda. Ta je autorizovaná. Je mnohokrát uvedena v Caitanya-caritāmṛtě a uznávaná ācāryi. Druhou písní je samozřejmě mahā-mantra: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Můžeme také zpívat písně Narottama dāse Ṭhākura, Bhaktivinoda Ṭhākura a Locana dāse Ṭhākura, ale tyto dvě písně — śrī-kṛṣṇa-caitanya a Hare Kṛṣṇa mahā-mantra — stačí k tomu, abychom potěšili Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, i když Ho nevidíme. Vidět Pána není tak důležité, jako si Ho být vědomi na základě věrohodné literatury nebo spolehlivých výroků autorizovaných osob.

Verš

śrī-brahmovāca
avikriyaṁ satyam anantam ādyaṁ
guhā-śayaṁ niṣkalam apratarkyam
mano-’grayānaṁ vacasāniruktaṁ
namāmahe deva-varaṁ vareṇyam

Synonyma

śrī-brahmā uvāca — Pán Brahmā řekl; avikriyam — Osobnosti Božství, která se nikdy nemění (na rozdíl od hmotné existence); satyam — věčné nejvyšší pravdě; anantam — nekonečnému; ādyam — původní příčině všech příčin; guhā-śayam — přítomnému v srdci každého; niṣkalam — s neubývající silou; apratarkyam — nepochopitelnému, mimo dosah hmotných diskusí; manaḥ-agrayānam — rychlejšímu než mysl, nepředstavitelnému pomocí hmotné spekulace; vacasā — hrou se slovy; aniruktam — nepopsatelnému; namāmahe — my všichni polobozi se s úctou klaníme; deva-varam — Nejvyššímu Pánu, jemuž se nikdo nevyrovná a jehož nikdo nepřekoná; vareṇyam — nejvyššímu objektu uctívání, jenž je uctíván Gāyatrī mantrou.

Překlad

Pán Brahmā pravil: Ó Nejvyšší Pane, neměnná, nekonečná nejvyšší pravdo! Jsi původem všeho. Jelikož prostupuješ vším, sídlíš v srdci každého i uvnitř atomu. Nemáš žádné hmotné vlastnosti — jsi nepochopitelný. Mysl Tě nedokáže postihnout spekulací a slovy Tě nelze popsat. Jsi nejvyšším vládcem všech, a proto jsi hoden jejich uctívání. Skládáme Ti uctivé poklony.

Význam

Nejvyšší Osobnost Božství není součástí hmotného stvoření. Vše hmotné nezbytně mění svou podobu — z hlíny například vznikne hliněná nádoba, která se opět promění v hlínu. Všechny naše výtvory jsou pomíjivé a dočasné. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je však věčný a věčné jsou i živé bytosti, které představují Jeho části (mamaivāṁśo jīva-loke jīva- bhūtaḥ sanātanaḥ). Nejvyšší Pán je sanātana, věčný, a jednotlivé živé bytosti jsou také věčné. Navzájem se od sebe liší tím, že Kṛṣṇa neboli Bůh je nejvyšší věčný, zatímco individuální duše jsou nepatrné, dílčí věčné osoby. Bhagavad-gītā (13.3) uvádí: kṣetra-jñaṁ cāpi māṁ viddhi sarva-kṣetreṣu bhārata. I když Pán je živá bytost a individuální duše jsou také živé bytosti, Nejvyšší Pán je na rozdíl od individuálních duší vibhu, všeprostupující, a ananta, neomezený. Je příčinou všeho. Živých bytostí je nespočetně mnoho, ale Pán je jeden. Nikdo není větší než On a nikdo se Mu nevyrovná. Proto je nejvyšším objektem uctívání, jak vyplývá z védských manter (na tat-samaś cābhyadhikaś ca dṛśyate). Pán je nejvyšší, protože nikdo nemůže posoudit Jeho velikost mentální spekulací nebo hrou se slovy. Dokáže cestovat rychleji než mysl. Ve śruti-mantrách Śrī Īśopaniṣady je řečeno:

anejad ekaṁ manaso javīyo
nainad devā āpnuvan pūrvam arṣat
tad dhāvato 'nyān atyeti tiṣṭhat
tasminn apo mātariśvā dadhāti

“Přestože Nejvyšší Pán setrvává ve svém sídle, je rychlejší než mysl a může předstihnout všechny ostatní. Mocní polobozi se k Němu nedokáží přiblížit. Přestože setrvává na jednom místě, ovládá ty, kdo dodávají vzduch a déšť. Svou znamenitostí předčí všechny.” (Īśopaniṣad 4) Nejvyššího tedy nelze nikdy srovnávat s podřízenými živými bytostmi.

Jelikož Pán sídlí v srdci všech a individuální živá bytost nikoliv, neměla by být nikdy s Nejvyšším Pánem ztotožňována. V Bhagavad-gītě (15.15) Pán říká: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ — “Sídlím v srdcích všech.” To ovšem neznamená, že každý je rovný Pánu. Ve śruti-mantrách je řečeno: hṛdi hy ayam ātmā pratiṣṭhitaḥ. Na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu stojí: satyaṁ paraṁ dhīmahi. Védské mantry říkají: satyaṁ jñānam anantam a niṣkalaṁ niṣkriyaṁ śāntaṁ niravadyam. Bůh je nejvyšší. I když přirozeně nic nedělá, zároveň koná vše. V Bhagavad-gītě říká:

mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ

“Ve své neprojevené podobě prostupuji celým vesmírem. Všechny bytosti jsou ve Mně, ale Já nejsem v nich.” (Bg. 9.4)

mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ
sūyate sa-carācaram
hetunānena kaunteya
jagad viparivartate

“Tato hmotná příroda, která je jednou z Mých energií, jedná pod Mým vedením, ó synu Kuntī, a dává vznik všem pohyblivým a nehybným bytostem. Podle jejích zákonů je tento projev znovu a znovu tvořen a ničen.” (Bg. 9.10) I když tedy Pán setrvává nezúčastněně ve svém sídle, koná vše prostřednictvím svých různých energií (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate).

Tento verš, který vyslovil Pán Brahmā, zahrnuje všechny védské mantry, śruti-mantry, neboť Brahmā a jeho následovníci (Brahma-sampradāya) znají Nejvyšší Osobnost Božství díky systému parampary. Musíme získat poznání prostřednictvím slov našich předchůdců. Existuje dvanáct mahājanů (duchovních autorit) a Brahmā je jedním z nich.

svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ
kumāraḥ kapilo manuḥ
prahlādo janako bhīṣmo
balir vaiyāsakir vayam

(Bhāg. 6.3.20)

Náležíme k učednické posloupnosti Brahmy, a proto se tato posloupnost nazývá Brahma-sampradāya. Tak jako polobozi následují Pána Brahmu, aby poznali Nejvyšší Osobnost Božství, musíme i my následovat autority systému parampary, chceme-li poznat Pána.

Verš

vipaścitaṁ prāṇa-mano-dhiyātmanām
arthendriyābhāsam anidram avraṇam
chāyātapau yatra na gṛdhra-pakṣau
tam akṣaraṁ khaṁ tri-yugaṁ vrajāmahe

Synonyma

vipaścitam — vševědoucímu; prāṇa — jak funguje životní síla; manaḥ — jak funguje mysl; dhiya — jak funguje inteligence; ātmanām — všech živých bytostí; artha — smyslové předměty; indriya — smysly; ābhāsam — poznání; anidram — vždy probuzenému a prostému nevědomosti; avraṇam — bez hmotného těla, které podléhá bolestem a radostem; chāyā-ātapau — útočišti všech, kteří trpí nevědomostí; yatra — v němž; na — ne; gṛdhra- pakṣau — předpojatost vůči jakékoliv živé bytosti; tam — Jemu; akṣaram — nepomíjivému; kham — jenž prostupuje vším jako nebe; tri-yugam — jenž se zjevuje se šesti druhy dokonalosti ve třech yugách (Satya, Tretā a Dvāpara); vrajāmahe — odevzdávám se.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, ví přímo i nepřímo, jak vše, včetně životní síly, mysli a inteligence, funguje pod Jeho vládou. Je tím, kdo vše osvětluje a je prostý nevědomosti. Nemá hmotné tělo, které podléhá následkům minulých činů a neovlivňuje Ho nevědomost v podobě předpojatosti a materialistického vzdělání. Proto se odevzdávám lotosovým nohám Nejvyššího Pána, který je věčný, všepronikající a velký jako nebe a který se zjevuje se šesti druhy bohatství ve třech yugách (Satya, Tretā a Dvāpara).

Význam

Na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu můžeme najít tento popis Nejvyšší Osobnosti Božství: janmādy asya yato 'nvayād itarataś cārtheṣv abhijñaḥ. Pán je původem všech emanací a ví přímo i nepřímo vše o veškerém dění v Jeho stvoření. Proto je zde osloven termínem vipaścitam jako ten, kdo oplývá poznáním, neboli ten, kdo zná všechno. Pán je Nejvyšší Duší a ví vše o živých bytostech a jejich smyslech.

Velice důležité je v tomto verši slovo anidram, které znamená “vždy probuzený a prostý nevědomosti”. V Bhagavad-gītě (15.15) je uvedeno: mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — Pán je tím, kdo dává každému inteligenci a způsobuje zapomnění. Existují milióny živých bytostí a Pán jim všem dává pokyny. Nemá proto čas spát a nikdy Mu naše činnosti nejsou neznámé. Je svědkem všeho; vidí, co děláme každým okamžikem. Nepokrývá Ho tělo, které by bylo výsledkem karmy. Naše těla jsou tvořena jako výsledek našich minulých činů (karmaṇā daiva-netreṇa), ale Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nemá hmotné tělo, a proto se Ho nevědomost, avidyā, nedotýká. Nespí; je vždy bdělý a probuzený.

Nejvyšší Pán je nazván tri-yuga, protože se ve třech jugách — Satya-yuze, Tretā-yuze a Dvāpara-yuze — zjevil v různých svých inkarnacích, ale když přišel do tohoto světa v Kali-yuze, nikdy se neprohlašoval za Nejvyšší Osobnost Božství.

kṛṣṇa-varṇaṁ tviṣākṛṣṇaṁ
sāṅgopāṅgāstra-pārṣadam

V Kali-yuze se Pán zjevuje v roli oddaného. Přestože je Kṛṣṇa, zpívá Hare Kṛṣṇa mantru jako oddaný. Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.32) však doporučuje:

yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair
yajanti hi sumedhasaḥ

Śrī Caitanya Mahāprabhu, jehož pleť není černá jako pleť Kṛṣṇy, ale zlatá (tviṣākṛṣṇam), je Nejvyšší Osobností Božství. Doprovázejí Ho společníci jako Nityānanda, Advaita, Gadādhara a Śrīvāsa. Ti, kdo mají dostatek inteligence, tuto Nejvyšší Osobnost Božství uctívají vykonáváním saṅkīrtana-yajñi. V této inkarnaci o sobě Nejvyšší Pán neprohlašuje, že je Nejvyšší, a proto se Pán nazývá Tri-yuga.

Verš

ajasya cakraṁ tv ajayeryamāṇaṁ
manomayaṁ pañcadaśāram āśu
tri-nābhi vidyuc-calam aṣṭa-nemi
yad-akṣam āhus tam ṛtaṁ prapadye

Synonyma

ajasya — živé bytosti; cakram — kolo (koloběh zrození a smrti v tomto hmotném světě); tu — ale; ajayā — působením vnější energie Nejvyššího Pána; īryamāṇam — otáčející se s velkou silou; manaḥ-mayam — jež není ničím jiným než mentálním výtvorem závisejícím hlavně na mysli; pañcadaśa — patnáct; aram — vlastnící paprsků; āśu — velice rychlé; tri-nābhi — jež má tři náboje (tři kvality hmotné přírody); vidyut — jako elektřina; calam — pohybující; aṣṭa-nemi — tvořené osmidílnou obručí (z osmi vnějších energií Pána: bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ atd.); yat — jenž; akṣam — osa; āhuḥ — říká se; tam — Jemu; ṛtam — skutečnosti; prapadye — složme uctivé poklony.

Překlad

Hmotné tělo v koloběhu hmotných činností připomíná kolo kočáru mysli. Deset smyslů (pět činných a pět poznávacích) a pět životních vzduchů uvnitř těla tvoří jeho patnáct paprsků. Tři kvality přírody (dobro, vášeň a nevědomost) jsou středem jeho činností a z osmi složek přírody (země, vody, ohně, vzduchu, nebe, mysli, inteligence a falešného ega) je sestavena jeho osmidílná obruč. Vnější, hmotná energie ho pohání jako elektřina, a tak se toto kolo velice rychle otáčí kolem své osy neboli ústřední opory, Nejvyššího Pána, jenž je Nadduší a konečnou pravdou. Jemu skládáme uctivé poklony.

Význam

Zde je obrazně popsán koloběh opakovaného zrození a smrti. Bhagavad-gītā (7.5) uvádí:

apareyam itas tv anyāṁ
prakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat

Celý svět je v chodu proto, že živá bytost, která je nedílnou částí Nejvyššího Pána, využívá hmotnou energii. V zajetí hmotné energie se jīvātmā otáčí na kole zrození a smrti pod dohledem Nejvyšší Osobnosti Božství. Ústředním bodem je Nadduše. V Bhagavad-gītě (18.61) je vysvětleno:

īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā

“Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou usazené na stroji vytvořeném z hmotné energie.” Hmotné tělo je výsledkem činností podmíněné duše, a jelikož jeho oporou je Nadduše, Nadduše je skutečnou realitou. Každý z nás by proto měl této ústřední realitě složit uctivé poklony. Nikdo by se neměl nechat svést děním v hmotném světě a zapomenout na ústřední bod, Absolutní Pravdu. To je pokyn Pána Brahmy v tomto verši.

Verš

ya eka-varṇaṁ tamasaḥ paraṁ tad
alokam avyaktam ananta-pāram
āsāṁ cakāropasuparṇam enam
upāsate yoga-rathena dhīrāḥ

Synonyma

yaḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž; eka-varṇam — absolutní, na úrovni čistého dobra; tamasaḥ — vůči temnotě hmotného světa; param — transcendentální; tat — ten; alokam — jehož nelze vidět; avyaktam — neprojevený; ananta-pāram — neomezený, přesahující míry hmotného času a prostoru; āsām cakāra — spočívající; upa-suparṇam — na zádech Garuḍy; enam — Jeho; upāsate — uctívají; yoga-rathena — použitím mystické yogy; dhīrāḥ — rozvážné osoby, které nerozruší hmotné vzněty.

Překlad

Nejvyšší Osobnost Božství setrvává na úrovni čistého dobra (śuddha- sattva), a proto je eka-varṇa — praṇava oṁkāra. Pán existuje nad vesmírným projevem, jenž znamená temnotu, a není Ho tedy možné spatřit hmotnýma očima. Přesto od nás není oddělený časem nebo prostorem; je přítomný všude. Ti, kteří dosáhli stavu, kdy je nic nerozruší, Ho uctívají prostřednictvím mystické jógové síly, sedícího na svém přepravci Garuḍovi. Složme Mu všichni své uctivé poklony.

Význam

Ve čtvrtém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno: sattvaṁ viśuddhaṁ vasudeva-śabditam (Bhāg. 4.3.23). V tomto hmotném světě vládnou tři kvality hmotné přírody — dobro, vášeň a nevědomost. Dobro je úrovní poznání a vášeň představuje směs poznání a nevědomosti, ale kvalita nevědomosti je prostoupená temnotou. Nejvyšší Osobnost Božství je proto nad temnotou a vášní. Je na úrovni, kde dobro či poznání není narušováno vlivem vášně a nevědomosti. To je úroveň vasudeva. Jen na této úrovni vasudeva se může Vāsudeva neboli Kṛṣṇa zjevit. Proto Kṛṣṇa přišel na tuto planetu jako syn Vasudeva. Jelikož je Pán nad třemi kvalitami hmotné přírody, ti, kdo jsou těmito kvalitami ovládáni, Ho nevidí. Je třeba se tedy stát dhīrou; osobou, kterou nerozruší kvality hmotné přírody. Yogu může praktikovat ten, na něhož nepůsobí jejich vzněty. Yoga je proto definována slovy yoga indriya-saṁyamaḥ. Jak bylo vysvětleno dříve, rozrušují nás smysly (indriya) a navíc nás zneklidňují tři kvality hmotné přírody, jimiž na nás působí vnější energie. V podmíněném životě se živá bytost zmítá ve víru zrození a smrti, avšak když je na transcendentální úrovni viśuddha-sattvy, čistého dobra, může vidět Pána, Osobnost Božství, jak sedí na zádech Garuḍy. Tomuto Nejvyššímu Pánu skládá Pán Brahmā uctivé poklony.

Verš

na yasya kaścātititarti māyāṁ
yayā jano muhyati veda nārtham
taṁ nirjitātmātma-guṇaṁ pareśaṁ
namāma bhūteṣu samaṁ carantam

Synonyma

na — ne; yasya — jehož (Nejvyšší Osobnosti Božství); kaśca — kdokoliv; atititarti — je schopen překonat; māyām — iluzorní energii; yayā — jíž (iluzorní energií); janaḥ — všichni lidé; muhyati — jsou zmateni; veda — chápou; na — ne; artham — smysl života; tam — Jemu (Nejvyšší Osobnosti Božství); nirjita — zcela ovládající; ātmā — živé bytosti; ātma-guṇam — a Jeho vnější energii; para-īśam — Pánu, který je v transcendentálním postavení; namāma — skládáme uctivé poklony; bhūteṣu — vůči všem živým bytostem; samam — zaujímajícímu stejný postoj, vyrovnanému; carantam — vládnoucímu jim.

Překlad

Nikdo nemůže překonat matoucí energii Nejvyšší Osobnosti Božství, māyu, která je tak mocná, že každého zmátne natolik, že člověk přestane chápat smysl života. Tutéž māyu má však pod kontrolou Nejvyšší Pán, jenž vládne každému a je všem živým bytostem nakloněný stejně. S úctou se Mu pokloňme.

Význam

Moc Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, ovládá všechny živé bytosti až do té míry, že zapomínají na smysl života. Na te viduḥ svārtha- gatiṁ hi viṣṇum — zapomněly, že smyslem života je vrátit se domů, zpátky k Bohu. Vnější energie Nejvyšší Osobnosti Božství dává všem podmíněným duším zdánlivou příležitost najít štěstí v tomto hmotném světě, ale to je māyā — sen, který se nikdy nesplní. Takto je každá živá bytost ošálená vnější energií Nejvyššího Pána. Tato iluzorní energie je nepochybně velice silná, ale je zcela pod vládou transcendentální osoby, kterou tento verš popisuje slovem pareśam jako transcendentálního Pána. Pán není částí hmotného stvoření, ale je nad ním. Nejenže ovládá prostřednictvím své vnější energie podmíněné duše, ale ovládá i samotnou vnější energii. Bhagavad- gītā jasně říká, že mocná hmotná energie ovládá každého a že je nesmírně obtížné vymanit se z její nadvlády. Patří Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, a jedná pod Jeho kontrolou. Ty živé bytosti, které podlehly hmotné energii, však na Nejvyšší Osobnost Božství zapomínají.

Verš

ime vayaṁ yat-priyayaiva tanvā
sattvena sṛṣṭā bahir-antar-āviḥ
gatiṁ na sūkṣmām ṛṣayaś ca vidmahe
kuto ’surādyā itara-pradhānāḥ

Synonyma

ime — tito; vayam — my (polobozi); yat — jemuž; priyayā — jevící se jako velice drazí a blízcí; eva — jistě; tanvā — hmotné tělo; sattvena — kvalitou dobra; sṛṣṭāḥ — stvořené; bahiḥ-antaḥ-āviḥ — i když plně při vědomí, uvnitř i vně; gatim — cíl; na — ne; sūkṣmām — velmi jemné; ṛṣayaḥ — velcí světci; ca — také; vidmahe — chápou; kutaḥ — jak; asura-ādyāḥ — démoni a ateisté; itara — kteří jsou z hlediska své totožnosti bezvýznamní; pradhānāḥ — i když jsou vůdci ve svých společnostech.

Překlad

My, polobozi, jsme vnitřně i navenek na úrovni dobra, jelikož naše těla jsou tvořena sattva-guṇou. Ve stejném postavení jsou i všichni velcí světci. Když tedy ani my nedokážeme porozumět Nejvyšší Osobnosti Božství, co pak říci o těch, kteří se nacházejí pod vlivem vášně a nevědomosti, a jsou tedy z hlediska tělesné stavby zcela bezvýznamní? Jak mohou oni porozumět Pánu? S úctou se Mu pokloňme.

Význam

Přestože je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, přítomen uvnitř každého, ateisté a démoni Ho nemohou pochopit. Jim se nakonec zjeví v podobě smrti, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (mṛtyuḥ sarva-haraś cāham). Ateisté si myslí, že jsou nezávislí, a proto na svrchovanost Pána nedbají, ale Pán ji potvrdí, když si pro ně přijde jako smrt. V ten čas bude jejich snaha popřít svrchovanost Pána za pomoci takzvaného vědeckého poznání a filozofické spekulace marná. Hiraṇyakaśipu byl ukázkovým příkladem ateisty. Neustále zpochybňoval existenci Boha, a kvůli tomu začal nenávidět dokonce i svého vlastního syna. Každý se obával jeho ateistických taktik. Ty ho však nezachránily, když se Pán Nṛsiṁhadeva zjevil, aby ho zabil. Pán Nṛsiṁhadeva zabil Hiraṇyakaśipua a připravil ho o veškerou moc, vliv i pýchu. Ateisté však nikdy nechápou, jak bude vše, co vytvoří, zničeno. Nadduše je v nich přítomna, ale kvůli převažujícímu vlivu kvalit vášně a nevědomosti nejsou schopni pochopit Pánovu svrchovanost. Dokonce ani polobozi či oddaní, kteří setrvávají v transcendentálním postavení nebo na úrovni dobra, si nejsou plně vědomi vlastností a postavení Pána. Jak by si jich potom mohli být vědomi démoni a ateisté? To není možné. Proto polobozi v čele s Pánem Brahmou skládají Pánu uctivé poklony, aby Ho mohli poznat.

Verš

pādau mahīyaṁ sva-kṛtaiva yasya
catur-vidho yatra hi bhūta-sargaḥ
sa vai mahā-pūruṣa ātma-tantraḥ
prasīdatāṁ brahma mahā-vibhūtiḥ

Synonyma

pādau — Jeho lotosové nohy; mahī — Země; iyam — tato; sva-kṛta — Jím samotným stvořených; eva — vskutku; yasya — jehož; catuḥ-vidhaḥ — čtyř druhů živých bytostí; yatra — na níž; hi — vskutku; bhūta-sargaḥ — hmotné stvoření; saḥ — On; vai — vskutku; mahā-pūruṣaḥ — Nejvyšší Osoba; ātma- tantraḥ — soběstačný; prasīdatām — kéž je k nám milostivý; brahma — největší; mahā-vibhūtiḥ — s nekonečnou energií.

Překlad

Na této Zemi existují čtyři druhy živých bytostí, které všechny stvořil On. Hmotné stvoření spočívá na Jeho lotosových nohách. Je vznešenou Nejvyšší Osobou, oplývající bohatstvím a sílou. Kéž je s námi spokojen.

Význam

Slovo mahī se vztahuje na pět hmotných prvků — zemi, vodu, vzduch, oheň a nebe — jež spočívají na lotosových nohách Nejvyšší Osobnosti Božství. Mahat-padaṁ puṇya-yaśo murāreḥ. Mahat-tattva, celková hmotná energie, spočívá na Jeho lotosových nohách, neboť celý vesmírný projev je pouze další ukázkou Pánova bohatství. Existují v něm čtyři druhy živých bytostí: jarāyu-ja (ty, které se rodí z embrya), aṇḍa-ja (ty, které se rodí z vajec), sveda-ja (ty, které se rodí z potu) a udbhij-ja (ty, které se rodí ze semen). Všechno pochází z Pána, jak potvrzuje Vedānta- sūtra (janmādy asya yataḥ). Nikdo není nezávislý, avšak Nejvyšší Duše je naprosto nezávislá. Janmādy asya yato 'nvayād itarataś cārtheṣv abhijñaḥ sva-rāṭ. Slovo sva-rāṭ znamená “nezávislý”. My jsme závislí, zatímco Nejvyšší Pán je zcela nezávislý, a proto je nejvyšší ze všech. Dokonce i Pán Brahmā, který stvořil tento vesmírný projev, je pouze jedním z projevů majestátu Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán uvádí do pohybu hmotné stvoření, a tudíž není jeho částí. Setrvává ve svém původním, duchovním postavení. Vesmírná podoba Pána, vairāja-mūrti, je Jeho dalším rysem.

Verš

ambhas tu yad-reta udāra-vīryaṁ
sidhyanti jīvanty uta vardhamānāḥ
lokā yato ’thākhila-loka-pālāḥ
prasīdatāṁ naḥ sa mahā-vibhūtiḥ

Synonyma

ambhaḥ — zásoby vody, které můžeme vidět na této a jiných planetách; tu — ale; yat-retaḥ — Jeho semeno; udāra-vīryam — tak mocné; sidhyanti — jsou zplozeny; jīvanti — žijí; uta — vskutku; vardhamānāḥ — vzkvétají; lokāḥ — všechny tři světy; yataḥ — z čeho; atha — také; akhila-loka-pālāḥ — všichni polobozi v celém vesmíru; prasīdatām — kéž je spokojen; naḥ — s námi; saḥ — On; mahā-vibhūtiḥ — osoba s nekonečnou energií.

Překlad

Celý vesmírný projev vzešel z vody, a díky vodě zde žijí a vyvíjejí se všechny živé bytosti. Tato voda není ničím jiným než semenem Nejvyšší Osobnosti Božství. Kéž je tedy Nejvyšší Pán, který vlastní nesmírnou energii, s námi spokojen!

Význam

Obrovské množství vody na této a jiných planetách nevzniká smíšením vodíku a kyslíku — bez ohledu na teorie takzvaných vědců. Někdy je voda popsána jako pot a jindy jako semeno Nejvyšší Osobnosti Božství. Z ní se vyvíjejí všechny živé bytosti a díky ní žijí a rostou. Nebýt vody, všechen život by zanikl. Je zdrojem života všech a na celém světě jí máme tolik díky milosti Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

somaṁ mano yasya samāmananti
divaukasāṁ yo balam andha āyuḥ
īśo nagānāṁ prajanaḥ prajānāṁ
prasīdatāṁ naḥ sa mahā-vibhūtiḥ

Synonyma

somam — Měsíc; manaḥ — mysl; yasya — jehož (Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství); samāmananti — říkají; divaukasām — obyvatel vyšších planetárních soustav; yaḥ — kdo; balam — síla; andhaḥ — obilniny; āyuḥ — délka života; īśaḥ — Nejvyšší Pán; nagānām — stromů; prajanaḥ — zdroj množení; prajānām — všech živých bytostí; prasīdatām — kéž je spokojen; naḥ — s námi; saḥ — tento Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; mahā- vibhūtiḥ — zdroj všeho bohatství.

Překlad

Soma neboli Měsíc je zdrojem obilnin, síly a dlouhověkosti všech polobohů. Vládne veškeré vegetaci a umožňuje množení všech živých bytostí. Velcí učenci uvádějí, že je myslí Nejvyšší Osobnosti Božství. Kéž je tento Nejvyšší Pán, zdroj všeho bohatství, s námi spokojen!

Význam

Soma, vládnoucí božstvo Měsíce, je zdrojem obilnin a také síly pro nebeské bytosti, polobohy. Je životní silou veškeré vegetace. Takzvaní vědci moderní doby, kteří nemají o Měsíci plné poznání, bohužel tvrdí, že jsou na něm jen pouště. Jak by mohl být Měsíc pokryt pouští, je-li sám zdrojem naší vegetace? Měsíční svit dodává životní sílu všem rostlinám, a proto rozhodně nemůžeme přijmout, že Měsíc je poušť.

Verš

agnir mukhaṁ yasya tu jāta-vedā
jātaḥ kriyā-kāṇḍa-nimitta-janmā
antaḥ-samudre ’nupacan sva-dhātūn
prasīdatāṁ naḥ sa mahā-vibhūtiḥ

Synonyma

agniḥ — oheň; mukham — ústa, kterými Nejvyšší Osobnost Božství jí; yasya — jehož; tu — ale; jāta-vedāḥ — tvůrce bohatství nebo všech životních nezbytností; jātaḥ — stvořený; kriyā-kāṇḍa — obřadů; nimitta — pro účely; janmā — vytvořený z tohoto důvodu; antaḥ-samudre — v hlubinách oceánu; anupacan — vždy trávící; sva-dhātūn — všechny prvky; prasīdatām — kéž je spokojen; naḥ — s námi; saḥ — On; mahā-vibhūtiḥ — svrchovaně mocný.

Překlad

Oheň, který se rodí, aby přijímal obětiny v průběhu obřadů, je ústy Nejvyšší Osobnosti Božství. Existuje v hlubinách oceánu, kde tvoří bohatství, a také v břiše, kde tráví jídlo a vytváří různé výměšky nutné pro udržování těla. Kéž je tento svrchovaně mocný Pán s námi spokojen!

Verš

yac-cakṣur āsīt taraṇir deva-yānaṁ
trayīmayo brahmaṇa eṣa dhiṣṇyam
dvāraṁ ca mukter amṛtaṁ ca mṛtyuḥ
prasīdatāṁ naḥ sa mahā-vibhūtiḥ

Synonyma

yat — ten, kdo; cakṣuḥ — oko; āsīt — stal se; taraṇiḥ — bůh Slunce; deva- yānam — božstvo, které vládne cestě osvobození polobohů; trayī-mayaḥ — poskytující vedení ohledně védského poznání kategorie karma-kāṇḍa; brahmaṇaḥ — nejvyšší pravdy; eṣaḥ — toto; dhiṣṇyam — místo realizace; dvāram ca — jakož i brána; mukteḥ — k osvobození; amṛtam — cesta věčného života; ca — také; mṛtyuḥ — příčina smrti; prasīdatām — kéž je spokojen; naḥ — s námi; saḥ — tento Nejvyšší Pán; mahā-vibhūtiḥ — všemocný.

Překlad

Bůh Slunce značí cestu osvobození, která se nazývá arcirādi-vartma. Je hlavním pomocníkem v pochopení Véd, sídlem, kde je možné uctívat Absolutní Pravdu, bránou k osvobození a zdrojem věčného života, jakož i příčinou smrti. Bůh Slunce je okem Pána. Kéž je tento Nejvyšší Pán, který je svrchovaně mocný, s námi spokojen!

Význam

Bůh Slunce je pokládán za hlavního z polobohů. Je rovněž pokládán za poloboha, který střeží severní stranu vesmíru. Také napomáhá v pochopení Véd. Brahma-saṁhitā (5.52) to potvrzuje:

yac-cakṣur eṣa savitā sakala-grahāṇāṁ
rājā samasta-sura-mūrtir aśeṣa-tejāḥ
yasyājñayā bhramati saṁbhṛta-kāla-cakro
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“Slunce, které oplývá nekonečnou září, je králem všech planet a zpodobením dobré duše. Je jako oko Nejvyššího Pána. Uctívám prvotního Pána Govindu, na jehož nařízení Slunce putuje svou cestou, usazené na kole času.” Slunce je skutečně okem Pána. Ve védských mantrách je řečeno, že nikdo nemůže vidět, dokud nevidí Nejvyšší Osobnost Božství. Žádná živá bytost na jakékoliv planetě by bez slunečního svitu nic neviděla. Proto je Slunce považováno za oko Nejvyššího Pána. To je zde potvrzeno slovy yac-cakṣur āsīt a v Brahma-saṁhitě slovy yac-cakṣur eṣa savitā. Slovo savitā označuje boha Slunce.

Verš

prāṇād abhūd yasya carācarāṇāṁ
prāṇaḥ saho balam ojaś ca vāyuḥ
anvāsma samrājam ivānugā vayaṁ
prasīdatāṁ naḥ sa mahā-vibhūtiḥ

Synonyma

prāṇāt — z životní síly; abhūt — pocházející; yasya — jehož; cara- acarāṇām — všech živých bytostí, pohyblivých i nehybných; prāṇaḥ — životní síla; sahaḥ — základní princip života; balam — síla těla; ojaḥ — vitalita; ca — a; vāyuḥ — vzduch; anvāsma — následujeme; samrājam — císaře; iva — jako; anugāḥ — následovníci; vayam — my všichni; prasīdatām — kéž je spokojen; naḥ — s námi; saḥ — On; mahā-vibhūtiḥ — svrchovaně mocný.

Překlad

Všechny živé bytosti, pohyblivé i nehybné, žijí a získávají svou životní i tělesnou sílu ze vzduchu. Všichni závisíme pro získávání životní síly na vzduchu, stejně jako služebníci závisejí na svém císaři. Životní síla vzduchu je stvořená z původní životní síly Nejvyšší Osobnosti Božství. Kéž je s námi tento Nejvyšší Pán spokojen!

Verš

śrotrād diśo yasya hṛdaś ca khāni
prajajñire khaṁ puruṣasya nābhyāḥ
prāṇendriyātmāsu-śarīra-ketaḥ
prasīdatāṁ naḥ sa mahā-vibhūtiḥ

Synonyma

śrotrāt — z uší; diśaḥ — různé strany; yasya — jehož; hṛdaḥ — ze srdce; ca — také; khāni — tělesné otvory; prajajñire — vytvořené; kham — nebe; puruṣasya — Nejvyšší Osoby; nābhyāḥ — z pupku; prāṇa — životní síly; indriya — smysly; ātmā — mysl; asu — životní síla; śarīra — a tělo; ketaḥ — útočiště; prasīdatām — kéž je spokojen; naḥ — s námi; saḥ — On; mahā- vibhūtiḥ — svrchovaně mocný.

Překlad

Kéž je s námi svrchovaně mocný Pán spokojen! Různé strany pocházejí z Jeho uší, tělesné otvory mají původ v Jeho srdci a životní síla, smysly, mysl, vzduch v těle a éter, který tělu poskytuje útočiště, mají původ v Jeho pupku.

Verš

balān mahendras tri-daśāḥ prasādān
manyor girīśo dhiṣaṇād viriñcaḥ
khebhyas tu chandāṁsy ṛṣayo meḍhrataḥ kaḥ
prasīdatāṁ naḥ sa mahā-vibhūtiḥ

Synonyma

balāt — díky Jeho síle; mahā-indraḥ — mohl se narodit král Indra; tri- daśāḥ — jakož i polobozi; prasādāt — z uspokojení; manyoḥ — z hněvu; giri-īśaḥ — Pán Śiva; dhiṣaṇāt — z rozvážné inteligence; viriñcaḥ — Pán Brahmā; khebhyaḥ — z tělesných otvorů; tu — také; chandāṁsi — védské mantry; ṛṣayaḥ — velcí světci; meḍhrataḥ — z genitálií; kaḥ — prajāpatiové; prasīdatām — kéž je spokojen; naḥ — s námi; saḥ — On; mahā-vibhūtiḥ — Nejvyšší Pán, který má neobyčejnou moc.

Překlad

Mahendra, nebeský král, byl stvořen z udatnosti Pána, polobozi z Pánovy milosti, Pán Śiva byl stvořen z Jeho hněvu a Pán Brahmā z Jeho rozvážné inteligence. Védské mantry byly stvořeny z tělesných otvorů Pána a velcí světci a prajāpatiové z Jeho genitálií. Kéž je tento svrchovaně mocný Pán s námi spokojen!

Verš

śrīr vakṣasaḥ pitaraś chāyayāsan
dharmaḥ stanād itaraḥ pṛṣṭhato ’bhūt
dyaur yasya śīrṣṇo ’psaraso vihārāt
prasīdatāṁ naḥ sa mahā-vibhūtiḥ

Synonyma

śrīḥ — bohyně štěstí; vakṣasaḥ — z Jeho hrudi; pitaraḥ — obyvatelé Pitṛloky; chāyayā — z Jeho stínu; āsan — vzešli; dharmaḥ — princip náboženství; stanāt — z Jeho prsou; itaraḥ — bezbožnost (opak dharmy); pṛṣṭhataḥ — ze zad; abhūt — vznikly; dyauḥ — nebeské planety; yasya — jehož; śīrṣṇaḥ — z hlavy; apsarasaḥ — obyvatelky Apsaroloky; vihārāt — z Jeho smyslového požitku; prasīdatām — kéž je spokojen; naḥ — s námi; saḥ — On (Nejvyšší Osobnost Božství); mahā-vibhūtiḥ — nejmocnější po všech stránkách.

Překlad

Bohyně štěstí byla stvořena z Jeho hrudi, obyvatelé Pitṛloky z Jeho stínu, náboženství z Jeho prsou a bezbožnost (opak náboženství) z Jeho zad. Nebeské planety byly stvořeny z Jeho hlavy a Apsary z Jeho smyslového požitku. Kéž je tento svrchovaně mocný Pán s námi spokojen!

Verš

vipro mukhād brahma ca yasya guhyaṁ
rājanya āsīd bhujayor balaṁ ca
ūrvor viḍ ojo ’ṅghrir aveda-śūdrau
prasīdatāṁ naḥ sa mahā-vibhūtiḥ

Synonyma

vipraḥ — brāhmaṇové; mukhāt — z Jeho úst; brahma — védská písma; ca — také; yasya — jehož; guhyam — z Jeho důvěrného poznání; rājanyaḥ — kṣatriyové; āsīt — vzešli; bhujayoḥ — z Jeho paží; balam ca — jakož i tělesná síla; ūrvoḥ — ze stehen; viṭ — vaiśyové; ojaḥ — a jejich odborné znalosti o výrobě; aṅghriḥ — z Jeho nohou; aveda — ti, kteří nedosahují védského poznání; śūdrau — třída pracovníků; prasīdatām — kéž je spokojen; naḥ — s námi; saḥ — On; mahā-vibhūtiḥ — svrchovaně mocný Pán, Osobnost Božství.

Překlad

Brāhmaṇové a védské poznání pocházejí z úst Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, kṣatriyové a tělesná síla z Jeho paží, vaiśyové se svými odbornými znalostmi o výrobě a bohatství z Jeho stehen a śūdrové, kteří nedosahují védského poznání, pocházejí z Jeho nohou. Kéž je tento všemocný Nejvyšší Pán s námi spokojen!

Verš

lobho ’dharāt prītir upary abhūd dyutir
nastaḥ paśavyaḥ sparśena kāmaḥ
bhruvor yamaḥ pakṣma-bhavas tu kālaḥ
prasīdatāṁ naḥ sa mahā-vibhūtiḥ

Synonyma

lobhaḥ — chamtivost; adharāt — z dolního rtu; prītiḥ — náklonnost; upari — z horního rtu; abhūt — vznikly; dyutiḥ — tělesný jas; nastaḥ — z nosu; paśavyaḥ — vhodné pro zvířata; sparśena — dotekem; kāmaḥ — chtivé touhy; bhruvoḥ — z obočí; yamaḥ — vznikl Yamarāja; pakṣma-bhavaḥ — z očních řas; tu — ale; kālaḥ — věčný čas, který přináší smrt; prasīdatām — kéž je spokojen; naḥ — s námi; saḥ — On; mahā-vibhūtiḥ — Nejvyšší Osobnost Božství s velikou mocí.

Překlad

Chamtivost vznikla z Jeho dolního rtu, náklonnost z horního, tělesný jas z Jeho nosu, zvířecí chtivé touhy z Jeho smyslu doteku, Yamarāja z Jeho obočí a věčný čas z Jeho řas. Kéž je s námi tento Nejvyšší Pán spokojen!

Verš

dravyaṁ vayaḥ karma guṇān viśeṣaṁ
yad-yoga-māyā-vihitān vadanti
yad durvibhāvyaṁ prabudhāpabādhaṁ
prasīdatāṁ naḥ sa mahā-vibhūtiḥ

Synonyma

dravyam — pět hmotných prvků; vayaḥ — čas; karma — plodonosné činy; guṇān — tři kvality hmotné přírody; viśeṣam — rozmanitost vytvořená různými kombinacemi dvaceti tří prvků; yat — to, co; yoga-māyā — Pánovou tvůrčí energií; vihitān — všechno provedeno; vadanti — všichni učení lidé prohlašují; yat durvibhāvyam — co je nesmírně těžké pochopit; prabudha- apabādham — odmítnuto učenými, kteří vědí; prasīdatām — kéž je spokojen; naḥ — s námi; saḥ — On; mahā-vibhūtiḥ — vládce všeho.

Překlad

Všichni učení lidé říkají, že pět prvků, věčný čas, plodonosné činy, tři kvality hmotné přírody a rozmanitost vytvořená těmito kvalitami jsou výtvory yogamāyi. Tento hmotný svět je proto nesmírně těžké pochopit, ale velcí učenci se ho zřekli. Kéž je Nejvyšší Pán, který je vládcem všeho, s námi spokojen!

Význam

Slovo durvibhāvyam je v tomto verši velice důležité. Nikdo nedokáže pochopit, jak je vše, co se děje v hmotném světě, řízeno Nejvyšším Pánem prostřednictvím Jeho hmotných energií. V Bhagavad-gītě (9.10) je uvedeno: mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram — vše se děje pod dozorem Nejvyšší Osobnosti Božství. Tolik se můžeme dozvědět, ale pochopit, jak to vlastně probíhá, je nesmírně obtížné. Nechápeme ani, jak systematicky probíhají pochody v našem těle. Tělo je malý vesmír, a když nechápeme dění v něm, jak můžeme chápat události v obrovském vesmíru? Tento vesmír je ve skutečnosti velice těžké pochopit, ale učení mudrci nám prozrazují — stejně jako Kṛṣṇa — že hmotný svět je duḥkhālayam aśāśvatam, místo utrpení a dočasnosti. Živá bytost ho musí opustit a vrátit se domů, zpátky k Osobnosti Božství. Materialisté mohou namítat: “Jak můžeme tento svět a dění v něm odmítnout, pokud ho nemůžeme pochopit?” Odpověď je dána slovem prabudhāpabādham. Musíme ho odmítnout proto, že ho odmítají znalci védské moudrosti. I když nechápeme jeho povahu, musíme být připraveni se ho zříci na radu učených lidí, a zvláště pak Kṛṣṇy, který říká:

mām upetya punar janma
duḥkhālayam aśāśvatam
nāpnuvanti mahātmānaḥ
saṁsiddhiṁ paramāṁ gatāḥ

“Velké duše, oddaní yogīni, kteří dospěli ke Mně, se nikdy nevrátí do tohoto dočasného světa plného utrpení, neboť dosáhli nejvyšší dokonalosti.” (Bg. 8.15) Musíme se vrátit domů, zpátky k Bohu, protože to je dokonalost života. Jít zpátky k Bohu znamená odmítnout tento hmotný svět. I když nechápeme, co se v něm děje a zda je to pro nás dobré nebo špatné, na radu nejvyšší autority ho musíme odmítnout a vrátit se domů, zpátky k Bohu.

Verš

namo ’stu tasmā upaśānta-śaktaye
svārājya-lābha-pratipūritātmane
guṇeṣu māyā-raciteṣu vṛttibhir
na sajjamānāya nabhasvad-ūtaye

Synonyma

namaḥ — naše uctivé poklony; astu — ať jsou; tasmai — Jemu; upaśānta- śaktaye — který se nesnaží o nic jiného, není nespokojený; svārājya — zcela nezávislý; lābha — veškerého zisku; pratipūrita — v plnosti dosáhl; ātmane — Nejvyšší Osobnosti Božství; guṇeṣu — hmotného světa, který se pohybuje působením tří hmotných kvalit přírody; māyā-raciteṣu — výtvory vnější energie; vṛttibhiḥ — těmito činnostmi smyslů; na sajjamānāya — který neulpívá, je povznesen se nad hmotnými bolestmi a radostmi; nabhasvat — vzduch; ūtaye — Pánu, který stvořil tento hmotný svět jako svou zábavu.

Překlad

S úctou se pokloňme Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který je zcela klidný, o nic neusiluje a je spokojen s tím, co má. Neulpívá prostřednictvím svých smyslů na činnostech hmotného světa. Když jej ve své zábavě tvoří, je jako nespoutaný vzduch.

Význam

Můžeme jednoduše pochopit, že za činnostmi hmotné přírody stojí Nejvyšší Pán, na jehož znamení se vše děje. Přestože Ho nevidíme, měli bychom Mu složit uctivé poklony a vědět, že je úplný. Vše systematicky konají Jeho energie (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate), a On proto nemusí dělat nic (na tasya kāryaṁ karaṇaṁ ca vidyate). Jak je zde naznačeno slovem upaśānta-śaktaye, Jeho různé energie jednají, ale přestože je uvádí do chodu, sám nemusí nic dělat. Na ničem nelpí, jelikož je Nejvyšší Osobností Božství. Složme Mu proto uctivé poklony.

Verš

sa tvaṁ no darśayātmānam
asmat-karaṇa-gocaram
prapannānāṁ didṛkṣūṇāṁ
sasmitaṁ te mukhāmbujam

Synonyma

saḥ — On (Nejvyšší Osobnost Božství); tvam — Ty jsi můj Pán; naḥ — nám; darśaya — zjev se; ātmānam — ve své původní podobě; asmat-karaṇa- gocaram — kterou můžeme postihnout svými smysly, zvláště očima; prapannānām — jsme Ti všichni odevzdáni; didṛkṣūṇām — přesto Tě chceme vidět; sasmitam — usmívající se; te — Tvůj; mukha-ambujam — obličej podobný lotosu.

Překlad

Ó Nejvyšší Osobnosti Božství, jsme Ti všichni odevzdáni, ale přesto Tě chceme vidět. Prosím, zjev svou původní podobu a usmívající se lotosový obličej, abychom Tě mohli vidět na vlastní oči a byli schopni ocenit pomocí ostatních smyslů.

Význam

Oddaní stále dychtí spatřit Nejvyššího Pána v Jeho původní podobě, s usmívajícím se obličejem podobným lotosu. O neosobní podobu nemají zájem. Pán má jak osobní, tak neosobní rysy. Impersonalisté nemají o Jeho osobním aspektu ani ponětí, ale Pán Brahmā a členové jeho učednické posloupnosti chtějí Pána vidět v Jeho osobní podobě. Kdyby žádnou osobní podobu neměl, nebylo by možné mluvit o usmívajícím se obličeji, na který zde jasně poukazují slova sasmitaṁ te mukhāmbujam. Ti, kteří náležejí k Brahmově vaišnavské sampradāyi, si vždy přejí vidět Nejvyšší Osobnost Božství. Dychtí po tom, aby poznali Pánův osobní, nikoliv neosobní aspekt. Jak je jasně uvedeno zde: asmat-karaṇa-gocaram—osobní aspekt Pána je možné vnímat přímo našimi smysly.

Verš

tais taiḥ svecchā-bhūtai rūpaiḥ
kāle kāle svayaṁ vibho
karma durviṣahaṁ yan no
bhagavāṁs tat karoti hi

Synonyma

taiḥ — takovými zjeveními; taiḥ — takovými inkarnacemi; sva-icchā-bhūtaiḥ — které se zjevují z Tvé vlastní vůle; rūpaiḥ — skutečnými podobami; kāle kāle — v různých věcích; svayam — osobně; vibho — ó Nejvyšší; karma — činnosti; durviṣaham — neobyčejné (které nemůže sehrát nikdo jiný); yat — to, co; naḥ — nám; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; tat — to; karoti — vykonává; hi — vskutku.

Překlad

Ó Pane, Nejvyšší Osobnosti Božství, z vlastní vůle se zjevuješ v různých inkarnacích věk za věkem a jednáš úžasným způsobem — konáš neobyčejné činnosti, kterých bychom my nebyli schopni.

Význam

Pán říká v Bhagavad-gītě (4.7):

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

“Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženského života a začíná převládat bezbožnost, ó potomku Bharaty, v té době osobně sestupuji.” To, že Nejvyšší Osobnost Božství sestupuje ze své vlastní vůle v různých inkarnacích, jako je Matsya, Kūrma, Varāha, Nṛsiṁha, Vāmana, Paraśurāma, Rāmacandra, Balarāma, Buddha a mnoho dalších, tedy není představa, ale skutečnost. Oddaní si vždy přejí vidět jednu z Pánových nesčetných podob. Je řečeno, že podoby Pána nedokáže nikdo spočítat, tak jako nikdo nedokáže spočítat, kolik je na moři vln. To však neznamená, že kdokoliv může tvrdit, že je podobou Pána, a vydávat se za inkarnaci. Inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství musí být přijímána na základě popisů śāster. Pán Brahmā chce vidět inkarnaci Nejvyššího Pána, původního zdroje všech inkarnací, a ne nějakého podvodníka. Důkazem totožnosti inkarnace je Její jednání. Všechny inkarnace uvedené v śāstrách jednají úžasným způsobem (keśava dhṛta-mīna-śarīra jaya jagadīśa hare). Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se zjevuje a mizí pouze ze své vlastní vůle a jedině požehnaní oddaní mohou očekávat, že Ho spatří tváří v tvář.

Verš

kleśa-bhūry-alpa-sārāṇi
karmāṇi viphalāni vā
dehināṁ viṣayārtānāṁ
na tathaivārpitaṁ tvayi

Synonyma

kleśa — strádání; bhūri — velké; alpa — málo; sārāṇi — dobrých výsledků; karmāṇi — činnosti; viphalāni — zklamání; — nebo; dehinām — osob; viṣaya-artānām — které si chtějí užívat hmotného světa; na — ne; tathā — takto; eva — jistě; arpitam — odevzdaní; tvayi — Tobě.

Překlad

Karmī si vždy přejí hromadit bohatství pro svůj smyslový požitek, ale musejí kvůli tomu těžce pracovat. I přes tvrdou dřinu však nejsou výsledky vůbec uspokojivé; někdy jim práce přináší pouze zklamání. Avšak oddaní, kteří zasvětili své životy službě Pánu, mohou dosáhnout hmatatelných výsledků bez toho, aby těžce pracovali. Tyto výsledky navíc předčí jejich očekávání.

Význam

V praxi vidíme, jak oddaní, kteří zasvětili své životy službě Pánu v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, získávají nezměrné příležitosti ke službě Nejvyšší Osobnosti Božství, aniž by museli těžce pracovat. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy začínalo s pouhými čtyřiceti rupiemi, nyní má ale majetek větší než čtyř set miliónů rupií, a všechno toto bohatství bylo získáno během osmi nebo deseti let. Žádný karmī nemůže očekávat, že svůj podnik rozvine tak rychle, a kromě toho je vše, co získá, dočasné a občas to přináší zklamání. Pro toho, kdo rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, je naopak vše povzbudivé a stále přibývající. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy není mezi karmīmi příliš populární, protože doporučuje přestat s nedovoleným sexem, nejíst maso, nehazardovat a nepožívat omamné látky. K těmto omezením mají karmī odpor. Přestože má toto hnutí tolik nepřátel, rozvíjí se a šíří bez překážek. Jestliže budou oddaní v jeho šíření pokračovat a zasvětí svůj život lotosovým nohám Kṛṣṇy, nikdo toto hnutí nebude schopen zastavit. Bude se šířit bez omezení. Zpívejte Hare Kṛṣṇa!

Verš

nāvamaḥ karma-kalpo ’pi
viphalāyeśvarārpitaḥ
kalpate puruṣasyaiva
sa hy ātmā dayito hitaḥ

Synonyma

na — ne; avamaḥ — nepatrné, zanedbatelné; karma — činnosti; kalpaḥ — správným způsobem vykonané; api — dokonce; viphalāya — přijdou nazmar; īśvara-arpitaḥ — díky tomu, že jsou věnovány Nejvyšší Osobnosti Božství; kalpate — takto je to přijímáno; puruṣasya — všech osob; eva — vskutku; saḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; hi — jistě; ātmā — Nadduše, nejvyšší otec; dayitaḥ — nesmírně drahý; hitaḥ — prospěšné.

Překlad

Činnosti věnované Nejvyšší Osobnosti Božství nepřijdou nikdy nazmar, ani když jsou rozsahem nepatrné. Jako nejvyšší otec živých bytostí je jim Nejvyšší Pán přirozeně velice drahý a je vždy připravený jednat pro jejich dobro.

Význam

V Bhagavad-gītě (2.40) Pán říká: svalpam apy asya dharmasya trāyate mahato bhayāt — tato dharma, oddaná služba, je tak důležitá, že i její velice malé, téměř zanedbatelné množství může člověku přinést ten nejvyšší výsledek. V dějinách světa je mnoho příkladů toho, jak i nepatrná služba Pánu zachránila živou bytost před tím největším nebezpečím. Ajāmila například Pán zachránil v okamžiku, kdy měl jít do pekla. Záchrana přišla jenom proto, že na konci života pronášel jméno Nārāyaṇa. Když Ajāmila vyslovoval toto svaté jméno Pána, Nārāyaṇa, nedělal to vědomě — ve skutečnosti volal na svého nejmladšího syna, který se jmenoval Nārāyaṇa. Pán Nārāyaṇa přesto vzal jeho volání vážně, a tak Ajāmila získal výsledek vzpomínání na Nārāyaṇa na konci života (ante nārāyaṇa- smṛtiḥ). Pokud si člověk jakýmkoliv způsobem na konci života vzpomene na svaté jméno Nārāyaṇa, Kṛṣṇy nebo Rāmy, okamžitě získá transcendentální výsledek a půjde zpátky domů, zpátky k Bohu.

Nejvyšší Osobnost Božství je ve skutečně jediným objektem naší lásky. Dokud jsme v hmotném světě, toužíme po splnění mnoha přání, ale jakmile přijdeme do styku s Nejvyšší Osobností Božství, ihned dosáhneme dokonalosti a plného uspokojení, stejně tak jako je dítě plně spokojeno, když se ocitne na klíně své matky. Dhruva Mahārāja se vydal do lesa, aby pomocí askeze získal nějaký hmotný výsledek, ale když potom skutečně viděl Nejvyšší Osobnost Božství, řekl: “Nechci žádné hmotné požehnání. Jsem dokonale spokojen.” Dokonce i když si člověk od služby Nejvyšší Osobnosti Božství slibuje nějaký hmotný prospěch, může ho získat velice snadno, bez těžké práce. Proto śāstra doporučuje:

akāmaḥ sarva-kāmo vā
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param

“Ať člověk touží po všem nebo netouží po ničem, či zda si přeje splynout s Pánem, inteligentní je jedině tehdy, když transcendentální láskyplnou službou uctívá Pána Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství.” (Bhāg. 2.3.10) Dokonce i když má někdo hmotné touhy, službou Pánu může nepochybně získat to, co chce.

Verš

yathā hi skandha-śākhānāṁ
taror mūlāvasecanam
evam ārādhanaṁ viṣṇoḥ
sarveṣām ātmanaś ca hi

Synonyma

yathā — jako; hi — jistě; skandha — kmene; śākhānām — a větví; taroḥ — stromu; mūla — kořen; avasecanam — zalévání; evam — takto; ārādhanam — uctívání; viṣṇoḥ — Pána Viṣṇua; sarveṣām — každého; ātmanaḥ — Nadduše; ca — také; hi — jistě.

Překlad

Když člověk zalévá kořen stromu, jsou kmen a větve automaticky uspokojeny. Podobně když se stane oddaným Pána Viṣṇua, je tím prokázána služba každému, protože Pán je Nadduší všech.

Význam

V Padma Purāṇě je uvedeno:

ārādhanānāṁ sarveṣāṁ
viṣṇor ārādhanaṁ param
tasmāt parataraṁ devi
tadīyānāṁ samarcanam

“Ze všech druhů uctívání je nejlepší uctívání Pána Viṣṇua, a ještě lepší je uctívání Jeho oddaného, vaiṣṇavy.” Lidé připoutaní k hmotným touhám (kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ prapadyante 'nya-devatāḥ) uctívají mnoho polobohů. Jelikož jsou posedlí mnoha hmotnými touhami, uctívají Pána Śivu, Pána Brahmu, bohyni Kālī, Durgu, Gaṇeśe a Sūryu, aby dosáhli různých cílů. Všechny tyto výsledky současně však lze získat uctíváním Pána Viṣṇua. Na jiném místě v Bhāgavatamu (4.31.14) je uvedeno:

yathā taror mūla-niṣecanena
tṛpyanti tat-skandha-bhujopaśākhāḥ
prāṇopahārāc ca yathendriyāṇāṁ
tathaiva sarvārhaṇam acyutejyā

“Člověk vyživuje kmen i všechny jeho větve, plody a květy stromu jednoduše tím, že zalévá jeho kořen, a všechny části těla uspokojuje tím, že dodává potravu žaludku. Stejně tak může uctíváním Pána Viṣṇua uspokojit každého.” Vědomí Kṛṣṇy není sektářské náboženské hnutí. Je určeno k tomu, aby podněcovalo činnosti všestranně prospěšné pro celý svět. Do tohoto hnutí může vstoupit každý, bez ohledu na kastu, vyznání, náboženství nebo národnost. Pokud se naučí uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu, který je zdrojem viṣṇu-tattvy, může dosáhnout plné spokojenosti a dokonalosti ve všech ohledech.

Verš

namas tubhyam anantāya
durvitarkyātma-karmaṇe
nirguṇāya guṇeśāya
sattva-sthāya ca sāmpratam

Synonyma

namaḥ — všechny poklony; tubhyam — Tobě, můj Pane; anantāya — jenž jsi věčný, transcendentální vůči třem fázím času (minulosti, přítomnosti a budoucnosti); durvitarkya-ātma-karmaṇe — Tobě, který konáš nepochopitelné činnosti; nirguṇāya — které jsou všechny transcendentální, prosté nedokonalosti hmotných kvalit; guṇa-īśāya — Tobě, který ovládáš tři kvality hmotné přírody; sattva-sthāya — který upřednostňuješ hmotnou kvalitu dobra; ca — také; sāmpratam — v současnosti.

Překlad

Můj Pane, klaníme se Tobě, který jsi věčný, mimo hranice času dané minulostí, přítomností a budoucností. Konáš nepochopitelné činnosti, jsi vládcem tří kvalit hmotné přírody, a jelikož jsi transcendentální vůči všem hmotným kvalitám, jsi prostý hmotného znečištění. Ovládáš sice všechny tři kvality přírody, ale v současné době upřednostňuješ kvalitu dobra. Skládáme Ti uctivé poklony.

Význam

Nejvyšší Osobnost Božství ovládá hmotné činnosti, projevené prostřednictvím tří kvalit hmotné přírody. V Bhagavad-gītě je uvedeno: nirguṇaṁ guṇa-bhoktṛ ca — Nejvyšší Osobnost Božství je vždy transcendentální vůči hmotným kvalitám (sattva-guṇě, rajo-guṇě a tamo-guṇě), ale zároveň je jejich vládcem. Pro ovládání těchto tří kvalit se Pán projevuje ve třech podobách — jako Brahmā, Viṣṇu a Maheśvara. Osobně se ujímá sattva-guṇy jako Pán Viṣṇu, rajo-guṇu svěřuje Pánu Brahmovi a tamo- guṇu Pánu Śivovi. Z konečného hlediska je to však On sám, kdo vládne všem třem guṇám. Pán Brahmā Mu vyjádřil své uznání a řekl, že když se nyní Pán Viṣṇu ujal činností kvality dobra, polobozi mají velkou naději, že se jejich touhy splní. Polobohy sužovali démoni, posedlí tamo-guṇou. Jelikož však nastal čas sattva-guṇy — jak Pán Brahmā uvedl již dříve — polobozi mohli přirozeně očekávat splnění svých tužeb. Polobozi sice mají pokročilé poznání, ale úplné poznání Nejvyšší Osobnosti Božství nemohli mít. Proto je zde Pán osloven slovem anantāya. Přestože Pán Brahmā zná minulost, současnost a budoucnost, není schopen pojmout neomezené poznání o Nejvyšší Osobnosti Božství.

Tímto způsobem končí Bhaktivedantovy výklady k páté kapitole osmého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Polobozi žádají Pána o ochranu”.