ŚB 7.14.20-23
Dévanágarí
अयने विषुवे कुर्याद् व्यतीपाते दिनक्षये ।
चन्द्रादित्योपरागे च द्वादश्यां श्रवणेषु च ॥ २० ॥
तृतीयायां शुक्लपक्षे नवम्यामथ कार्तिके ।
चतसृष्वप्यष्टकासु हेमन्ते शिशिरे तथा ॥ २१ ॥
माघे च सितसप्तम्यां मघाराकासमागमे ।
राकया चानुमत्या च मासर्क्षाणि युतान्यपि ॥ २२ ॥
द्वादश्यामनुराधा स्याच्छ्रवणस्तिस्र उत्तरा: ।
तिसृष्वेकादशी वासु जन्मर्क्षश्रोणयोगूयुक् ॥ २३ ॥
चन्द्रादित्योपरागे च द्वादश्यां श्रवणेषु च ॥ २० ॥
तृतीयायां शुक्लपक्षे नवम्यामथ कार्तिके ।
चतसृष्वप्यष्टकासु हेमन्ते शिशिरे तथा ॥ २१ ॥
माघे च सितसप्तम्यां मघाराकासमागमे ।
राकया चानुमत्या च मासर्क्षाणि युतान्यपि ॥ २२ ॥
द्वादश्यामनुराधा स्याच्छ्रवणस्तिस्र उत्तरा: ।
तिसृष्वेकादशी वासु जन्मर्क्षश्रोणयोगूयुक् ॥ २३ ॥
Verš
ayane viṣuve kuryād
vyatīpāte dina-kṣaye
candrādityoparāge ca
dvādaśyāṁ śravaṇeṣu ca
vyatīpāte dina-kṣaye
candrādityoparāge ca
dvādaśyāṁ śravaṇeṣu ca
tṛtīyāyāṁ śukla-pakṣe
navamyām atha kārtike
catasṛṣv apy aṣṭakāsu
hemante śiśire tathā
navamyām atha kārtike
catasṛṣv apy aṣṭakāsu
hemante śiśire tathā
māghe ca sita-saptamyāṁ
maghā-rākā-samāgame
rākayā cānumatyā ca
māsarkṣāṇi yutāny api
maghā-rākā-samāgame
rākayā cānumatyā ca
māsarkṣāṇi yutāny api
dvādaśyām anurādhā syāc
chravaṇas tisra uttarāḥ
tisṛṣv ekādaśī vāsu
janmarkṣa-śroṇa-yoga-yuk
chravaṇas tisra uttarāḥ
tisṛṣv ekādaśī vāsu
janmarkṣa-śroṇa-yoga-yuk
Synonyma
ayane — v den, kdy Slunce začíná putovat na sever (Makara-saṅkrānti), a v den, kdy Slunce začíná putovat na jih (Karkaṭa-saṅkrānti); viṣuve — v den Meṣa-saṅkrānti a den Tulā-saṅkrānti; kuryāt — je třeba vykonávat; vyatīpāte — v yoze zvané Vyatīpāta; dina-kṣaye — v ten den, kdy se setkávají tři tithi; candra-āditya-uparāge — při zatmění Měsíce nebo Slunce; ca — a také; dvādaśyām śravaṇeṣu — dvanáctého lunárního dne a v nakṣatře zvané Śravaṇa; ca — a; tṛtīyāyām — v den Akṣaya-tṛtīyā; śukla-pakṣe — v jasné polovině měsíce; navamyām — devátého lunárního dne; atha — také; kārtike — v měsíci Kārtiku (říjen-listopad); catasṛṣu — ve čtyři; api — také; aṣṭakāsu — aṣṭaky; hemante — před zimním obdobím; śiśire — v zimním období; tathā — a také; māghe — v měsíci Māgha (leden-únor); ca — a; sita-saptamyām — sedmého lunárního dne jasné poloviny měsíce; maghā-rākā-samāgame — během konjunkce Maghā-nakṣatry a úplňku; rākayā — s úplňkem; ca — a; anumatyā — se dnem, kdy je měsíc téměř v úplňku; ca — a; māsa-ṛkṣāṇi — nakṣatry, od nichž jsou odvozena jména určitých měsíců; yutāni — jsou v časové shodě; api — také; dvādaśyām — dvanáctého lunárního dne; anurādhā — nakṣatra jménem Anurādhā; syāt — může se objevit; śravaṇaḥ — nakṣatra jménem Śravaṇa; tisraḥ — tři (nakṣatry); uttarāḥ — nakṣatry zvané Uttarā (Uttara-phalgunī, Uttarāṣāḍhā a Uttara-bhādrapadā); tisṛṣu — ve třech; ekādaśī — jedenáctý lunární den; vā — nebo; āsu — v tyto; janma-ṛkṣa — vlastní janma-nakṣatry neboli hvězdy zrození; śroṇa — Śravaṇa-nakṣatry; yoga — časovou shodou; yuk — jež má.
Překlad
Obřad śrāddha je třeba vykonat na Makara-saṅkrānti (den, kdy Slunce začíná putovat na sever) nebo na Karkaṭa-saṅkrānti (den, kdy Slunce začíná putovat na jih). Rovněž je třeba ho vykonat na Meṣa-saṅkrānti a Tulā-saṅkrānti; během yogy zvané Vyatīpāta; v den, kdy se setkávají tři lunární tithi; během zatmění Měsíce či Slunce; dvanáctý lunární den, ve Śravaṇa-nakṣatře, v den Akṣaya-tṛtīyā; devátého lunárního dne jasné poloviny měsíce Kārtika; ve čtyři aṣṭaky zimního a chladného období; sedmého lunárního dne jasné poloviny měsíce Māgha; během konjunkce Maghā-nakṣatry a úplňku, a ve dnech, kdy je měsíc zcela nebo téměř zcela v úplňku, když jsou tyto dny v konjunkci s nakṣatrami, od nichž jsou odvozena jména určitých měsíců. Dále je třeba vykonat obřad śrāddha dvanáctého lunárního dne, je-li v konjunkci s některou z nakṣater zvaných Anurādhā, Śravaṇa, Uttara-phalgunī, Uttarāṣāḍhā nebo Uttara-bhādrapadā. Je ho také třeba vykonat, když buď Uttara-phalgunī, Uttarāṣāḍhā nebo Uttara-bhādrapadā jsou v konjunkci s jedenáctým lunárním dnem a ještě ve dnech, které jsou v konjunkci s hvězdou vlastního zrození (janma-nakṣatra) nebo se Śravaṇa-nakṣatrou.
Význam
Slovo ayana znamená “cesta” nebo “putování”. Šest měsíců, kdy Slunce putuje na sever, se nazývá uttarāyaṇa neboli “severní cesta” a šest měsíců, kdy putuje na jih, se nazývá dakṣiṇāyana čili “jižní cesta”. To je uvedeno v Bhagavad-gītě (8.24-25). První den, kdy Slunce začíná putovat na sever a vstupuje do znamení Kozoroha, se nazývá Makara-saṅkrānti a první den, kdy Slunce začíná putovat na jih a vstupuje do znamení Raka, se nazývá Karkaṭa-saṅkrānti. Tyto dva dny v roce je třeba konat obřad śrāddha.
Viṣuva či Viṣuva-saṅkrānti znamená Meṣa-saṅkrānti — den, kdy Slunce vstupuje do znamení Skopce. Tulā-saṅkrānti je den, kdy Slunce vstupuje do znamení Vah. Oba tyto dny přicházejí pouze jednou za rok. Slovo yoga označuje určitý vztah mezi Sluncem a Měsícem, jak se pohybují po obloze. Existuje dvacet sedm různých stupňů yogy, z nichž sedmnáctý se nazývá Vyatīpāta. V den, kdy k němu dojde, má člověk vykonat obřad śrāddha. Tithi neboli lunární den je jedna dvanáctina rozdílu mezi zeměpisnou délkou Slunce a Měsíce. Někdy je tithi kratší než dvacet čtyři hodin. Pokud začne po východu Slunce jednoho dne a skončí před východem Slunce dne následujícího, pak se jak předchozí, tak následující tithi “dotýkají” čtyřiadvacetihodinového dne mezi jednotlivými východy Slunce. To se nazývá tryaha-sparśa, “den, jehož se svou určitou částí dotýkají tři tithi”.
Śrīla Jīva Gosvāmī dokládá citáty z mnoha śāster, že obřad śrāddha, oběť předkům, se nemá vykonávat na Ekādaśī tithi. Spadá-li tithi odpovídající výročí úmrtí na Ekādaśī, obřad śrāddha nemá být uspořádán tento, ale další den, na Dvādaśī. V Brahma-vaivarta Purāṇě je řečeno:
ye kurvanti mahīpāla
śrāddhaṁ caikādaśi-dine
trayas te narakaṁ yānti
dātā bhoktā ca prerakaḥ
śrāddhaṁ caikādaśi-dine
trayas te narakaṁ yānti
dātā bhoktā ca prerakaḥ
Vykonává-li se obřad śrāddha, oběť předkům, na Ekādaśī tithi, pak jeho konatel, předkové, jimž je obřad určený, i purohita, rodinný kněz, který obřad doporučuje, půjdou do pekla.