ŚB 6.12.27-29
Dévanágarí
महाप्राणो महावीर्यो महासर्प इव द्विपम् ।
कृत्वाधरां हनुं भूमौ दैत्यो दिव्युत्तरां हनुम् ।
नभोगम्भीरवक्त्रेण लेलिहोल्बणजिह्वया ॥ २७ ॥
दंष्ट्राभि: कालकल्पाभिर्ग्रसन्निव जगत्त्रयम् ।
अतिमात्रमहाकाय आक्षिपंस्तरसा गिरीन् ॥ २८ ॥
गिरिराट् पादचारीव पद्भ्यां निर्जरयन् महीम् ।
जग्रास स समासाद्य वज्रिणं सहवाहनम् ॥ २९ ॥
कृत्वाधरां हनुं भूमौ दैत्यो दिव्युत्तरां हनुम् ।
नभोगम्भीरवक्त्रेण लेलिहोल्बणजिह्वया ॥ २७ ॥
दंष्ट्राभि: कालकल्पाभिर्ग्रसन्निव जगत्त्रयम् ।
अतिमात्रमहाकाय आक्षिपंस्तरसा गिरीन् ॥ २८ ॥
गिरिराट् पादचारीव पद्भ्यां निर्जरयन् महीम् ।
जग्रास स समासाद्य वज्रिणं सहवाहनम् ॥ २९ ॥
Verš
mahā-prāṇo mahā-vīryo
mahā-sarpa iva dvipam
kṛtvādharāṁ hanuṁ bhūmau
daityo divy uttarāṁ hanum
mahā-sarpa iva dvipam
kṛtvādharāṁ hanuṁ bhūmau
daityo divy uttarāṁ hanum
nabho-gambhīra-vaktreṇa
leliholbaṇa-jihvayā
daṁṣṭrābhiḥ kāla-kalpābhir
grasann iva jagat-trayam
leliholbaṇa-jihvayā
daṁṣṭrābhiḥ kāla-kalpābhir
grasann iva jagat-trayam
atimātra-mahā-kāya
ākṣipaṁs tarasā girīn
giri-rāṭ pāda-cārīva
padbhyāṁ nirjarayan mahīm
jagrāsa sa samāsādya
vajriṇaṁ saha-vāhanam
ākṣipaṁs tarasā girīn
giri-rāṭ pāda-cārīva
padbhyāṁ nirjarayan mahīm
jagrāsa sa samāsādya
vajriṇaṁ saha-vāhanam
Synonyma
mahā-prāṇaḥ — oplývající velkou tělesnou silou; mahā-vīryaḥ — projevující neobyčejnou moc; mahā-sarpaḥ — největší had; iva — jako; dvipam — slona; kṛtvā — když dal; adharām — dolní; hanum — čelist; bhūmau — na zem; daityaḥ — démon; divi — na nebe; uttarām hanum — horní čelist; nabhaḥ — jako nebe; gambhīra — hlubokými; vaktreṇa — s ústy; leliha — jako had; ulbaṇa — hrůzostrašným; jihvayā — s jazykem; daṁṣṭrābhiḥ — se zuby; kāla-kalpābhiḥ — přesně jako časový faktor či smrt; grasan — pohlcující; iva — jako kdyby; jagat-trayam — tři světy; ati-mātra — velmi vysoké; mahā-kāyaḥ — jehož velké tělo; ākṣipan — otřásající; tarasā — velkou silou; girīn — hory; giri-rāṭ — Himaláje; pāda-cārī — pohybující se po nohou; iva — jako kdyby; padbhyām — svýma nohama; nirjarayan — drtící; mahīm — zemský povrch; jagrāsa — spolkl; saḥ — on; samāsādya — když k němu dospěl; vajriṇam — Indru, který svírá blesk; saha-vāhanam — s jeho přepravcem, slonem.
Překlad
Vṛtrāsura byl nesmírně silný a mocný. Svou dolní čelist položil na zem a horní se dotýkal oblohy. Jeho ústa tak byla hluboká jako samo nebe a jeho jazyk připomínal velkého hada. Se svými hrůzostrašnými, smrti podobnými zuby vypadal, jako by chtěl pohltit celý vesmír. Velký démon Vṛtrāsura, který přijal obří tělo, otřásal dokonce i horami a nohama začal drtit zemský povrch, jako kdyby byl Himalájemi procházejícími krajinou. Předstoupil před Indru a spolkl ho i s jeho přepravcem Airāvatou tak, jak by velká krajta spolkla slona.