Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv šestý: Předepsané povinnosti lidstva » KAPITOLA PRVNÍ

Sloka 26

Text 26

Verš

Text

bhuñjānaḥ prapiban khādan
bālakaṁ sneha-yantritaḥ
bhojayan pāyayan mūḍho
na vedāgatam antakam
bhuñjānaḥ prapiban khādan
bālakaṁ sneha-yantritaḥ
bhojayan pāyayan mūḍho
na vedāgatam antakam

Synonyma

Synonyms

bhuñjānaḥ — když jedl; prapiban — když pil; khādan — když žvýkal; bālakam — k dítěti; sneha-yantritaḥ — poutaný láskou; bhojayan — krmil; pāyayan — dával něco pít; mūḍhaḥ — hlupák; na — ne; veda — chápal; āgatam — přišla; antakam — smrt.

bhuñjānaḥ — while eating; prapiban — while drinking; khādan — while chewing; bālakam — unto the child; sneha-yantritaḥ — being attached by affection; bhojayan — feeding; pāyayan — giving something to drink; mūḍhaḥ — the foolish man; na — not; veda — understood; āgatam — had arrived; antakam — death.

Překlad

Translation

Když Ajāmila žvýkal potravu a jedl, volal k jídlu i svého syna, a když pil, volal ho, aby se šel také napít. Zatímco se takto neustále staral o své dítě a volal jeho jméno, Nārāyaṇa, nevěděl, že jeho vlastní čas se naplnil a že si pro něho přichází smrt.

When Ajāmila chewed food and ate it, he called the child to chew and eat, and when he drank he called the child to drink also. Always engaged in taking care of the child and calling his name, Nārāyaṇa, Ajāmila could not understand that his own time was now exhausted and that death was upon him.

Význam

Purport

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je k podmíněné duši laskavý. Přestože tento muž na Nārāyaṇa zcela zapomněl, volal na své dítě slovy: “Nārāyaṇe, prosím, pojď se najíst. Nārāyaṇe, prosím, pojď se napít mléka.” Nějakým způsobem byl tedy připoutaný ke jménu Nārāyaṇa. To se nazývá ajñāta-sukṛti. Přestože volal na svého syna, nevědomky vyslovoval jméno Nārāyaṇa, a svaté jméno Nejvyšší Osobnosti Božství je tak transcendentálně mocné, že se jeho volání počítalo a bylo zaznamenáváno.

The Supreme Personality of Godhead is kind to the conditioned soul. Although this man completely forgot Nārāyaṇa, he was calling his child, saying, “Nārāyaṇa, please come eat this food. Nārāyaṇa, please come drink this milk.” Somehow or other, therefore, he was attached to the name Nārāyaṇa. This is called ajñāta-sukṛti. Although calling for his son, he was unknowingly chanting the name of Nārāyaṇa, and the holy name of the Supreme Personality of Godhead is so transcendentally powerful that his chanting was being counted and recorded.