KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ

CHAPTER TWENTY-TWO

Oběžné dráhy planet

The Orbits of the Planets

Tato kapitola popisuje oběžné dráhy planet. Podle pohybů Měsíce a ostatních planet se všichni obyvatelé vesmíru ocitají v příznivých a nepříznivých situacích. O tom se hovoří jako o vlivu hvězd.

In this chapter the orbits of the planets are described. According to the movements of the moon and other planets, all the inhabitants of the universe are prone to auspicious and inauspicious situations. This is referred to as the influence of the stars.

Bůh Slunce, který řídí dění v celém vesmíru — zvláště co se týče tepla, světla, změn ročních období a tak dále — je považován za expanzi Nārāyaṇa. Představuje tři Vedy — Ṛg, Yajur a Sāma — a proto je známý jako Trayīmaya, podoba Pána Nārāyaṇa. Někdy je také označován jako Sūrya Nārāyaṇa. Expanduje se na dvanáct částí, a tímto způsobem řídí změny šesti ročních období a způsobuje zimu, léto, déšť a podobně. Yogīni a karmī, kteří následují varṇāśramu a praktikují haṭha-yogu neboli aṣṭāṅga-yogu či vykonávají oběti agnihotra, uctívají Sūrya Nārāyaṇa pro svůj vlastní prospěch. Polobůh Sūrya je v neustálém styku s Nejvyšší Osobností Božství, Nārāyaṇem. Slunce se nachází v meziplanetárním prostoru — uprostřed vesmíru mezi Bhūlokou a Bhuvarlokou. Prochází zvěrokruhem představovaným dvanácti znameními (rāśi), a podle znamení, ve kterém se právě nalézá, dostává různá jména. Co se týče Měsíce, každý měsíc je rozdělen na dvě části po čtrnácti dnech. Podle výpočtů založených na solárním kalendáři se každý měsíc rovná době, kterou Slunce stráví v jednom souhvězdí; dva měsíce představují jedno roční období a rok má dvanáct měsíců. Celá obloha je rozdělena na dvě poloviny, z nichž každá představuje jednu ayanu, dráhu, kterou Slunce projde během šesti měsíců. Slunce se pohybuje někdy pomalu, někdy rychle a jindy střední rychlostí. Tak putuje třemi světy, které sestávají z nebeských planet, zemských planet a meziplanetárního prostoru. Velcí učenci tyto dráhy označují jmény Saṁvatsara, Parivatsara, Iḍāvatsara, Anuvatsara a Vatsara.

The sun-god, who controls the affairs of the entire universe, especially in regard to heat, light, seasonal changes and so on, is considered an expansion of Nārāyaṇa. He represents the three Vedas — Ṛg, Yajur and Sāma — and therefore he is known as Trayīmaya, the form of Lord Nārāyaṇa. Sometimes the sun-god is also called Sūrya Nārāyaṇa. The sun-god has expanded himself in twelve divisions, and thus he controls the six seasonal changes and causes winter, summer, rain and so on. Yogīs and karmīs following the varṇāśrama institution, who practice haṭha or aṣṭāṅga-yoga or who perform agnihotra sacrifices, worship Sūrya Nārāyaṇa for their own benefit. The demigod Sūrya is always in touch with the Supreme Personality of Godhead, Nārāyaṇa. Residing in outer space, which is in the middle of the universe, between Bhūloka and Bhuvarloka, the sun rotates through the time circle of the zodiac, represented by twelve rāśis, or signs, and assumes different names according to the sign he is in. For the moon, every month is divided into two fortnights. Similarly, according to solar calculations, a month is equal to the time the sun spends in one constellation; two months constitute one season, and there are twelve months in a year. The entire area of the sky is divided into two halves, each representing an ayana, the course traversed by the sun within a period of six months. The sun travels sometimes slowly, sometimes swiftly and sometimes at a moderate speed. In this way it travels within the three worlds, consisting of the heavenly planets, the earthly planets and outer space. These orbits are referred to by great learned scholars by the names Saṁvatsara, Parivatsara, Iḍāvatsara, Anuvatsara and Vatsara.

Měsíc se nachází 100 000 yojanů nad slunečními paprsky. Den a noc na nebeských planetách a Pitṛloce se počítají podle jeho ubývání a přibývání. Nad Měsícem ve vzdálenosti 200 000 yojanů je mnoho hvězd a nad nimi se nachází Śukra-graha (Venuše), jejíž vliv je pro obyvatele celého vesmíru vždy příznivý. 200 000 yojanů nad Śukra-grahou je Budha-graha (Merkur), jehož vliv je někdy příznivý a jindy nepříznivý. 200 000 yojanů nad Budha-grahou je Aṅgāraka (Mars), jehož vliv je téměř vždy nepříznivý, a dalších 200 000 yojanů nad Aṅgārakou se nachází planeta zvaná Bṛhaspati-graha (Jupiter), která je vždy velmi příznivá pro kvalifikované brāhmaṇy. Nad Bṛhaspati-grahou je velice nepříznivá planeta Śanaiścara (Saturn) a nad Saturnem je skupina sedmi hvězd, na nichž sídlí sedm velkých světců, kteří neustále myslí na blaho všech živých bytostí. Těchto sedm hvězd krouží okolo Dhruvaloky, jež je sídlem Pána Viṣṇua v tomto vesmíru.

The moon is situated 100,000 yojanas above the rays of the sunshine. Day and night on the heavenly planets and Pitṛloka are calculated according to its waning and waxing. Above the moon by a distance of 200,000 yojanas are some stars, and above these stars is Śukra-graha (Venus), whose influence is always auspicious for the inhabitants of the entire universe. Above Śukra-graha by 200,000 yojanas is Budha-graha (Mercury), whose influence is sometimes auspicious and sometimes inauspicious. Next, above Budha-graha by 200,000 yojanas, is Aṅgāraka (Mars), which almost always has an unfavorable influence. Above Aṅgāraka by another 200,000 yojanas is the planet called Bṛhaspati-graha (Jupiter), which is always very favorable for qualified brāhmaṇas. Above Bṛhaspati-graha is the planet Śanaiścara (Saturn), which is very inauspicious, and above Saturn is a group of seven stars occupied by great saintly persons who are always thinking of the welfare of the entire universe. These seven stars circumambulate Dhruvaloka, which is the residence of Lord Viṣṇu within this universe.

Sloka 1:: Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Můj drahý pane, již jsi potvrdil skutečnost, že svrchovaně mocný bůh Slunce putuje okolo Dhruvaloky, přičemž Dhruvaloku i horu Sumeru zanechává po své pravé straně. Zároveň je však obrácen čelem ke znamením zvěrokruhu a horu Sumeru s Dhruvalokou nechává po své levici. Jak můžeme logicky přijmout, že bůh Slunce má při své cestě horu Sumeru a Dhruvaloku po levé i pravé straně zároveň?

Text 1:: King Parīkṣit inquired from Śukadeva Gosvāmī: My dear lord, you have already affirmed the truth that the supremely powerful sun-god travels around Dhruvaloka with both Dhruvaloka and Mount Sumeru on his right. Yet at the same time the sun-god faces the signs of the zodiac and keeps Sumeru and Dhruvaloka on his left. How can we reasonably accept that the sun-god proceeds with Sumeru and Dhruvaloka on both his left and right simultaneously?

Sloka 2:: Śrī Śukadeva Gosvāmī jasně odpověděl: Při otáčení hrnčířského kruhu, na kterém jsou malí mravenci, se pozorovateli jeví pohyb mravenců jako odlišný od pohybu kola, protože se zdají být někdy na jedné části kola a jindy na druhé. Znamení a souhvězdí s horou Sumeru a Dhruvalokou po pravé straně se pohybují s kolem času a Slunce s ostatními planetami, které připomínají mravence, se pohybují s nimi. Slunce a planety však lze v různou dobu pozorovat v různých znameních a souhvězdích. To svědčí o tom, že se jejich pohyb liší od pohybu zvěrokruhu a samotného kola času.

Text 2:: Śrī Śukadeva Gosvāmī clearly answered: When a potter’s wheel is moving and small ants located on that big wheel are moving with it, one can see that their motion is different from that of the wheel because they appear sometimes on one part of the wheel and sometimes on another. Similarly, the signs and constellations, with Sumeru and Dhruvaloka on their right, move with the wheel of time, and the antlike sun and other planets move with them. The sun and planets, however, are seen in different signs and constellations at different times. This indicates that their motion is different from that of the zodiac and the wheel of time itself.

Sloka 3:: Původní příčinou vesmírného projevu je Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa. Když se velcí světci, plně obeznámení s védským poznáním, modlili k Nejvyššímu Pánu, sestoupil do tohoto hmotného světa v podobě Slunce, aby přinesl prospěch všem planetám a očistil plodonosné činnosti. Rozdělil se na dvanáct částí a stvořil roční období, počínaje jarem. Tímto způsobem stvořil vlastnosti ročních období, jako je horko, zima a tak dále.

Text 3:: The original cause of the cosmic manifestation is the Supreme Personality of Godhead, Nārāyaṇa. When great saintly persons, fully aware of the Vedic knowledge, offered prayers to the Supreme Person, He descended to this material world in the form of the sun to benefit all the planets and purify fruitive activities. He divided Himself into twelve parts and created seasonal forms, beginning with spring. In this way He created the seasonal qualities, such as heat, cold and so on.

Sloka 4:: Podle systému čtyř vareṇ a čtyř āśramů lidé obvykle uctívají Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa, v podobě boha Slunce. S pevnou vírou uctívají Nejvyšší Osobnost jako Nadduši podle obřadů, jako je agnihotra a podobné vyšší či nižší plodonosné činnosti předané ve třech Vedách, a podle metody mystické yogy. Tak velmi snadno dosáhnou nejvyššího cíle života.

Text 4:: According to the system of four varṇas and four āśramas, people generally worship the Supreme Personality of Godhead, Nārāyaṇa, who is situated as the sun-god. With great faith they worship the Supreme Personality as the Supersoul according to ritualistic ceremonies handed down in the three Vedas, such as agnihotra and similar higher and lower fruitive acts, and according to the process of mystic yoga. In this way they very easily attain the ultimate goal of life.

Sloka 5:: Bůh Slunce, Nārāyaṇa neboli Viṣṇu, duše všech světů, se nachází v meziplanetárním prostoru mezi horní a dolní částí vesmíru. Když Slunce prochází dvanácti měsíci kola času, přichází do styku s dvanácti různými znameními zvěrokruhu a podle nich přijímá dvanáct různých jmen. Součet těchto dvanácti měsíců se nazývá saṁvatsara, jeden celý rok. Dvě čtrnáctidenní období — jedno dorůstajícího a druhé ubývajícího Měsíce — tvoří podle výpočtů lunárního kalendáře jeden měsíc. Stejné období tvoří jeden den a noc na Pitṛloce. Podle hvězdářských výpočtů se měsíc rovná dvěma a čtvrt souhvězdím. Když Slunce putuje dva měsíce, uplyne jedno roční období, a proto jsou změny ročních období považovány za části těla roku.

Text 5:: The sun-god, who is Nārāyaṇa, or Viṣṇu, the soul of all the worlds, is situated in outer space between the upper and lower portions of the universe. Passing through twelve months on the wheel of time, the sun comes in touch with twelve different signs of the zodiac and assumes twelve different names according to those signs. The aggregate of those twelve months is called a saṁvatsara, or an entire year. According to lunar calculations, two fortnights — one of the waxing moon and the other of the waning — form one month. That same period is one day and night for the planet Pitṛloka. According to stellar calculations, a month equals two and one quarter constellations. When the sun travels for two months, a season passes, and therefore the seasonal changes are considered parts of the body of the year.

Sloka 6:: Doba, kterou Slunce potřebuje k procestování poloviny vesmíru, se nazývá ayana, doba jeho pohybu (na severu či na jihu).

Text 6:: Thus the time the sun takes to rotate through half of outer space is called an ayana, or its period of movement [in the north or in the south].

Sloka 7:: Bůh Slunce se pohybuje třemi rychlostmi — pomalou, rychlou a průměrnou. Dobu, kterou stráví cestou okolo nebeské, pozemské a meziplanetární sféry, když cestuje těmito třemi rychlostmi, označují učenci pěti jmény — Saṁvatsara, Parivatsara, Iḍāvatsara, Anuvatsara a Vatsara.

Text 7:: The sun-god has three speeds — slow, fast and moderate. The time he takes to travel entirely around the spheres of heaven, earth and space at these three speeds is referred to, by learned scholars, by the five names Saṁvatsara, Parivatsara, Iḍāvatsara, Anuvatsara and Vatsara.

Sloka 8:: Ve vzdálenosti 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů) nad slunečními paprsky je Měsíc, jenž se pohybuje rychleji než Slunce. Za dvě lunární čtrnáctidenní období Měsíc procestuje vzdálenost jedné sluneční saṁvatsary, za dva a čtvrt dne vzdálenost, kterou Slunce urazí za měsíc, a za jeden den vzdálenost, kterou Slunce překoná za čtrnáct dní.

Text 8:: Above the rays of the sunshine by a distance of 100,000 yojanas [800,000 miles] is the moon, which travels at a speed faster than that of the sun. In two lunar fortnights the moon travels through the equivalent of a saṁvatsara of the sun, in two and a quarter days it passes through a month of the sun, and in one day it passes through a fortnight of the sun.

Sloka 9:: Když Měsíc dorůstá, jeho svítících částí denně přibývá, což vytváří polobohům den a pitům noc. Když ho naopak ubývá, přináší to noc polobohům a den pitům. Tak projde Měsíc každým souhvězdím za třicet muhūrt (celý den). Měsíc je zdrojem nektarového chladu, který ovlivňuje růst obilí, a proto je bůh Měsíce považován za život všech živých bytostí. Díky tomu se nazývá Jīva, hlavní živá bytost ve vesmíru.

Text 9:: When the moon is waxing, the illuminating portions of it increase daily, thus creating day for the demigods and night for the pitās. When the moon is waning, however, it causes night for the demigods and day for the pitās. In this way the moon passes through each constellation of stars in thirty muhūrtas [an entire day]. The moon is the source of nectarean coolness that influences the growth of food grains, and therefore the moon-god is considered the life of all living entities. He is consequently called Jīva, the chief living being within the universe.

Sloka 10:: Jelikož Měsíc oplývá veškerou mocí, zastupuje vliv Nejvyšší Osobnosti Božství. Je vládnoucím božstvem mysli všech, a proto se bůh Měsíce nazývá Manomaya. Měsíc je nazýván rovněž Annamaya, protože dodává sílu všem bylinám a rostlinám, a také Amṛtamaya, protože je zdrojem života všech živých bytostí. Těší polobohy, pity, lidské bytosti, zvířata, ptáky, plazy, stromy, rostliny a všechny ostatní živé bytosti. Jeho přítomnost uspokojuje každého, a to je důvod, proč se nazývá také Sarvamaya (všeprostupující).

Text 10:: Because the moon is full of all potentialities, it represents the influence of the Supreme Personality of Godhead. The moon is the predominating deity of everyone’s mind, and therefore the moon-god is called Manomaya. He is also called Annamaya because he gives potency to all herbs and plants, and he is called Amṛtamaya because he is the source of life for all living entities. The moon pleases the demigods, pitās, human beings, animals, birds, reptiles, trees, plants and all other living entities. Everyone is satisfied by the presence of the moon. Therefore the moon is also called Sarvamaya [all-pervading].

Sloka 11:: Ve vzdálenosti 200 000 yojanů (2 560 000 kilometrů) nad Měsícem se nachází mnoho hvězd. Svrchovanou vůlí Nejvyšší Osobnosti Božství jsou připevněny ke kolu času, a tak se otáčejí s horou Sumeru po své pravé straně, přičemž se jejich pohyb liší od pohybu Slunce. Mezi nimi je dvacet osm hvězd, které jsou velmi významné, a nejpřednější z nich se nazývá Abhijit.

Text 11:: There are many stars located 200,000 yojanas [1,600,000 miles] above the moon. By the supreme will of the Supreme Personality of Godhead, they are fixed to the wheel of time, and thus they rotate with Mount Sumeru on their right, their motion being different from that of the sun. There are twenty-eight important stars, headed by Abhijit.

Sloka 12:: Asi 2 560 000 kilometrů nad touto skupinou hvězd je planeta Venuše, která se pohybuje téměř stejně jako Slunce, co se týče rychlých, pomalých a středních pohybů. Někdy se pohybuje za Sluncem, někdy před ním a jindy společně s ním. Odstraňuje vliv planet, jež brání dešti — její přítomnost tedy způsobuje déšť, a z toho důvodu je považována za velmi příznivou pro všechny živé bytosti ve vesmíru. Tuto skutečnost potvrzují velcí učenci.

Text 12:: Some 1,600,000 miles above this group of stars is the planet Venus, which moves at almost exactly the same pace as the sun according to swift, slow and moderate movements. Sometimes Venus moves behind the sun, sometimes in front of the sun and sometimes along with it. Venus nullifies the influence of planets that are obstacles to rainfall. Consequently its presence causes rainfall, and it is therefore considered very favorable for all living beings within this universe. This has been accepted by learned scholars.

Sloka 13:: Merkur je popisován jako podobný Venuši tím, že se pohybuje někdy za Sluncem, někdy před ním a někdy s ním. Je 2 560 000 kilometrů nad Venuší a 11 520 000 kilometrů nad Zemí. Merkur, syn Měsíce, je pro obyvatele vesmíru téměř vždy velmi příznivý, ale když se nepohybuje společně se Sluncem, přináší cyklóny, prach, nepravidelný déšť a mraky bez vody. Způsobováním nedostatečných či nadměrných srážek tedy vytváří podmínky, které nahánějí strach.

Text 13:: Mercury is described to be similar to Venus, in that it moves sometimes behind the sun, sometimes in front of the sun and sometimes along with it. It is 1,600,000 miles above Venus, or 7,200,000 miles above earth. Mercury, which is the son of the moon, is almost always very auspicious for the inhabitants of the universe, but when it does not move along with the sun, it forbodes cyclones, dust, irregular rainfall, and waterless clouds. In this way it creates fearful conditions due to inadequate or excessive rainfall.

Sloka 14:: 2 560 000 kilometrů nad Merkurem — tedy 14 080 000 kilometrů nad Zemí — je planeta Mars. Pokud není její pohyb zakřivený, prochází každým znamením zvěrokruhu za tři čtrnáctidenní období, a tímto způsobem postupně projde všemi dvanácti znameními. Téměř vždy je zdrojem nepříznivých podmínek, pokud jde o déšť a další vlivy.

Text 14:: Situated 1,600,000 miles above Mercury, or 8,800,000 miles above earth, is the planet Mars. If this planet does not travel in a crooked way, it crosses through each sign of the zodiac in three fortnights and in this way travels through all twelve, one after another. It almost always creates unfavorable conditions in respect to rainfall and other influences.

Sloka 15:: 2 560 000 kilometrů nad Marsem, tedy 16 640 000 kilometrů nad Zemí, se nachází planeta Jupiter, která prochází jedním znamením zvěrokruhu za dobu jedné Parivatsary. Pokud není její pohyb zakřivený, je velmi příznivá pro všechny brāhmaṇy ve vesmíru.

Text 15:: Situated 1,600,000 miles above Mars, or 10,400,000 miles above earth, is the planet Jupiter, which travels through one sign of the zodiac within the period of a Parivatsara. If its movement is not curved, the planet Jupiter is very favorable to the brāhmaṇas of the universe.

Sloka 16:: Ve vzdálenosti 2 560 000 kilometrů nad Jupiterem — čili 19 200 000 kilometrů nad Zemí — je planeta Saturn, která prochází každým znamením zvěrokruhu třicet měsíců a celým zvěrokruhem projde za třicet Anuvatsar. Je vždy velmi nepříznivá pro situaci ve vesmíru.

Text 16:: Situated 1,600,000 miles above Jupiter, or 12,000,000 miles above earth, is the planet Saturn, which passes through one sign of the zodiac in thirty months and covers the entire zodiac circle in thirty Anuvatsaras. This planet is always very inauspicious for the universal situation.

Sloka 17:: Ve vzdálenosti 14 080 000 kilometrů nad Saturnem, tedy 33 280 000 kilometrů nad Zemí, se nachází sedm svatých mudrců, kteří neustále myslí na blaho obyvatel vesmíru. Krouží okolo svrchovaného sídla Pána Viṣṇua, jež je známé jako Dhruvaloka či Polárka.

Text 17:: Situated 8,800,000 miles above Saturn, or 20,800,000 miles above earth, are the seven saintly sages, who are always thinking of the well-being of the inhabitants of the universe. They circumambulate the supreme abode of Lord Viṣṇu, known as Dhruvaloka, the polestar.