Skip to main content

Sloka 6

VERSO 6

Verš

Texto

maitreya uvāca
tadā sarvāṇi bhūtāni
śrutvā mīḍhuṣṭamoditam
parituṣṭātmabhis tāta
sādhu sādhv ity athābruvan
maitreya uvāca
tadā sarvāṇi bhūtāni
śrutvā mīḍhuṣṭamoditam
parituṣṭātmabhis tāta
sādhu sādhv ity athābruvan

Synonyma

Sinônimos

maitreyaḥ — mudrc Maitreya; uvāca — pravil; tadā — tehdy; sarvāṇi — všechny; bhūtāni — osobnosti; śrutvā — když vyslechly; mīḍhuḥ-tama — největší dobrodinec (Pán Śiva); uditam — slova, která vyslovil; parituṣṭa — spokojené; ātmabhiḥ — v srdci a v duši; tāta — můj milý Viduro; sādhu sādhu — velmi dobře, velmi dobře; iti — toto; atha abruvan — jak jsme řekli.

maitreyaḥ — o sábio Maitreya; uvāca — disse; tadā — naquele momento; sarvāṇi — todas; bhūtāni — personalidades; śrutvā — após ouvirem; mīḍhuḥ-tama — o melhor dos abençoadores (senhor Śiva); uditam — faladas por; parituṣṭa — estando satisfeitas; ātmabhiḥ — de coração e alma; tāta — meu querido Vidura; sādhu sādhu — muito bem, muito bem; iti — assim; atha abruvan — como dissemos.

Překlad

Tradução

Velký mudrc Maitreya pravil: Můj milý Viduro, když všichni přítomní vyslechli slova Pána Śivy, největšího dobrodince, jejich srdce a duše se naplnily spokojeností.

O grande sábio Maitreya disse: Meu querido Vidura, todas as personalidades presentes ficaram muito satisfeitas de coração e alma ao ouvirem as palavras do senhor Śiva, que é o melhor entre os abençoadores.

Význam

Comentário

Pán Śiva je zde označený jako největší z dobrodinců, mīḍhuṣṭama. Je rovněž známý jako Āśutoṣa, neboť ho lze snadno uspokojit a také snadno rozhněvat. Bhagavad-gītā praví, že nerozumní lidé žádají polobohy o hmotná požehnání. Často proto uctívají Pána Śivu, jehož lze snadno uspokojit, a on pak rozdává požehnání všem svým oddaným bez rozdílu. Proto se mu říká mīḍhuṣṭama, největší dobrodinec. Materialisté ale vždy vyhledávají jen hmotný prospěch a duchovní přínos neberou vážně.

SIGNIFICADO—Neste verso, descreve-se o senhor Śiva como mīḍhuṣṭama, o melhor dos abençoadores. Ele também é conhecido como Āśutoṣa, que indica que ele se satisfaz muito rapidamente e se irrita muito rapidamente. Afirma-se na Bhagavad-gītā que as pessoas menos inteligentes recorrem aos semideuses em troca de bênçãos materiais. A esse respeito, as pessoas geralmente recorrem ao senhor Śiva, e, como ele sempre se satisfaz rapidamente e abençoa seus devotos sem tecer considerações, ele se chama mīḍhuṣṭama, ou o melhor dos abençoadores. Os materialistas sempre anseiam por obter vantagens materiais, mas não levam a sério as vantagens espirituais.

Pán Śiva se však občas také stane největším dobrodincem po duchovní stránce. Jeden chudý brāhmaṇa kdysi uctíval Pána Śivu, aby od něho dostal požehnání, a Pán Śiva mu doporučil, aby se obrátil na Sanātanu Gosvāmīho a řekl mu, že ho k němu Pán Śiva posílá pro nejvyšší požehnání. Sanātana Gosvāmī měl kámen mudrců, který uchovával ve smetí. Když k němu brāhmana přišel a požádal ho o tento kámen, Sanātana Gosvāmī mu ho dal a brāhmaṇa odcházel celý šťastný, že může pouhým dotekem změnit železo ve zlato. Po chvíli však začal uvažovat: “Je-li tento kámen nejvyšším požehnáním, proč ho měl Sanātana Gosvāmī ve smetí?” Vrátil se tedy zpět, aby se ho zeptal, proč nejvyšší požehnání skladuje mezi smetím. Sanātana Gosvāmī mu řekl: “Kámen mudrců ve skutečnosti není nejvyšší požehnání. Jsi ale připravený ode mne získat to, co je skutečně nejvyšší?” Brāhmaṇa řekl: “Ano pane, Pán Śiva mě za tebou kvůli tomu poslal.” “Pak musíš kámen mudrců nejprve zahodit do řeky.” Brāhmaṇa to udělal, a když se vrátil, Sanātana Gosvāmī ho zasvětil mantrou Hare Kṛṣṇa. Milostí Pána Śivy tak brāhmaṇa získal společnost největšího oddaného Pána Kṛṣṇy a byl zasvěcen do mahā-mantry Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

Às vezes, evidentemente, acontece de o senhor Śiva se tornar o melhor abençoador na vida espiritual. Conta-se que, certa vez, um brāhmaṇa pobre adorou o senhor Śiva em troca de uma bênção, ao que o senhor Śiva aconselhou o devoto a ir ter com Sanātana Gosvāmī. O devoto se dirigiu a Sanātana Gosvāmī e informou-lhe que o senhor Śiva o aconselhara a pedir a melhor bênção dele (Sanātana). Sanātana tinha uma pedra filosofal consigo, que ele mantinha junto com o lixo. A pedido do pobre brāhmaṇa, Sanātana Gosvāmī deu-lhe a pedra filosofal, e o brāhmaṇa ficou muito feliz por possuí-la. Agora ele poderia obter tanto ouro quanto desejasse simplesmente tocando ferro com a pedra filosofal. Porém, após despedir-se de Sanātana, ele pensou: “Se a melhor bênção é uma pedra filosofal, por que Sanātana Gosvāmī a mantinha junto com o lixo?” Então, ele voltou e perguntou a Sanātana Gosvāmī: “Senhor, se esta é a melhor bênção, por que a mantinhas junto com o lixo?” Sanātana Gosvāmī, então, disse-lhe: “Na verdade, esta não é a melhor bênção. Mas estás preparado para receber de mim a melhor bênção?” O brāhmaṇa disse: “Sim, senhor. O senhor Śiva mandou que eu viesse e te pedisse a melhor bênção.” Sanātana Gosvāmī, nesse momento, mandou-o atirar a pedra filosofal em um rio próximo e, então, regressar. O brāhmaṇa pobre assim o fez, e, quando regressou, Sanātana Gosvāmī iniciou-o com o mantra Hare Kṛṣṇa. Assim, pela bênção do senhor Śiva, o brāhmaṇa obteve a associação do melhor devoto do Senhor Kṛṣṇa e foi, desse modo, iniciado no mahā-mantra – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.