Sloka 6
VERSO 6
Verš
Texto
tadā sarvāṇi bhūtāni
śrutvā mīḍhuṣṭamoditam
parituṣṭātmabhis tāta
sādhu sādhv ity athābruvan
tadā sarvāṇi bhūtāni
śrutvā mīḍhuṣṭamoditam
parituṣṭātmabhis tāta
sādhu sādhv ity athābruvan
Synonyma
Sinônimos
maitreyaḥ — mudrc Maitreya; uvāca — pravil; tadā — tehdy; sarvāṇi — všechny; bhūtāni — osobnosti; śrutvā — když vyslechly; mīḍhuḥ-tama — největší dobrodinec (Pán Śiva); uditam — slova, která vyslovil; parituṣṭa — spokojené; ātmabhiḥ — v srdci a v duši; tāta — můj milý Viduro; sādhu sādhu — velmi dobře, velmi dobře; iti — toto; atha abruvan — jak jsme řekli.
maitreyaḥ — o sábio Maitreya; uvāca — disse; tadā — naquele momento; sarvāṇi — todas; bhūtāni — personalidades; śrutvā — após ouvirem; mīḍhuḥ-tama — o melhor dos abençoadores (senhor Śiva); uditam — faladas por; parituṣṭa — estando satisfeitas; ātmabhiḥ — de coração e alma; tāta — meu querido Vidura; sādhu sādhu — muito bem, muito bem; iti — assim; atha abruvan — como dissemos.
Překlad
Tradução
Velký mudrc Maitreya pravil: Můj milý Viduro, když všichni přítomní vyslechli slova Pána Śivy, největšího dobrodince, jejich srdce a duše se naplnily spokojeností.
O grande sábio Maitreya disse: Meu querido Vidura, todas as personalidades presentes ficaram muito satisfeitas de coração e alma ao ouvirem as palavras do senhor Śiva, que é o melhor entre os abençoadores.
Význam
Comentário
Pán Śiva je zde označený jako největší z dobrodinců, mīḍhuṣṭama. Je rovněž známý jako Āśutoṣa, neboť ho lze snadno uspokojit a také snadno rozhněvat. Bhagavad-gītā praví, že nerozumní lidé žádají polobohy o hmotná požehnání. Často proto uctívají Pána Śivu, jehož lze snadno uspokojit, a on pak rozdává požehnání všem svým oddaným bez rozdílu. Proto se mu říká mīḍhuṣṭama, největší dobrodinec. Materialisté ale vždy vyhledávají jen hmotný prospěch a duchovní přínos neberou vážně.
SIGNIFICADO—Neste verso, descreve-se o senhor Śiva como mīḍhuṣṭama, o melhor dos abençoadores. Ele também é conhecido como Āśutoṣa, que indica que ele se satisfaz muito rapidamente e se irrita muito rapidamente. Afirma-se na Bhagavad-gītā que as pessoas menos inteligentes recorrem aos semideuses em troca de bênçãos materiais. A esse respeito, as pessoas geralmente recorrem ao senhor Śiva, e, como ele sempre se satisfaz rapidamente e abençoa seus devotos sem tecer considerações, ele se chama mīḍhuṣṭama, ou o melhor dos abençoadores. Os materialistas sempre anseiam por obter vantagens materiais, mas não levam a sério as vantagens espirituais.
Pán Śiva se však občas také stane největším dobrodincem po duchovní stránce. Jeden chudý brāhmaṇa kdysi uctíval Pána Śivu, aby od něho dostal požehnání, a Pán Śiva mu doporučil, aby se obrátil na Sanātanu Gosvāmīho a řekl mu, že ho k němu Pán Śiva posílá pro nejvyšší požehnání. Sanātana Gosvāmī měl kámen mudrců, který uchovával ve smetí. Když k němu brāhmana přišel a požádal ho o tento kámen, Sanātana Gosvāmī mu ho dal a brāhmaṇa odcházel celý šťastný, že může pouhým dotekem změnit železo ve zlato. Po chvíli však začal uvažovat: “Je-li tento kámen nejvyšším požehnáním, proč ho měl Sanātana Gosvāmī ve smetí?” Vrátil se tedy zpět, aby se ho zeptal, proč nejvyšší požehnání skladuje mezi smetím. Sanātana Gosvāmī mu řekl: “Kámen mudrců ve skutečnosti není nejvyšší požehnání. Jsi ale připravený ode mne získat to, co je skutečně nejvyšší?” Brāhmaṇa řekl: “Ano pane, Pán Śiva mě za tebou kvůli tomu poslal.” “Pak musíš kámen mudrců nejprve zahodit do řeky.” Brāhmaṇa to udělal, a když se vrátil, Sanātana Gosvāmī ho zasvětil mantrou Hare Kṛṣṇa. Milostí Pána Śivy tak brāhmaṇa získal společnost největšího oddaného Pána Kṛṣṇy a byl zasvěcen do mahā-mantry Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.
Às vezes, evidentemente, acontece de o senhor Śiva se tornar o melhor abençoador na vida espiritual. Conta-se que, certa vez, um brāhmaṇa pobre adorou o senhor Śiva em troca de uma bênção, ao que o senhor Śiva aconselhou o devoto a ir ter com Sanātana Gosvāmī. O devoto se dirigiu a Sanātana Gosvāmī e informou-lhe que o senhor Śiva o aconselhara a pedir a melhor bênção dele (Sanātana). Sanātana tinha uma pedra filosofal consigo, que ele mantinha junto com o lixo. A pedido do pobre brāhmaṇa, Sanātana Gosvāmī deu-lhe a pedra filosofal, e o brāhmaṇa ficou muito feliz por possuí-la. Agora ele poderia obter tanto ouro quanto desejasse simplesmente tocando ferro com a pedra filosofal. Porém, após despedir-se de Sanātana, ele pensou: “Se a melhor bênção é uma pedra filosofal, por que Sanātana Gosvāmī a mantinha junto com o lixo?” Então, ele voltou e perguntou a Sanātana Gosvāmī: “Senhor, se esta é a melhor bênção, por que a mantinhas junto com o lixo?” Sanātana Gosvāmī, então, disse-lhe: “Na verdade, esta não é a melhor bênção. Mas estás preparado para receber de mim a melhor bênção?” O brāhmaṇa disse: “Sim, senhor. O senhor Śiva mandou que eu viesse e te pedisse a melhor bênção.” Sanātana Gosvāmī, nesse momento, mandou-o atirar a pedra filosofal em um rio próximo e, então, regressar. O brāhmaṇa pobre assim o fez, e, quando regressou, Sanātana Gosvāmī iniciou-o com o mantra Hare Kṛṣṇa. Assim, pela bênção do senhor Śiva, o brāhmaṇa obteve a associação do melhor devoto do Senhor Kṛṣṇa e foi, desse modo, iniciado no mahā-mantra – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.