Skip to main content

Sloka 11

Text 11

Verš

Texto

tataḥ kṣut-tṛṭ-pariśrānto
nivṛtto gṛham eyivān
kṛta-snānocitāhāraḥ
saṁviveśa gata-klamaḥ
tataḥ kṣut-tṛṭ-pariśrānto
nivṛtto gṛham eyivān
kṛta-snānocitāhāraḥ
saṁviveśa gata-klamaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

tataḥ — potom; kṣut — hladem; tṛṭ — žízní; pariśrāntaḥ — unavený; nivṛttaḥ — ukončil; gṛham eyivān — vrátil se domů; kṛta — podstoupil; snāna — koupel; ucita-āhāraḥ — požadovanou potravu; saṁviveśa — odpočinul si; gata-klamaḥ — zbaven veškeré únavy.

tataḥ — a continuación; kṣut — con hambre; tṛṭ — sed; pariśrāntaḥ — estando demasiado fatigado; nivṛttaḥ — habiendo terminado; gṛham eyivān — regresó a su hogar; kṛta — tomado; snāna — baño; ucita-āhāraḥ — exactamente los alimentos que precisaba; saṁviveśa — descansó; gata-klamaḥ — libre de toda fatiga.

Překlad

Traducción

Velmi unavený, hladový a žíznivý se potom král vrátil do svého královského paláce. Tam se vykoupal a přiměřeně najedl, odpočinul si, a tak se zbavil všeho neklidu.

Después de esto, muy fatigado, hambriento y sediento, el rey regresó a su palacio real. Una vez allí, se bañó y cenó adecuadamente, tras lo cual se retiró a descansar y quedó libre de toda inquietud.

Význam

Significado

Materialista celý týden těžce pracuje a stále se ptá: “Kde jsou peníze? Kde jsou peníze?” Na konci týdne si chce od těchto činností ulevit a odjet si odpočinout. Král Purañjana se vrátil domů, protože ho lovení zvěře v lese velice unavilo. Tímto způsobem ho svědomí přimělo ukončit hříšné činnosti a vrátit se domů. V Bhagavad-gītě jsou materialisté označeni slovem duṣkṛtinaḥ, což znamená “ti, kdo se neustále věnují hříšným činnostem”. Když člověk přijde k rozumu a pochopí, jak hřeší, začne se znovu řídit svým svědomím, které zde obrazně zastupuje palác. Materialisté jsou obvykle nakaženi hmotnými kvalitami vášně a nevědomosti, jež probouzejí chtíč a chamtivost. Život materialisty tedy představuje jednání plné chtíče a chamtivosti. Jakmile však přijde k rozumu, chce těchto činností zanechat. Ve védské civilizaci se tato změna rozhodně doporučuje a období života v ústraní se nazývá vānaprastha. Pro materialistu, který se chce odpoutat od hříšných činností, je odchod do ústraní absolutně nezbytný.

La persona materialista trabaja con enorme ahínco durante toda la semana, sin descansar. Su pregunta es siempre la misma: «¿Dónde hay dinero? ¿Dónde hay dinero?». Luego, cuando llega el fin de semana, lo que quiere es dejar esas actividades y retirarse a descansar a un lugar apartado. El rey Purañjana, muy fatigado después de cazar animales en el bosque, regresó a su hogar. Su conciencia le impidió cometer más actividades pecaminosas y le hizo regresar al hogar. En el Bhagavad-gītā, los materialistas reciben el calificativo de duṣkṛtinaḥ, que se refiere a los que están siempre ocupados en actividades pecaminosas. Cuando una persona recobra su buen juicio y entiende que se está ocupando en actividades pecaminosas, vuelve a su estado de conciencia normal, que en este verso, y en sentido figurado, se compara a un palacio. Por lo general, el materialista está bajo la influencia de las modalidades materiales de la pasión y la ignorancia. Los resultados de la pasión y la ignorancia son la lujuria y la codicia. En la vida del materialista, estar activo significa actuar bajo la influencia de la lujuria y de la codicia. Sin embargo, cuando recobra su buen juicio, desea retirarse. En la civilización védica, se recomienda encarecidamente esa vida retirada; esa etapa se denomina vānaprastha. Si un materialista desea liberarse de las actividades de una vida de pecado, es absolutamente necesario que adopte una vida de retiro.

To, jak se král Purañjana vrátil domů, vykoupal a řádně najedl, naznačuje, že materialista musí zanechat hříšných činností a očistit se tím, že přijme duchovního mistra a bude od něho naslouchat o životních hodnotách. Takové jednání dá člověku plný pocit svěžesti, stejný jako po vykoupání. Ten, kdo přijme zasvěcení od pravého duchovního mistra, musí zanechat všech hříšných činností — nedovoleného sexu, požívání omamných látek, hazardování a jedení masa.

El hecho de que el rey Purañjana regresase al hogar, se bañase y comiese adecuadamente, indica que la persona materialista debe retirarse de las actividades pecaminosas y purificarse aceptando un maestro espiritual y escuchando de él acerca de los valores de la vida. Quien haga eso, se sentirá completamente reconfortado, como si acabara de bañarse. Después de recibir iniciación de un maestro espiritual genuino, hay que abandonar todas las actividades pecaminosas, es decir, la vida sexual ilícita, el consumo de drogas y alcohol, los juegos de azar y el comer carne.

Důležité je slovo ucitāhāraḥ. Ucita znamená “vhodný”. Člověk musí jíst přiměřeně, a ne se vyžívat v jídle, jako se prasata vyžívají ve výkalech. Pro člověka je v Bhagavad-gītě (17.8) jako potrava předepsaná sāttvika-āhāra, potrava v kvalitě dobra; není správné jíst potravu v kvalitách vášně a nevědomosti. To se nazývá ucitāhāra, vhodné přijímání potravy. Ten, kdo jí neustále maso a pije alkohol, což je jídlo a pití v kvalitách vášně a nevědomosti, musí těchto zlozvyků zanechat, aby se mohlo probudit jeho skutečné vědomí. Tak se člověk uklidní a osvěží. Je-li neklidný a unavený, nemůže pochopit vědu o Bohu. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.20) stojí:

Es importante la palabra ucitāhāraḥ que se emplea en este verso. Ucita significa «adecuado». Hay que comer adecuadamente, y no como los cerdos, que comen excremento. El ser humano debe tomar los comestibles que en el Bhagavad-gītā (17.8) se describen como sāttvika-āhāra, alimentos bajo la influencia de la modalidad de la bondad. No debemos comer alimentos propios de las modalidades de la pasión y de la ignorancia. Evitar esos alimentos se denomina ucitāhāra, comer adecuadamente. El consumidor habitual de carne y bebidas alcohólicas, que come y bebe bajo la influencia de la pasión y de la ignorancia, debe abandonar esos hábitos, a fin de que su conciencia verdadera pueda despertar. De esa manera podrá vivir en paz y sentirse reconfortado. La persona inquieta o fatigada no puede entender la ciencia de Dios. Como se afirma en el Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.20):

evaṁ prasanna-manaso
bhagavad-bhakti-yogataḥ
bhagavat-tattva-vijñānaṁ
mukta-saṅgasya jāyate
evaṁ prasanna-manaso
bhagavad-bhakti-yogataḥ
bhagavat-tattva-vijñānaṁ
mukta-saṅgasya jāyate

Dokud se člověk nezbaví vlivu vášně a nevědomosti, nemůže být klidný, a dokud není klidný, nemůže pochopit vědu o Bohu. Návrat krále Purañjany domů představuje návrat člověka k jeho původnímu vědomí, vědomí Kṛṣṇy. Vědomí Kṛṣṇy je absolutně nezbytné pro toho, kdo se dopustil mnoha hříšných činností, zvláště zabíjení zvířat či lovení v lese.

Sin liberarse de la influencia de la pasión y de la ignorancia, no se puede alcanzar la paz, y sin paz, no se puede entender la ciencia de Dios. El regreso a casa del rey Purañjana indica el regreso del hombre a su estado original de conciencia, el estado de conciencia de Kṛṣṇa. Para aquellos que han cometido grandes cantidades de actividades pecaminosas, en especial si han matado animales o han cazado en el bosque, es absolutamente necesaria la vuelta a ese estado de conciencia de Kṛṣṇa.