Sloka 1
ТЕКСТ 1
Verš
Текст
atha yo gṛha-medhīyān
dharmān evāvasan gṛhe
kāmam arthaṁ ca dharmān svān
dogdhi bhūyaḥ piparti tān
атха йо гр̣ха-медхӣя̄н
дхарма̄н ева̄васан гр̣хе
ка̄мам артхам̇ ча дхарма̄н сва̄н
догдхи бхӯях̣ пипарти та̄н
Synonyma
Дума по дума
kapilaḥ uvāca — Pán Kapila řekl; atha — nyní; yaḥ — ten, kdo; gṛha-medhīyān — hospodářů; dharmān — povinnosti; eva — jistě; āvasan — žijící; gṛhe — doma; kāmam — smyslový požitek; artham — hospodářský rozvoj; ca — a; dharmān — náboženské obřady; svān — své; dogdhi — užívá si; bhūyaḥ — znovu a znovu; piparti — vykonává; tān — je.
капилах̣ ува̄ча – Бог Капила каза; атха – сега; ях̣ – човекът, който; гр̣ха-медхӣя̄н – на семейните; дхарма̄н – задължения; ева – несъмнено; а̄васан – живеещи; гр̣хе – у дома; ка̄мам – сетивно наслаждение; артхам – материално благополучие; ча – и; дхарма̄н – религиозни ритуали; сва̄н – негови; догдхи – се наслаждава; бхӯях̣ – отново и отново; пипарти – извършва; та̄н – тях.
Překlad
Превод
Nejvyšší Pán řekl: Kdo žije obklopen svou rodinou, získává vykonáváním náboženských obřadů různé hmotné výhody, a vyplňuje tak touhy po hospodářském rozvoji a smyslovém požitku. To se znovu a znovu opakuje.
Божествената Личност каза: Човекът, който води семеен живот, извършва религиозни ритуали, с тяхна помощ постига материално благополучие, а материалното благополучие използва, за да удовлетворява сетивата си. Така живот след живот той се занимава все с едно и също нещо.
Význam
Пояснение
Existují dva druhy hospodářů — gṛhamedhī a gṛhastha. Cílem života gṛhamedhīho je smyslový požitek, zatímco cílem gṛhasthy je seberealizace. Pán zde hovoří o gṛhamedhīm — člověku, který chce zůstat v hmotném světě. Gṛhamedhī si chce užívat hmotných výhod života tím, že koná náboženské obřady za účelem dosažení hospodářského rozvoje, od kterého si slibuje smyslový požitek. Po ničem jiném netouží. Po celý svůj život těžce pracuje, aby hodně zbohatl a mohl jíst a pít, co hrdlo ráčí. Dává také milodary na zbožné účely, čímž si připravuje příští život na nebeských planetách, ale nechce ukončit koloběh opakovaného zrození a smrti a s ním spojené strasti hmotné existence. Takový člověk se nazývá gṛhamedhī.
Има два вида семейни хора. Едните се наричат гр̣хамедхӣ, а другите – гр̣хастхи. Гр̣хамедхӣте се стремят към сетивно наслаждение, а гр̣хастхите – към себепознание. В тази строфа Богът говори за гр̣хамедхӣте, или за хората, които искат да останат в материалния свят. Тяхната цел е да се наслаждават на материалните блага, затова те извършват религиозни ритуали, с които да постигнат материално благополучие, което на свой ред ще им даде възможност да удовлетворяват сетивата си. Този тип хора не искат нищо повече. Те цял живот работят като волове само за да забогатеят и охолно да ядат и пият. Те правят дарения за благотворителни начинания, защото искат в следващия си живот да се издигнат до висшите райски планети, ала не изпитват никакво желание да спрат процеса на прераждането и да сложат край на страданията, неизменно съпътстващи материалното съществуване. Такива хора се наричат гр̣хамедхӣ.
Gṛhastha sice žije s rodinou, se ženou, dětmi a příbuznými, ale není k nim připoutaný. Je mu milejší žít s rodinou než se stát potulným mnichem či sannyāsīnem, nicméně jeho hlavním cílem je dosáhnout seberealizace neboli dojít na úroveň vědomí Kṛṣṇy. Pán Kapiladeva v tomto verši hovoří o gṛhamedhīch, kteří si za svůj cíl vytyčili hmotnou prosperitu, jíž chtějí dosáhnout vykonáváním obětních obřadů, rozdáváním milodarů a dobrými skutky. Jsou to vesměs dobře postavení lidé, a jelikož si uvědomují, že nepřetržitě vyčerpávají reakce za své zbožné činy, věnují se znovu a znovu činnostem, jejichž jediným účelem je smyslový požitek. Prahlāda Mahārāja řekl: punaḥ punaś carvita-carvaṇānām — s chutí žvýkají to, co již bylo přežvýkané. Neustále hmotně strádají, přestože jsou bohatí a úspěšní. Nechtějí se však tohoto způsobu života vzdát.
Гр̣хастха е този, който живее със семейството, съпругата, децата и роднините си, но не се привързва към тях. Той предпочита да остане семеен, отколкото да води живот на странстващ отшелник (сання̄сӣ), но главната му цел е да постигне себепознание, т.е. да развие у себе си Кр̣ш̣н̣а съзнание. В тази строфа обаче Бог Капиладева говори за гр̣хамедхӣте, които се стремят към материално процъфтяване и с тази цел извършват жертвоприношения, раздават милостиня и се занимават с благочестиви дейности. Понеже знаят, че доброто положение, което имат сега, се дължи на благочестивите им дела в миналото, те отново и отново извършват дейности, с които да си осигурят още сетивно наслаждение. Прахла̄да Маха̄ра̄джа казва: пунах̣ пунаш чарвита-чарван̣а̄на̄м – те предпочитат да дъвчат това, което вече е било дъвкано. Дори когато са богати и преуспяващи, те продължават да се сблъскват с материалните страдания, ала независимо от това не желаят да променят начина си на живот.