Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.32.1

Verš

kapila uvāca
atha yo gṛha-medhīyān
dharmān evāvasan gṛhe
kāmam arthaṁ ca dharmān svān
dogdhi bhūyaḥ piparti tān

Synonyma

kapilaḥ uvāca — Pán Kapila řekl; atha — nyní; yaḥ — ten, kdo; gṛha-medhīyān — hospodářů; dharmān — povinnosti; eva — jistě; āvasan — žijící; gṛhe — doma; kāmam — smyslový požitek; artham — hospodářský rozvoj; ca — a; dharmān — náboženské obřady; svān — své; dogdhi — užívá si; bhūyaḥ — znovu a znovu; piparti — vykonává; tān — je.

Překlad

Nejvyšší Pán řekl: Kdo žije obklopen svou rodinou, získává vykonáváním náboženských obřadů různé hmotné výhody, a vyplňuje tak touhy po hospodářském rozvoji a smyslovém požitku. To se znovu a znovu opakuje.

Význam

Existují dva druhy hospodářů — gṛhamedhī a gṛhastha. Cílem života gṛhamedhīho je smyslový požitek, zatímco cílem gṛhasthy je seberealizace. Pán zde hovoří o gṛhamedhīm — člověku, který chce zůstat v hmotném světě. Gṛhamedhī si chce užívat hmotných výhod života tím, že koná náboženské obřady za účelem dosažení hospodářského rozvoje, od kterého si slibuje smyslový požitek. Po ničem jiném netouží. Po celý svůj život těžce pracuje, aby hodně zbohatl a mohl jíst a pít, co hrdlo ráčí. Dává také milodary na zbožné účely, čímž si připravuje příští život na nebeských planetách, ale nechce ukončit koloběh opakovaného zrození a smrti a s ním spojené strasti hmotné existence. Takový člověk se nazývá gṛhamedhī.

Gṛhastha sice žije s rodinou, se ženou, dětmi a příbuznými, ale není k nim připoutaný. Je mu milejší žít s rodinou než se stát potulným mnichem či sannyāsīnem, nicméně jeho hlavním cílem je dosáhnout seberealizace neboli dojít na úroveň vědomí Kṛṣṇy. Pán Kapiladeva v tomto verši hovoří o gṛhamedhīch, kteří si za svůj cíl vytyčili hmotnou prosperitu, jíž chtějí dosáhnout vykonáváním obětních obřadů, rozdáváním milodarů a dobrými skutky. Jsou to vesměs dobře postavení lidé, a jelikož si uvědomují, že nepřetržitě vyčerpávají reakce za své zbožné činy, věnují se znovu a znovu činnostem, jejichž jediným účelem je smyslový požitek. Prahlāda Mahārāja řekl: punaḥ punaś carvita-carvaṇānām — s chutí žvýkají to, co již bylo přežvýkané. Neustále hmotně strádají, přestože jsou bohatí a úspěšní. Nechtějí se však tohoto způsobu života vzdát.