Skip to main content

Sloka 20

VERSO 20

Verš

Texto

viśvam ātma-gataṁ vyañjan
kūṭa-stho jagad-aṅkuraḥ
sva-tejasāpibat tīvram
ātma-prasvāpanaṁ tamaḥ
viśvam ātma-gataṁ vyañjan
kūṭa-stho jagad-aṅkuraḥ
sva-tejasāpibat tīvram
ātma-prasvāpanaṁ tamaḥ

Synonyma

Sinônimos

viśvam — vesmír; ātma-gatam — obsahující v sobě; vyañjan — projevila; kūṭa-sthaḥ — neměnná; jagat-aṅkuraḥ — kořen všech vesmírných projevů; sva-tejasā — svou září; apibat — pohltila; tīvram — hustou; ātma-prasvāpanam — jež zakryla mahat-tattvu; tamaḥ — temnotu.

viśvam — o universo; ātma-gatam — contidos dentro dele mesmo; vyañjan — manifestando; kūṭa-sthaḥ — imutável; jagat-aṅkuraḥ — a raiz de todas as manifestações cósmicas; sva-tejasā — por sua própria refulgência; apibat — engolida; tīvram — densa; ātma-prasvāpanam — que cobrira o mahat-tattva; tamaḥ — escuridão.

Překlad

Tradução

Zářící mahat-tattva, která v sobě obsahuje všechny vesmíry, která je kořenem všech vesmírných projevů a která není zničena v době jejich zániku, takto projeví rozmanitost a pohltí temnotu, jež zakryla její záři v době zničení.

Assim, após manifestar a variedade, o refulgente mahat-tattva, que contém todos os universos dentro de si, que é a raiz de todas as manifestações cósmicas e que não é destruído no momento da aniquilação, engole a escuridão que cobria a refulgência no momento da dissolução.

Význam

Comentário

Jelikož Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je věčně plný blaženosti a poznání, Jeho různé energie existují také věčně v nečinném stavu. Proto když byla stvořena mahat-tattva, projevila hmotné ego a pohltila temnotu, která pokryla vesmírný projev v době zničení. Tuto představu můžeme dále rozvést: V noci je člověk nečinný, neboť je pokrytý noční tmou, ale když se ráno probudí, jeho noční pokrytí neboli zapomnění, které trvalo po dobu spánku, zmizí. Když se po noci, kdy je zničen hmotný svět, projeví mahat-tattva, projeví svoji záři, aby znovu předvedla jeho rozmanitost.

Uma vez que a Suprema Personalidade de Deus é sempre existente, plena de bem-aventurança e plena de conhecimento, Suas diferentes energias também são sempre existentes na fase de adormecimento. Assim, ao ser criado, o mahat-tattva manifestou o ego material e engoliu a escuridão que cobria a manifestação cósmica no momento da dissolução. Essa ideia pode ser explicada mais elaboradamente. Uma pessoa à noite permanece inativa, coberta pela escuridão da noite, porém, ao acordar de manhã, a cobertura da noite, ou o esquecimento próprio do estado adormecido, desaparece. Analogamente, quando o mahat-tattva aparece após a noite da dissolução, sua refulgência se manifesta para mostrar a variedade deste mundo material.