Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv třetí: Status quo » KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ

Sloka 35

Text 35

Verš

Text

ayāta-yāmās tasyāsan
yāmāḥ svāntara-yāpanāḥ
śṛṇvato dhyāyato viṣṇoḥ
kurvato bruvataḥ kathāḥ
ayāta-yāmās tasyāsan
yāmāḥ svāntara-yāpanāḥ
śṛṇvato dhyāyato viṣṇoḥ
kurvato bruvataḥ kathāḥ

Synonyma

Synonyms

ayāta-yāmāḥ — čas, který není ztracený; tasya — Manua; āsan — byly; yāmāḥ — hodiny; sva-antara — jeho život; yāpanāḥ — chýlil se ke konci; śṛṇvataḥ — naslouchání; dhyāyataḥ — rozjímání; viṣṇoḥ — o Pánu Viṣṇuovi; kurvataḥ — jednání; bruvataḥ — hovor; kathāḥ — náměty.

ayāta-yāmāḥ — time never lost; tasya — of Manu; āsan — were; yāmāḥ — the hours; sva-antara — his duration of life; yāpanāḥ — bringing to an end; śṛṇvataḥ — hearing; dhyāyataḥ — contemplating; viṣṇoḥ — of Lord Viṣṇu; kurvataḥ — acting; bruvataḥ — speaking; kathāḥ — the topics.

Překlad

Translation

I když se jeho dlouhý život, který trvá jednu manvantaru, postupně chýlil ke svému konci, nežil nadarmo, neboť se neustále věnoval naslouchání a rozjímání o zábavách Pána, jejich sepisování a opěvování.

Consequently, although his duration of life gradually came to an end, his long life, consisting of a Manvantara era, was not spent in vain, since he ever engaged in hearing, contemplating, writing down and chanting the pastimes of the Lord.

Význam

Purport

Stejně jako je čerstvě připravené jídlo velice chutné, ale po třech nebo čtyřech hodinách okorá a ztratí svoji chuť, i hmotný požitek trvá, jen dokud je člověk mladý, ale na sklonku života se všechno zdá být bez chuti, marné a bolestivé. Život krále Svāyambhuvy Manua ovšem nebyl bez chuti — i když stárnul, jeho život byl stejně čerstvý jako na počátku díky jeho trvalému vědomí Kṛṣṇy. Život člověka ve vědomí Kṛṣṇy je neustále čerstvý. Je řečeno, že slunce ráno vychází a večer zapadá, aby všem zkrátilo délku života. Avšak tomu, kdo se zaměstnává ve vědomí Kṛṣṇy, východ ani západ slunce ze života nic neubírají. Tomuto králi život nezevšedněl, neboť neustále opěvoval Pána Viṣṇua a meditoval o Něm. Byl největší yogī, protože nikdy nemarnil svůj čas. Zde je konkrétně uvedeno: viṣṇoḥ kurvato bruvataḥ kathāḥ. Když mluvil, tak jedině o Kṛṣṇovi a Viṣṇuovi, Osobnosti Božství; když něčemu naslouchal, jednalo se o Kṛṣṇu, a když meditoval, bylo to o Kṛṣṇovi a Jeho činnostech.

As freshly prepared food is very tasteful but if kept for three or four hours becomes stale and tasteless, so the existence of material enjoyment can endure as long as life is fresh, but at the fag end of life everything becomes tasteless, and everything appears to be vain and painful. The life of Emperor Svāyambhuva Manu, however, was not tasteless; as he grew older, his life remained as fresh as in the beginning because of his continued Kṛṣṇa consciousness. The life of a man in Kṛṣṇa consciousness is always fresh. It is said that the sun rises in the morning and sets in the evening and its business is to reduce the duration of everyone’s life. But the sunrise and sunset cannot diminish the life of one who engages in Kṛṣṇa consciousness. Svāyambhuva Manu’s life did not become stale after some time, for he engaged himself always in chanting about and meditating upon Lord Viṣṇu. He was the greatest yogī because he never wasted his time. It is especially mentioned here, viṣṇoḥ kurvato bruvataḥ kathāḥ. When he talked, he talked only of Kṛṣṇa and Viṣṇu, the Personality of Godhead; when he heard something, it was about Kṛṣṇa; when he meditated, it was upon Kṛṣṇa and His activities.

Je řečeno, že jeho život byl velice dlouhý — sedmdesát jedna mahā-yug. Jedna yuga trvá 4 320 000 let, sedmdesát jedna takových mahā-yug je délka života Manua a čtrnáct takových Manuů se vystřídá v jednom dni Brahmy. Po celou dobu svého života — 4 320 000 x 71 let — se Manu zaměstnával ve vědomí Kṛṣṇy nasloucháním, opěvováním, mluvením a meditováním o Kṛṣṇovi. Jeho život proto nebyl promarněný a nikdy nezevšedněl.

It is stated that his life was very long, seventy-one yugas. One yuga is completed in 4,320,000 years, seventy-one of such yugas is the duration of the life of a Manu, and fourteen such Manus come and go in one day of Brahma. For the entire duration of his life — 4,320,000 × 71 years — Manu engaged in Kṛṣṇa consciousness by chanting, hearing, talking about and meditating upon Kṛṣṇa. Therefore, his life was not wasted, nor did it become stale.