Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ

Sňatek Kardamy Muniho s Devahūti

Verš

maitreya uvāca
evam āviṣkṛtāśeṣa-
guṇa-karmodayo munim
savrīḍa iva taṁ samrāḍ
upāratam uvāca ha

Synonyma

maitreyaḥ — velký mudrc Maitreya; uvāca — řekl; evam — takto; āviṣkṛta — popsána; aśeṣa — všech; guṇa — ctností; karma — činností; udayaḥ — velikost; munim — velký mudrc; sa-vrīḍaḥ — skromně; iva — jako kdyby; tam — jeho (Kardamu); samrāṭ — král Manu; upāratam — mlčícího; uvāca ha — oslovil.

Překlad

Śrī Maitreya řekl: Když mudrc popsal velikost králových rozmanitých vlastností a činností, umlkl a král ho skromně oslovil.

Verš

manur uvāca
brahmāsṛjat sva-mukhato
yuṣmān ātma-parīpsayā
chandomayas tapo-vidyā-
yoga-yuktān alampaṭān

Synonyma

manuḥ — Manu; uvāca — řekl; brahmā — Pán Brahmā; asṛjat — stvořil; sva-mukhataḥ — ze své tváře; yuṣmān — vás (brāhmaṇy); ātma-parīpsayā — aby se ochránil rozšířením; chandaḥ-mayaḥ — podoba Ved; tapaḥ-vidyā-yoga-yuktān — naplněni odříkáním, poznáním a mystickými silami; alampaṭān — odmítající smyslový požitek.

Překlad

Manu odpověděl: Pán Brahmā, zosobněná Veda, se chtěl rozšířit v podobě védského poznání, a proto ze své tváře stvořil vás, brāhmaṇy, plné odříkání, poznání, mystické síly a odmítající smyslový požitek.

Význam

Účelem Ved je šířit transcendentální poznání o Absolutní Pravdě. Brāhmaṇové byli stvořeni z úst Nejvyšší Osoby — mají tedy kázat védské poznání, a tímto způsobem šířit slávu Pána. Také v Bhagavad-gītě Pán Kṛṣṇa říká, že všechny Vedy jsou určeny k pochopení Nejvyšší Osobnosti Božství. V tomto verši je zvláště uvedeno (yoga-yuktān alampaṭān), že brāhmaṇové mají velkou mystickou moc a naprosto odmítají smyslový požitek. Existují celkem dva druhy zaměstnání. Jedním zaměstnáním je snaha o smyslový požitek v hmotném světě a druhým jsou duchovní činnosti — snaha potěšit Pána opěvováním Jeho slávy. Ti, kdo se věnují smyslovému požitku, se nazývají “démoni” a ti, kdo oslavují Pána, a uspokojují tak Jeho transcendentální smysly, se nazývají “polobozi”. Je zde výslovně řečeno, že brāhmaṇové byli stvořeni z úst vesmírné osobnosti, virāṭ-puruṣi. Kṣatriyové byli stvořeni z Jeho paží, vaiśyové z Jeho pasu a śūdrové z Jeho nohou. Brāhmaṇové jsou především určeni k odříkání, studiu a poznání a odmítají smyslový požitek všeho druhu.

Verš

tat-trāṇāyāsṛjac cāsmān
doḥ-sahasrāt sahasra-pāt
hṛdayaṁ tasya hi brahma
kṣatram aṅgaṁ pracakṣate

Synonyma

tat-trāṇāya — pro ochranu brāhmaṇů; asṛjat — stvořil; ca — a; asmān — nás (kṣatriye); doḥ-sahasrāt — ze Svých tisíce paží; sahasra-pāt — Nejvyšší Bytost (vesmírná podoba), která má tisíc nohou; hṛdayam — srdce; tasya — Jeho; hi — pro; brahma — brāhmaṇy; kṣatram — kṣatriye; aṅgam — paže; pracakṣate — říká se o.

Překlad

Nejvyšší Bytost, která má tisíc nohou, stvořila nás, kṣatriye, ze Svých tisíce paží, abychom chránili brāhmaṇy. Proto se říká, že brāhmaṇové jsou srdce Pána a kṣatriyové Jeho paže.

Význam

Kṣatriyové se mají zvláště starat o brāhmaṇy, neboť jsou-li chráněni brāhmaṇové, je chráněná hlava civilizace. Brāhmaṇové jsou pokládáni za hlavu těla společnosti, a je-li hlava jasná a není pomatená, pak je vše, jak má být. Pán je popsán takto: namo brahmaṇya-devāya go-brāhmaṇa-hitāya ca. Význam této modlitby je, že Pán zvláště chrání brāhmaṇy a krávy, a teprve potom všechny ostatní členy společnosti (jagad-dhitāya). Jeho vůlí všechny prospěšné činnosti ve vesmíru závisejí na ochraně krav a brāhmaṇů, a proto bráhmanská kultura a ochrana krav představují základní principy lidské civilizace. Kṣatriyové mají zvláště chránit brāhmaṇy, podle Pánovy svrchované vůle: go-brāhmaṇa-hitāya ca. Stejně jako je srdce velice důležitou částí těla, jsou i brāhmaṇové důležitým prvkem v lidské společnosti. Kṣatriyové spíše připomínají celé tělo—i když je celé tělo větší než srdce, srdce je důležitější.

Verš

ato hy anyonyam ātmānaṁ
brahma kṣatraṁ ca rakṣataḥ
rakṣati smāvyayo devaḥ
sa yaḥ sad-asad-ātmakaḥ

Synonyma

ataḥ — proto; hi — jistě; anyonyam — navzájem; ātmānam — sebe; brahma — brāhmaṇové; kṣatram — kṣatriyové; ca — a; rakṣataḥ — chrání; rakṣati sma — ochraňuje; avyayaḥ — neměnný; devaḥ — Pán; saḥ — On; yaḥ — který; sat-asat-ātmakaḥ — podoba příčiny a důsledku.

Překlad

Proto brāhmaṇové a kṣatriyové chrání jeden druhého a také sebe samotné a Pán, který je příčinou i důsledkem, ale přesto je neměnný, je chrání prostřednictvím jejich vzájemné pomoci.

Význam

Celá společenská struktura vareṇ a āśramů je systémem vzájemné spolupráce, který má každého povznést na nejvyšší úroveň duchovní realizace. Brāhmaṇové mají být chráněni od kṣatriyů a kṣatriyové mají dostávat poznání od brāhmaṇů. Jakmile brāhmaṇové a kṣatriyové dobře spolupracují, zbývajícím podřízeným třídám — vaiśyům neboli obchodníkům a śūdrům neboli dělníkům — se automaticky daří dobře. Celé propracované uspořádání védské společnosti se tedy zakládalo na důležitosti brāhmaṇů a kṣatriyů. Pán je skutečný ochránce, ale není k samotné ochraně poután. Vytváří brāhmaṇy, aby chránili kṣatriye, a vytváří kṣatriye, aby chránili brāhmaṇy. Sám zůstává povznesený nad všechny činnosti, a proto se nazývá nirvikāra, “nečinný”. Nemusí nic dělat. Je tak mocný, že nejedná Osobně, ale prostřednictvím svých energií. Brāhmaṇové, kṣatriyové a vše, co vidíme, jsou různé energie, které na sebe navzájem působí.

I když se individuální duše navzájem všechny liší, Nejvyšší Duše neboli Nadduše je Nejvyšší Osobnost Božství. Individuálně se jedna duše může lišit od jiných určitými vlastnostmi a věnovat se různým činnostem (jako jsou činnosti brāhmaṇy, kṣatriyi či vaiśyi), ale jakmile spolu různé individuální duše plně spolupracují, Nejvyšší Pán, který je jeden jako Nadduše (Paramātmā) v každé individuální duši, je spokojen a chrání je všechny. Jak bylo řečeno dříve, brāhmaṇové vznikají z Pánových úst a kṣatriyové z Jeho hrudi nebo paží. Pokud různé složky společnosti dokonale spolupracují, i když zdánlivě vykonávají činnosti různého druhu, Pán je spokojen. To je ústřední myšlenka systému čtyř vareṇ a čtyř āśramů. Pokud členové různých āśramů a vareṇ plně spolupracují ve vědomí Kṛṣṇy, můžeme si být jisti, že Pán chrání celou společnost.

V Bhagavad-gītě je řečeno, že Pán je vlastníkem všech těl. Individuální duše je vlastníkem svého individuálního těla, ale Pán jasně říká: “Můj milý Bhārato, věz, že Já jsem také kṣetra-jña.Kṣetra-jña znamená “znalec neboli vlastník těla”. Individuální duše je vlastníkem individuálního těla, ale Nadduše, Osobnost Božství, Kṛṣṇa, je vlastníkem všech těl, a to všude. Je vlastníkem nejen lidských těl, ale také těl ptáků, zvířat a všech ostatních bytostí nejen na této, ale i na jiných planetách. Je nejvyšším vlastníkem, a proto se nemusí dělit, aby mohl chránit individuální duše. Je stále jeden a tentýž. Když je slunce v nejvyšším bodě své dráhy, každý ho má nad hlavou, ale to neznamená, že se rozdělilo. Jeden člověk si myslí, že je pouze nad jeho hlavou, a přitom o pět tisíc kilometrů dál si jiný člověk myslí, že slunce je jenom nad jeho hlavou. Stejně tak Nadduše, Nejvyšší Osobnost Božství, je jedna, ale zároveň individuálně dohlíží na každou individuální duši. To neznamená, že individuální duše a Nadduše jsou totožné. Jako duchovní duše jsou kvalitativně totožné, ale zároveň se od sebe liší.

Verš

tava sandarśanād eva
cchinnā me sarva-saṁśayāḥ
yat svayaṁ bhagavān prītyā
dharmam āha rirakṣiṣoḥ

Synonyma

tava — tvůj; sandarśanāt — pohledem; eva — pouze; chinnāḥ — rozptýlil; me — moje; sarva-saṁśayāḥ — všechny pochybnosti; yat — protože; svayam — osobně; bhagavān — ty, pane; prītyā — láskyplně; dharmam — povinnost; āha — vysvětlil; rirakṣiṣoḥ — krále, který chce chránit své poddané.

Překlad

Stačilo, že jsem se s tebou setkal, a vyjasnily se všechny mé pochybnosti, ó pane, protože jsi mi velice laskavě a jasně vysvětlil povinnosti krále, který chce chránit své poddané.

Význam

Manu zde popsal výsledek setkání s velkým světcem. Pán Caitanya říká, že člověk by se měl vždy snažit stýkat s duchovně pokročilými osobami, protože pouhý jeden okamžik skutečného setkání s takovou osobností mu přinese veškerou dokonalost. Setká-li se člověk jakýmkoliv způsobem se světcem a získá jeho přízeň, završí tak poslání svého lidského života. Toto Manuovo prohlášení můžeme potvrdit na základě vlastní zkušenosti. Jednou jsme měli příležitost setkat se s Viṣṇupādou Śrī Śrīmad Bhaktisiddhāntou Sarasvatīm Gosvāmīm Mahārājem, a hned jak nás poprvé spatřil, požádal tuto bezvýznamnou duši, aby kázala jeho poselství v západních zemích. Nebylo to nijak připravené, ale on si to z nějakého důvodu přál a jeho milostí se nyní věnujeme plnění jeho pokynu, jenž nám dává transcendentální zaměstnání a osvobozuje nás od vykonávání hmotných činností. Je tedy skutečností, že když se člověk setká se světcem naprosto pohrouženým do plnění transcendentálních povinností a když získá jeho přízeň, uzavře tím své životní poslání. Setkáním se svatou osobou je možné v jediném okamžiku dosáhnout toho, čeho není možné dosáhnout během tisíců životů. Védská literatura proto nařizuje, že člověk má neustále vyhledávat společnost světců a snažit se vyhýbat obyčejným lidem, protože jediné slovo světce ho může vysvobodit z hmotného zapletení. Světec má díky své duchovní pokročilosti schopnost dát podmíněné duši okamžitě osvobození. Manu zde říká, že se všechny jeho pochyby rozplynuly, neboť mu Kardama velice laskavě vysvětlil různé povinnosti individuálních duší.

Verš

diṣṭyā me bhagavān dṛṣṭo
durdarśo yo ’kṛtātmanām
diṣṭyā pāda-rajaḥ spṛṣṭaṁ
śīrṣṇā me bhavataḥ śivam

Synonyma

diṣṭyā — štěstí; me — mé; bhagavān — všemocný; dṛṣṭaḥ — mohu vidět; durdarśaḥ — není snadné spatřit; yaḥ — koho; akṛta-ātmanām — pro ty, kdo neovládají svoji mysl a smysly; diṣṭyā — mé štěstí; pāda-rajaḥ — prachu z nohou; spṛṣṭam — dotkla se; śīrṣṇā — hlava; me — moje; bhavataḥ — tvůj; śivam — přinášející vše příznivé.

Překlad

Je pro mne štěstím, že tě mohu vidět, protože tebe stěží spatří ten, kdo si nepodrobil mysl a neovládá své smysly. Ještě větším štěstím pro mne je, že jsem se hlavou dotkl požehnaného prachu z tvých nohou.

Význam

Dokonalosti transcendentálního života můžeme dosáhnout jednoduše tím, že se dotkneme svatého prachu z lotosových nohou světce. V Bhāgavatamu je řečeno: mahat-pāda-rajo-'bhiṣekam, což znamená “být požehnán svatým prachem z lotosových nohou velkého oddaného (mahat)”. Jak stojí v Bhagavad-gītě: mahātmānas tu — velké duše jsou pod vlivem duchovní energie a poznají se podle toho, že se plně zaměstnávají ve vědomí Kṛṣṇy, aby sloužily Pánu. Proto se nazývají mahat. Nikdo nemůže dosáhnout v duchovním životě dokonalosti, dokud nemá to štěstí, že získá prach z lotosových nohou mahātmy na svoji hlavu.

Systém učednické posloupnosti (paramparā) je velice důležitým prostředkem k dosažení duchovního úspěchu. Může se z nás stát mahat milostí našeho mahat duchovního mistra. Pokud přijmeme útočiště u lotosových nohou velké duše, máme velkou možnost stát se také velkou duší. Když se Mahārāja Rahūgaṇa ptal Jaḍy Bharaty, jak mohl udělat tak úžasný duchovní pokrok, dostal odpověď, že duchovního úspěchu se nedosahuje dodržováním náboženských rituálů, vstupem do stavu sannyāsa ani vykonáváním obětí podle pokynů písem. Tyto věci jistě pomáhají v duchovní realizaci, ale skutečnou změnu způsobuje milost mahātmy. V osmi slokách své modlitby k duchovnímu mistru Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura jasně říká, že uspokojením duchovního mistra je možné dosáhnout nejvyššího životního úspěchu, ale pokud někdo vykonává všemožné obřady bez toho, že by přitom uspokojil duchovního mistra, nemá k duchovní dokonalosti přístup. Slovo akṛtātmanām je v tomto verši velice důležité. Ātmā znamená “tělo”, “duše” nebo “mysl” a akṛtātmā znamená “obyčejný člověk, který nedokáže ovládat svoje smysly a mysl”. Jelikož obyčejný člověk není schopen ovládat smysly a mysl, je jeho povinností vyhledat útočiště u velké duše neboli velkého oddaného Pána a snažit se ho potěšit. Tím dovede svůj život k dokonalosti. Obyčejný člověk nemůže dosáhnout nejvyššího stupně duchovní dokonalosti pouhým dodržováním obřadů a náboženských zásad. Musí přijmout útočiště u pravého duchovního mistra a věrně a upřímně jednat podle jeho pokynů. Pak se bezpochyby stane dokonalým.

Verš

diṣṭyā tvayānuśiṣṭo ’haṁ
kṛtaś cānugraho mahān
apāvṛtaiḥ karṇa-randhrair
juṣṭā diṣṭyośatīr giraḥ

Synonyma

diṣṭyā — naštěstí; tvayā — tebou; anuśiṣṭaḥ — poučen; aham — já; kṛtaḥ — udělená; ca — a; anugrahaḥ — přízeň; mahān — velká; apāvṛtaiḥ — otevřenými; karṇa-randhraiḥ — ušními dírkami; juṣṭāḥ — přijal; diṣṭyā — naštěstí; uśatīḥ — čistá; giraḥ — slova.

Překlad

Mám štěstí, že jsem byl od tebe poučen, a dostalo se mi tak veliké přízně. Děkuji Bohu, že jsem tvým čistým slovům naslouchal s otevřenýma ušima.

Význam

Śrīla Rūpa Gosvāmī dává ve svém Bhakti-rasāmṛta-sindhu pokyny, jak přijmout pravého duchovního mistra a jak s ním jednat. Nejprve musí budoucí žák, který má takovou touhu, nalézt pravého duchovního mistra a potom od něho musí velice dychtivě přijímat pokyny a vykonávat je. Je to oboustranná služba. Pravý duchovní mistr neboli svatá osoba si neustále přeje pomáhat obyčejnému člověku, který za ním přijde, na vyšší úroveň. Jelikož je každý pod iluzorním vlivem māyi a zapomíná na svoji prvořadou povinnost jednat ve vědomí Kṛṣṇy, svatá osoba si neustále přeje, aby se každý stal světcem. Úkolem svatých osobností je probouzet vědomí Kṛṣṇy v každém obyčejném zapomnětlivém člověku.

Manu řekl, že byl radami a pokyny Kardamy Muniho velice poctěn. Pokládal se za šťastného, že sluchem přijal toto poselství. Je zde naznačeno, že člověk má velice zvídavě naslouchat s otevřenýma ušima z autorizovaného zdroje, od pravého duchovního mistra. Jak lze přijmout sdělení duchovního mistra? Je třeba získat transcendentální poselství sluchem. Slovo karṇa-randhraiḥ znamená “ušními dírkami”. Žák nepřijímá přízeň duchovního mistra žádnou jinou částí těla nežli ušima. To ovšem neznamená, že duchovní mistr pošeptá žákovi do ucha určitou mantru za několik set korun, a když na ní bude žák meditovat, během šesti měsíců dosáhne dokonalosti a stane se Bohem. Takové sluchové přijetí je falešné. Ve skutečnosti je to tak, že pravý duchovní mistr zná povahu konkrétního člověka, ví, jaký druh povinností může vykonávat ve vědomí Kṛṣṇy, a dává mu odpovídající pokyny. Prostřednictvím ucha mu dá pokyny, nikoliv soukromě, ale veřejně: “Hodíš se na takovou a takovou činnost ve vědomí Kṛṣṇy. Jednej podle toho.” Jeden žák má doporučeno jednat ve vědomí Kṛṣṇy tím způsobem, že se bude starat o Božstva, druhý má ve vědomí Kṛṣṇy sloužit jako editor, další má kázat a jiný má naplňovat vědomí Kṛṣṇy prostřednictvím vaření. Do vědomí Kṛṣṇy patří různé druhy činností a duchovní mistr, který zná příslušné schopnosti určitého člověka, vede každého tak, aby dosáhl dokonalosti jednáním podle svých přirozených sklonů. Bhagavad-gītā jasně ukazuje, že člověk může dosáhnout nejvyšší dokonalosti duchovního života jednoduše tím, že nabídne služby odpovídající jeho schopnostem, právě jako to udělal Arjuna, který sloužil Kṛṣṇovi svými schopnostmi na poli válečnického umění. Arjuna poskytoval službu plně jako válečník, a stal se tak dokonalým. Podobně může umělec dosáhnout dokonalosti, bude-li provozovat umění pod vedením duchovního mistra. Je-li někdo literát, může ve službě Pánu psát pod vedením duchovního mistra různé články či poezii. Každý musí přijmout poselství od duchovního mistra ohledně toho, co má v rámci svých schopností dělat, protože duchovní mistr je odborník na udílení takových pokynů.

Tato kombinace — pokyn duchovního mistra a žákovo svědomité vykonávání pokynu — je dokonalým završením celé metody. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura uvádí ve svém vysvětlení verše vyavasāyātmikā buddhiḥ z Bhagavad-gīty, že ten, kdo si chce být jistý dosažením duchovního úspěchu, musí přijmout pokyny od duchovního mistra co se týče jeho konkrétní úlohy. Měl by se svědomitě snažit vykonávat dané pokyny a považovat je za svůj život a duši. Jedinou povinností žáka je svědomité vykonávání pokynů, které dostal od duchovního mistra, a to mu přinese dokonalost. Člověk má velice dbát na to, aby ušima přijal poselství od duchovního mistra a svědomitě ho vykonával. Pak bude jeho život úspěšný.

Verš

sa bhavān duhitṛ-sneha-
parikliṣṭātmano mama
śrotum arhasi dīnasya
śrāvitaṁ kṛpayā mune

Synonyma

saḥ — ty; bhavān — ty, vznešený; duhitṛ-sneha — láskou k mé dceři; parikliṣṭa-ātmanaḥ — jehož mysl je vzrušená; mama — moje; śrotum — vyslechnout; arhasi — rač; dīnasya — mojí maličkosti; śrāvitam — modlitbu; kṛpayā — laskavě; mune — ó mudrci.

Překlad

Ó velký mudrci, vyslechni laskavě modlitbu mé maličkosti, neboť mou mysl souží láska k mé dceři.

Význam

Když je žák v dokonalém souladu s duchovním mistrem, od něhož přijal poselství, které dokonale a upřímně naplňuje, má právo žádat duchovního mistra o určitý projev přízně. Čistý oddaný Pána a čistý žák pravého duchovního mistra obvykle nežádá Pána ani duchovního mistra o nic, ale i kdyby někdo potřeboval požádat duchovního mistra o nějakou laskavost, nemůže ho o ni žádat, aniž by ho předtím plně uspokojil. Svāyambhuva Manu se chystal vyjevit svoji mysl ohledně slavnosti, kterou chtěl vykonat z lásky ke své dceři.

Verš

priyavratottānapadoḥ
svaseyaṁ duhitā mama
anvicchati patiṁ yuktaṁ
vayaḥ-śīla-guṇādibhiḥ

Synonyma

priyavrata-uttānapadoḥ — Priyavraty a Uttānapādy; svasā — sestra; iyam — tato; duhitā — dcera; mama — má; anvicchati — hledá; patim — manžela; yuktam — vyhovujícího; vayaḥ-śīla-guṇa-ādibhiḥ — věkem, charakterem, dobrými vlastnostmi atd.

Překlad

Má dcera je sestrou Priyavraty a Uttānapādy. Hledá manžela, který by se k ní hodil věkem, charakterem a dobrými vlastnostmi.

Význam

Devahūti, dospělá dcera Svāyambhuvy Manua, měla dobrý charakter a všechny dobré předpoklady, a proto hledala vhodného manžela, který by odpovídal jejímu věku, vlastnostem a charakteru. Manu představil svoji dceru jako sestru Priyavraty a Uttānapādy, dvou velkých králů, proto, aby mudrce přesvědčil, že dívka pochází z významné rodiny. Byla jeho dcerou a zároveň sestrou kṣatriyů — nepocházela z žádné nízké rodiny. Manu ji tedy nabídl Kardamovi jako vhodnou partnerku. Zde vidíme, že i když byla dcera dospělá co se týče věku i vlastností, nevydala se hledat manžela sama. Vyjádřila svoji touhu po vhodném partnerovi s odpovídajícím charakterem, věkem a vlastnostmi a otec se z lásky ke své dceři sám ujal hledání takového muže.

Verš

yadā tu bhavataḥ śīla-
śruta-rūpa-vayo-guṇān
aśṛṇon nāradād eṣā
tvayy āsīt kṛta-niścayā

Synonyma

yadā — když; tu — ale; bhavataḥ — tvůj; śīla — vznešený charakter; śruta — učenost; rūpa — krásný vzhled; vayaḥ — mládí; guṇān — ctnosti; aśṛṇot — slyšela; nāradāt — od Nārady Muniho; eṣā — Devahūti; tvayi — na tebe; āsīt — stala se; kṛta-niścayā — upřená s odhodláním.

Překlad

Jakmile uslyšela od mudrce Nārady o tvém vznešeném charakteru, učenosti, krásném vzhledu, mládí a dalších ctnostech, upnula svou mysl na tebe.

Význam

Mladá Devahūti neviděla Kardamu Muniho osobně a nemohla ani osobně poznat jeho charakter a vlastnosti, protože to tehdejší společenské styky neumožňovaly. Slyšela však o Kardamovi Munim od autority Nārady Muniho. Vyslechnutí autority dává lepší poznatky nežli osobní zkušenost. Slyšela od Nārady Muniho, že Kardama Muni je právě pro ni vhodným manželem, a v srdci se tedy pevně rozhodla, že se za něj provdá. Vyjádřila svoji touhu před svým otcem a on ji za ním přivezl.

Verš

tat pratīccha dvijāgryemāṁ
śraddhayopahṛtāṁ mayā
sarvātmanānurūpāṁ te
gṛhamedhiṣu karmasu

Synonyma

tat — proto; pratīccha — prosím přijmi; dvija-agrya — ó nejlepší z brāhmaṇů; imām — ji; śraddhayā — s důvěrou; upahṛtām — nabídnutou jako dar; mayā — mnou; sarva-ātmanā — po všech stránkách; anurūpām — vhodná; te — pro tebe; gṛha-medhiṣu — v domácnosti; karmasu — povinnosti.

Překlad

Proto tě prosím, abys ji přijal, ó nejlepší z brāhmaṇů, neboť ti ji s důvěrou nabízím. Po všech stránkách se hodí na to, aby se stala tvou manželkou a starala se o tvé domácí povinnosti.

Význam

Slova gṛhamedhiṣu karmasu znamenají “v domácích povinnostech”. Dále je zde použité slovo sarvātmanānurūpām. Význam těchto slov je takový, že manželka se má nejen vyrovnat svému manželovi věkem, charakterem a vlastnostmi, ale musí mu také pomáhat v jeho domácích povinnostech. Domácí povinností muže není uspokojovat své smysly, ale žít s manželkou a dětmi a zároveň dělat pokrok v duchovním životě. Ten, kdo tak nečiní, není hospodář, ale gṛhamedhī. V sanskrtské literatuře se používají dvě slova: jedno je gṛhastha a druhé je gṛhamedhī. Rozdíl mezi nimi je ten, že gṛhastha je rovněž āśram neboli duchovní stav, ale pokud člověk jako hospodář pouze uspokojuje své smysly, je gṛhamedhī. Přijmout manželku znamená pro gṛhamedhīho uspokojovat smysly, ale pro gṛhasthu je kvalifikovaná manželka všestrannou pomocnicí při rozvoji duchovních činností. Povinností manželky je starat se o domácnost; nikoliv soupeřit s manželem. Manželka mu má pomáhat, ale to může jedině tehdy, když se jí manžel zcela vyrovná věkem, charakterem a vlastnostmi.

Verš

udyatasya hi kāmasya
prativādo na śasyate
api nirmukta-saṅgasya
kāma-raktasya kiṁ punaḥ

Synonyma

udyatasya — která přišla sama od sebe; hi — skutečně; kāmasya — hmotné touhy; prativādaḥ — odmítnutí; na — ne; śasyate — chvályhodné; api — dokonce i; nirmukta — toho, kdo je osvobozený; saṅgasya — od připoutanosti; kāma — smyslovým požitkům; raktasya — toho, kdo vyhledává; kim punaḥ — oč méně.

Překlad

Odmítat nabídku, která přišla sama od sebe, se nedoporučuje ani tomu, kdo je absolutně osvobozený od veškeré připoutanosti, natož pak tomu, kdo vyhledává smyslový požitek.

Význam

V hmotném životě každý touží po smyslovém požitku, a když se proto někomu nabízí předmět smyslového požitku bez jakéhokoliv snažení, neměl by ho odmítat přijmout. Posláním Kardamy Muniho nebyl smyslový požitek, ale přesto se chtěl oženit a modlil se k Pánu o vhodnou manželku. Svāyambhuva Manu to věděl. Nepřímo Kardamu Muniho přesvědčoval: “Přeješ si vhodnou manželku, jako je moje dcera, a nyní stojí před tebou. Neměl bys odmítat naplnění své modlitby a měl bys moji dceru přijmout.”

Verš

ya udyatam anādṛtya
kīnāśam abhiyācate
kṣīyate tad-yaśaḥ sphītaṁ
mānaś cāvajñayā hataḥ

Synonyma

yaḥ — kdo; udyatam — nabídku; anādṛtya — odmítá; kīnāśam — a u lakomce; abhiyācate — žebrá; kṣīyate — je ztracena; tat — jeho; yaśaḥ — pověst; sphītam — široce známá; mānaḥ — čest; ca — a; avajñayā — lhostejným chováním; hataḥ — zničena.

Překlad

Ten, kdo odmítá nabídku, která přichází sama od sebe, ale později žebrá o dar u nějakého lakomce, ztratí svoji dobrou pověst a druzí ho připraví o jeho hrdost svým lhostejným chováním.

Význam

Védský sňatek obvykle probíhá tak, že otec nabízí svoji dceru vhodnému chlapci. To je velice slušný sňatek. Chlapec nemá chodit za otcem dívky a žádat o ruku jeho dcery. To se pokládá za snižování vlastního váženého postavení. Svāyambhuva Manu chtěl Kardamu Muniho přesvědčit, protože věděl, že mudrc měl v úmyslu oženit se s vhodnou dívkou: “Nabízím ti právě takovou vhodnou manželku. Neodmítej moji nabídku, protože potřebuješ choť; jinak budeš muset žádat o takovou ženu někoho jiného, kdo se k tobě možná nebude chovat tak dobře, a tvé postavení tak utrpí.”

Další pozoruhodnou stránkou tohoto příběhu je, že Svāyambhuva Manu byl král, ale šel nabídnout svoji vysoce kvalifikovanou dceru chudému brāhmaṇovi. Kardama Muni neměl žádný světský majetek — byl poustevník a žil v lese — ale byl kulturně pokročilý. Proto když člověk někomu nabízí svoji dceru, důležitá je pro něho kulturnost a vlastnosti budoucího ženicha, a nikoliv majetek či jiné hmotné předpoklady.

Verš

ahaṁ tvāśṛṇavaṁ vidvan
vivāhārthaṁ samudyatam
atas tvam upakurvāṇaḥ
prattāṁ pratigṛhāṇa me

Synonyma

aham — já; tvā — ty; aśṛṇavam — slyšel jsem; vidvan — ó moudrý muži; vivāha-artham — na sňatek; samudyatam — připravený; ataḥ — proto; tvam — ty; upakurvāṇaḥ — nesložil slib trvalého celibátu; prattām — nabídnutou; pratigṛhāṇa — prosím přijmi; me — ode mne.

Překlad

Svāyambhuva Manu pokračoval: Ó moudrý muži, slyšel jsem, že se chceš oženit. Prosím, přijmi její ruku, kterou ti nabízím, neboť jsi nesložil slib trvalého celibátu.

Význam

Základem brahmacaryi je celibát. Existují dva druhy brahmacārīnů. Jeden se nazývá naiṣṭhika-brahmacārī, což označuje toho, kdo složil slib celibátu na celý život, ale druhý, upakurvāṇa-brahmacārī, je brahmacārī, který slíbil dodržovat celibát do určitého věku. Může například slíbit, že bude zachovávat celibát do dvaceti pěti let, a potom smí se svolením svého duchovního mistra vstoupit do manželského života. Brahmacarya je studentský život, první duchovní stav, a jejím základem je celibát. Smyslový požitek v podobě pohlavního života může mít jedině hospodář, nikoliv brahmacārī. Svāyambhuva Manu žádal Kardamu Muniho, aby přijal jeho dceru, neboť Kardama nesložil slib naiṣṭhika-brahmacaryi. Chtěl se oženit a za vhodnou partnerku mu byla nabídnuta dcera z vysoké královské rodiny.

Verš

ṛṣir uvāca
bāḍham udvoḍhu-kāmo ’ham
aprattā ca tavātmajā
āvayor anurūpo ’sāv
ādyo vaivāhiko vidhiḥ

Synonyma

ṛṣiḥ — velký mudrc Kardama; uvāca — řekl; bāḍham — velice dobře; udvoḍhu-kāmaḥ — chci se oženit; aham — já; aprattā — nebyla zaslíbena nikomu jinému; ca — a; tava — tvá; ātma- — dcera; āvayoḥ — nás dvou; anurūpaḥ — řádný; asau — tento; ādyaḥ — první; vaivāhikaḥ — svatební; vidhiḥ — obřad.

Překlad

Velký mudrc odpověděl: Ano, chci se oženit a tvá dcera ještě není vdaná a nikomu nedala své slovo. Můžeme proto uspořádat naši svatbu podle védských pravidel.

Význam

Dříve než Kardama Muni přijal dceru Svāyambhuvy Manua, zvážil mnoho okolností. Nejdůležitější bylo, že Devahūtino rozhodnutí provdat se za něho bylo jejím prvním rozhodutím. Nevybrala si za manžela nikoho jiného. To je velice významné, protože pro ženu je z hlediska její psychiky velice těžké vzít své srdce zpět od muže, kterému ho nabídla jako prvnímu. Také se ještě nikdy předtím nevdávala — byla panna. Všechny tyto okolnosti přesvědčily Kardamu Muniho, aby ji přijal. Řekl tedy: “Ano, přijmu tvou dceru podle náboženských pravidel pro svatbu.” Existují různé druhy sňatků. Prvotřídní sňatek probíhá tak, že se pozve vhodný ženich a dobře ošacenou a mnoha ozdobami okrášlenou dceru dostane darem spolu s věnem podle možností jejího otce. Další uznávané druhy sňatků jsou například sňatek gāndharva a milostný sňatek. Uznávané je dokonce i to, když muž násilím dívku unese a později přijme za manželku. Kardama Muni však měl prvotřídní svatbu, protože s ní otec souhlasil a dcera měla dobré předpoklady. Nikdy nenabídla své srdce nikomu jinému. Na základě všech těchto okolností Kardama Muni souhlasil s tím, že si vezme dceru Svāyambhuvy Manua za ženu.

Verš

kāmaḥ sa bhūyān naradeva te ’syāḥ
putryāḥ samāmnāya-vidhau pratītaḥ
ka eva te tanayāṁ nādriyeta
svayaiva kāntyā kṣipatīm iva śriyam

Synonyma

kāmaḥ — touha; saḥ — ta; bhūyāt — nechť se naplní; nara-deva — ó králi; te — tvé; asyāḥ — této; putryāḥ — dcery; samāmnāya-vidhau — způsobem podle védských písem; pratītaḥ — uznávaným; kaḥ — kdo; eva — jistě; te — tvou; tanayām — dceru; na ādriyeta — by neuctíval; svayā — svou; eva — samotnou; kāntyā — zářivou krásou svého těla; kṣipatīm — překonává; iva — jako kdyby; śriyam — šperky.

Překlad

Nechť se naplní touha tvé dcery mít sňatek, jaký uznávají védská písma. Kdo by nepřijal její ruku? Je tak nádherná, že samotnou zářivou krásou svého těla překonává nádheru svých šperků.

Význam

Kardama Muni se chtěl oženit s Devahūti způsobem předepsaným v písmech. Jak je řečeno ve védské literatuře, prvotřídní způsob je pozvat ženicha do domu nevěsty a předat mu ji jako dar společně s věnem, které tvoří nezbytné šperky, zlato, nábytek a další vybavení domácnosti. Tento druh svatby je i dnes běžný mezi hinduisty vyšších tříd a v śāstrách je o něm řečeno, že přináší otci nevěsty velké náboženské zásluhy. Dát darem dceru vhodnému zeťi se považuje za jednu ze zbožných činností hospodáře. V písmu zvaném Manu-smṛti je uvedeno osm druhů sňatku, ale v současné době je obvyklá pouze jedna forma, sňatek brāhma neboli rājasika. Jiné druhy sňatku — milostný, výměnou girland nebo únosem nevěsty — jsou ve věku Kali zakázány. Dříve kṣatriyové často ze své vůle unesli princeznu z jiného královského domu a mezi rodinou kṣatriyi a unesené dívky došlo k boji; pokud únosce zvítězil, mohl se s dívkou oženit. Dokonce i Kṛṣṇa se s Rukmiṇī oženil tímto způsobem a někteří z Jeho synů a vnuků také unesli své nevěsty. Kṛṣṇovi vnuci unesli dceru Duryodhany, což vedlo k boji mezi rodinami Kuruovců a Yaduovců. Později spor urovnali starší členové Kuruovské rodiny. Takové sňatky byly v dávných dobách běžné, ale v současnosti nepřipadají v úvahu, protože přísné zásady kšatrijského života prakticky zanikly. Jelikož Indie začala záviset na cizích zemích, vymizely z ní určité vlivy společenských tříd — nyní je podle písem každý śūdrou. Takzvaní brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové zapomněli na své tradiční činnosti, a jelikož nevykonávají to, co mají, nazývají se śūdrové. V písmech je řečeno: kalau śūdra-sambhavaḥ. Ve věku Kali bude každý jako śūdra. V tomto věku se nedodržují tradiční společenské zvyky, přestože se dříve přísně dodržovaly.

Verš

yāṁ harmya-pṛṣṭhe kvaṇad-aṅghri-śobhāṁ
vikrīḍatīṁ kanduka-vihvalākṣīm
viśvāvasur nyapatat svād vimānād
vilokya sammoha-vimūḍha-cetāḥ

Synonyma

yām — kterou; harmya-pṛṣṭhe — na střeše paláce; kvaṇat-aṅghri-śobhām — jejíž krásu zvyšovalo cinkání šperků na jejích nohách; vikrīḍatīm — hrála si; kanduka-vihvala-akṣīm — se vzrušenýma očima, jimiž sledovala míč; viśvāvasuḥ — Viśvāvasu; nyapatat — spadl; svāt — ze svého; vimānāt — z letadla; vilokya — když viděl; sammoha-vimūḍha-cetāḥ — jehož mysl byla omráčena.

Překlad

Slyšel jsem, že když ji uviděl velký Gandharva Viśvāvasu hrát si s míčem na střeše paláce, omráčilo to jeho mysl a spadl z letadla, protože tvá dcera s cinkajícími zvonky na kotnících a očima těkajícíma z místa na místo byla neodolatelně krásná.

Význam

Dozvídáme se, že nejen v současnosti, ale i v oněch dávných dobách existovaly mrakodrapy. Nacházíme zde slovo harmya-pṛṣṭhe. Harmya znamená “obrovská palácová budova”. Svād vimānāt znamená “ze svého letadla”. Tím je řečeno, že v oněch dobách byla také běžná soukromá letadla či helikoptéry. Gandharva Viśvāvasu letěl po obloze a přitom viděl Devahūti, jak si hraje s míčem na střeše paláce. Hra s míčem byla také rozšířená, ale aristokratické dívky si nehrály na veřejných místech. Hra s míčem a podobné radovánky nebyly určeny pro obyčejné ženy a dívky — takovým zábavám se mohly věnovat jedině princezny, jako byla Devahūti. Je zde uvedeno, že ji Viśvāvasu viděl z letícího letadla. To znamená, že palác byl velmi vysoký, neboť jak jinak by ji někdo mohl vidět z letadla? Gandharva Viśvāvasu ji viděl tak jasně, že byl poblouzněn jejím půvabem a cinkáním jejích nákotníčků, a omámený zvukem a krásou spadl na zem. Kardama Muni popsal tuto událost tak, jak o ní sám slyšel.

Verš

tāṁ prārthayantīṁ lalanā-lalāmam
asevita-śrī-caraṇair adṛṣṭām
vatsāṁ manor uccapadaḥ svasāraṁ
ko nānumanyeta budho ’bhiyātām

Synonyma

tām — ji; prārthayantīm — žádající; lalanā-lalāmam — ozdobu žen; asevita-śrī-caraṇaiḥ — těmi, kteří neuctívají nohy Lakṣmī; adṛṣṭām — neviděnou; vatsām — milovanou dceru; manoḥ — Svāyambhuvy Manua; uccapadaḥ — Uttānapādy; svasāram — sestru; kaḥ — který; na anumanyeta — by neuvítal; budhaḥ — moudrý muž; abhiyātām — která přišla sama od sebe.

Překlad

Který moudrý muž by neuvítal tuto ozdobu ženství, milovanou dceru Svāyambhuvy Manua a sestru Uttānapādy? Ti, kdo neuctívají milostivé nohy bohyně štěstí, ji nemohou ani spatřit, a za mnou přišla sama od sebe, aby mě požádala o ruku.

Význam

Kardama Muni různými způsoby opěvoval krásu a způsobilost Devahūti. Devahūti byla skutečně ozdobou všech krásných dívek. Obyčejná dívka zkrásní, když ozdobí své tělo, ale Devahūti byla krásnější nežli všechny ozdoby — byla ozdobou všech krasavic. Polobohy a Gandharvy přitahovala její krása. Přestože byl Kardama Muni velký mudrc, nepatřil k obyvatelům nebeských planet, ale v předchozím verši je uvedeno, že i Viśvāvasua, který pocházel z vyšších planet, okouzlila Devahūtina krása. Kromě toho, že byla tak krásná, byla navíc dcerou krále Svāyambhuvy a sestrou krále Uttānapādy. Kdo by mohl odmítnout ruku takové dívky?

Verš

ato bhajiṣye samayena sādhvīṁ
yāvat tejo bibhṛyād ātmano me
ato dharmān pāramahaṁsya-mukhyān
śukla-proktān bahu manye ’vihiṁsrān

Synonyma

ataḥ — proto; bhajiṣye — přijmu; samayena — pod podmínkou; sādhvīm — cudnou dívku; yāvat — dokud; tejaḥ — semeno; bibhṛyāt — porodí; ātmanaḥ — z mého těla; me — mé; ataḥ — potom; dharmān — povinnosti; pāramahaṁsya-mukhyān — nejlepšího z paramahaṁsů; śukla-proktān — řečené Pánem Viṣṇuem; bahu — mnoho; manye — zvážím; avihiṁsrān — zbavené závisti.

Překlad

Proto přijmu tuto cudnou dívku za svoji manželku, ale pod podmínkou, že jakmile porodí plod semene z mého těla, přijmu život oddané služby, jakým žijí ty nejdokonalejší lidské bytosti. Tento postup popsal Sám Pán Viṣṇu a není v něm místo pro závist.

Význam

Kardama Muni vyjádřil před králem Svāyambhuvou svoji touhu po nádherné manželce a přijal královu dceru za ženu. Kardama Muni žil ve své poustevně v úplném celibátu jako brahmacārī, a přestože měl v úmyslu se oženit, nechtěl být hospodářem navždy, neboť znal védské zásady pro lidský život. Podle védských zásad má člověk první část svého života strávit v brahmacaryi kvůli rozvoji charakteru a duchovních vlastností. V další části života může přijmout manželku a mít děti, ale neměl by plodit děti jako kočky a psi.

Kardama Muni si přál dítě, které bude paprskem Nejvyšší Osobnosti Božství. Člověk by měl zplodit potomka, který dokáže plnit povinnosti Viṣṇua. Jinak není třeba mít děti. Dobrým otcům se rodí dva druhy dětí: buď je dítě vychované ve vědomí Kṛṣṇy, aby se ještě v tomto životě mohlo osvobodit ze zajetí māyi, nebo je paprskem Nejvyšší Osobnosti Božství a učí svět o konečném cíli života. Jak bude popsáno v dalších kapitolách, Kardama Muni měl právě takového syna — Kapilu, inkarnaci Osobnosti Božství, který vyslovil filozofii sāṅkhyi. Velcí hospodáři se modlí k Bohu, aby poslal Svého zástupce, který napomůže vzniku příznivého hnutí v lidské společnosti. To je jeden důvod, proč mít dítě. Druhý důvod je, že pokročilý otec může vychovat dítě ve vědomí Kṛṣṇy, aby se již nikdy nemuselo vrátit do tohoto nešťastného světa. Rodiče se mají postarat o to, aby jejich dítě již znovu nevstoupilo do žádného matčina lůna. Není-li člověk schopen připravit dítě na osvobození v tomto životě, nemá důvod se ženit a plodit potomstvo. Pokud se v lidské společnosti rodí děti jako kočky a psi a jen narušují společenský pořádek, svět se stává peklem, jako je tomu v tomto věku Kali. Nyní nejsou ani rodiče, ani jejich děti vychováváni — všichni jsou jako zvířata a pouze jedí, spí, páří se, brání se a uspokojují své smysly. Neuspořádaný společenský život nemůže vnést do lidské společnosti mír. Kardama Muni předem upozornil, že nezůstane s Devahūti na celý život. Bude s ní jenom do té doby, než budou mít dítě. To znamená, že jediným účelem pohlavního styku má být zplození pěkného dítěte. Lidský život je zvláště určen pro úplnou oddanost službě Pánu. To je filozofie Pána Caitanyi.

Jakmile muž splní svoji povinnost zplodit pěkné dítě, má přijmout sannyās a přejít k dokonalému stadiu paramahaṁsy. Paramahaṁsa je vrcholné stadium životní dokonalosti. Existují čtyři stadia řádu sannyāsa a paramahaṁsa je z nich nejvyšší. Śrīmad-Bhāgavatam se nazývá paramahaṁsa-saṁhitā, “pojednání pro nejvyšší třídu lidských bytostí”. Paramahaṁsa nikdy nezávidí. V ostatních stavech, včetně života hospodáře, existuje soupeření a závist, ale jelikož člověk na úrovni paramahaṁsy zaměstnává všechny své činnosti ve vědomí Kṛṣṇy neboli v oddané službě, není zde pro závist místo. Před zhruba sto lety chtěl Ṭhākura Bhaktivinoda, který byl ve stejném životním stavu jako Kardama Muni, také zplodit dítě, které by v plném rozsahu kázalo filozofii a učení Pána Caitanyi. Pán vyslyšel jeho modlitby a dal mu jako syna Bhaktisiddhāntu Sarasvatīho Gosvāmīho Mahārāje, který v současné době káže filozofii Pána Caitanyi po celém světě prostřednictvím svých autorizovaných žáků.

Verš

yato ’bhavad viśvam idaṁ vicitraṁ
saṁsthāsyate yatra ca vāvatiṣṭhate
prajāpatīnāṁ patir eṣa mahyaṁ
paraṁ pramāṇaṁ bhagavān anantaḥ

Synonyma

yataḥ — z Něhož; abhavat — emanovalo; viśvam — stvoření; idam — toto; vicitram — úžasné; saṁsthāsyate — bude zničeno; yatra — v Němž; ca — a; — nebo; avatiṣṭhate — v současné době existuje; prajā-patīnām — Prajāpatiů; patiḥ — Pán; eṣaḥ — toto; mahyam — pro mě; param — nejvyšší; pramāṇam — autorita; bhagavān — Nejvyšší Pán; anantaḥ — neomezený.

Překlad

Nejvyšší autoritou je pro mě neomezený Nejvyšší Pán, z Něhož emanuje toto úžasné stvoření a na Němž spočívá jeho udržování a zničení. On je původem všech Prajāpatiů; všech osobností, které mají v tomto světě plodit živé bytosti.

Význam

Kardamovi Munimu nařídil jeho otec, Prajāpati, aby plodil děti. Prajāpatiové měli na počátku stvoření za úkol přivádět na svět početné obyvatelstvo, které mělo obydlit všechny planety gigantického vesmíru. Kardama Muni ale řekl, že i když je jeho otcem Prajāpati, který po něm chce, aby plodil děti, jeho původem je ve skutečnosti Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu, protože Viṣṇu je původem všeho. On je skutečným stvořitelem tohoto vesmíru, je jeho skutečným udržovatelem a po zničení vše spočine jedině v Něm. To je závěr Śrīmad-Bhāgavatamu. Existují tři božstva pro tvoření, udržování a ničení — Brahmā, Viṣṇu a Maheśvara (Śiva) — ale Brahmā a Maheśvara jsou kvalitativními expanzemi Viṣṇua. Viṣṇu je ústřední postavou, a má proto na starosti udržování. Nikdo jiný než On nedokáže udržovat celé stvoření. Existuje nespočetně mnoho bytostí, které mají nespočetné množství požadavků, a nikdo jiný než Viṣṇu nedokáže plnit tolikeré požadavky tolika živých bytostí. Brahmova úloha je tvořit a úloha Śivy je ničit. O prostřední činnost, udržování, se stará Viṣṇu. Kardama Muni díky svému pokročilému duchovnímu životu dobře věděl, že jeho uctívaným Božstvem je Viṣṇu, Osobnost Božství. Jeho povinností bylo to, co si přál Viṣṇu, a nic jiného. Nechystal se plodit mnoho dětí. Zplodí pouze jedno dítě, které bude pomáhat Viṣṇuovu poslání. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě, kdykoliv dochází k nesrovnalostem v plnění náboženských zásad, Pán sestupuje na povrch Země, aby ochránil náboženské zásady a zničil darebáky.

Sňatkem a zplozením dítěte má člověk splatit dluhy rodině, ve které se narodil. Dítě má mnoho dluhů, hned jak se narodí. Jsou to dluhy rodině, z níž pochází, dluhy polobohům, Pitům, ṛṣiům atd. Pokud se však člověk věnuje pouze službě Osobnosti Božství, Nejvyššímu Pánovi, který je skutečně hoden uctívání, pak se zbaví všech závazků, aniž by se snažil splácet ostatní dluhy. Kardama Muni chtěl raději s poznáním paramaṁsy zasvětit svůj život službě Pánu a zplodit dítě pouze pro tento cíl, než aby plodil bezpočet dětí pro naplnění prázdných prostor ve vesmíru.

Verš

maitreya uvāca
sa ugra-dhanvann iyad evābabhāṣe
āsīc ca tūṣṇīm aravinda-nābham
dhiyopagṛhṇan smita-śobhitena
mukhena ceto lulubhe devahūtyāḥ

Synonyma

maitreyaḥ — velký mudrc Maitreya; uvāca — řekl; saḥ — on (Kardama); ugra-dhanvan — ó velký válečníku Viduro; iyat — tolik; eva — pouze; ābabhāṣe — pravil; āsīt — stal se; ca — a; tūṣṇīm — mlčící; aravinda-nābham — Pán Viṣṇu (Jehož pupek zdobí lotosový květ); dhiyā — myšlenkou; upagṛhṇan — uchvacující; smita-śobhitena — zkrášlenou jeho úsměvem; mukhena — jeho tváří; cetaḥ — mysl; lulubhe — byla okouzlena; devahūtyāḥ — Devahūti.

Překlad

Śrī Maitreya řekl: Ó velký válečníku Viduro, pouze tolik pravil mudrc Kardama. Poté zmlkl a myslel na svého Pána Viṣṇua, z Jehož pupku vyrůstá lotosový květ. Jeho tvář s mlčenlivým úsměvem okouzlila mysl Devahūti, která začala o velkém mudrci meditovat.

Význam

Ukazuje se, že Kardama Muni byl plně pohroužený do vědomí Kṛṣṇy, protože jakmile zmlkl, okamžitě začal myslet na Pána Viṣṇua. Tak vypadá vědomí Kṛṣṇy. Čistí oddaní jsou natolik pohrouženi do myšlenek na Kṛṣṇu, že nemají žádné jiné zaměstnání — i když se může zdát, že uvažují o něčem jiném nebo dělají něco jiného, vždy myslí na Kṛṣṇu. Pouhý úsměv člověka vědomého si Kṛṣṇy je tak přitažlivý, že mu získá mnoho obdivovatelů, žáků a stoupenců.

Verš

so ’nu jñātvā vyavasitaṁ
mahiṣyā duhituḥ sphuṭam
tasmai guṇa-gaṇāḍhyāya
dadau tulyāṁ praharṣitaḥ

Synonyma

saḥ — on (král Manu); anu — poté; jñātvā — když znal; vyavasitam — pevné rozhodnutí; mahiṣyāḥ — královny; duhituḥ — své dcery; sphuṭam — jasně; tasmai — jemu; guṇa-gaṇa-āḍhyāya — který oplýval mnoha ctnostmi; dadau — dal; tulyām — která se vyrovnala (dobrými vlastnostmi); praharṣitaḥ — s velikou radostí.

Překlad

Když král s jistotou znal rozhodnutí královny a také Devahūti, s největší radostí dal svoji dceru mudrci, který měl stejné množství dobrých vlastností jako ona.

Verš

śatarūpā mahā-rājñī
pāribarhān mahā-dhanān
dampatyoḥ paryadāt prītyā
bhūṣā-vāsaḥ paricchadān

Synonyma

śatarūpā — královna Śatarūpā; mahā-rājñī — královna; pāribarhān — věno; mahā-dhanān — drahocenné dary; dam-patyoḥ — nevěstě a ženichovi; paryadāt — dala; prītyā — z lásky; bhūṣā — ozdoby; vāsaḥ — šaty; paricchadān — předměty domácí potřeby.

Překlad

Královna Śatarūpā láskyplně dala nevěstě a ženichovi věnem drahocenné dary, které se hodily pro tuto příležitost — šperky, šaty a potřeby pro domácnost.

Význam

Zvyk dát dceru darem spolu s věnem se v Indii dodnes udržuje. Věcné dary odpovídají postavení nevěstina otce. Pāribarhān mahā-dhanān znamená věno, které je třeba dát ženichovi v době svatby. Slovo mahā-dhanān zde označuje velice cenné dary, vhodné jako věno královny. Dále se v tomto verši objevují slova bhūṣā-vāsaḥ paricchadān. Bhūṣā znamená “ozdoby”, vāsaḥ znamená “šaty” a paricchadān znamená “různé předměty domácí potřeby”. Všechny věci odpovídaly tomu, že se vdávala dcera krále, a obdržel je Kardama Muni, který žil do té doby v celibátu jako brahmacārī. Nevěsta Devahūti byla nastrojená v krásných šatech a bohatě ozdobená.

Takto se Kardama Muni oženil v plném bohatství s kvalifikovanou manželkou a dostal nezbytné vybavení pro život gṛhasthy. Při védské svatbě dává otec nevěsty ženichovi takové věno dodnes — dokonce i v chudé Indii se pořádají svatby, při kterých se za věno utrácejí stovky a tisíce rupií. Toto darování věna není nezákonné, jak se někteří lidé snaží dokázat. Věno je dar, který dává otec dceři na projev své dobré vůle, a je povinné. Ve výjimečných případech, kdy otec skutečně není schopen darovat žádné věno, je stanoveno, že musí alespoň darovat ovoce a květinu. Jak je uvedeno v Bhagavad-gītě, Boha lze také potěšit pouhým ovocem a květinou. Je-li člověk ve finančně beznadějné situaci a nemá žádnou jinou možnost, jak by mohl nashromáždit své věno, může uspokojit ženicha ovocem a květinou.

Verš

prattāṁ duhitaraṁ samrāṭ
sadṛkṣāya gata-vyathaḥ
upaguhya ca bāhubhyām
autkaṇṭhyonmathitāśayaḥ

Synonyma

prattām — která byla dána; duhitaram — dcera; samrāṭ — král (Manu); sadṛkṣāya — vhodnému muži; gata-vyathaḥ — zbaven své zodpovědnosti; upaguhya — objal; ca — a; bāhubhyām — svými dvěma pažemi; autkaṇṭhya-unmathita-āśayaḥ — s úzkostlivou a neklidnou myslí.

Překlad

Svāyambhuva Manu byl předáním své dcery vhodnému muži zbaven své zodpovědnosti a s myslí vzrušenou pocity odloučení oběma rukama objal svoji milující dceru.

Význam

Dokud otec nepředá svoji dospělou dceru vhodnému chlapci, má neustále starosti. Otec a matka nesou za své děti zodpovědnost, dokud je neoddají s vhodnými partnery — jakmile je otec schopen splnit tuto povinnost, je své zodpovědnosti zbaven.

Verš

aśaknuvaṁs tad-virahaṁ
muñcan bāṣpa-kalāṁ muhuḥ
āsiñcad amba vatseti
netrodair duhituḥ śikhāḥ

Synonyma

aśaknuvan — jelikož nedokázal snést; tat-viraham — odloučení od ní; muñcan — ronil; bāṣpa-kalām — slzy; muhuḥ — znovu a znovu; āsiñcat — smáčel; amba — má milá matko; vatsa — má milá dcero; iti — takto; netra-udaiḥ — slzami z očí; duhituḥ — své dcery; śikhāḥ — kadeře vlasů.

Překlad

Král nedokázal snést odloučení od své dcery. Z očí mu bez přestání tekly slzy a smáčely dceřinu hlavu, když volal: “Má drahá matko!” “Má drahá dcero!”

Význam

Slovo amba je významné. Otec někdy v citovém rozpoložení oslovuje dceru “matko” nebo “miláčku”. Pocity odloučení se objevují proto, že dokud dcera není vdaná, zůstává dcerou svého otce, ale po svatbě již do rodiny nepatří — musí odejít do manželova domu, protože od té doby patří svému muži. Podle Manu-saṁhity není žena nikdy nezávislá. Nežli se vdá, musí zůstávat v péči svého otce. Poté musí být v péči svého manžela, dokud nezestárne a nemá vlastní dospělé děti. Ve stáří, když manžel přijme sannyās a odejde z domova, zůstává žena v péči svých synů. Je vždy na někom závislá — buď na otci, na manželovi nebo na dospělých synech. To se ukáže na životě Devahūti. Otec Devahūti předal zodpovědnost za ni jejímu manželovi Kardamovi Munimu a stejně tak Kardama Muni při odchodu z domova předal zodpovědnost svému synovi Kapiladevovi. Toto vyprávění popisuje všechny události jednu po druhé.

Verš

āmantrya taṁ muni-varam
anujñātaḥ sahānugaḥ
pratasthe ratham āruhya
sabhāryaḥ sva-puraṁ nṛpaḥ
ubhayor ṛṣi-kulyāyāḥ
sarasvatyāḥ surodhasoḥ
ṛṣīṇām upaśāntānāṁ
paśyann āśrama-sampadaḥ

Synonyma

āmantrya — vyžádal svolení k odchodu; tam — od něho (Kardamy); muni-varam — od nejlepšího z mudrců; anujñātaḥ — když získal svolení odejít; saha-anugaḥ — se svou družinou; pratasthe — vydal se k; ratham āruhya — nasedl na vůz; sa-bhāryaḥ — se svou manželkou; sva-puram — sídelní město; nṛpaḥ — král; ubhayoḥ — na obou; ṛṣi-kulyāyāḥ — příjemná mudrcům; sarasvatyāḥ — řeky Sarasvatī; su-rodhasoḥ — čarovných březích; ṛṣīṇām — velkých mudrců; upaśāntānām — vyrovnaných; paśyan — viděl; āśrama-sampadaḥ — růst krásných pousteven.

Překlad

Když panovník požádal mudrce o svolení odejít a získal ho od něho, nasedl se svou manželkou na kočár a v doprovodu družiny se vydal ke svému sídelnímu městu. Cestou viděl, jak se na obou čarovných březích Sarasvatī — řeky, která je tak blízká světcům — objevují poustevny vyrovnaných mudrců.

Význam

Stejně jako se v moderní době s velkou technickou a architektonickou zručností staví velkoměsta, v dávných dobách existovaly obce zvané ṛṣi-kuly, kde sídlili velcí světci. V Indii je dodnes mnoho nádherných míst, ideálních pro duchovní rozvoj, a mnoho ṛṣiů a světců žije v pěkných chýších na březích Gangy a Yamuny, aby se věnovali duchovnímu životu. Když král se svou družinou projížděl ṛṣi-kulami, krása chýší a pousteven ho naplňovala velice příjemnými pocity. Je zde řečeno: paśyann āśrama-sampadaḥ. Velcí mudrci neměli mrakodrapy, ale jejich poustevny byly tak krásné, že pohled na ně krále velice těšil.

Verš

tam āyāntam abhipretya
brahmāvartāt prajāḥ patim
gīta-saṁstuti-vāditraiḥ
pratyudīyuḥ praharṣitāḥ

Synonyma

tam — jeho; āyāntam — který přijížděl; abhipretya — vědoucí o; brahmāvartāt — z Brahmāvarty; prajāḥ — jeho poddaní; patim — svého pána; gīta-saṁstuti-vāditraiḥ — písněmi, velebením a instrumentální hudbou; pratyudīyuḥ — vyšli pozdravit; praharṣitāḥ — plni radosti.

Překlad

Jeho poddaní byli rozradostněni zprávou o jeho příjezdu a vyšli z Brahmāvarty pozdravit svého vracejícího se pána písněmi, modlitbami a hrou na hudební nástroje.

Význam

Obyvatelé královského sídelního města mají ve zvyku vítat krále, když se vrací ze svých cest. Podobný popis se týkal Kṛṣṇova návratu do Dvāraky po bitvě na Kurukṣetře. Tehdy Ho u městských bran vítali obyvatelé všech tříd. Dříve byla sídelní města obehnána hradbami s několika vstupními branami. Staré brány stojí i v dnešním Dillí a také některá další stará města mají takové brány, kde se obyvatelé shromažďovali, aby vítali krále. I obyvatelé Barhiṣmatī, hlavního města Brahmāvarty, království Svāyambhuvy, vyšli v pěkných šatech uvítat krále s ozdobami a hudebními nástroji.

Verš

barhiṣmatī nāma purī
sarva-sampat-samanvitā
nyapatan yatra romāṇi
yajñasyāṅgaṁ vidhunvataḥ
kuśāḥ kāśās ta evāsan
śaśvad-dharita-varcasaḥ
ṛṣayo yaiḥ parābhāvya
yajña-ghnān yajñam ījire

Synonyma

barhiṣmatī — Barhiṣmatī; nāma — jménem; purī — město; sarva-sampat — všech druhů bohatství; samanvitā — plné; nyapatan — spadly; yatra — kam; romāṇi — chlupy; yajñasya — Pána Kance; aṅgam — Své tělo; vidhunvataḥ — oklepávajícího; kuśāḥ — tráva kuśa; kāśāḥ — tráva kāśa; te — ony; eva — jistě; āsan — staly se; śaśvat-harita — věčně zelené; varcasaḥ — s barvou; ṛṣayaḥ — mudrci; yaiḥ — jimiž; parābhāvya — poražení; yajña-ghnān — narušitelů obětních obřadů; yajñam — Pána Viṣṇua; ījire — uctívali.

Překlad

Město Barhiṣmatī, plné všeho bohatství, dostalo své jméno proto, že tam dopadly chlupy z těla Pána Viṣṇua, který přijal podobu Pána Kance. Když oklepával Své tělo, tyto chlupy vypadly a změnily se ve stébla věčně zelené trávy kuśi a kāśi (druh trávy, používaný pro výrobu rohoží). S nimi mudrci uctívali Pána Viṣṇua poté, co porazil démony, kteří narušovali vykonávání jejich obětí.

Význam

Každé místo přímo spojené s Nejvyšším Pánem se nazývá pīṭha-sthāna. Barhiṣmatī, sídelní město Svāyambhuvy Manua, nebylo slavné svým bohatstvím, ale tím, že stálo na místě, kam spadly chlupy Pána Varāhy. Tyto Pánovy chlupy později vyrostly jako zelená tráva a mudrci s ní uctívali Pána poté, co zabil démona Hiraṇyākṣu. Yajña znamená “Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství”. V Bhagavad-gītě charakterizuje karmu slovo yajñārtha. Yajñārtha-karma znamená “práce vykonaná pouze pro uspokojení Viṣṇua”. Koná-li se nějaká činnost pro smyslový požitek nebo jakýkoliv jiný účel, bude svého vykonavatele poutat. Chce-li se člověk osvobodit od reakcí za své činnosti, musí vše vykonávat pro uspokojení Viṣṇua, Yajñi. V sídelním městě Svāyambhuvy Manua, Barhiṣmatī, jednali velcí mudrci a světci právě takovým způsobem.

Verš

kuśa-kāśamayaṁ barhir
āstīrya bhagavān manuḥ
ayajad yajña-puruṣaṁ
labdhā sthānaṁ yato bhuvam

Synonyma

kuśa — z trávy kuśa; kāśa — a z trávy kāśa; mayam — vyrobené; barhiḥ — sedátko; āstīrya — rozprostřel; bhagavān — velice šťastný; manuḥ — Svāyambhuva Manu; ayajat — uctíval; yajña-puruṣam — Pána Viṣṇua; labdhā — získal; sthānam — sídlo; yataḥ — od Něhož; bhuvam — Zemi.

Překlad

Manu rozprostřel sedátko z kuśi a kāśi a uctíval Pána, Osobnost Božství, Jehož milostí získal vládu nad celou Zemí.

Význam

Manu je otcem lidstva, a proto od slova manu pochází sanskrtské manuṣya i anglické man, která obě znamenají “člověk”. Zvláště lidé, kteří mají ve světě lepší postavení díky svému majetku, by si měli vzít příklad z Manua, který uznával, že jeho království a bohatství jsou dary od Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto se neustále věnoval oddané službě. Stejně tak i potomci Manua, lidé, a zvláště zámožní, musí uvážit, že veškeré jejich bohatství tvoří dary Nejvyšší Osobnosti Božství. Toto bohatství se má využívat ke službě Pánu v podobě obětí, vykonávaných pro Jeho potěšení. To je správné využití každého majetku a bohatství. Nikdo nemůže získat žádný majetek, bohatství, dobrý původ, krásné tělo nebo dobré vzdělání bez milosti Nejvyššího Pána. Proto ti, kdo mají takové cenné prostředky, musí projevit svoji vděčnost Pánovi tím, že Ho budou uctívat a nabízet Mu to, co od Něho získali. Když rodina, národ nebo společnost projeví toto uznání, jejich sídlo bude téměř na stejné úrovni jako Vaikuṇṭha a zbaví se působení trojího utrpení tohoto hmotného světa. Poselstvím vědomí Kṛṣṇy v moderní době je, že každý má uznat svrchovanost Pána Kṛṣṇy — vše, co máme ve svém vlastnictví, musíme pokládat za dar z milosti Pána. Každý by se proto měl zaměstnat v oddané službě ve vědomí Kṛṣṇy. Chce-li být člověk ve svém postavení, ať už jako hlava rodiny, občan státu nebo člen lidské společnosti šťastný a klidný, musí podporovat oddanou službu pro potěšení Pána.

Verš

barhiṣmatīṁ nāma vibhur
yāṁ nirviśya samāvasat
tasyāṁ praviṣṭo bhavanaṁ
tāpa-traya-vināśanam

Synonyma

barhiṣmatīm — do města Barhiṣmatī; nāma — jménem; vibhuḥ — velice mocný Svāyambhuva Manu; yām — které; nirviśya — přijel; samāvasat — ve kterém žil předtím; tasyām — v tom městě; praviṣṭaḥ — vstoupil; bhavanam — do paláce; tāpa-traya — trojí utrpení; vināśanam — ničící.

Překlad

Po svém příjezdu do města Barhiṣmatī, ve kterém předtím žil, vstoupil Manu do svého paláce, jehož atmosféra odstraňovala trojí utrpení hmotné existence.

Význam

Hmotný svět neboli život hmotné existence je naplněn trojím utrpením — od těla a mysli, od přírodních katastrof a od jiných živých bytostí. Úkolem lidské společnosti je vytvořit duchovní atmosféru šířením vědomí Kṛṣṇy. Utrpení hmotné existence nemůže stav vědomí Kṛṣṇy ovlivnit. Nelze říci, že když se člověk začne věnovat vědomí Kṛṣṇy, utrpení hmotného světa zcela zmizí, ale toho, kdo si je vědom Kṛṣṇy, utrpení hmotné existence nepoznamenává. Hmotné utrpení nemůžeme ukončit, ale vědomí Kṛṣṇy je preventivní metodou, která nás chrání před jeho vlivy. Pro osobu vědomou si Kṛṣṇy je život v nebi stejný jako život v pekle. Jak Svāyambhuva Manu vytvářel atmosféru, ve které ho neovlivňovala hmotná utrpení, vysvětlují následující verše.

Verš

sabhāryaḥ saprajaḥ kāmān
bubhuje ’nyāvirodhataḥ
saṅgīyamāna-sat-kīrtiḥ
sastrībhiḥ sura-gāyakaiḥ
praty-ūṣeṣv anubaddhena
hṛdā śṛṇvan hareḥ kathāḥ

Synonyma

sa-bhāryaḥ — se svou manželkou; sa-prajaḥ — se svými poddanými; kāmān — životní nezbytnosti; bubhuje — užíval; anya — od jiných; avirodhataḥ — bez zneklidnění; saṅgīyamāna — chválená; sat-kīrtiḥ — pověst získaná zbožnými činnostmi; sa-strībhiḥ — s jejich manželkami; sura-gāyakaiḥ — nebeskými hudebníky; prati-ūṣeṣu — při každém svítání; anubaddhena — připoutaný; hṛdā — celým srdcem; śṛṇvan — naslouchal; hareḥ — o Pánu Harim; kathāḥ — vyprávění.

Překlad

Král Svāyambhuva Manu užíval života se svou manželkou a poddanými a naplňoval své touhy, aniž by ho zneklidňovaly nechtěné věci, které se neslučují s náboženstvím. Nebeští hudebníci se svými manželkami sborem opěvovali jeho skvělou pověst a král každý den časně zrána naslouchal se srdcem plným lásky o zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství.

Význam

Pravým cílem lidské společnosti je dosáhnout dokonalosti ve vědomí Kṛṣṇy. Člověk může žít s manželkou a dětmi, ale má vést takový život, aby nebyl v rozporu se zásadami náboženství, hospodářského rozvoje, usměrněného smyslového požitku a nakonec osvobození z hmotné existence. Védské zásady jsou uspořádané tak, že vedou podmíněné duše, které přicházejí do hmotného světa, při naplňování jejich hmotných tužeb a zároveň jim umožňují dosáhnout osvobození a vrátit se k Bohu, zpátky domů.

Král Svāyambhuva Manu zjevně žil rodinným životem podle těchto zásad. Je zde řečeno, že hudebníci časně zrána zpívali za doprovodu hudebních nástrojů o slávě Pána a král se svou rodinou osobně naslouchal o zábavách Nejvyšší Osoby. Tento zvyk se v Indii dodnes dodržuje v některých královských rodinách a chrámech. Profesionální hudebníci zpívají a hrají na śahnāī a spící obyvatelé domu se postupně probouzejí a vstávají ze svých postelí v příjemné atmosféře. Rovněž večer před spaním zpívají zpěváci za doprovodu śahnāī písně, které se pojí s Pánovými zábavami, a hospodáři postupně usínají ve vzpomínkách na slávu Pána. V každém domě je vedle písňového programu vyhrazen čas na večerní přednášku z Bhāgavatamu — členové rodiny usednou, hrají kīrtan, při kterém zpívají Hare Kṛṣṇa, naslouchají čtení ze Śrīmad-Bhāgavatamu a Bhagavad-gīty a uléhají za zvuků krásné hudby. Atmosféra vytvořená tímto saṅkīrtanovým hnutím žije v jejich srdcích a oni i ve spánku sní o opěvování a oslavování Pána. Takto lze dosáhnout dokonalosti vědomí Kṛṣṇy. Jak se dozvídáme z tohoto verše Śrīmad-Bhāgavatamu, jsou to zvyky velice staré—již před miliony lety využíval Svāyambhuva Manu této možnosti žít rodinným životem v pokoji a blahobytu, který skýtá atmosféra vědomí Kṛṣṇy.

Co se týče chrámů, v každém královském paláci či domě bohatého člověka je nevyhnutelně krásný chrám a členové domácnosti vstávají brzy ráno a jdou tam na program zvaný maṅgalārātrika. Maṅgalārātrika je prvním ranním uctíváním. Při obřadu ārātrika se kruhovými pohyby obětuje před Božstvy oheň, lastura, květiny a vějíř. Předpokládá se, že Pán brzy ráno vstává, přijme lehké občerstvení a udělí audienci oddaným. Oddaní pak jdou zpět do svého domu nebo opěvují slávu Pána v chrámu. Časné ranní obřady se v indických chrámech a palácích konají dodnes. Chrámy jsou určeny pro širokou veřejnost. Palácové chrámy jsou zvláště určeny pro královské rodiny, ale do mnoha z nich má přístup i veřejnost. Chrám krále Jaipuru se nachází v paláci, ale je otevřen i pro veřejnost a návštěvník může vidět, že ho neustále naplňuje alespoň pět set oddaných. Po programu maṅgalārātrika společně usedají a zpívají o slávě Pána za doprovodu hudebních nástrojů. Takto užívají života. O chrámovém uctívání, které provádí královská rodina, se zmiňuje také Bhagavad-gītā, kde je řečeno, že ti, kdo nedosáhnou dokonalosti v bhakti-yoze během jednoho života, dostávají v příštím životě možnost narodit se v rodině bohatého člověka, v královské rodině nebo v rodině brāhmaṇů či oddaných. Jakmile člověk dostane příležitost narodit se v takových rodinách, bez potíží získává možnost žít v atmosféře vědomí Kṛṣṇy. Dítě narozené v takové atmosféře plné Kṛṣṇy jistě vyvine vědomí Kṛṣṇy. V tomto životě se člověku opět nabízí dokonalost, které nedosáhl v minulém životě, a nyní má všechny předpoklady úspěšně završit svoje úsilí.

Verš

niṣṇātaṁ yoga-māyāsu
muniṁ svāyambhuvaṁ manum
yad ābhraṁśayituṁ bhogā
na śekur bhagavat-param

Synonyma

niṣṇātam — pohroužený; yoga-māyāsu — do dočasného požitku; munim — který byl na úrovni světce; svāyambhuvam — Svāyambhuva; manum — Manu; yat — od něhož; ābhraṁśayitum — přimět, aby se vychýlil; bhogāḥ — hmotné radovánky; na — ne; śekuḥ — mohly; bhagavat-param — který byl velkým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství.

Překlad

Svāyambhuva Manu byl svatý král. Přestože byl pohroužen do hmotného požitku, nenechal se stáhnout na nejnižší úroveň života, neboť svého hmotného štěstí neustále užíval v atmosféře vědomí Kṛṣṇy.

Význam

Královské štěstí z hmotného požitku obvykle stáhne člověka, které prožívá neomezený smyslový požitek, na nejnižší úroveň života, do zvířecích druhů. Svāyambhuva Manu však byl pokládán prakticky za světce, protože ve svém království a domově vytvářel atmosféru plnou vědomí Kṛṣṇy. Situace obyčejných podmíněných duší je podobná — přicházejí do tohoto hmotného světa za smyslovým požitkem, ale pokud dokáží uctíváním v chrámu a domácím uctíváním Božstev vytvořit atmosféru vědomí Kṛṣṇy, jak je popsána zde nebo v jiných zjevených písmech, pak mohou nepochybně dělat pokrok v rozvíjení čistého vědomí Kṛṣṇy, přestože se věnují hmotnému požitku. V současné době je moderní civilizace velice připoutaná k hmotnému způsobu života, k uspokojování smyslů. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy proto dává všem lidem tu nejlepší příležitost, jak využít lidského života uprostřed hmotného požitku. Vědomí Kṛṣṇy jim nebrání v jejich náchylnosti vyhledávat hmotné štěstí, ale pouze usměrňuje jejich způsoby smyslového požitku. Mohou i nadále využívat svých hmotných výhod a zároveň se osvobodit ještě v tomto životě pomocí jednoduché metody vědomí Kṛṣṇy, zpívání svatých jmen Pána: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

Verš

ayāta-yāmās tasyāsan
yāmāḥ svāntara-yāpanāḥ
śṛṇvato dhyāyato viṣṇoḥ
kurvato bruvataḥ kathāḥ

Synonyma

ayāta-yāmāḥ — čas, který není ztracený; tasya — Manua; āsan — byly; yāmāḥ — hodiny; sva-antara — jeho život; yāpanāḥ — chýlil se ke konci; śṛṇvataḥ — naslouchání; dhyāyataḥ — rozjímání; viṣṇoḥ — o Pánu Viṣṇuovi; kurvataḥ — jednání; bruvataḥ — hovor; kathāḥ — náměty.

Překlad

I když se jeho dlouhý život, který trvá jednu manvantaru, postupně chýlil ke svému konci, nežil nadarmo, neboť se neustále věnoval naslouchání a rozjímání o zábavách Pána, jejich sepisování a opěvování.

Význam

Stejně jako je čerstvě připravené jídlo velice chutné, ale po třech nebo čtyřech hodinách okorá a ztratí svoji chuť, i hmotný požitek trvá, jen dokud je člověk mladý, ale na sklonku života se všechno zdá být bez chuti, marné a bolestivé. Život krále Svāyambhuvy Manua ovšem nebyl bez chuti — i když stárnul, jeho život byl stejně čerstvý jako na počátku díky jeho trvalému vědomí Kṛṣṇy. Život člověka ve vědomí Kṛṣṇy je neustále čerstvý. Je řečeno, že slunce ráno vychází a večer zapadá, aby všem zkrátilo délku života. Avšak tomu, kdo se zaměstnává ve vědomí Kṛṣṇy, východ ani západ slunce ze života nic neubírají. Tomuto králi život nezevšedněl, neboť neustále opěvoval Pána Viṣṇua a meditoval o Něm. Byl největší yogī, protože nikdy nemarnil svůj čas. Zde je konkrétně uvedeno: viṣṇoḥ kurvato bruvataḥ kathāḥ. Když mluvil, tak jedině o Kṛṣṇovi a Viṣṇuovi, Osobnosti Božství; když něčemu naslouchal, jednalo se o Kṛṣṇu, a když meditoval, bylo to o Kṛṣṇovi a Jeho činnostech.

Je řečeno, že jeho život byl velice dlouhý — sedmdesát jedna mahā-yug. Jedna yuga trvá 4 320 000 let, sedmdesát jedna takových mahā-yug je délka života Manua a čtrnáct takových Manuů se vystřídá v jednom dni Brahmy. Po celou dobu svého života — 4 320 000 x 71 let — se Manu zaměstnával ve vědomí Kṛṣṇy nasloucháním, opěvováním, mluvením a meditováním o Kṛṣṇovi. Jeho život proto nebyl promarněný a nikdy nezevšedněl.

Verš

sa evaṁ svāntaraṁ ninye
yugānām eka-saptatim
vāsudeva-prasaṅgena
paribhūta-gati-trayaḥ

Synonyma

saḥ — on (Svāyambhuva Manu); evam — takto; sva-antaram — své období; ninye — strávil; yugānām — cyklů čtyř věků; eka-saptatim — sedmdesát jedna; vāsudeva — s Vāsudevem; prasaṅgena — náměty spojenými; paribhūta — transcendoval; gati-trayaḥ — tři druhy osudu.

Překlad

Svůj čas, který trval sedmdesát jedna cyklů čtyř věků (71 x 4 320 000 let), strávil v nepřetržitých myšlenkách na Vāsudeva a neustále se zabýval náměty spojenými s Vāsudevem. Tak transcendoval tři druhy osudu.

Význam

Tři druhy osudu čekají ty, kdo jsou pod vládou tří kvalit hmotné přírody. Tyto osudy jsou někdy označeny jako bdění, snění a bezvědomí. Bhagavad-gītā je popisuje jako osudy živých bytostí v kvalitách dobra, vášně a nevědomosti. V Gītě je uvedeno, že bytosti v kvalitě dobra se dostanou do lepších životních podmínek na vyšších planetách a bytosti v kvalitě vášně zůstanou v tomto hmotném světě na Zemi nebo na nebeských planetách, ale bytosti v kvalitě nevědomosti degradují do zvířecího života na planetách, kde je úroveň života nižší než lidská. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je však nad těmito třemi kvalitami hmotné přírody. V Bhagavad-gītě je řečeno, že každý, kdo se zaměstnává oddanou službou Pánu, automaticky transcenduje tři osudy hmotné přírody a nachází se na úrovni brahma-bhūta neboli ve stavu seberealizace. I když byl Svāyambhuva Manu — vládce tohoto hmotného světa — zdánlivě pohroužený do hmotného požitku, nebyl ani v kvalitě dobra, ani v kvalitách vášně či nevědomosti, ale na transcendentální úrovni.

Každý, kdo se plně věnuje oddané službě, je vždy osvobozený. Bilvamaṅgala Ṭhākura, velký oddaný Pána, řekl: “Chovám-li neochvějnou oddanost lotosovým nohám Kṛṣṇy, osvobození mi slouží jako služka a dokonalost hmotného požitku, náboženství a hospodářského rozvoje čekají na můj povel.” Dharma, artha, kāma a mokṣa jsou čtyři cíle, po kterých lidé prahnou. Obvykle vykonávají náboženské činnosti s touhou po určitém hmotném zisku a hmotným činnostem se věnují pro smyslový požitek. Jakmile jsou zklamáni hmotným smyslovým požitkem, chtějí získat osvobození a splynout s Absolutní Pravdou. Na těchto čtyřech principech se zakládá transcendentální cesta pro méně inteligentní lidi. Ti, kdo jsou skutečně inteligentní, se zaměstnávají ve vědomí Kṛṣṇy, aniž by se starali o tyto čtyři principy transcendentálního pokroku. Ihned se dostávají na transcendentální úroveň, která je výše než osvobození. Osvobození pro oddaného neznamená příliš velký úspěch, o výsledcích náboženských obřadů, hospodářského rozvoje a smyslového požitku v materialistickém životě ani nemluvě. Oddaní se o tyto věci nezajímají. Jsou neustále na transcendentální úrovni seberealizace ve stavu brahma-bhūta.

Verš

śārīrā mānasā divyā
vaiyāse ye ca mānuṣāḥ
bhautikāś ca kathaṁ kleśā
bādhante hari-saṁśrayam

Synonyma

śārīrāḥ — pocházející od těla; mānasāḥ — pocházející od mysli; divyāḥ — pocházející od nadpřirozených sil (polobohů); vaiyāse — ó Viduro; ye — ty; ca — a; mānuṣāḥ — pocházející od jiných lidí; bhautikāḥ — pocházející od jiných živých bytostí; ca — a; katham — jak; kleśāḥ — utrpení; bādhante — může obtěžovat; hari-saṁśrayam — toho, kdo přijal útočiště u Pána Kṛṣṇy.

Překlad

Proto, ó Viduro, jak mohou ti, kdo jsou se svou oddanou službou plně pod ochranou Pána Kṛṣṇy, trpět nesnázemi způsobenými tělem, myslí, přírodou, jinými lidmi nebo jinými živými bytostmi?

Význam

Každou živou bytost v tomto hmotném světě neustále sužuje nějaké utrpení, pocházející buď od těla, mysli nebo přírodních vlivů. Těžkosti způsobené v zimě chladem a v létě horkem znamenají pro živé bytosti v hmotném světě utrpení, ale ten, kdo plně přijal útočiště u lotosových nohou Pána ve vědomí Kṛṣṇy, je na transcendentální úrovni a nezneklidňuje ho žádné utrpení — od těla, mysli ani od přírodních vlivů léta a zimy. Je všemu takovému utrpení transcendentální.

Verš

yaḥ pṛṣṭo munibhiḥ prāha
dharmān nānā-vidhāñ chubhān
nṛṇāṁ varṇāśramāṇāṁ ca
sarva-bhūta-hitaḥ sadā

Synonyma

yaḥ — který; pṛṣṭaḥ — dotazován; munibhiḥ — mudrci; prāha — vyslovil; dharmān — povinnosti; nānā-vidhān — mnoho druhů; śubhān — příznivé; nṛṇām — lidské společnosti; varṇa-āśramāṇām — vareṇ a āśramů; ca — a; sarva-bhūta — pro všechny živé bytosti; hitaḥ — který koná dobro; sadā — vždy.

Překlad

V odpověď na otázky určitých mudrců učil (Svāyambhuva Manu) ze soucitu ke všem živým bytostem různé posvátné povinnosti lidí všeobecně a také povinnosti jednotlivých vareṇ a āśramů.

Verš

etat ta ādi-rājasya
manoś caritam adbhutam
varṇitaṁ varṇanīyasya
tad-apatyodayaṁ śṛṇu

Synonyma

etat — toto; te — tobě; ādi-rājasya — prvního krále; manoḥ — Svāyambhuvy Manua; caritam — charakter; adbhutam — úžasný; varṇitam — popsal; varṇanīyasya — jehož pověst si zaslouží být popsána; tat-apatya — jeho dcery; udayam — rozkvětu; śṛṇu — prosím naslouchej.

Překlad

Pověděl jsem ti o úžasném charakteru Svāyambhuvy Manua, původního krále, jehož pověst si zaslouží být popsána. Prosím poslouchej, jak budu mluvit o rozkvětu jeho dcery Devahūti.

Význam

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté druhé kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Sňatek Kardamy Muniho s Devahūti”.